Místo, to je oč běží při vakcinaci  
Obvyklé injekční podávání imunizační látky nejspíš není ta nejlepší forma aplikace. Podle výzkumníků z Yale je efektivnější volit takový způsob, který se postará o lepší spolupráci buněk nazývaných dendritické.

Při vakcinaci o níž se mluví také jako o imunizaci, jde o přípravu obranného imunitního aparátu na boj. Pro každou armádu je dobré, když předem zná toho, s kým se má utkat. Protivníkovi se v tomto případě říká patogen a může jím být virus, bakterie i parazit. Vakcinace využívá toho, že patogeny mají na svém povrchu specifické molekuly, které imunitní systém dokáže rozpoznat. Těm říkáme antigeny. Pokud se nám podaří takovou strukturu izolovat, lze s její pomocí na organismu provést podvod a nasimulovat mu infekci. Takto poškádlený imunitní systém pak v případě skutečné infekce zareaguje na stejného protivníka tvrdě a rychle.

Jayendra Kumar Krishnaswamy, imunobiolog, první autor publikace a vedoucí kolektivu. Yale University.
Jayendra Kumar Krishnaswamy, imunobiolog, první autor publikace a vedoucí kolektivu. Yale University.

Ať už se ale jedná o skutečnou infekci, nebo jen o vakcinaci, jako první jsou v kontaktu s nepřítelem dendritické buňky. Daly by se přirovnat k pochůzkářům, kteří jsou ve svém rajónu jako doma a podezřelé prohledávají osaháváním. Pochůzkářů v terénu má i naše tělo celou řadu. Někteří jsou tak trochu jako městští strážníci, jiní jako státní, a další jako vojenská policie. Podle toho si plní své povinnosti. Buňky, o kterých bude řeč, jsou ale typem, který je schopen delikventa nejen prohledat, ale i dopravit na stanici s patřičným hlášením. Jako policejní stanice v našem případě figuruje spádová lymfatická uzlina a právě tam naše dendritické buňky zadržené představují spolu s předáváním jejich dokladů (občanským průkazem jsou antigeny). Dendritické buňky tímto způsobem seznamují s nepřítelem další složku z řad příslušníků pomáhat a chránit, konkrétně (T buňky). I v jejich případě stále jde jen o praporčíky bez práva velet. Nazvali je "Tfh buňkami".

 

Yale University.
Yale University.

Že jsou hierarchicky o stupínek výše, je vidět na první pohled. Nikde nepobíhají, ale sedí na židli na místní úřadovně mízní uzliny. Velké „T„ znamená, že patří k T lymfocytům a „fh“, že jsou folikulární. Hezky česky jim lze říkat:  T-folikulární pomocné buňky.

Složitými pokusy na geneticky modifikovaných myších s vadnými geny se ukázalo, že tyto Tfh buňky mají v povinnostech provádět brífingy a na nich příslušníkům zásahových jednotek z řad „B buněk“ vtloukat do hlavy, podle čeho agresora poznají. Imunologové celé toto naše dlouhé připodobňování  dokáží vyjádřit jednou větou: Dendritická migratorní  CD11b+ signalizace prostřednictvím Tfh aktivuje B lymfocyty k secernaci imunoglobulínů specifických na daný epitop.

 

Umělecké ztvárnění dendritické buňky. Dendrity (výběžky) buněk spadajících do kategorie lymfocytů a původem z kostní dřeně, jsou jinými výběžky, než na jaké jsme zvyklí u nervových buněk. Tyto se podobají spíše listům poskládaným na povrchu buněčné membrány. Proto jim někteří vědci raději než dendritické buňky, říkají „zahalené buňky“. Nejspíš proto, že jim připadají jakoby zahalené do závoje. (Kredit: National Institutes of Health, NIH) 
Umělecké ztvárnění dendritické buňky. Dendrity (výběžky) buněk spadajících do kategorie lymfocytů a původem z kostní dřeně, jsou jinými výběžky, než na jaké jsme zvyklí u nervových buněk. Tyto se podobají spíše listům poskládaným na povrchu buněčné membrány. Proto jim někteří vědci raději než dendritické buňky, říkají „zahalené buňky“. Nejspíš proto, že jim připadají jakoby zahalené do závoje. (Kredit: National Institutes of Health, NIH)

Plyne z nového poznatku subtypu pomocných buněk také něco pro praxi?

Ano. Třeba to, že vakcína lépe funguje, když je aplikována do míst, kde je pro dendritické buňky nejdostupnější a kde jich je hodně. Také teď už víme, že dendritických buněk je více typů a že ne všem se chce cestovat. Ty, pro naše účely z hlediska odolnosti proti chřipce nejpotřebnější (Tfh), nejsou v těle rozloženy rovnoměrně. To by vysvětlovalo, proč se některým týmům vakcinace proti stejnému agens daří a jiným ne. Na vině může být právě onen detail – kam která parta antigen podává.

Vakcinovat injekčně do svalu není z hlediska odpovědi totéž, jako podat stejnou dávku pod kůži, a nebo ještě lépe, na sliznici. Z pokusů, které Krishnaswama se svými, většinou asijskými spolupracovníky v USA na Yale university provedl, vyplynulo, že mnohem efektivnější, než píchat injekci do svalu, je imunizovat vdechnutím vakcinačního agens do plic. Tam se to potřebnými buněčnými informátory jen hemží a k proškolení výkonných složek schopných masivní odpovědi dochází rychle a spolehlivě.

I když nynější výsledky jsou z pokusů na myších, autoři nepochybují, že stejné to bude i u lidí.  Převedeno do řeči čísel to znamená, že pokud zdravotnický personál může pouhou změnou podání antigenu imunizaci zefektivnit, lze na vakcinační dávce šetřit a podávat ji v menším množství. Z toho dál plyne, že zákrok může být nejen levnější, ale také že vakcinovaným hrozí menší komplikace spojené s alergickými reakcemi způsobovanými pomocnými látkami (adjuvans), které se přidávají, aby imunizace byla účinná. V tomto případě by jich nebylo třeba.

Třešničkou na dortu pak je, že vakcinace má šanci se dostat více osobám a v kratším čase. Právě to může mít cenu zlata, neboť to může rozhodnout o lokalizaci nákazy a nebo její globalizaci s děsivými následky. Z nynějších poznatků vyplývá, že i vakcinace proti chřipce by na zdravotním středisku mohla brzo začínat slovy: „Chcete dražší vakcínu?  Tak si sundejte kalhoty, nebo vyhrňte rukáv“. Při volbě levnější a účinnější intranazální vakcíny, by následovalo: „Vydechněte a až vám řeknu, tak se nadechnete. To je vše, na shledanou.“


Literatura

J.K. Krishnaswamy el al., "Migratory CD11b+ conventional dendritic cells induce T follicular helper cell dependent antibody responses," Science Immunology (2017).

Datum: 05.12.2017
Tisk článku

Chřipka - Houdret Jean-Claude
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 21 Kč
cena: 18 Kč
Chřipka
Houdret Jean-Claude
Související články:

Další dosud neznámá hrozba od klíšťat – demence     Autor: Josef Pazdera (18.01.2013)
Chřipková vakcína selhává kvůli způsobu výroby     Autor: Josef Pazdera (06.11.2017)
Jak kampaň masivního očkování zařídila bezpečnější sex pro všechny     Autor: Stanislav Mihulka (27.11.2017)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace