Globální nákaza: Jak by mohl vypadat patogen úspěšné pandemie?  
Ebola a spol. jsou jenom příšery ze zlého snu. Jestli je něco skutečnou pandemickou hrozbou, tak méně známé respirační RNA viry. Mutují si, jak chtějí, a mohl by se mezi nimi objevit skutečný sekáč.
Struktura rhinoviru C15a. Kredit: UW-Madison & Purdue University.
Struktura rhinoviru C15a. Kredit: UW-Madison & Purdue University.

Pro spoustu lidí je to noční můra. Infekční choroba, která se rozšíří po celém světě a ohrozí civilizaci v té podobě, v jaké ji známe. Jaký patogen by mohl zvládnout něco takového? Právě nad tím se zamýšlí nedávná zpráva „The Characteristics of Pandemic Pathogen“ centra Johns Hopkins Center for Health Security v americkém Baltimore. Cílem této zprávy není děsit veřejnost, ale působit preventivně, aby k něčemu podobnému nedošlo, protože na to budeme připraveni. Pro zájemce je celá zpráva dostupná na webu centra a její výstupy rozhodně stojí za pozornost.

 

Amesh Adalja. Kredit: A. Adalja
Amesh Adalja. Kredit: A. Adalja

Vedoucí týmu autorů zprávy a specialista na pandemie i bioterorismus, mediálně známý Amesh Adalja a jeho kolegové dospěli k názoru, že patogeny jako je Ebola nebo Zika, které si slízávají mediální smetánku, ve skutečnosti nejsou pravděpodobnými původci devastující globální pandemie. Mnohem větší rizika podle nich skýtají viry, které se snadno a rychle šíří vzduchem, například blízcí příbuzní viru rýmy. Přitom jsou obvykle mimo hledáček zájmu médií i úřadů. Ebola ani Zika se naštěstí šíří o poznání komplikovaněji. Zika k tomu potřebuje určité druhy komárů a Ebola nezvládne ani to a šíří se hlavně kontaktem s tělesnými tekutinami nemocných.

 

Adalja považuje mediální mlhu za vážné riziko. Plýtváme prý finančními prostředky a emocemi na patogeny, která vlastně nepředstavují existenční hrozbu pro civilizaci. Jak už to v podobných případech bývá, odborníci a úřady jsou jakž takž připraveni na eventuální pandemie patogenů, s nimiž jsme již měli tu čest. Existují seznamy rizikových patogenů, jimž vévodí například chřipkové viry, SARS a spol. anebo patogeny, které považujeme za vhodné pro biologické zbraně. Z logiky věci tedy nejsme připraveni na patogeny, které dosud nerozpoutaly vážnější infekce anebo je dokonce ani neznáme.

 

Zpráva „The Characteristics of Pandemic Pathogen“. Kredit: Johns Hopkins Center for Health Security.
Zpráva „The Characteristics of Pandemic Pathogen“. Kredit: Johns Hopkins Center for Health Security.

Z výše uvedených důvodů se Adalja a jeho tým snažili při své analýze oprostit od předsudků, které obvykle ohledně rizik pandemií máme. Mimo jiné zpracovali dostupnou literaturu o patogenicitě rozmanitých mikroorganismů a zhodnotili jejich potenciál pro spuštění skutečně závažné pandemie. Rovněž se dotazovali více než 120 expertů v této oblasti biologie a medicíny.


Nakonec dospěli k seznamu charakteristik „ideálního patogenu“, který by měl největší potenciál pro globální pandemickou katastrofu: 1. Takový patogen by se měl spolehlivě šířit vzduchem. 2. Měl by být vysoce nakažlivý během inkubační doby, předtím než se u nakažených projeví závažnější příznaky. 3. Dotyčný patogen by měl být takový, aby proti němu velká většina lidské populace neměla připravenou imunitu. 4. Uspět by mohl patogen, proti němuž nemáme vhodnou léčbu či prevenci jako je očkování. 5. Pandemický patogen by měl mít relativně nízkou, ale přitom stále

Koronavirus SARS. Kredit: CDC.
Koronavirus SARS. Kredit: CDC.

citelnou úmrtnost.

 

Poslední z charakteristik může být podle Adalji pro leckoho zvláštní. Je to ale vcelku pochopitelné. Aby pandemie rozvrátila civilizaci, tak nemusí pobít většinu lidí. Úplně by stačilo, kdyby většině lidí bylo po delší dobu hodně zle, fyzicky i psychicky a třeba utrpěli dlouhodobé či trvalé následky. Rychlí a drsní zabijáci mezi patogeny mají ve skutečnosti značnou nevýhodu. Pobijí si totiž všechny hostitele dřív, než se stačí pořádně rozšířit. Přesně to je důvodem, proč lidstvo nevymřelo, ani nikdy nevymře na Ebolu a podobné hollywoodské hrůzy. Adaljův tým v tomto vychází z naší dosavadní zkušenosti s pandemiemi. Asi nejobávanější pandemie nedávné doby, tedy španělská chřipka, měla ve skutečnosti úmrtnost pouhých 2,5 procenta. Problém byl v tom, že rychle nakazila stovky milionů lidí po celím světě, takže mrtvých nakonec bylo asi 50 milionů.


Za nejvíce rizikovou skupinu patogenů považují Adalja a spol. RNA viry. Podle nich mají největší potenciál k rozpoutání pořádné pandemie, mimo jiné i proto, že hodně snadno a rychle mutují. Nejde přitom jenom o vykřičenou chřipku nebo koronaviry jako SARS. Hrozbou jsou i viry z příbuzenstva rým a rýmiček, jako rhinoviry či enteroviry anebo třeba pneumoviry jako lidský respirační syncyciální virus HRSV. Adalja upozorňuje, že v dnešní době na sebe téměř veškerou pozornost strhávají chřipkové viry. Přitom prý existují celé málo známé čeledi RNA virů, mezi nimiž by se mohl objevit pandemický čistič.


Co bychom měli dělat? Zpráva Adaljova týmu naléhavě doporučuje zesílit výzkum rizikových patogenů, především RNA virů. Rovněž bychom prý měli věnovat více úsilí a financí na vývoj protivirových léků a vakcín proti takovým virům. Univerzální vakcína proti chřipkovým virům je podle Adalji a spol. rozhodně krok správným směrem, ale neměli bychom zapomínat na ostatní patogeny. Za OSLA ještě dodáváme, že šíření nesmyslů o vakcínách, očkování nebo nedej bože lékařích, naší obraně proti budoucím pandemiím zrovna neprospěje.


Zároveň je podle autorů zprávy důležité lépe a důkladněji testovat pacienty, abychom znali skutečné patogeny jejich infekcí. Často se prý stává, že lékaři odbydou pacienta s respiračními příznaky neurčitou diagnózou jako „pneumonie“ nebo třeba „virový syndrom“, aniž by tušili, který patogen ho vlastně trápí. Pokud ale chceme mít představu o pandemických hrozbách, tak by se to mělo změnit. Pandemie prý může přijít velice nenápadně, bez nemocnic plných hrozivě umírajících lidí. Výsledek by ale mohl být o to horší. 

Video: Pittsburgh Now with Dr. Amesh Adalja on Global Pandemics Report


Video: CBS: Amesh Adalja on Food Security and the Romaine Lettuce E-coli Crisis


Literatura
Live Science 12. 5. 2018.
The Characteristics of Pandemic Pathogen

Datum: 19.05.2018
Tisk článku

Očkování - obchod se strachem - Buchwald Gerhard
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 251 Kč
Očkování - obchod se strachem
Buchwald Gerhard
Související články:

Univerzální vakcína na chřipku     Autor: Josef Pazdera (18.12.2013)
Stane se zmutovaná zika globálním ohrožením?     Autor: Stanislav Mihulka (26.01.2016)
Očkování proti spalničkám zachránilo 20 milionů životů od roku 2000     Autor: Stanislav Mihulka (05.11.2017)



Diskuze:

Králíci versus lidé

Jiří Kolumberský,2018-05-21 11:27:53

Omlouvám se předem za nestručnost. Pro přemnožené australské králíky speciálně vyvinutý, virus myxomatózy byl v roce 1950 vypuštěn v Novém Jižním Walesu. Zpočátku byl velmi účinný, až 99,9 % nakažených králíků zemřelo. Avšak virus podléhal náhodným mutacím. Králíci nakažení účinnější variantou umírali a s nimi i virus. Naproti tomu méně účinné varianty se šířily snáze a imunizovaly proti těm nebezpečnějším. Navíc se přirozeným výběrem vyselektovali pouze ti odolnější králíci. Nakonec zůstala pouze jeho varianta s necelou 40% účinností… Králíci se uzdravili a po určité době začali jejich počty opět narůstat.
U lidí bude celý proces probíhat jinak, jednak je populace celkově, zvláště ve „vyspělých“ zemích, fatálně oslabena vinou chybějícího přírodním výběru, nízké porodnosti spojené s nízkou dětskou úmrtností a masivní lékařskou péčí. V případě smrtící pandemie nutně dojde ve městech a aglomeracích ke zhroucení veškeré infrastruktury a zásobování. Výsledek: velmi vysoká úmrtnost způsobená i neinfekčními faktory. Dalším významným faktorem pro imunizaci a obnovu populace jsou rozdílné doby reprodukčních cyklů. U králíka divokého cca 5-6 měsíců, u člověka, podle kulturního okruhu, od 12 do 30 let. Suma sumárum, „antivakcína“, navíc i případně složená z několika uměle vytvořených RNA virů (původce myxomatózy, leporipoxvirus je obalený DNA virus), by snížila světovou populaci z dnešních cca 7 miliard na cca 5 milionů jedinců.
Dobrá zpráva: Podobná situace, nazývaná „efekt hrdla lahve“ už nastala v dějinách lidstva několikrát, naposledy, podle poznatků genetiků, někdy před cca 10.000 lety.
Důležitým faktorem je psychosomatika, která významně ovlivňuje 95% našich chorob, včetně těch infekčních. Placebo, neboli očekávání dobrého a nocebo, neboli zlá předtucha, to jsou dva silní hráči.
Osobní zkušenost: Sám chodím velice nalehko po většinu roku a během chřipkových epidemií se v klidu nakláním k chrchlajícím a prskajícím lidem. A nic se mi nestane, protože vím, že mám doma k dispozici koloidní stříbro, zabývám se jím už 18 let, které když vypiju, během krátké chvilky jsem zase fit. Velice zřídka se mi stane, že to musím doopravdy udělat, to když překročím určitou mez.

Odpovědět

Následky

Alexandr Kostka,2018-05-19 20:33:25

Stačí si jen představit "Španělskou chřipku" v dnešní globální době. Než by v místě původu zjistili, že nejde o běžnou rýmičku, prosli by nakažení v inkubační době všemi letišti a nákaza by se během pár dní rozšířila do všech alespoň trochu větších měst. Tehdy šla po vlnách, takže to nebylo tak hrozné, dnes by vzala všechny najednou. Tehdy bylo zvykem jak na výrobu, tak potraviny mít zásoby, dnes je věše "globální" a "just in time". A to včetně klíčových léků. Stačí se podívat, jak časté jsou výpadky v zásobování lékáren. Ano, většina kardiaků či cukrovkářů přežije, ale s nedostatkem medikamentů se musí velice šetřit, což je v siituaci, kdy vypadne obrovské procento pracujících další problém. A do toho se nepochybně přidá panika, pluis vzniklé situace někteří zneužijí k kradení, přepadání, rabování.. Vždy když byla možnost vládce omezena, začly partičky přepadat a rabovat. Bude dnes politická vůle vyhlásit vyjímečný stav a nechat armádu partičky rabovačů postřílet? V době, kdy má Francie vyjímečný stav již 2,5 roku a proti partám rabujících a pálících cizáků se policie neodváží užít ani pendrek, natož "ostré"? Odváží se někdo "nedemokraticky" nařídit firmám, že si musí přestat hrát na patenty a tajemství, protože jde o přežití celého lidstva? Odváží se někdo dojít na vedení (zastavené, protože bez zásobování) fabriky a nahnat nyní nepracující dělníky třeba na okopávání brambor? Napadne vůbec někoho (zodpovědného), že farmář lehl, ale když někdo nedojde a pole neobdělá, tak v zimě nebude co do huby? Dovoz potravin je fajn, když je někde mají. V případě globální epidemie nebude nadbytek nikde, nemluvě o dostatku lidí potřebných k přepravě. Nemluvě o potřebě maximálně izolovat jednotlivé komunity, aby se alespoň následující mutace viru nešířily tak bleskově.

PS: Španělská chřipka zabíjela pomocí takzvané cytokinové bouře i mladé a silné jedince. Přesněji: čím zdravější a silnější, s lepším imunitním systémem, tím horší měl průbhěh.

Jak říkám, stačí si představit jen toto. Holywoodský trhák na téma hromadného umírání by byl realitou těžce překonán!

Odpovědět


Re: Následky

Jiří Novák,2018-05-19 21:39:19

Zlatá slova.

IMHO nejlepší šance na přežití mají nejací izolovaní primitivně žijící pasáčci v horách, kteří si vyrobí všechno co potřebují a co si nevyrobí to nepotřebují.

Odpovědět


Re: Následky

Zdeněk Smutný,2018-05-21 03:03:09

Pobavil jste mě. Už vidím jak v továrnách které nepracují jak píšete, jsou jako ovce zaměstnaci čekající jak se navzájem nakazí, tím spíše, že je nějakám způsobem dostanete na jedno místo okopávat brambory aby se tak snadněji nakazili sami od sebe. Už vidím jak tzv. zodpovědní jak je nazýváte, organizují zásahy armády, kteří z logiky věci budou mezi prvními šiřiteli nákaz, z prostého důvodu, že se budou pohybovat mezi lidmi. Na co výroba léků (jak tvrdíte, že někdo nařídí farmaceutickým firmám se zříci patentů, kdyý sám tvrdíte, že první klekne zásobování z důvoduz, že budou oipět zásobovači mezi prvními nakaženými. Nejvíce mě pobavilo, že čekáte, že se o vás někdo postará a všechno zařídí. Ti co budou pomáhat druhým budou mezi prvními nakaženými a z dobré vůle budou pandemii rozšiřovat mezi ostatní. Pro vás a vám podobné z toho plyne jediné - nemáte šanci přežít, když se nechcete nebo nejste schopen se sám postarat o sebe a své nejbližší. To se navíc netýká jen pandemie ale například i dopadu planetky, jaderné války a pod. Ten kdo nemá nebo nebude mít zásoby potravin a vody na přežití, spolu se zbraní na ochránění těchto zásob před ostatními, kteří nebudou tak prozíraví, nebude mít šanci na přežití, ať v důsledku příčiny (např. pandemie) nebo následku (ukradení zásob, následného hledání zásob a tím nakažení atd.).
Hlavně, že vy budete čekat na pomoc "zodpovědného", která jistě nepříjde.

Odpovědět


Re: Re: Následky

Mojmir Kosco,2018-05-21 07:09:03

Těm kteří mají připraveno to tyto masy nepřipravených vemou.

Odpovědět

Žádost k věřícím

stanislav vyskočil,2018-05-19 20:20:02

Dovolím si požádat své věřící spoluobčany, aby při svých modlidbách a díkůvzdání Stvořiteli nebe a země ,za život pozemský, připojili i otázku proč k našemu životu pán nebe a země přibalil i 5860 zatím definovaných a registrovaných lidských nemocí včetně výše uvedených.
Náš imunitní systém je tak složitý že řada medicinských Kapacit jej považuje za nejkomplikovanější systém ve vesmíru .I složitější než mozek a nebo i software genomu DNA který si mozek staví a tím musí být ještě složitější protože to je náš faktický zřizovatel.
Vymýšlet tolik ,a tak komplikované nemoci je daleko náročnější než založit živou hmotu na této planetě.
Další otázka je doslova na bíledni: Proč Stvořitel při znalosti toho co se děje na této planetě do stvořeného života nezasáhne .Přeci podle Bible už to jednou udělal a to celosvětovou potopou ,protože se mu nelíbilo to co stvořil,a "vyhubil to až do zeměplazu" a na pokračování si vybral jistě morální rodinu na úrovni. NOE postavil Archu aby potom ale incestem z jedné rodiny pokračoval život dále, ale jak dnes víme bezezměny, ba co víc ještě horší,a brutálnější.

Pište o moji knížku ".... a zeptala se Hmota:Proč jsem?" na genom123@seznam.cz zašlu obratem. V té jsou odpovědi na všechny tyto otázky, racionálně a kriticky.
Pokud mě někdo dokáže že se mýlím ,zkutečně rád se omluvím.

Odpovědět

Superinfekcia

Palo Fifunčík,2018-05-19 18:21:47

Kiež by to bol len jediný patogén ... Prax totiž ukazuje že jeden patogén dielo skazy začne a druhý toto dielo dokončí ... Tým prvým patogénom sú väčšinou v článku spomínané rozmanité vírusy , ktoré orgánovo špecificky deštruujú napríklad spomínané dýchacie cesty alebo črevný trakt . Kým sa však organizmus spamatá z prvého úderu adekvátnou imunitnou odpoveďou na vírusovú infekciu , často ako v hokeji v druhej vlne pokračujú v útoku doteraz "driemajúce" ďalšie patogény , ktorými sú v každom organizme prítomné baktérie, a práve tie zapríčinia často fatálne tzv.septické komplikácie , ktorým určití predisponujuci pacienti môžu podľahnúť definitívne . Kedže proti vačšine vírusových patogénov vlastne špecifické antivirotikum ani nemáme , už dosledky primárnej orgánovej deštrukcie samy o sebe môžu byť fatálne . Jedná sa prevažne o ľudí vo vyššom veku , väčšinou s chronickými ochoreniami vitálne dôležitých orgánov . Preto je u chronických pacientov dôležité v období napríklad chrípkových epidémií nečakať doma na "zázrak" ale vyhladať lekársku pomoc čím skôr . Aj keď sa často stretnete práve s názorom , že u vírusových ochorení sú antibiotiká neúčinné , toto výnimočne u chronikov neplatí a často je potrebné zasiahnuť čím skor práve proti uplatneniu sa spomínanej bakteriálnej superinfekcie ...

Odpovědět


DARPA je již dávno mikrosynthetisovala a tím okamžitě zničila, a pro jistotu je v poli vždy ještě vybílila barelem chlóru (TO KILL AND OVERKILL).

Josef Hrncirik,2018-05-20 12:11:40

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace