Jak by mohla vesmírná astrometrická observatoř najít cizí civilizaci?  
Pozoruhodná evropská observatoř Gaia mapuje myriády hvězd v Mléčné dráze. A mohla by nám pomoct ještě s něčím mnohem šílenějším. Jestli chcete vystopovat Dysonovy sféry u cizích hvězd, je to právě Gaia, kdo by to mohl zvládnout.
Najdeme Dysonovu sféru? Kredit: Kevin McGill / Flickr.
Najdeme Dysonovu sféru? Kredit: Kevin McGill / Flickr.

Evropská astrometrická observatoř Gaia se činí. Ve vesmíru je od 19. prosince 2013 a zhruba 4 roky a 4 měsíce intenzivně mapuje hvězdy v Mléčné dráze, především v našem okolí. Před pár dny tým mise Gaia zveřejnil doposud nejrozsáhlejší hvězdnou mapu Mléčné dráhy. Zahrnuje údaje o přesné poloze více než miliardy hvězd. Jde o již druhou várku dat Gaii (DR2).

 

Erik Zackrisson, Uppsala University. Kredit: Anna Stoorhöök
Erik Zackrisson, Uppsala University. Kredit: Anna Stoorhöök

Gaia mapuje také asteroidy ve Sluneční soustavě a v příštích várkách dat bude možné najít celou řadu exoplanet. To všechno je obstojně představitelné. Jak by ale Gaia mohla pomáhat expertům SETI hledat mimozemské civilizace? Erik Zackrisson z Uppsalské univerzity a jeho kolegové zveřejnili provokativní článek, v němž navrhují, jak v datech Gaii hledat cizí megastruktury.

 

Zackrisson říká, že jsme Dysonovy sféry doposud hledali spíše v cizích galaxiích. Když se objevila data observatoře Gaia, tak v nich prý můžeme hledat megastruktury novým způsobem přímo tady u nás v Mléčné dráze. Zackrisson a spol. to zkusili v první dárce dat DR1, která byla zveřejněna v září 2016. Pátrali po hvězdách s neobvyklým zatmíváním, tedy po podobných objektech, jako je slavná hvězda Tabby, u které také optimisté předpokládají existence nějaké vetřelecké superkonstrukce.

 

Druhá dávka dat observatoře Gaia. Kredit: ESA.
Druhá dávka dat observatoře Gaia. Kredit: ESA.

Observatoř Gaia pracuje primárně tak, že měří vzdálenosti hvězd pomocí triangulace měřené hvězdy s jinou hvězdou a se Zemí. Pokud Gaia odhalí malé odchylky v pozici měřené hvězdy, tak to nejspíš znamená, že je tam ještě nějaký další objekt. Zackrisson s kolegy vystopovali dva zajímavé objekty TYC 7169-1532-1 a TYC 6111-1162-1. Nejsou to prý žádní extra silní kandidáti na Dysonovy sféry, spíše podivné záležitosti, které se vejdou do rozsahu parametrů předpokládaných pro Dysonovy sféry.

 

Gaia hledí do Mléčné dráhy. Kredit: ESA.
Gaia hledí do Mléčné dráhy. Kredit: ESA.

Detailní analýza potvrdila, že v případě TYC 6111-1162-1 hvězdu skutečně doprovází cosi masivního. Nakonec se z toho ale vyklubal bílý trpaslík. Zackrisson a spol. z toho nebyli zase tak moc smutní, protože jejich snahou bylo vystopovat zajímavé objekty, nikoliv rovnou pokročilou hvězdnou civilizaci. A ve svém snažení rozhodně uspěli.

 

Určitě ještě není všem dnům konec. V budoucích várkách dat observatoře Gaia by podle Zackrissona mělo být velmi mnoho zajímavých kandidátů na mimozemské struktury nebo alespoň astrofyzikální jevy. Jejich prostudování zabere spoustu času. Podle Aviho Loeba z Harvardu jde o důmyslnou metodu, která nám umožní odhalit anomální hvězdy, u nichž se děje něco zvláštního. Mohou to být hvězdy plné skvrn, hvězdy odpalující erupce, hvězdy obklopené planetární sutí nebo třeba atypické dvojhvězdy. Anebo když vyloučíme všechno ostatní, tak mezi takovými hvězdami mohou být i takové, které obklopuje megastruktura cizí civilizace. V Mléčné dráze je mnoho miliard hvězd, tak uvidíme.

Video: Searching for Extraterrestrial Intelligence | Erik Zackrisson | TEDxUppsalaUniversity



Literatura
Popular Mechanics 26. 4. 2018, arXiv:1804.08351.

Datum: 28.04.2018
Tisk článku

Civilizace a mravnost - Král Miloslav
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 257 Kč
Civilizace a mravnost
Král Miloslav
Související články:

Observatoř Gaia úspěšně odstartovala     Autor: Stanislav Mihulka (22.12.2013)
Nový nápad pro Dysonovy sféry kolem hvězd     Autor: Stanislav Mihulka (02.04.2015)
Jak najít pokročilou civilizaci? Pozorováním fyzikálně nemožných jevů     Autor: Stanislav Mihulka (03.07.2016)
Co nám zaclání záři záhadné hvězdy KIC 8462852?     Autor: Stanislav Mihulka (05.11.2016)



Diskuze:

Energie in/out

Karel Štolc,2018-05-11 09:01:50

Čerpat energii z hvězdy Dysonovou sférou vypadá hezky. Všichni usilují a vždy usilovali o to, získat co nejvíce energie, ale jen v rámci energetické bilance planety. Jenže v celoplanetární bilanci by takový extra příliv energie mohl být pěkný průšvih. Zatím veškerá energie včetně jejích transformací končila a končí jako degradovaná tepelná energie. A s tím dosud nikdo nic neudělal. Suma energie, kterou planeta přijme a vyzáří musí být víceméně nulová, pokud nedojde ke konzervativnímu ukládání energie (fosilní paliva a pod.. Celková bilance po nastavení rovnovážného tepelného stavu musí být tedy nula. Kladná bilance pak znamená, že dříve nebo později se planeta přehřeje a spálí, záporná, kdy vyzáří více energie nežli přijme, znamená, že zmrzne. Dysonova sféra řeší teoreticky dodávku energie pro planetu/y, ale neřeší druhou stránku mince, jak se té degradované energie zbavit. Mohla by pouze kompenzovat shodek, kdy planeta potenciálně vyzáří více energie z dodané (nežli přirozeně získá), a tím nastavit optimální tepelný režim (viz možnost osídlení Pluta). Takže najít tuto sféru a planetu, která ji využívá, by bylo možné rovněž pomocí rozdílu mezi energií přirozeně získanou planetou od hvězdy a vyzářenou, pokud by ovšem neexistovalo její vnitřní tektonické vytápění.
Postavit Dysonovu sféru by bylo pro naše meloucháře snadné, ale zašantročit degradovanou energii by nedokázaly ani bruselské dotace.

Odpovědět

superúvaha

Milan Krnic,2018-04-28 09:55:48

Superkonstrukce vyžaduje superúdržbu superpočtem opravných mechanizmů v supermnožství se samotných porouchajících, tedy vyžadujíc další supermnožství opravných mechanismů, atd.
Jedy je to, čistě racionálně, blbost stavět (v českém podání rozhodně), poněvadž než to dostavíte, už abyste to opravovali.
Hledat skokanské můstky na kamenných planetách s nízkou gravitací by bylo rozumnější, i když ne o tolik.

Odpovědět


Re: superúvaha

Jiří Kocurek,2018-04-30 13:25:28

A z téhož důvodu je nesmysl stavět internet. (neznámý autor, léta páně 1820)

Odpovědět


Re: Re: superúvaha

Milan Krnic,2018-04-30 19:22:43

Srovnávat nesrovnatelné člověku k základu myšlení dám (Bůh, cca počátek věků)

Odpovědět

Anton Matejov,2018-04-28 09:35:43

Nejsou to prý žádní extra silní kandidáti na Dysonovy sféry, spíše podivné záležitosti, které se vejdou do rozsahu parametrů předpokládaných pro Dysonovy sféry...
Dysonová sféra predpokladá, že vyspelé mimozemské civilizácie budú čerpať energiu zo svojej hviezdy. Napríklad vytvoria prstenec okolo svojej hviezdy, ktorý bude vyrábať energiu.
Ak ľudstvo zvládne termonukleárnu výrobu energie, nebude tak závisle na energii zo svojej hviezdy. Ktovie ešte aký bude vývoj a výroba energie ak lepšie zvládneme kvantové technológie.
Hviezdy ale často produkujú supererupcie, ktoré môžu ohroziť aj civilizácie na planétach.
Teploty hviezd časom stúpajú. Je spočítané, že do miliárd rokov a možno skôr intenzita nášho Slnka stúpne do takej miery, že sa nám vyparia oceány a na Zemi nastane biblické peklo podobné tomu na Venuši.
Očakávam, že vyspelé civilizácie budú stavať Dysonové sféry z bezpečnostných potrieb a pre regulovanie intenzity žiarenia na ich záujmové oblasti. Výroba energie bude až druhoradá.
Ľudstvo je už dnes schopné postaviť v libračnom bode L1 záložné magnetické pole, ktoré by oveľa viacej ochraňovalo našu Zem a jej obežnú dráhu pred supererupciami. Veď na obežnej dráhe máme už veľa satelitov, onedlho tam budeme stavať hotely, mestá, elektrárne a podobne.
Pri hľadaní anomálii by som sa zameral aj na libračné body exoplanét.
Je tu aj hrozba prepólovania Zeme a podobne problémy budú mať aj iné vyspelé civilizácie na exoplanétach.
Ďalší problém je výbuch blízkych supernov. Aj v iných libračných bodov by sa nám zišlo časom vybudovať záložne magnetické polia, alebo mať aspoň schopnosť rýchlo v nich zostrojiť magnetické bezpečnostné polia.
Vyskúšať by sme si to mohli v libračnom poli L1 Marsu. Mars chceme predsa osídliť a zálohovať tak život.

Dosť veľkej chyby sa momentálne často dopúšťajú, že uprednostňujú hľadanie vyspelých mimozemšťanov na exoplanétach, kde môže byť voda v kvapalnom stave v takzvaných Zelených zónach. Vylučujú planéty kde vládnu veľké teploty.
Veľké teploty sa dajú rýchlo využiť na zisk atraktívnej energie!
Tam kde je dostatok atraktívnej energie si poľahky vytvoria enviromentálne ostrovy v ktorých bude vhodný život.
Nevylučoval by zo zoznamu vhodných kandidátov na život ani veľké planéty.
Veľké planéty môžu mať a je veľká pravdepodobnosť že aj majú svoje mesiace. Ako náš Jupiter. S nášho pohľadu vylučujeme veľké planéty ako Jupiter zo zoznamu kandidátov na život, pretože nie sú v zelených zónach, kde sa môže nachádzať voda v kvapalnom stave. Ale Jupiter má mesiac Europa, kde sa už potvrdil oceán kvapalnej vody! A podobne.
Ďalej vieme, že väčšina planét migrovala vo svojej histórii smerom k hviezde, alebo od nej. Takže niekedy mohli byť na daných exoplanétach vhodné podmienky na život.
Život mohol potom migrovať do prijateľnejších oblastí.
Ľudstvo sa blíži veľmi rýchlo k stvoreniu umelých inteligencii napríklad zo svojich čoraz lepších počítačov. Pre taký život už nebude nevyhnutný parameter pre svoju existenciu voda v kvapalnom stave.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace