Místo, to je oč běží při vakcinaci  
Obvyklé injekční podávání imunizační látky nejspíš není ta nejlepší forma aplikace. Podle výzkumníků z Yale je efektivnější volit takový způsob, který se postará o lepší spolupráci buněk nazývaných dendritické.

Při vakcinaci o níž se mluví také jako o imunizaci, jde o přípravu obranného imunitního aparátu na boj. Pro každou armádu je dobré, když předem zná toho, s kým se má utkat. Protivníkovi se v tomto případě říká patogen a může jím být virus, bakterie i parazit. Vakcinace využívá toho, že patogeny mají na svém povrchu specifické molekuly, které imunitní systém dokáže rozpoznat. Těm říkáme antigeny. Pokud se nám podaří takovou strukturu izolovat, lze s její pomocí na organismu provést podvod a nasimulovat mu infekci. Takto poškádlený imunitní systém pak v případě skutečné infekce zareaguje na stejného protivníka tvrdě a rychle.

Jayendra Kumar Krishnaswamy, imunobiolog, první autor publikace a vedoucí kolektivu. Yale University.
Jayendra Kumar Krishnaswamy, imunobiolog, první autor publikace a vedoucí kolektivu. Yale University.

Ať už se ale jedná o skutečnou infekci, nebo jen o vakcinaci, jako první jsou v kontaktu s nepřítelem dendritické buňky. Daly by se přirovnat k pochůzkářům, kteří jsou ve svém rajónu jako doma a podezřelé prohledávají osaháváním. Pochůzkářů v terénu má i naše tělo celou řadu. Někteří jsou tak trochu jako městští strážníci, jiní jako státní, a další jako vojenská policie. Podle toho si plní své povinnosti. Buňky, o kterých bude řeč, jsou ale typem, který je schopen delikventa nejen prohledat, ale i dopravit na stanici s patřičným hlášením. Jako policejní stanice v našem případě figuruje spádová lymfatická uzlina a právě tam naše dendritické buňky zadržené představují spolu s předáváním jejich dokladů (občanským průkazem jsou antigeny). Dendritické buňky tímto způsobem seznamují s nepřítelem další složku z řad příslušníků pomáhat a chránit, konkrétně (T buňky). I v jejich případě stále jde jen o praporčíky bez práva velet. Nazvali je "Tfh buňkami".

 

Yale University.
Yale University.

Že jsou hierarchicky o stupínek výše, je vidět na první pohled. Nikde nepobíhají, ale sedí na židli na místní úřadovně mízní uzliny. Velké „T„ znamená, že patří k T lymfocytům a „fh“, že jsou folikulární. Hezky česky jim lze říkat:  T-folikulární pomocné buňky.

Složitými pokusy na geneticky modifikovaných myších s vadnými geny se ukázalo, že tyto Tfh buňky mají v povinnostech provádět brífingy a na nich příslušníkům zásahových jednotek z řad „B buněk“ vtloukat do hlavy, podle čeho agresora poznají. Imunologové celé toto naše dlouhé připodobňování  dokáží vyjádřit jednou větou: Dendritická migratorní  CD11b+ signalizace prostřednictvím Tfh aktivuje B lymfocyty k secernaci imunoglobulínů specifických na daný epitop.

 

Umělecké ztvárnění dendritické buňky. Dendrity (výběžky) buněk spadajících do kategorie lymfocytů a původem z kostní dřeně, jsou jinými výběžky, než na jaké jsme zvyklí u nervových buněk. Tyto se podobají spíše listům poskládaným na povrchu buněčné membrány. Proto jim někteří vědci raději než dendritické buňky, říkají „zahalené buňky“. Nejspíš proto, že jim připadají jakoby zahalené do závoje. (Kredit: National Institutes of Health, NIH) 
Umělecké ztvárnění dendritické buňky. Dendrity (výběžky) buněk spadajících do kategorie lymfocytů a původem z kostní dřeně, jsou jinými výběžky, než na jaké jsme zvyklí u nervových buněk. Tyto se podobají spíše listům poskládaným na povrchu buněčné membrány. Proto jim někteří vědci raději než dendritické buňky, říkají „zahalené buňky“. Nejspíš proto, že jim připadají jakoby zahalené do závoje. (Kredit: National Institutes of Health, NIH)

Plyne z nového poznatku subtypu pomocných buněk také něco pro praxi?

Ano. Třeba to, že vakcína lépe funguje, když je aplikována do míst, kde je pro dendritické buňky nejdostupnější a kde jich je hodně. Také teď už víme, že dendritických buněk je více typů a že ne všem se chce cestovat. Ty, pro naše účely z hlediska odolnosti proti chřipce nejpotřebnější (Tfh), nejsou v těle rozloženy rovnoměrně. To by vysvětlovalo, proč se některým týmům vakcinace proti stejnému agens daří a jiným ne. Na vině může být právě onen detail – kam která parta antigen podává.

Vakcinovat injekčně do svalu není z hlediska odpovědi totéž, jako podat stejnou dávku pod kůži, a nebo ještě lépe, na sliznici. Z pokusů, které Krishnaswama se svými, většinou asijskými spolupracovníky v USA na Yale university provedl, vyplynulo, že mnohem efektivnější, než píchat injekci do svalu, je imunizovat vdechnutím vakcinačního agens do plic. Tam se to potřebnými buněčnými informátory jen hemží a k proškolení výkonných složek schopných masivní odpovědi dochází rychle a spolehlivě.

I když nynější výsledky jsou z pokusů na myších, autoři nepochybují, že stejné to bude i u lidí.  Převedeno do řeči čísel to znamená, že pokud zdravotnický personál může pouhou změnou podání antigenu imunizaci zefektivnit, lze na vakcinační dávce šetřit a podávat ji v menším množství. Z toho dál plyne, že zákrok může být nejen levnější, ale také že vakcinovaným hrozí menší komplikace spojené s alergickými reakcemi způsobovanými pomocnými látkami (adjuvans), které se přidávají, aby imunizace byla účinná. V tomto případě by jich nebylo třeba.

Třešničkou na dortu pak je, že vakcinace má šanci se dostat více osobám a v kratším čase. Právě to může mít cenu zlata, neboť to může rozhodnout o lokalizaci nákazy a nebo její globalizaci s děsivými následky. Z nynějších poznatků vyplývá, že i vakcinace proti chřipce by na zdravotním středisku mohla brzo začínat slovy: „Chcete dražší vakcínu?  Tak si sundejte kalhoty, nebo vyhrňte rukáv“. Při volbě levnější a účinnější intranazální vakcíny, by následovalo: „Vydechněte a až vám řeknu, tak se nadechnete. To je vše, na shledanou.“


Literatura

J.K. Krishnaswamy el al., "Migratory CD11b+ conventional dendritic cells induce T follicular helper cell dependent antibody responses," Science Immunology (2017).

Datum: 05.12.2017
Tisk článku

Chřipka - Houdret Jean-Claude
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 21 Kč
cena: 18 Kč
Chřipka
Houdret Jean-Claude
Související články:

Další dosud neznámá hrozba od klíšťat – demence     Autor: Josef Pazdera (18.01.2013)
Chřipková vakcína selhává kvůli způsobu výroby     Autor: Josef Pazdera (06.11.2017)
Jak kampaň masivního očkování zařídila bezpečnější sex pro všechny     Autor: Stanislav Mihulka (27.11.2017)



Diskuze:

Místo při vakcinací.

Vlastislav Výprachtický,2017-12-06 17:36:00

Použití aerosolů pro umístění vakcinačního agens lze nahradit želatinovou / gelovou / formou k orálnímu použití, lze dozovat i další přísady podle infekční reakce.

Odpovědět


Re: Místo při vakcinací.

Milan Krnic,2017-12-06 21:09:32

Třeba heřmánek :)

Odpovědět

Zařazení do blakclistu

Mintaka Earthian,2017-12-06 16:20:00

Tfh buňky se denně setkávají s velkým množstvím cizorodých organismů. Většina z nich našemu tělu neškodí a proti většině z nich tedy nemobilizují obranné mechanismy. Adjuvanty slouží k tomu, aby tělo poškodily a aby imunitní systém zařadil poznávací znaky patogenů do seznamu škodlivých.

Jakým mechanismem chtějí, bez adjuvantů, docílit toho, aby imunitní systém rozpoznal nové patogeny jako škodlivé?

Odpovědět


Re: Zařazení do blakclistu

Josef Pazdera,2017-12-06 22:30:30

Proti biologickému materiálu, jako jsou viry a bakterie se imunitní systém mobilizuje a jde mu to dobře. Proto se zdá, že ho to nechává v klidu. Problém je u těch, které se dovedou maskovat, nebo se množí velmi rychle. Při zmíněné chřipce se také mobilizuje, ale někdy pozdě. Jako adjuvans se používají například hlinité soli a oleje. Tedy něco zcela nepřirozeného, co způsobuje zánětlivou reakci. Zánět sice vyprovokuje organismus k vyšší odezvě, nicméně jako každý zánět, to není něco, co bychom si měli přivodit, pokud to není nutné. Ostatně, miliony let se náš organismus obešel bez adjuvans při svém boji s nákazami. Autoři studie argumentují tím, že v plících je mnohem více buněk zajišťujících obranu, než kolik jich je ve svalu. To umožní spustit imunitní odezvu aniž by bylo třeba si píchat minerální soli a oleje. Pokusy na hlodavcích a chřipkových virech jim dávají za pravdu. I výsledky jiných týmů dávají tušit, že se imunizace začne přesouvat od zadku směrem výš. Vhodným místem k vakcinaci jsou komě plic sliznice nosu a spojivkový vak.

Odpovědět


Re: Re: Zařazení do blakclistu

Mintaka Earthian,2017-12-07 00:39:17

Re. Proti biologickému materiálu, jako jsou viry a bakterie se imunitní systém mobilizuje:
Když si například dáte jogurt/kysané zelí/pangamin/syrečky/..., vaše tělo se proti tomuto biologickému materiálu nemobilizuje.

Re. Ostatně, miliony let se náš organismus obešel bez adjuvans při svém boji s nákazami.:

Ano a reagoval na patogeny, které nějakým způsobem poškozovaly náš organismus.

V případě vakcinace, kdy jsou podávány "bezpečné" patogeny, které nepůsobí tělu problémy, se právě přidávají adjuvants, aby došlo k poškození těla a imunitní systém se vycvičil, že na tyto patogeny si má dávat pozor.

Článek referuje o imunizaci vdechnutím vakcinačního agens do plic. Pokud tyto agens nebudou tělu škodit, jak se imunitní systém dovtípí, že jde o nebezpečný patogen?

Nezařadí to naopak takové patogeny na whitelist a nezpůsobí to zpomalení obranné reakce?

Odpovědět


Re: Re: Re: Zařazení do blakclistu

Josef Pazdera,2017-12-07 06:54:46

Nemíchal bych sem záležitosti střevního traktu, třeba proto, že ten Pangamin a syrečky prochází lázní kyseliny solné a trávicích enzymů, které proteiny dost razantně pochroumají. Článek má na mysli záležitosti souvisící se specifickou imunitou a s předkládáním antigenů. Tady hlavní úlohu hrají buněčné struktury, kterým se říká antigeny hlavního histokompatibilitního systému. Svou roli v těchto reakcích hrají ale i signály cytokinů a následná proliferace buněk předcházející vlastní produkcí imunoglobulinů. Hodně zjednodušeně lze říci, že dendritické buňky si „kousky“ agresora (jeho proteiny) ve své cytoplazmě přetvoří a tento charakteristický peptid spojí s nově nasyntetizovaným produktem svého histokompatibilitního systému. Kombinace vlastního a cizího pak je základem komunikace buňky s dalšími buňkami imunitního systému. U dendritických buněk nejde jen o presentaci „nějakého zbytku patogena“ ale o vystrčenou visačku s kódovanou zprávou. Tento systém popsání zloducha (pomocí MHC komplexu) umožňuje sdělit i to, o jak závažnou záležitost se jedná – stav ohrožení, toleranci a nebo neškodný antigen. Všechny tyto reakce se obejdou bez adjuvans. Jejich přídavek do těchto procesů zasahuje na mnoha úrovních, nicméně ne vždy je jejich úloha jen ku prospěchu. Presentace antigenu a tvorba paměťových buněk by si zasloužily samostatné články. Tak třeba příště :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Zařazení do blakclistu

Jan Novák9,2017-12-07 18:20:17

Především proti chřipce a všem známým (a i mnoha neznámým) patogenům jsou už přítomny specifické imunitní buňky které je rozpoznávají jako patogen bez jakéhokoliv poškození a mobilizují imunitní systém jak k monožení dalších buněk které jsou takto naprogramované tak k vytváření protilátek. Jenom pokud se s danou infekcí setkají hned po svém vytvoření v kostní dření, v tvz. periodě učení, začnou antigeny ignorovat.
Tj. podávání do krve kde se atigeny z očkování mohou dostat do kostní dřeně = špatně. Obzvlášť do ramene = blízko tvorby imunitních buněk v lopatce nebo do zadku = blízko stehenní kosti a pánve.
Způsobení zánětu je praxe z doby kdy funkce imunitního systému nebyla známá. Teď to má spíše význam že zánět omezí roztahání vakcíny po celém těle a do kostní dřeně.

Odpovědět

naparadu

Michal Kytka,2017-12-06 10:06:15

To ze sa zopar deti zadusi ked neprimerana rakcia bude opuch pluc urcite nebude chybou vakciny!

Odpovědět


Re: naparadu

Aleš Horák,2017-12-06 10:55:37

Jistě máte pro svá tvrzení s vykřičníkem také nějaká fakta. Ono to spíš vypadá, že jde o přirozenější způsob podání, bez přídavných látek a v menším množství a Váš příspěvek se jeví jen jako nepodložené plácání.

Odpovědět


Re: Re: naparadu

Michal Kytka,2017-12-06 11:08:59

Kedze to este netestovali na ludoch tak to nemozem podlozit ziadnou studiou ale ono to pride. Prirodze ne su aj orechy a existuju ludia ktorych by ich konzumacia zabila. Tym nechcem povedat ze teraz sa maju vsetky orechy zakazat lebo urcite % ludi na ne reaguje zle. Ide o to ze ked nastane neziaduca reakcia na ockovanie vzdy sa to priposuje na vrub niecoho ineho. Pri injekcnom podani si myslim ze sa da rychlejsie regovat na pripadne vedlajsie ucinky ako ked dietatu zarzu opuchnu pluca a zacne sa dusit. Chcel by som videt ako by reagovala teta 80 rocna presluhujuca pediatricka na dedine.

Odpovědět


Re: Re: Re: naparadu

Jindra Malík,2017-12-06 13:03:24

Na bláboly nereagovat. Jinak tu bude diskuse ze samých takýchto parád s orechy.... Nikdo je přece nebude nutit. Budou mít na výběr :) Nechte je, ať se bojí:)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: naparadu

Milan Krnic,2017-12-06 21:06:50

Na výběr klasiku, nebo do plic? Instant autism - když tam nebude hliník, tak se tam ta "škodlivá informace" "navibruje" z klasických vakcín. To je jasné už teď. Nechat blba blbem je pohodné, bezpečné už méně.

Odpovědět

Deti budú vďačné :)

Tomáš Habala,2017-12-06 08:02:35

Ako sme sa len báli injekcií...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace