Když o glyfosátu argumentačně klame profesor chemie  
Prof. RNDr. Pavel Drašar, DSc. je zaměstnancem Ústavu chemie přírodních látek, což je součást Fakulty potravinářské a biochemické technologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Podle Web of Science je (spolu)autorem 210 impaktovaných publikací a jeho Hirschův index má hodnotu 16. Bezesporu se tedy jedná o významnou vědeckou a pedagogickou autoritu.

Prof. RNDr. Pavel Drašar, Dsc., Ústav chemie přírodních látek, VŠCHT Praha
Prof. RNDr. Pavel Drašar, Dsc., Ústav chemie přírodních látek, VŠCHT Praha

Status profesora Drašara byl jistě jedním z důvodů, proč byl osloven redaktorkou zpravodajského webu DVTV Emma Smetana, aby vysvětlil divákům svůj odborný postoj ke zdravotním rizikům spojeným s užíváním herbicidu glyfosátu. Od vědce tak významného formátu bych čekal střízlivé, věcné, vědeckými publikacemi a kritickým zhodnocením dat podložené vyjádření, jehož obsah by se možná rozcházel s mými postoji, ale jehož forma by odpovídala společenskému významu instituce, kterou reprezentuje. K mému upřímnému zděšení se tak nestalo. DVTV tak sice nestvořila materiál, který by nějak zásadně přispěl k pochopení tak složitého tématu, jakým toxicita glyfosátu určitě je, ale na druhou stranu vznikla jedna z nejnázornějších video-učebnic argumentačních klamů, jakou lze na domácím internetu nalézt. Takže nakonec přece jen úspěch.

 

Mesnage, Robin, King's College London | KCL · Department of Medical and Molecular Genetics
Mesnage, Robin, King's College London | KCL · Department of Medical and Molecular Genetics

Klamná analogie

Řečník klade vedle sebe dva různé jevy, které jsou si do jisté míry podobné, a bez patřičného zdůvodnění tvrdí, že má-li jeden nějakou vlastnost, musí ji mít i druhý.

Nejvýraznějším příkladem tohoto klamu je přirovnání glyfosátu k bojovým otravným látkám. Tento klam se objevuje v již poněkud bulvárně laděném názvu celého videa, ale také v čase 5:28, kde pan profesor říká: „Ona je to látka, která je strukturně podobná bojové otravné látce….“ Přestože, se k danému tématu nedozvíme podrobnější informace (pan profesor konkrétní typ bojové otravné látky nezmiňuje), předpokládám, že onou strukturní podobností myslí výskyt zbytku kyseliny fosforečné v molekule glyfosátu a onou skupinou bojových otravných látek myslí organofosfáty. Tyto bojové otravné látky blokují enzym acetylcholinesterázu (AChE), vyvolávají zvýšenou koncentraci neurotransmiteru acetylcholinu (ACh) v nervových synapsích a na nervosvalových ploténkách a smrt způsobují v důsledku ochrnutí dýchacích svalů. Typickým zástupcem této skupiny látek je např. sarin. Také v případě glyfosátu byla zjištěna inhibice AChE, ovšem pouze u ryb (Cnesterodon decemmaculatus, Cyprinus carpio, Prochilodus lineatus a Leporinus obtusidens) a tento jev neměl vliv na jejich přežívání.

Francisco José Roma Paumgartten, National School of Public Health, Oswaldo Cruz Foundation, Rio de Janeiro, Brazil
Francisco José Roma Paumgartten, National School of Public Health, Oswaldo Cruz Foundation, Rio de Janeiro, Brazil

Neurotoxicita glyfosátu u savců bývá spojena spíše s indukcí oxidativního stresu a v epidemiologickém kontextu bývá chronické působení glyfosátu dáváno do souvislosti se zvýšeným výskytem ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder). To má ovšem daleko k typickým účinkům bojových otravných látek. Ty naopak mývají extrémně vysokou akutní toxicitu, což jak sám pan profesor přiznává (čas 2:45), případ glyfosátu rozhodně není.

 

Chang, Ellen T.,Center for Epidemiology and Computational Biology, Health Sciences Practice, Exponent, Inc., Menlo Park, California and Alexandria, Virginia, USA
Chang, Ellen T.,Center for Epidemiology and Computational Biology, Health Sciences Practice, Exponent, Inc., Menlo Park, California and Alexandria, Virginia, USA

Klam daný vyloučením

Abychom dosáhli žádoucího úsudku, je někdy nezbytné nevyhovující skutečnosti z úvahy vyloučit, a to například jejich zamlčením.

Já jako chemik vím, že ta látka sahá v lidském metabolizmu například na cytochrom… nebo enzymy cytochromu P-450, což jsou látky, které jsou zodpovědné za hospodaření se steroidy, za hospodaření s cizorodými látkami, které se odbourávají v našem organismu, a za celou řadu dalších mechanismů, které vedou k tomu, že najednou organismus přestane fungovat správně…. a pokud se toto ví a toto je prokázáno, proč se pořád bavíme jen o té kancerogenitě?“ ptá se profesor Drašar v čase 5:42. Co zde podle mě chybí? Například informace, že glyfosát způsobuje, podobně jako celá řada dalších herbicidů a fungicidů (karbendazim, atrazin apod.), inhibici enzymů ze skupiny cytochrom P-450 (CYP450) zejména u rostlin. U zvířat naopak dochází při vysokých úrovních expozice spíše k indukci dané enzymatické skupiny a často není možné odlišit vliv samotného glyfosátu od vlivu doprovodných látek (adjuvantů) přítomných v testovaných přípravcích RoundUp. Indukce CYP450 je typickým projevem chronické expozice etanolu a účinkuje tak i celá řada léčiv, typickým inhibitorem dané enzymatické skupiny je např. grapefruitový džus a rovněž různé farmakologicky aktivní látky. Otázkou tedy je, jak zásadně se může hypotetický vliv glyfosátu projevit v kontextu s evidentním účinkem celé řady dalších látek ovlivňujících tento typ receptoru.

 

Schinasi Leah, Drexel University
Schinasi Leah,
Drexel University

Nereprezentativní vzorek

Vzorek, na jehož znalosti zakládáme svou úvahu, je třeba i poměrně velký, ale neodpovídá rozložení celku.

Abychom se vyhnuli tomuto argumentačnímu klamu při interpretaci vědeckých dat, pracujeme raději s publikacemi, které danou problematiku shrnují (review, meta-analýza apod.), nežli s jednotlivými studiemi. Nevím o jakou konkrétní studii opírá pan profesor následující výrok (čas 5:34) „S tou kancerogenitou…dobře…budeme-li incidenci řekněme 10 % lidí, kteří s nim dějaj a který dostanou tu rakovinu brát jako nízkou a neprokázanou…..“, ale souborné publikace tak vysokou incidenci (počet nově nahlášených případů nemoci za určité období dělený počtem osob v populaci) nádorů nepopisují. Meta-analýza z roku 2014 uvádí v případě non-Hodkinova lymfomu (NHL) u pracovníků dlouhodobě vystavených působení glyfosátu hodnotu relativního rizika (RR) rovnu 1,5 s intervalem spolehlivosti 1,1 až 2,0. Další meta-analýza z roku 2016 uvádí v případě NHL hodnotu RR = 1,3 s intervalem spolehlivosti 1 až 1,6. Výše zmíněné hodnoty RR jsou podle mého zjištění těmi nejvyššími, které dosud byly ve vztahu k dané problematice publikovány. Hodnota RR udává, kolikrát pravděpodobněji určitou chorobou onemocní člověk z exponované skupiny, než člověk ze skupiny neexponované. Hodnoty RR větší než 1 a menší než 2 se obvykle komentují tak, že popisují slabou (statisticky málo významnou) asociaci. V roce 2011 se incidence NHL v jednotlivých státech na světě pohybovala mezi 2.9 - 16.6 případů na 100 000 obyvatel což je 0,003 až 0,016 %. Pokud vezmeme hodnotu RR = 1,5 za věrohodnou (i když je ze statistického hlediska věrohodná málo), tak mezi lidmi pracujícími s glyfosátem můžeme předpokládat incidenci 0,005 až 0,024 %. Číslo 10% je tedy s výše uvedenými daty ve zjevném nesouladu. A zpochybňování nutnosti statistické významnosti dat k tomu, aby bylo možné pomocí těchto dat prokázat určitou příčinnou souvislost - to je od uznávaného vědce opravdu nečekaný tah.

 

Abass, k., Pharmacology and Toxicology Unit, Institute of Biomedicine, University of Oulu, Oulu, Finland
Abass, k., Pharmacology and Toxicology Unit, Institute of Biomedicine, University of Oulu, Oulu, Finland

Společná příčina

Tvrdíme, že dva jevy jsou ve vztahu příčina – následek, zatímco ve skutečnosti nesouvisejí nebo mají skrytou společnou příčinu.

U některých látek,… a glyfosát je jedna z těch látek, existuje jakási podivná závislost, že ta látka, jako libovolná látka, jak říkal Paracelsus….když zvyšujeme dávku, tak zvyšujeme toxicitu, jenže u některých látek to jde i na druhou stranu, že čím je toho míň, tím je to škodlivější a u této látky je to bohužel tak….“ říká profesor Drašar v čase 9:21. Naráží zde patrně na problematiku nemonotónního průběhu křivky dávka-účinek, jež byl pozorován v případě některých škodlivin poškozujících hormonální systém (endokrinní disruptory - ED). Častou příčinou tohoto jevu však bývá obyčejná experimentální chyba, chybný způsob vyjadřování dávky či chybná volba molekuly, pomocí níž hodnotíme účinek (biomarker). Leon Earl Gray jr. z Environmental pollution agency (EPA) v roce 2014 na setkání SETAC (Society of Environmental Toxicology and Chemistry) k dané problematice poznamenal: Látky poškozující hormonální systém mohou někdy při testech in-vivo (na zvířatech) vyvolávat účinky, které lze popsat přímkou (lineární bezprahový účinek – LNT). Nemonotónní křivky dávka - účinek mohou mít rovněž biologické opodstatnění, ale vyskytují se spíše při testech in-vitro (na buněčných kulturách) a to při použití vysokých (biologicky irelevantních) koncentrací látek s androgenní či estrogenní aktivitou. Zdá se, že nemonotónní křivky jsou běžnější při krátkodobých mechanistických studiích. V případě dlouhodobých in-vivo studií se mohou rovněž někdy objevit účinky s nemonotónním průběhem, ale při těchto experimentech se obvykle objevují při nižších dávkách jiné účinky, které poskytují monotónní křivku dávka-účinek. Nemonotónní průběh křivky dávka – účinek tedy nutně nemusí odrážet fakt, že nízké dávky mají vyšší toxický účinek než dávky vysoké, jelikož tento jev byl nejčastěji pozorován jen v určitém rozmezí poměrně vysokých dávek. Pro určení bezpečné dávky pak nebývají uvedené toxické účinky významné, jelikož kritický efekt, z něhož se bezpečná dávka počítá, monotónní průběh křivky dávka – účinek vykazuje.

 

Článek profesora Drašara v Chemických listech
Článek profesora Drašara v Chemických listech

Společenský apel

Zdůvodňuje myšlenku tím, že s ní ostatní souhlasí. To přitom nemá na její faktickou správnost žádný vliv.

Ale tím pádem je tedy celkem pochopitelný ten pohled zemědělců, kteří se staví proti zákazu licence herbicidu, pro který ještě neexistuje alternativa.“ říká Emma Smetana v čase 8:15 a profesor Drašar odpovídá: „..ale je pochopitelný i pohled 1 300 000 Evropanů, který dobrovolně podepsali petici pro zákaz této látky, protože ti dobří lidé si uvědomili, co to pro lidstvo znamená……“ .

 

Kvalifikující jazyk

Spojuje žádoucí výrok s pozitivním označením a vyvolává dojem, že jeho odmítnutím se posluchač automaticky řadí do opačné skupiny.

Petici proti glyfosátu podepsali „dobří lidé“, věrohodné studie produkují nezávislí vědci, zatímco ty nevěrohodné v uvozovkách (vyjádřeno hezkým gestem v čase 1:54) odborníci atd.

 

Závěr

Diskutované video má nespornou hodnotu v tom, že lze s jeho pomocí srozumitelně vysvětlit příčiny bulvarizace vědeckých témat. Redaktorka klade otázky způsobem, který přímo vybízí ke zkratkovité a neobjektivní odpovědi. Není zcela zřejmé, kdy je prezentováno daty podložené expertní stanovisko a kdy na základě pocitů formulovaný občanský postoj. Expertovi na problematiku chemie jsou navíc kladeny otázky týkající se oblastí, v nichž expertem není (např. lobbing v evropských institucích). Vinu média na bulvarizaci tématu dokládá mimo jiné fakt, že pokud se stejný člověk ke stejnému tématu vyjadřuje prostřednictvím oponovaného odborného časopisu, jsou jeho vyjádření mnohem věcnější (viz. článek profesora Drašara v Chemických listech).

 

Literatura:

  1. https://cs.wikipedia.org/wiki/Argumenta%C4%8Dn%C3%AD_klam#Argument_oslovuj%C3%ADc%C3%AD_nev%C4%9Bdomost_(ad_ignorantiam)

  2. Mesnage, R., Defarge, N., De Vendomois, J. S., & Seralini, G. E. (2015). Potential toxic effects of glyphosate and its commercial formulations below regulatory limits. Food and Chemical Toxicology, 84, 133-153.

  3. Abass, K., Turpeinen, M., & Pelkonen, O. (2009). An evaluation of the cytochrome P450 inhibition potential of selected pesticides in human hepatic microsomes. Journal of Environmental Science and Health, Part B, 44(6), 553-563.

  4. Mesnage, R., & Antoniou, M. N. (2017). Facts and fallacies in the debate on glyphosate toxicity. Frontiers in Public Health, 5, 316.

  5. Schinasi, L., & Leon, M. E. (2014). Non-Hodgkin lymphoma and occupational exposure to agricultural pesticide chemical groups and active ingredients: a systematic review and meta-analysis. International journal of environmental research and public health, 11(4), 4449-4527.

  6. Chang, E. T., & Delzell, E. (2016). Systematic review and meta-analysis of glyphosate exposure and risk of lymphohematopoietic cancers. Journal of Environmental Science and Health, Part B, 51(6), 402-434.

  7. Roma Paumgartten, F. J. (2017). Glyphosate exposure, cardiovascular diseases and cancer risks. Journal of Public Health and Emergency, 1(1).

  8. https://peerj.com/preprints/2580.pdf

Datum: 11.12.2017
Tisk článku

Průvodce lucidním sněním - Oneironautika aneb umění cestovat ve snech - Tuccillo Dylan, Zeizel Jared, Peisel Thomas
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 49 Kč
cena: 43 Kč
Průvodce lucidním sněním - Oneironautika aneb umění cestovat ve snech
Tuccillo Dylan, Zeizel Jared, Peisel Thomas
Související články:

Zabije nás GMO a uzdraví nás modlitba?     Autor: Jaroslav Petr (21.09.2012)
Seralinimu opět mnozí sedli na lep     Autor: Josef Pazdera (03.12.2012)
Europoslankyně Konečná pomocí argumentačních klamů zachraňuje svět     Autor: Miloslav Pouzar (22.11.2017)
Herbicid glyfosát a kauza stažené publikace     Autor: Miloslav Pouzar (01.12.2017)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace