Způsobují rádiové záblesky hvězdy z temné hmoty padající do černých děr?  
Rychlé rádiové záblesky zůstávají tajemstvím. Nemohly by být jejich zdrojem axionové hvězdy, které se srážejí s akrečními disky supermasivních černých děr?

 

Jak asi vypadají zdroje rychlých rádiových záblesků? Kredit: NASA / Dana Berry.
Jak asi vypadají zdroje rychlých rádiových záblesků? Kredit: NASA / Dana Berry.

Po extrémním letním dnu je ten správný čas pro odvážné, bláznivé fyzikální hypotézy. Rychlé rádiové záblesky (Fast Radio Bursts, FRB), krátké a zároveň velice intenzivní záblesky rádiového záření z okolního vesmíru, jsou teď velmi populární, ale taká stále naprosto záhadné. Ještě populárnější a záhadnější je temná hmota, která možná tvoří podstatnou část vesmíru. Co zkusit dát rychlé rádiové záblesky a temnou hmotu dohromady?

 

Přesně tohle udělal Aiichi Iwazaki z tokijské Nishogakusha University, alespoň teoreticky. Vyšel z toho, že temnou hmotu tvoří axiony. To jsou stále jen hypotetické částice, které by měly být lehké, dlouhověké a měly by jen slabě interagovat s běžnou hmotou. Patří ke slibným kandidátům na chladnou temnou hmotu, ale veškeré pokusy o jejich nalezení zatím vyzněly naprázdno.

 

Leslie Rosenberg. Kredit: University of Washington.
Shami Chatterjee (vpravo). Kredit: S. Chatterjee.

Iwazaki předpokládá, že když byl náš vesmír ještě mladý, tak byl také malý. A v malém vesmíru měly axiony více příležitostí se shlukovat, takže mohly vytvořit axionové „hvězdy“. Takové axionové hvězdy se mohly nashromáždit poblíž center galaxií a dostat se tak do blízkosti supermasivních černých děr.

 

Pokud je v centrech galaxií hodně axionových hvězd, tak se podle Iwazakiho může stávat, že axionová hvězda občas vletí do akrečního disku supermasivní černé díry. V takovém případě by magnetické pole akrečního disku mohlo způsob rozpad části axionů na fotony, které pak na Zemi zachytíme jako rychlé rádiové záblesky. Tak to probíhá, dokud se dotyčná axionová hvězda nerozpadne.

Shami Chatterjee. Kredit: S. Chatterjee.
Leslie Rosenberg. Kredit: University of Washington.

 

Iwazakiho teorie je hodně výstřední. Předkládaný mechanismus ale může vysvětlit, proč se rychlé rádiové záblesky mohou opakovat v nepravidelných intervalech. Na druhou stranu, astronomové zatím vystopovali jen jediný zdroj rychlých rádiových záblesků, který se ozval opakovaně – FRB 121102 z trpasličí galaxie, vzdálené 2,5 miliardy světelných let.

 

Leslie Rosenberg z Washingtonské univerzity v Seattlu souhlasí s tím, že Iwazakiho nápad pasuje na mainstreamovou fyziku. Problém je prý hlavně v tom, že Iwazaki předpokládá silnější interakce axionů s magnetickými poli, než s jakými počítá většina ostatních teorií. Podle Joerga Jaeckela z Univerzity v Heidelbergu axiony každopádně představují atraktivního kandidáta na temnou hmotu. Jde o to, že pokud axiony existují, tak přispějí k řešení některých otevřených otázek dnešní fyziky. Zároveň by jejich objev nevedl k mnoha změnám ve Standardním modelu částicové fyziky.

 

Někteří fyzici jsou ale k Iwazakiho nápadu skeptičtí. Objevitel opakujících se rychlých rádiových záblesků, Shami Chatterjee Z Cornellovy univerzity v americké Ithace, věří spíše v nějaké více konvenční vysvětlení. Původcem záblesků by prý mohl být mladý magnetar v mlhovině či nějaký jiný pozůstatek supernovy. Prozatím ale není ani jisté, jestli vyřešíme dřív záhadu rychlých rádiových záblesků nebo temné hmoty.

Literatura
New Scientist 1. 8. 2017, arXiv:1707.04827.

Datum: 02.08.2017
Tisk článku

Záblesk - Arpová Zuzana Vrablanská
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 422 Kč
cena: 396 Kč
Záblesk
Arpová Zuzana Vrablanská
Související články:

Máme ve vesmíru temné Boseho hvězdy z axionů?     Autor: Stanislav Mihulka (08.12.2015)
Opakované rychlé rádiové záblesky prohlubují vesmírnou záhadu     Autor: Stanislav Mihulka (03.03.2016)
Poprvé jsme vystopovali zdroj rychlých rádiových záblesků. A je to překvapení!     Autor: Stanislav Mihulka (05.01.2017)
Pohánějí rychlé rádiové záblesky vesmírné plachetnice cizích civilizací?     Autor: Stanislav Mihulka (12.03.2017)



Diskuze:

Anton Matejov,2017-08-04 19:00:35

Co zkusit dát rychlé rádiové záblesky a temnou hmotu dohromady?...
Ja radšej skúšam dať rychlé rádiové záblesky davať dohromady s aktivitami vyspelých mimozemských civilizácii.
Nespájam to ani z Dysonovými sférami pre potreby energie.
Našej Zemi napríklad hrozia supererupcie zo Slnka.
Zemi hrozí prepolovanie, kedy bude život na Zemi mimoriadne ohrozený.
Mars stratil magnetické pole. Prečo by to nemohlo hroziť aj Zemi? Potom hrozí strata atmosféry.
Život na Zemi môže ohroziť napríklad výbuch blízkej Supernovy.
Je spočítané, že do miliárdy rokov narastie žiarenie zo Slnka na takej intenzite, že sa nám vyparia všetký oceány a na Zemi vznikne to biblické peklo podobné tomu na Venuši.
Teda ak naša civilizácia bude chcieť prežiť, bude musieť zostrojiť napríklad aspoň na obežnej drahe Zeme, alebo v libračných bodoch záložne magnetické pole, ktoré by chránilo našu Zem pred supererupciami. Neskôr riadene odkláňalo časť narastajúceho žiarenia.
Vyskúšať si to môžeme už v Marsovom libračnom bode L1, lebo Mars chceme osídliť.
Neskôr budeme môcť vytvoriť nejaku obranu v tvare prstenca okolo Slnka a chrániť výsek disku, v ktorom obehajú naše niektoré planéty a mesiace. Určite budeme tvoriť aj Kozmické mesta v blízkom vesmíru, alebo na obežnej dráhy.
Ale aj vyspelé mimozemské civilizácie budú mať tiež podobné problémy zo svojimi bezpečnostnými zónami na svoje aktivity.
Odkláňanie supererupcii, výbuchov supernov a podobne z bezpečnostných pásiem sa môže prejavovať vo forme rýchlych rádiových zábleskov.

Odpovědět

Temná co?

David Pešek,2017-08-03 07:56:53

Teoretizování, a co když žádná temná hmota není? Temná hmota je jen pokus jak naroubovat rovnici na makroskopické okolí a nejde to a nejde to, jsme pozorovatelé v pozici mravence který se pokouší spočítat stromy na planetě. A pokud už seriozní věda připouští že by snad mohly ve standartním modelu existovat částice s velmi nízkou interakcí, jak by se z nich dala poslepovat hvězda, resp. spousta hvězd? A co když za rychlými záblesky opravdu stojí hladoví pozemšťané co otevírají mikrovlnku dříve než zacinká?

Odpovědět


Re: Temná co?

Milan Krnic,2017-08-03 18:32:25

Však ať počítají.
Jen si to představte. Jdete takhle po parku, lehce znaven v horkém dni, a tam na lavičkách sedí hromada nezaměstnaných astrofyziků ...
Hrozná představa.
:)

Odpovědět

Radiové záblesky.

Vlastislav Výprachtický,2017-08-02 11:11:31

Příčinou záblesků může způsobovat reakce antihmoty s Temnou hmotou. Proto je malá opakovatelnost
z jednoho místa.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace