Zabijácké RNA by se mohly stát nouzovým vypínačem všech typů rakoviny  
Buňky mají nouzový mechanismus DISE, s jehož pomocí mohou spáchat buněčnou sebevraždu. Dokážeme ho využít v léčbě nádorů?
Dokážeme vypnout nádory? Kredit: CC0 Creative Commons.
Dokážeme vypnout nádory? Kredit: CC0 Creative Commons.

Rakovina, to je vlastně růst vzbouřených buněk, které přestanou brát ohledy na zájmy celého těla. Nádory doprovázejí mnohobuněčné organismy určitě už od jejich samotného vzniku. V dnešní době se bráníme nádorům pokročilým imunitním systémem, i když zrovna v případě našeho druhu to není žádná sláva. Naše ochrana proti všemožným nádorům je očividně mizerná. Jak se ale dávné organismy bránily proti rakovině předtím, než si vyvinuli pořádnou imunitu, která vznikla asi před 500 miliony let? 

Marcus Peter. Kredit: National Cancer Institute.
Marcus Peter. Kredit: National Cancer Institute.

Marcus Peter z americké Northwestern University a jeho kolegové se domnívají, že organismy z úsvitu věků držely nádory na uzdě pomocí nouzového vypínače. Když se nějaká buňka v těle splašila a začala se chovat jako nádor, tak je tělo nouzovým vypínačem zneškodnilo. Vypínač je donutil k sebevraždě.


Nejlepší na tom je, že podle Petera takový nouzový vypínač v buňkách stále existuje. Pořád je k dispozici v každé buňce a brání nás před zlovolnými nádory. Peter předpokládal, že nouzový vypínač buňky bude mít podobu krátkých molekul dvouřetězcové RNA. Tyhle molekulární přízraky, které mohou zabít buňku, hledal Peter s kolegy dlouhých osm let. A nakonec je našli. Jejich výzkum nedávno publikovaly časopisy eLife, Oncotarget a Cell Cycle. Podle prvních ohlasů by to mohla být bomba. Mluvit o průlomu je slabé slovo. 

RNA interference.
RNA interference.

Bylo to jako hledat jehlu v kupce sena. Zabijácký mechanismus je totiž aktivní jenom tehdy, když se dotyčná buňka stane nádorovou. Po usilovném pátrání Peter s kolegy zjistili, že hledaný mechanismus úzce souvisí s krátkými řetězci dvouvláknových RNA, takzvanými siRNA. Tyto malé kousky RNA hrají klíčovou roli v procesu RNA interference, kdy ovlivňují expresi genů.


Peter a spol. přišli na to, že velké množství řetězců siRNA dovede i něco jiného, než regulovat expresi genů. Zabíjejí nádorové buňky. Tyto zabijácké sekvence RNA pocházejí ze sekvencí DNA na mnoha místech lidského genomu. Spouštějí specifický mechanismus zabití buňky, kterému odborníci říkají DISE (podle anglického Death Induced by Survival gene Elimination). Jde o unikátní způsob programované smrti buňky, kdy zabijácké RNA spustí více procesů buněčné smrti najednou. Když se povede aktivovat DISE v těle napadeném rakovinou, tak zničí buňky nádoru, ale zdravých buněk si prakticky nevšímá.

Prvotní experimenty ukazují, že by se ze zabijáckých RNA a mechanismu likvidace buňky DISE mohl stát nouzový vypínač buněk. Pokud správně stiskneme knoflík, tak bychom měli buňku zničit, i když to bude buňka nádoru. Badatelé použili nanočástice s navázanými zabijáckými molekulami siRNA a úspěšně s nimi zasáhli lidské nádory vaječníků laboratorních myších. Velkou výhodou je, že si buňky nádorů pro tuto léčbu nevytvářejí rezistenci. 

Celý výzkum je teprve v plenkách. Kdy budou k dispozici první léky, schopné ovlivnit nouzový vypínač buněk, to je ve hvězdách. Peter s kolegy doufají, že se jim povede využít zabijácké RNA, které mají buňky k dispozici. Rádi by vyvinuli léčbu, která příznivě ovlivní mnoho různých typů rakoviny. Jejich výsledky prý mohou rozvrátit celou onkologii, v tom nejlepším smyslu slova.

Literatura
Northwestern University 19. 10. 2017, eLife 6: e29702, Oncotarget 8: 84643-84658.

Datum: 27.10.2017
Tisk článku

Rakovina - Solženicyn Alexander
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 463 Kč
cena: 463 Kč
Rakovina
Solženicyn Alexander
Související články:

Nanočástice zabijáky kmenových buněk nádorů     Autor: Stanislav Mihulka (17.06.2015)
Velice lstivá rakovina nutí buňky vyrábět falešné viry     Autor: Stanislav Mihulka (06.08.2017)
Virus zika: Nepřítel našeho nepřítele může nakonec být naším přítelem     Autor: Stanislav Mihulka (06.09.2017)



Diskuze:

Život

Honza S.,2017-10-27 20:48:27

Přijde mi krátkozraké, když se vědci snaží zabít buňky, u kterých se evoluci podařilo vyvinout nesmrtelnost. Nebylo by lepší zkoumat, jak zajistit, aby se buňka množila kontrolovaně? Vlastně první půlka výzkumu je už hotová, příroda sama se pokouší vydat touto cestou. Zatím se jí to však moc nedaří. Ale že by se o to někdo vůbec pokoušel jsem nikde neslyšel.

Odpovědět


Re: Život

Josef Šoltes,2017-10-31 22:24:01

Smrtelnost je nezbytná kvůli evolučnímu tlaku. Pro přírodu by nebylo nijak těžké dosáhnout nesmrtelnosti, ostatně se ji to u různých organismů podařilo. Ale k čemu to je, když je takový organismus pak neměnný a nevyvíjí se.

Odpovědět

CRISPR 2

Josef Šoltes,2017-10-27 10:03:09

Bylo by možné zde uvést něco o nové metodě CRISPR 2? Údajně už nedělá chyby.

Odpovědět


Re: CRISPR 2

Libor Zak,2017-10-27 12:17:01

Tak ona údajná chybovost byla způsobena především zmršeným výzkumem, kdy byly výsledky, zřejmě záměrně pozměněny tak, aby ukazovaly že metoda CRISPR-Cas9 způsobuje náhodné mutace a je nebezpečný. Za prvé byl výzkum dělán na myších, které byly příbuzné a bylo jich málo a za druhé i např. výsledné fotografie byly dodatečně editovány, aby ukazovaly výsledek odlišný od reality. Autor článek pokud vím stáhl a omluvil se.
Nová metoda CRISPR 2 taky vlastně neexistuje. Jde jen o zpřesnění a vylepšení té původní, takže teď lze kromě celých kompletních úseků DNA editovat i jednotlivá "písmena" a navíc se pomocí této metody povedlo i editovat RNA.
Já tématu až tak nerozumím, jen co jsem posbíral z jiných článků.
Každopádně bych nevěřil, že se této doby dožijeme tak rychle. Opravovat vrozené vady je prakticky již možné. Samozřejmě dlouho potrvá, než proběhnou laboratorní a klinické testy, ale myslím si, že kolem roku 2030 by toto mohla být už skoro běžná praxe a na cystickou fibrózu, Downův syndrom a bublinové děti se bude pomalu zapomínat. Tedy asi s výjimkou ortodoxních věřících, kteří budou jakýkoliv takovýto zásah stále vnímat velmi negativně.

Odpovědět


Re: Re: CRISPR 2

Tomáš Habala,2017-10-27 15:51:44

V skutočnosti je pre veriacich problém "riešiť" tieto deti potratom, nie ich liečiť.

Odpovědět

SiRNA.

Vlastislav Výprachtický,2017-10-27 06:23:27

Aktivace siRNA je nástup progresivního způsobu onkologické léčby. To zatím může vyhovovat zaátečnímu stavu onemocnění, otázkou je, jak počátek onemocnění včas zjistit. V případě pokročilých stavů budou se asi muset aplikovat i stávající způsoby.

Odpovědět


Re: SiRNA.

Libor Zak,2017-10-27 09:07:13

Těžko říct, článek celkem logicky informuje o konceptu, ale detaily si institut zatím nechává pro sebe. Otázkou je, jak univerzální a neškodné to aktivování daných úseků RNA je, pokud by se opravdu soustředilo pouze na všechny rakovinové buňky a zbytek těla zůstával nedotčen, tak by třeba bylo možné něco, jako preventivní očkování, dejme tomu jednou ročně, nebo ani ne tak často u méně rizikových skupin. Ale kdo ví, nechme se překvapit. Četl jsem o tom před dvěma dny na serveru nextBig Future, ale tam se někdy dostane i dost vědeckého bulváru. Jsem rád, že se to objevilo i tady na Oslu. Děkuji pane Mihulko. :-)

Odpovědět


Re: SiRNA.

Lukáš Kment,2017-10-28 13:45:18

Tak po pravdě pokud by to fungovalo pouze na buňky nádoru, pak to můžete aplikovat v podstatě kdykoli. A ve své podstatě i preventivně v určitých intervalech. Záleží jen, jak bude taková léčba vypadat a kolik bude stát. Prakticky to není nic jiného než naprosto přesně cílená forma chemoterapie, kdy v tomto případě zabijete pouze buňky zhoubného bujení.

Dá se říci, že pokud se ve výzkumu léčby rakoviny něco opravdu hledalo, tak právě toto.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace