Obejdeme se bez uhelných bloků?  
Zelené organizace (Hnutí Duha, Glopolis, Frank Bold, CEE Bankwatch Network a Aliance pro energetickou soběstačnost) si objednaly u společnosti Energynautics studii posouzení dopadů odstavení uhelných elektráren a rozvoje obnovitelných zdrojů.

Český výtah studie je zde a samotná studie (zde). Zkoumala následky ukončení provozu českých uhelných elektráren a rozvoje obnovitelných zdrojů k roku 2030 na českou síť. Základním zjištěním podle jejich prohlášení by měl být fakt, že bezpečnost dodávek bude možné podle studie zajistit i po odstavení uhelných elektráren. Síť se i po jejich odstavení bude schopna vyrovnat s výjimečnou událostí na úrovni neplánovaného výpadku temelínského bloku, tedy největšího zdroje v soustavě.

 

Tabulka: Předpokládaný scénář instalovaného výkonu v roce 2030 (převzato ze zmíněné studie).
Tabulka: Předpokládaný scénář instalovaného výkonu v roce 2030 (převzato ze zmíněné studie).
Předpokládaný scénář?

Podívejme se, co ve skutečnosti studie o možnostech zmíněného scénáře a jeho dopadů na energetickou bezpečnost reálně říká. Předpokládá se, že z uhelných zdrojů zůstanou v provozu jen ty s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, jejichž hlavním smyslem je zásobování velkých sídelních měst teplem a kogenerační zdroje v průmyslových podnicích. Provozní režim kogeneračních zdrojů se podle předpokladů řídí poptávkou po teple. V případě jaderné elektrárny Temelín je předpokládáno roční využití bloků na úrovni 80 %, u jaderné elektrárny Dukovany jde o 75 % (s předpokladem, že tři ze čtyř bloků jsou vždy v provozu). Výměna paliva a generálky se provádí dominantně v letním období. Pro rok 2030 je uvažována čistá spotřeba elektřiny v ČR na úrovni 65 TWh, oproti 60,7 TWh v roce 2017. V té době se předpokládá 73 TWh výroby elektřiny, tedy o něco víc, než je potřeba.

 

Česká republika tak bude mít 4,29 GWe jaderných zdrojů, 2,52 GWe v uhelných zdrojích, 2,80 GWe ve zdrojích plynových, 1,14 GWe je plánováno ve vodních elektrárnách a 1,39 GWe v biomase. Ve zdrojích nezávislých na počasí tak je celkově 12,14 GWe. K dispozici má být ještě 1,18 GWe v přečerpávacích elektrárnách, ale ty nepomohou v případech, kdy nebudou několik dní podmínky pro přebytky, které by se využily pro čerpání.

Navíce je třeba počítat s tím, že u vodních elektráren závisí možnost využívání na tom, kolik je vody, nikdy nelze počítat s maximálně možným instalovaným výkonem a zvláště během zimy suchého roku může být potenciál hodně snížen. Během velmi studených zimních období je velký nárok na teplo a kogenerační elektrárny zaměřené na zásobování tepla tak nebudou v optimálním režimu pro výrobu elektřiny. Je také potřeba počítat s tím, že vždy je nějaká část elektráren odstavena kvůli údržbě či poruše a je třeba udržovat rezervy pro regulaci. I v nejoptimálnějším případě tak nebude dostupný výkon zdrojů nezávislých na počasí dostupných v daném okamžiku větší než něco mezi 10 až 11 GWe.

 

Zajistí takový scénář bezpečnost dodávek elektřiny?

Takový výkon nezajistí záruku pokrytí potřeb v  zimních podmínkách vysoké spotřeby elektřiny a tepla, kdy navíc několik dní za sebou nefouká a produkce z fotovoltaiky je minimální. Takové situace nejsou tak neobvyklé. I v letošní zimě jsme je zažili. Takové týdenní období bylo třeba na začátku prosince. Potřeba se v té době pohybovala mezi 10 -11 GW (viz ČEPS) a na rozhraní letošního ledna a února dokonce dosahovaly maximální potřeby 11,5 GW. V minulých letech jsme zažili i několik dnů za sebou, kdy se maximální potřeby téměř rovnaly hodnotě 12 GWe. Navíc to vždy bylo v době, kdy i naši sousedé měli vysokou potřebu a vítr nefoukal nijak ideálně, takže by nebylo odkud elektřinu dovézt.


Doposud se taková období řešila díky velkému přebytku uhelného výkonu hlavně v Německu, ale i u nás a v Polsku. Ten však už po roce 2025 určitě nebude. V těchto obdobích by tak přečerpávací elektrárny či baterie neměly nikdy možnost čerpat (nebyly by přebytky), takže by ani ty nepomohly. Prostě by se v takovém případě muselo přistoupit k dost drastickému omezování spotřeby. Výpadek Temelína by pak naše síť v této situaci těžko vydržela. Ohrožením by při ní byl i výpadek daleko menšího zdroje.

I zelené organizace touto studií přiznávají kritickou důležitost jaderné energetiky v Česku v případě, že se chce snížit využití uhlí. I podle nich musí jádro zajistit téměř 50 % potřeb elektřiny. Nezmiňují však, jak bude možné nahradit Dukovany, pokud se okolo roku 2035 odstaví. (zdroj fotografie Jaderné elektrárny Dukovany ČEZ).
I zelené organizace touto studií přiznávají kritickou důležitost jaderné energetiky v Česku v případě, že se chce snížit využití uhlí. I podle nich musí jádro zajistit téměř 50 % potřeb elektřiny. Nezmiňují však, jak bude možné nahradit Dukovany, pokud se okolo roku 2035 odstaví. (zdroj fotografie Jaderné elektrárny Dukovany ČEZ).

Formulace, že studie ukazuje, že by se snesl výpadek velikosti jednoho bloku Temelína, tedy asi pravdivá není. Bylo by to jak kdy. Navíc Temelín v té době nebude největším jedním blokem v síti. Větším blokem bude přes 2 GWe větrných zdrojů a dokonce 5,5 GWe zdrojů fotovoltaických. Ty závisí na počasí, které je celkem běžně stejné na celém území republiky a mohou tak vypadnout jako celek poměrně často. Když nebude foukat a svítit, tak chybí najednou větrné turbíny a fotovoltaické zdroje, tedy výpadek 7,5 GW celkově.

 

Změna postoje zelených organizací k jádru?

Co je v této studii také zajímavé a u zelených organizací zatím nevídané, je uznání důležitosti jaderných zdrojů. Ve studii se tak počítá s tím, že Česko bude v roce 2030 vyrábět z jádra 40,0 % elektřiny. Daná hodnota vyplývá z předpokládaného koeficientu využití našich jaderných elektráren a předpokládané výroby elektřiny 73 TWh. Podívejme se, co v daném scénáři dodají obnovitelné zdroje. Vítr má mít koeficient využití 26,3 %, fotovoltaika 11,5 %, což jsou i podle mě pro naše podmínky realistická čísla. Kvůli tomuto nižšímu koeficientu využití se tak z větru vyrobí jen 6,4 % a z fotovoltaiky pak 7,6 %. Více dodají biomasa 10,0 % a voda 9,3 %. Obnovitelné zdroje tak zajistí celkově 33,3 % elektřiny. Ovšem tento scénář zelených organizací předpokládá stále velmi vysoké využití uhlí. To má zajistit 20,4 % elektřiny. Tedy více než fotovoltaika a vítr dohromady. Fosilní zdroje tak budou dohromady dodávat 27,1 % elektřiny.

Co se však stane, jestliže se poté během pár let odstaví Dukovany a z režimu totálně napjatého (podle mě neudržitelného) se výpadkem 20 % výroby a 20 % stabilního zaručeného výkonu dostane naše síť k totálnímu kolapsu? Odstavení Dukovan má proběhnout okolo roku 2035. A jejich výkon i výrobu bude třeba nahradit, navíc by bylo z ekologického hlediska asi rozumné postupně nahrazovat i to zbývající uhlí. Ze studie to vypadá, že zelení předpokládají, že se do roku 2035 postaví jaderné bloky nahrazující Dukovany. Problém je, že reálně se takto nechovají. V každém případě posun ke koncepci výroby téměř 50 % potřeb elektřiny z jádra je u těchto organizací docela zajímavý.

 

Závěr

V rozsáhlém cyklu (zde, zde, zde, zde a zde) jsem rozebral současný stav české energetiky a scénáře jejího možného vývoje. Nárůst větrných zdrojů na 2 GWe a fotovoltaiky na 5,5 GWe do roku 2030 je i podle něj realizovatelný. Otázkou ovšem zůstává řešení ekonomiky a financování. Vzhledem k tomu, že naše fotovoltaické zdroje budou soutěžit s velkým přebytkem těchto zdrojů v sousedním Německu a naše větrné elektrárny s daleko efektivnějšími větrnými zdroji na severu Německa, bude v ideálních povětrnostních podmínkách přebytek elektřiny v regionu a cena silové elektřiny nízká. Je tak potřeba zajistit jinou formu financování těchto zdrojů a tedy odpovídající způsob dotací.

Jak bylo ukázáno, scénář navržený zelenými organizacemi ve studii sice zajistí dostatečnou celkovou roční výrobu elektřiny, nezaručuje však bezpečné provozování sítě v náročných zimních podmínkách. Dost často nemá žádné rezervy pro regulaci a existují nepříliš výjimečná období, kdy navrhovaná soustava nedokáže pokrýt potřeby. A taková situace bude v Česku s největší pravděpodobností již od roku 2022, jak bylo popsáno v článku o rizicích vývoje energetiky u nás.

Dalo by se to řešit například navýšením výkonu plynových bloků zhruba o 2 GWe. Ty by zde byly dominantně pro pokrytí období s vysokou potřebou a s nízkou intenzitu větru a svitu slunce. Pochopitelně by to však vedlo k prodražení celého systému i větší spotřebě plynu. Dostáváme se tak ke scénáři, který se ve zmiňovaném článku popisuje pod názvem druhé Bavorsko. Tedy směřování ke kombinaci plynu a obnovitelných zdrojů. K němu by pak vývoj začal rychle směřovat v případě, že se do odstavení Dukovan v roce 2035 nepostaví náhradní jaderné bloky. Hlavním problémem studie a scénáře tak je, že neříká nic o tom, jak se bude řešit vývoj v třicátých letech. V Rusku nedávno provedli vyžíhání reaktorové nádoby stejného bloku VVER440, jako je v Dukovanech, a plánují jej provozovat 60 let (podrobněji viz zde). Není však příliš realistické, hlavně v souvislosti s politickým tlakem našich sousedů, že by to bylo realizovatelné i u nás. I ze studie společnosti Energynautics je však vidět, že se Česko bez jádra v následujících letech a desetiletích neobejde a nejméně náhradu Dukovan je potřeba včas postavit. Aby tomu tak bylo, je nutné intenzivně na přípravě a zahájení stavby potřebných jaderných bloků pracovat. Z tohoto pohledu je tato studie na zakázku zelených organizací, která tuto nutnost jasně ukazuje, velmi užitečná.

Psáno pro servery Osel a oenergetice.

 

 


 

Poznámka: V těchto dnech se do sazby dostává kniha Česká energetika na křižovatce (Editoři Hynek Beran, Václav Pačes a Vladimír Wagner), která byla realizovaná na základě studie vytvořené pro Hospodářskou komoru širokým kolektivem autorů. Zabývá se právě kritickými obdobími české energetiky v letech 2022 a 2035, možnými scénáři vývoje a doporučeními, jak hrozícím rizikům čelit a přicházející výzvy využít.

Datum: 31.05.2018
Tisk článku

Energetika v příkladech - Ibler Zbyněk st., Ibler Zbyněk ml., Karták Jan, Mertlová Jiřina
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 674 Kč
cena: 600 Kč
Energetika v příkladech
Ibler Zbyněk st., Ibler Zbyněk ml., Karták Jan, Mertlová Jiřina
Související články:

Jezte hmyz, snížíte svou uhlíkovou stopu     Autor: Dagmar Gregorová (14.01.2011)
Dovezená dřevní hmota nahrazuje uhlí nejen v Dánsku     Autor: Vladimír Wagner (13.02.2017)
Možné cesty k nízkoemisní energetice     Autor: Vladimír Wagner (10.12.2017)



Diskuze:

Možná jste si nevšimli

Pavel Nedbal,2018-06-04 14:59:49

Samozřejmě, klasický vtip o termojaderných zdrojích říká, že už 50 let se tvrdí, že budou vyřešeny za 50 let.
Ale pozor, ve sdělovacích prostředcích se jen sem-tam něco dozvíte o ITERu ve Francii, který, až se dostaví, bude beznadějně zastaralý.
Ale to je jen malá část informace. Teď se totiž do toho vložil jak soukromý kapitál (minimálně deset projektů v různé fázi rozestavěnosti, kde několik z nich má šanci na úspěch), tak i kapitál velkých korporací, a také v několika zemích státní, dokonce s vysokou prioritou. Takže jsem opatrný optimista, že se to v dohledné době (snad ještě za mého života /67/) povede. A pak to s konkurenceschopností různých zdrojů pořádně zamíchá. A taky s politikou, to bude veselé.

Odpovědět


Re: Možná jste si nevšimli

Milan Krnic,2018-06-04 18:29:32

Blbé je, kdo by vyvíjel fúzní bombu, když máme a bojíme se použít ty jaderné. A když není motivace zničením nepřátel ...

Odpovědět


Re: Re: Možná jste si nevšimli

Karel Salavec,2018-06-05 00:45:53

Pravda, kdo by vyvijel fuzni bombu, kdyz jsou ve vyzbroji od padesatych let minuleho stoleti ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Možná jste si nevšimli

Milan Krnic,2018-06-05 07:19:54

Díky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Možná jste si nevšimli

Josef Hrncirik,2018-06-05 08:57:18

Doba poptává ekologicky čisté čistě fúzní bomby zapálené laserem či implozí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Možná jste si nevšimli

Milan Krnic,2018-06-06 17:21:48

Já nějak vytěsnil (ne poprvé), že jaderná je fúzní. Ale jak píšete, stabilní fúze, to by byly teprve zbraně!

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná jste si nevšimli

Karel Salavec,2018-06-06 23:29:36

Ehmmm, dovolim si upresnit:
- jaderna bomba (nejcasteji uran nebo plutonium) je stepna a je ve vyzbroji od ctyricatych let
- termonuklearni je fuzni a ... (viz vyse)

Odpovědět

Josef

Josef Šoltes,2018-06-03 23:52:53

Já mám dojem, že se tu zapomíná na jednu velmi důležitou věc. Uvádí se, že OZE (hlavně VtE a FVE) úspěšně srazí cenu silové elektřiny na minimální hodnoty. To je všechno fajn do doby, kdy máte dotace nebo garantované výkupní ceny. Ovšem ve chvíli, kdy se budete účastnit otevřeného trhu bez jakýchkoliv garancí nebo dotací, spláčete s veškerou OZE nad výdělkem. V tu chvíli zapomeňte na nadšení investorů a masivní výstavbu, protože už teď se děje, že když je v Evropě neobvykle slunečno nebo hodně fouká, je cena elektřiny záporná. Ale zároveň jsou to hlavní okamžiky, kdy VtE a FVE svým majitelům nejvíce vydělávají. A to je trochu v rozporu s logikou. VtE a FVE se tedy v této podobě bez propojení s akumulací do jednoho celku musí logicky zlikvidovat samy.

Odpovědět


Re: Josef

Radek Secka,2018-06-05 19:03:40

Nebojte, cilem dotaci je zlevnit ziskavani eletriny z OZE. Az se to rozmuze dotace na OZE padnou. Ale protoze uz bude tou dobou vyroba elektriny palenim fosilnich paliv ev. stepenim atomu v prestarlych provozech nebude vydelecna (ale CEZ si na dividendy vzdy najde), bude stat dotovat likvidaci opustenych zdroju minuleho stoleti a taky dosluhujici jaderne elektrarny.
Nebo jste si myslel, ze chteji chytre presunout jadernou energetiku na stat (ze statem vlastnene firmy), protoze to je in a ma to pozitivni ekonomicka ocekavani?
Tak casem budeme udrzovat konvencni zdroje jako zalohy (to si zapaltime = zadotujeme) a jako socialni/strategickou pomoc tem, kteri se neodnauci byt zavisli na velkych zdrojich.
Takze tu mame energeticke dilema .. jsou dotace do energetickeho bussiness zlo, anebo je to tak, ze kazda koruna vrazena do vyroby elektiriny se otoci "stokrat"?

Odpovědět


Re: Re: Josef

Pavel Pavel,2018-06-09 23:00:16

Prozatím se to rozmohlo tak, že po desetiletích dotování jdou náklady vylité do kanálu oze parodií do bilionů, přičemž elektřina levnější není. Jediné k čemu došlo, že se na burze prodává silová oze elektřina za dumpingové ceny, protože její producenti jsou masivně dotováni a konce tunelu nevidět. Další cíl - snížení emisí - skončil tak, že se emise ve skutečnosti zvýšili, atd. atp.

Odpovědět

Poznámky

Jan Veselý,2018-06-02 15:14:14

1) Nehlásejte nesmysly, v ČR nikdo současné JE odstavovat nechce a nikdy nechtěl, ani Greenpeace. Ti s nimi počítají i ve své energetické (r)evoluci.
2) Jestliže máte pravdu s tím nedostatkem pružného výkonu, není nic jednoduššího než postavit více plynových zdrojů a zapojit do kšeftu ty tisíce a tisíce záložních agregátů, co jich tu po republice je a co zatím jen stojí své majitele peníze. Pokud se udrží tempo zateplování budov, tj. i úspor zemního plynu na topení, bude ho dost i na výrobu elektřiny i bez nových trubek. I když propojka do Polska a do Rakouska mají svůj hluboký smysl i tak.
3) To, že větrné nebo FV elektrárny zrovna nevyrábějí není neplánovaný výpadek. To je plánovaná odstávka, o které se ví minimálně den dopředu.

Odpovědět


Re: Poznámky

Vladimír Wagner,2018-06-02 23:59:50

1) Pane Veselý, nejspíše jste energetickou (r)evoluci organizace Greenpeace ani nečetl. Jinak by jste věděl, že se v ní počítalo, že Dukovany budou již nyní odstaveny (podobně jako v Německu se v ní nepočítalo s prodlužováním životnosti jaderných bloků přes 30 let).
2) I ve svém textu píši, že lze nedostatek na počasí nezávislém bloků vyřešit stavbou dalších bloků plynových. V principu lze pochopitelně nahradit uhelné i jaderné bloky plně plynovými. Ovšem to má své dopady na spotřebu plynu, závislost na jeho dovozu a cenu elektřiny.
3) Definice změny produkce větrných či FV zdrojů v závislosti na proměnách počasí jako plánované odstávky je zajímavá. Ale dobře, nazvěte si to, jak chcete. To, co je podstatné, že se Vám tento systém může chovat v řadě situací, jako jeden systém a vypadne Vám celý jejich výkon. To, že to případně můžete předpovědět den předem (ne vždy je i jednodenní předpověď úplně spolehlivá) Vám zase tak moc v případech, o které jde, nepomůže.

Odpovědět


Re: Re: Poznámky

Jan Veselý,2018-06-03 11:40:31

1) Mea culpa, nechtěli prodlužovat životnost JEDU do nekonečna.
2) Nestavte tady "slaměnné panáky". Nikde jsem nezmiňovat nic o tom, že se mají "nahradit uhelné i jaderné bloky plně plynovými", to je Váš argumentační faul. V reálu se jedná o postavení pár paroplynových zdrojů, které by zvýšili výkonovou rezervu na problematický < 1 měsíc v roce, tj. měly by koeficient využití někde mezi 5-10%, pokud by ovšem kšeft s cizinou nebyl výhodnější. Drahé na výstavbu nejsou a pokud půjde zateplování budov současným tempem, bude i dost volných kapacit plynu. Jen pokles spotřeby zpět na úroveň roku 2014 by znamenal dost plynu na ~7 TWh elektřiny, tj. několikrát více než by reálně ty PPE potřebovaly vyrobit.
3) Jako vědec byste měl vědět, že přesné vyjadřování je důležité. Hlavně když komunikujete z veřejností, protože slova mají magickou moc a vzbuzují dojmy a emoce. To, že o něčem píšete jako o výpadku implikuje, že to je náhlá, nečekaná událost. To ovšem v případě VtE a FVE není pravda, je to situace, o které víte dostatečně dlouho dopředu a máte spoustu času na ni reagovat. Snad nebude popírat existenci předpovědi počasí.

Odpovědět


ad bod 3)

Pavel Brož,2018-06-03 13:13:52

K tomu třetímu bodu, takže plán výroby v průmyslových podnicích bude takový, že žádný plán nebude, protože zde budou déledoběji nepředpověditelné odstávky VtE a FVE, ale přesto se tomu bude říkat plán výroby, protože ty déledoběji nepředpověditelné odstávky máme nově nazývat plánovanými.

No, pokud použiji obrat z Cimrmanů, nic proti snaze označovat odstávky VtE a FVE eufemicky, ale toto užití slova plánovaný se u nás asi sotva ujme.

Odpovědět


Re: ad bod 3)

Milan Krnic,2018-06-04 18:33:06

Já bych nás nepodceňoval, taková slova: teorie, fakt anebo důkaz - przníme zdařile.

Odpovědět


Re: Poznámky

Pavel Pavel,2018-06-03 00:10:20

1) Že by se poučili z té totální katastrofy jménem energiewende?
2)... není nic jednoduššího .. v tom případě, co vám brání sehnat pár miliard a nějaký ten plynový zdroj postavit.
3) O produkci oze parodie na elektrárny se toho moc neví ani v daný moment, natož den dopředu.
https://phys.org/news/2013-04-turbines-great-turbulence-consequences-grid.html

Odpovědět


Re: Re: Poznámky

Jan Veselý,2018-06-03 10:59:09

Ahoj parodie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Poznámky

Petr Kr,2018-06-04 16:33:53

Cha cha cha. Pane Veselý se vám směju. Ty vtipy a reakce jsou fakt...

Odpovědět


Re: Re: Re: Poznámky

Pavel Pavel,2018-06-09 22:54:58

Tak co už jsi sehnal tu miliardu na plynový zdroj, veselý?

Odpovědět

Není problém v ekonomice

Mojmir Kosco,2018-06-01 22:37:00

Stačí u jednotlivých zdrojů dat vedle sebe má dáti dál a to u těch jejichz činnost byla ukončena ...Někdo se rozčiluje ze se vybudovalo tolik a tolik Oze ano a za pár let a celkový možný výkon je několik JE ale samozřejmě nepravidelný...ale netrvalo to 20 třicet let a více.Jak je to dlouho co zasvecenci tvrdili ze Oze nezvladne nic a nikdy ? 15 let ?Ti kteří vytvářejí a vytvářeli JE a uhelné zdroje do 90 let byli v pohodě měli zajištěnou budoucnost a svoji důchodovou jistotu nemuseli namáhat závity mávali sluníčkem v podobě fuzni energetiky. Jakto že takovou studií si musí zadat neziskový sektor ? jak odpovída třebaže to státní energetického koncepci ?takže budeme brečet nad dobou uplynulou kdy JE a uhelná energetika byla prostě jednička a přebytky se utapeli v oceli.Nebo pohneme závity a kromě jistě potrebne zálohové vodíkové baterie z velkou ocelovou nádrží 2x konečně nadhodite možnosti uložení 100mgw energie co já vím třeba v magmatu.Je to tady často diskutováno ale v podstatě tak aby bylo všem jasné že to nejde je drahé a pod...Proč vlastně s takovým nárůstem Oze musel přijít zelený sektor a ne energetici sami měli jste všechny znalosti peníze a přesto málo nebo nic jediné co na této téma je prezentováno z této strany je nejde to ,když to jde vypadává to, když to nevypadá tak to není kde uložit, a pořád zmeny přicházejí od jiných než energetiku a státních výzkumných ústavů ty jenom brečí a házejí klacky pod nohy

Odpovědět


Re: Není problém v ekonomice

Mojmir Kosco,2018-06-01 22:52:25

Jeste doplním rád si přečtu články na oslovi o postupu likvidace jaderné nehody ve fukusime .nekomentují to protože tu práci je třeba udělat sice mne zarazí když na problémy opet musí poukazovat někdo jiný než stát ale asi jsou zahlcení .ale náklady už skoro dosáhli odhad nákladů na cestu člověka na Mars...

Odpovědět


Re: Není problém v ekonomice

Vladimír Wagner,2018-06-03 00:29:18

Pane Kosco, nevím co říkal každý zasvěcenec, můžu ale říci, co jsem tvrdil já (je to v mých článcích z té doby). Netvrdil jsem, že OZE nezvládne nic a nikdy. To, co jsem tvrdil, bylo, že OZE klasické zdroje nenahradí a budou je doplňovat. A že jejich předčasné zavádění povede k značnému zvýšení ceny elektřiny pro zákazníka. A to se plně potvrdilo. Jak na příkladu Německa (pořád zde dominují klasické zdroje a hlavně fosilní, cena pro zákazníka je dramaticky nejvyšší v Evropě) i Česko. Zde zelení v devadesátých letech tvrdili, že se nemá dokončit žádný blok v Temelíně, že jeho výkon není potřeba a plně jej nahradí fotovoltaika a jiné OZE. Dnes v diskutované studii pro zelené je Temelín klíčovou podmínkou možnosti snižování emisí. A kdyby tam byly původně plánované čtyři bloky, tak by se to opravdu hodně hodilo.
To, co je ve studii, je v řadě studií, které se dělaly v rámci přípravy státní energetické koncepce (SEK). Zelené organizace jim ovšem asi nedůvěřují a tak si zadaly svou. A ta jim v podstatě ukázala, co bylo známo, a vlastně je dost blízko koridorů v aktualizaci SEK (pokud by se vhodně doplnil chybějící na počasí nezávislý výkon, tak úplně).
Pokud se podívám na vývoj fotovoltaiky, tak to bylo podobné jako i u klasických zdrojů. Spojení vývoje státního i privátního napřed v kosmickém průmyslu, silně dotováno i z důvodu vojenských aplikací. Později postupně přechod i do civilních průmyslových aplikací i energetiky. Na vývoji křemíkových (i dalších) fotovoltaických článku se třeba u nás značně podílel i podílí Fyzikální ústav AV ČR (tedy klasický státem podporovaný výzkum). Tedy, žádný podíl zelených. Ano, zelení prosadili vysoké dotace cen elektřiny a tím se zasadili hlavně v Německu o masivní nákup a instalaci, což přispělo ke snížení cen. Ovšem tento způsob jejich prosazení má i svá negativa.

Odpovědět


Re: Re: Není problém v ekonomice

Mojmir Kosco,2018-06-03 07:15:02

Nemam problém s přerozdělováním financí . myslím si že to je jedním ze základních faktorů každého státu od počátku vzniku.v Česku jsou na tom závislé celá odvětví od zdravotnictví před zemědělství až po výzkum . jen by mi stačila jedna studie uzavřeného cyklu jediné JE bohužel jsem ji nikde nenašel zato jsem shlédl několik různých filmu na téma demontáže JE , kde vyplynulo ze demontáže vlastně nikdy nebyli ukončeny.nejvic mi ovšem pomohl propagační filmecek českého úřadu pro jadernou bezpečnost kde nepřiznali jediné pochybení (samozřejmě je to propagace) a s pohledem na sklad jaderného odpadu v Americe se odporouceli dál ...
To že pohled energetiku na Oze se musel pod tlakem okolí vyřazne změnit za tím si stojím.
Prvotní postoj je to marginální zdroj...se změnil na ano můžeme instalovat dostatečný výkon.... To už přiznává kdekdo
Druha námitka ale přece ten výkon nebude nikdy funkční aby nahradil stále zdroje a vede pouze k prebitku elektřiny ktery v daném okamžiku vůbec nepotřebujeme .Je především o spolupráci v Evropě Jih sever případně západ vychod když se podívám na Evropu jako celek vidím že urcete polovinu doby nesvítí slunce a polovinu doby nefouká dostatečný vítr ovšem polovinu doby svítí slunce a fouká vítr .... Takže novou distribuční síť aby porucha na mostě nezpůsobila zkrat v polovině Evropy a řízení velkých odběratelů o především auto mobily a ocelárny které e stejně vyrábějí na sklad. Zatím nedoreseno a pro Česko asi ani v budoucnosti tu Češi - Evropu nenavidï ..
Ten třetí bod je uskladnění prebytecne energie je zatím nejméně dořešena chápu že příroda ,která rovněž kdysi narazila na přebytky energie to řešila vytvořením uhlí a ropy neznáme nic hustšího co se dá vytlačit na kopec než vodu ? Co takhle sisifos ? Když musk začal tvořit raketu taky začal od začátku ale jasné on zkrachoval promiňte zkrachuje bude zkrachovat a to je to co bych očekával od vědecké komunity že se sice opře o znalosti vývoje 100 let energetiky ale sedne si a navrhne nový koncept , který může nebo alespoň pomůže řešit problémy které s energií za ta léta vyvrbila misto aby trvala na starých dogmatech a ne proto že by nefungoval ale proto že udržení starého schématu tvorby elektřiny a její distribuce je drahá a zhoršuje životní podmínky ne potomků ale naše.A to je to co řeší Greenpeace a zelení chápu že fuzni reaktor je elegantní řešení ale zatím bohužel a proto ti tak opovrhování laici ze zelených prosazující ty koncepty ktere se jim zdají být funkční ... Zatímco co stará garda (myšlením ne věkem) trpělivě vysvětluje že to prostě nejde a i když to mají za dveřmi tak to prostě nejde
..

Odpovědět


Fotovoltaika

Mojmir Kosco,2018-06-03 08:39:53

Uvedl jste krásný příklad kdy prvotní impuls a využití vycházel z nutnosti najít zdroj elektrické energie pro vesmír.nevim jak dlouho jim trvalo než zamítli parní turbínu.ale zbylí dvě možnosti palivé články nebo slunce . Oba principy jsou pouzivany a mají své problémy ale rozhodli se tak proto že za a) museli to řešit za b ) nebyli zatížení minulosti měli čistý stůl.oba principy které jsou cca po 50 letech aplikovány i na zem ale jejich uplatnění na zemi přišlo z venci ne od institucí.dnes jsme ve stavu kdy mame panely . chybí ovšem ty další postupy umožňující vesmírný program .minimalizace energetické náročnosti a minimalizace přepravních ztrát.nedokonceni Temelína prosazováno zelenými bylo zejména spojen z odpadem nedoreseno a nezávislou kontrolovo nákladů na výstavbu - neumožnění ani NKÚ nedostal moznost dokoncit zprávu a byl odstaven a asi by bylo zajímavé se podívat na krach IPB banky v souvislosti na půjčku a záruky poskytnuté ČEZu na dostavbu Temelína

Odpovědět


Re: Re: Re: Není problém v ekonomice

Pavel Brož,2018-06-03 12:36:52

Pane Kosco, to je opravdu velice romantizující představa, že ti zelení jsou vlastně ta myšlením mladá garda stojící v opozici proti té myšlením staré gardě, která je skeptická vůči jejich skvělým návrhům. Ono je to ale s prosazováním rozsáhlých technologických řešení trochu jinak, pomůže, pokud si je roztřídíme podle přínosů a rizik ohledně jejich nerealizovatelnosti:

- v prvním skupině máme řešení, která mají zanedbatelné riziko nerealizovatelnosti, jelikož buď už jinde ve světě existují, nebo jsou dobře podložena na základě známých přírodních zákonů. Pokud jsou i přínosy evidentní (např. energetická soběstačnost státu, stabilita dodávek, event. vojenský výzkum s cílem posílit bezpečnost státu), tak stát, má-li na to, může být ochoten zaplatit vysoké vstupní náklady takovýchto řešení, pokud zde nefigurují další překážky – v demokratických zemích se např. nerealizují jinak i velice prospěšná řešení, pokud existuje výrazný odpor obyvatel (ten se dá cílenými kampaněmi ze strany zájmových sdružení vyrobit, viz např. zavření jaderné elektrárny Zwentendorf atd.);

- ve druhé skupině máme řešení, která mají vysoké riziko nerealizovatelnosti, ale v případě úspěchu by mohla přinést pohádkové zisky. Pro taková řešení se vždycky ve světě najde nějaký ten Musk, obecně miliardář ochotný jít do toho rizika, který si chytrými kampaněmi (které stát nikdy neumí) sežene zdroje financování a jde do toho. Někteří sice zkrachují, ale jiní, kteří uspějí, posunou užívání příslušných technologií do úplně jiného levelu (např. civilní letecká doprava, mobilní komunikační sítě, internetoví giganti, atd.);

- ve třetí skupině máme řešení, která můžeme pracovně nazvat „poručíme větru, dešti“. Mají vysoké riziko nerealizovatelnosti (např. předpoklad vybudování panevropských distribučních sítí sever-jih a východ-západ při známém odporu veřejnosti k budování takových sítí), a otázka jejich ekonomického přínosu je silně kontroverzní (extrémně levná elektřina v obdobích meteorologicky příznivých kontra dlouhodobá nepředpověditelnost produkce energie). Protože pro tato řešení se kupodivu Musků nějak nedostává, ujímají se jich ideologové. Ne, že by snad sílu ideologie bylo možné zanedbat, to určitě ne (např. když se stamilióny Číňanů rozhodli zatočit s vrabci údajně užírajícími úrodu, opravdu se jim to povedlo, sice za tu cenu, že následující rok se přemnožil hmyz užírající úrodu, nicméně i tak je to příklad, co všechno ideologie dokáže). Nicméně z historie víme (i ze zdejší historie tady v České Republice), že ideologií poháněná řešení mívají i své stinné stránky, a mnohdy si lze dopředu představit potenciální negativní dopady realizace těchto řešení – např. nespolehlivé dodávky elektřiny, její výpadky či omezování v meteorologicky nepříznivých obdobích, atd..

Takže když to tak shrnu, do myšlením staré gardy patří jak ty státy, tak ti Muskové, zatímco do myšlením mladé gardy patří ti zelení. Ale to už tady bylo v lehké obměně kdysi taky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Není problém v ekonomice

Mojmir Kosco,2018-06-06 16:36:52

Takže když umíte přemýšlet inovativně takže jste si sedl vrátil o 100 let a začal alespoň uvažovat o stejnosměrné energetice ?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Není problém v ekonomice

Pavel Brož,2018-06-06 23:48:35

Ale no tak, pane Kosco, co to zkoušíte? Inovativně, tedy doufám že aspoň trošku, přemýšlím v práci v oboru, ve kterém se odborně velice dobře orientuji, ale tímto oborem energetika není, což Vy dobře víte, mimochodem ani pro Vás tím oborem není.

Nicméně když už jste to nakousl, mohu k tomu dodat něco, co z mého oboru znám velice dobře. Pro zákazníky není nejdůležitější vlastností, kterou hledá u našich řešení, inovativnost sama o sobě, ale spíše poměr přínosů k nákladům. Pokud bychom nabídli zákazníkovi superinovativní řešení, které by bylo nejmodernější možné a všemožně úžasné, ale znamenalo by to, že kvůli jeho nekompatibilitě s jinými systémy by tyto musel odepsat bez ohledu na to, že je pořídil za desítky nebo i stovky miliónů korun, tak to by se nám vysmál, nebo by nám řekl, že nám zřejmě přeskočilo – bez ohledu na to, jak úchvatné by naše nové řešení bylo, jeho nekompatibilita se zbytkem světa by srazila poměr přínosů k nákladům prakticky na nulu. Tuto prostou pravdu zná úplně každý odborník bez ohledu na to, jestli pracuje pro stát nebo pro nějaké ty Musky, prostě musí ji respektovat, a samozřejmě ji respektují i ti Muskové, protože ti jsou bohatí právě proto, že podobné pravdy výborně ovládají. Pouze ideologové se cítí nevázáni takovýmito přízemními ekonomickými zákony.

O energetice toho vím málo, ale vím aspoň to, že stejnosměrný proud má v distribuci své výhody i nevýhody. Ukazuje se jako optimální řešení např. pro přenos elektřiny na velké vzdálenosti podmořskými kabely, nebo podzemními kabely tam, kde z nějakého důvodu není možné postavit mnohem levnější klasické nadzemní vedení. Řízení rozsáhlých distribučních sítí stejnosměrného proudu zdaleka není vyřešeno na tak precizní úrovni jako pro střídavý proud a obnáší řadu dnes ještě nedořešených problémů. Přesto se stejnosměrná energetika samospádem, čistě jen na základě tržních mechanismů přirozeně rozšíří tam, kde se ukáže být dlouhodobě užitečná. A jenom tam, kde nebude mít problém s kompatibilitou se zbytkem energetického světa, prostě proto, že není možné šmahem odepsat ty hory existujících technologií a celých infrastruktur pracujících na bázi střídavého, nikoliv stejnosměrného proudu. Ale jak jsem zmínil výše, kompatibilitu musí řešit státy a Muskové, zatímco zelení ideologové jsou nad reálný svět povzneseni.

Odpovědět

Elektromobily

Petr Nováček,2018-06-01 21:17:21

Autoři zapomněli na elektromobily. V roce 2030 může být značná část vozového parku na elektřinu, stačí aby zlevnily baterky.
Kamiony by také mohli jezdit na elektřinu:
http://www.hybrid.cz/nemecko-bude-investovat-do-elektrickych-dalnic-ehighways

Odpovědět

David Oplatek,2018-06-01 09:48:07

Zajimalo by me, jake jsou moznosti v "osobestacnovani" rodinnych domu, bytu a dalsich staveb (chaty, restaurace, benzinky,...)? Kolik procent tvori z celkove spotreby rodinne domy, u kterych to osamostatnovani jde levneji, rychleji a snaze?

Premyslim, ze se v produkci el. a tepelne energie osamostatnim (vetrna el. kombinovana s malou fotovoltaikou, generatorem na metan (kompost), skladovani v kamionbateriich a ohrev - solarko (vlastnorucne udelane), elektricky primotop, v nouzi kotel na drevo). Pokud by se mi to podarilo na 70 % s navratnosti do 5 let, povazuji to za uspech. Je to z vaseho pohledu spravny smer? Ma vyznam?

Odpovědět


Re:

Radek Secka,2018-06-01 12:45:22

V prvni rade se resi uspory, zde jsou na spicce pasivni domy se spotrebou tepla < 15 kWh/m2 za rok. Pak uz jde vybudovat ostrovni system i pomerne levne.

Odpovědět

Jen by mne zajímalo

Ondřej Váchal,2018-06-01 07:26:00

Kam se schovali všichni ti zelení, co tady v diskusi rozdávají rozumy, kampak se asi schovali? Nejspíš teď neví, jak ztohoven. Jestli otočit na obrdlíku a začít jádro vydávat za ekologické a rozkmotřit se se svými zelenými německými soukmenovci, anebo dál být za blbce. No, bude to ještě zajímavé.

Odpovědět


Re: Jen by mne zajímalo

Radek Secka,2018-06-01 12:40:35

Za blbce jste akorat vy sam.

Situace v Nemecku: jaderna elektrarna Isar 1 (dnes jiz odstavena) a Isar 2 lezi asi 6 km od statisicove aglomerace mesta Landshut. Elektrarna Grafenrheinfeld (dnes jiz odstavena) lezi asi 7 km o taktez statisicove aglomerace mesta Schweinfurt.
Ze v jejich tesne blizkosti prochazi paterni komunikace jako dalnice, nebo vysokorychlostni zeleznice, snad psat nemusim.
Samozrejmne ze proti takovymto elektrarnam, je nejvetsi odpor, no nekdy je ten odpor dost velky, i kdyz jaderna elektrarna lezi "az" 40 km od pulmilionove aglomerace.

Situace v CR je trosku privetivejsi, jaderne elektrarny tu nejakym zazrakem stoji dale, proto je cesky odpor vuci jadernym elektrarnam mensi. A tak s utesovanim Drabove, ze to ma vsechno podpalcem a ze vidi az za roh, resi cesi jenom ekonomickou nesmylnost takovych projektu.

Pokud vyzdvyhujete to, ze mezi Zelenymi jsou lidi, kteri si vystaci mozna s 100 kWh/rok/domacnost, tak tyto lidi bych rozhodne neoznacoval za blbce, to spise vy budete nenazranec.
Je nadslunce jasne, ze kdyby spotreba domacnosti poklesla na 1/10 nebude jadernych elektraren treba. Nicmene je i jasne, ze ta spotreba neklesne, resp. urcite ne do roku 2030. Leda by prisly radikalni omezeni v ramci boje proti ...... (doplnte si sam).

Odpovědět


ad 100 kWh/rok/domacnost

Pavel Brož,2018-06-01 15:40:21

Ach ano, znám i takové Zelené, co si neperou a smrdí. Takoví by se dost možná do toho limitu 100 kWh/rok/domácnost vešli. Jinak pro Vaši informaci, malá lednička bez mrazáku třídy A+++ spotřebuje za rok aspoň 60 kWh/rok, standardnější s mrazákem cca 150-200 kWh/rok. Pračky třídy A+++ mají typický příkon 2 kW, takže pokud perete jednou týdně maximálně po jednu hodinu (tj. zkrácený cyklus), tak za ten rok opět těch 100 kWh/rok dáte. Samozřejmě můžete zapomenout na vysavač, počítač, televizi, svícení, ale to všechno už je ta nenažranost, skalní Zelení chodí spát se slepicemi a místo počítače používají abakus ze sušených cvrčků. Anebo na počítání, stejně jako na gramatiku, rezignují, což ostatně lze také často pozorovat - ostatně kdo ví, zda jsou vůbec čeština a matematika ekologickými obory.

Odpovědět


Re: ad 100 kWh/rok/domacnost

Vojtěch Kocián,2018-06-01 22:39:21

Nejúspornější pračky spotřebují kolem 700 Wh na cyklus s 5 kg prádla (ty 2 kW jsou se zapnutým ohřevem i motorem a to není zdaleka po celý cyklus), takže při jednom cyklu týdně s rezervou 40 kWh na rok. Pokud někdo zvládne žít bez ledničky (jsou takoví), vysavače (na hladké podlahy není potřeba), televize (ta už stejně není in) a na vaření a topení nepoužívá elektřinu (pak by sice bylo fér započíst energii plynu nebo jiného paliva, ale budiž), tak se s pár LED lampičkami a střídmě používaným notebookem do 100 kWh ročně asi vejít dá. Samozřejmě se dá žít i úplně bez elektřiny, kvůli tak malé spotřebě nemá moc cenu tahat kabely :-)

Odpovědět


Re: Re: ad 100 kWh/rok/domacnost

Pavel Brož,2018-06-01 23:14:52

Ano, vím, že se to v marketingových údajích u těchto praček píše, např. na Heuréce či jinde je možné se ve specifikacích něco takového dočíst. Nicméně - předpokládejme, že ohříváme pro 5 kg prádla 20 litrů vody z 20°C na 60°C, to je 40°C rozdíl. Při měrné tepelné kapacitě 4180 J/°C kg to dělá 4180*20*40=3344000 J, což je 3344000/3600 = 929 Wh. A to počítám jenom to ohřívání, nepočítám otáčení bubnu při praní, natož ždímání.

Uznávám, že jsem ten výpočet zjednodušil, nicméně myslím si, že na 5 kg prádla těch cca dvacet litrů ohřát musíte (připomínám, že ta voda se nenachází jenom v tom bubnu s prádlem, je i mimo ten buben ve vaně, kde se ten buben otáčí, a tato voda se samozřejmě musí ohřát taky). Samozřejmě, že ten cyklus můžete různými triky šidit, můžete prát na 40°C místo na 60°C, nemusíte ždímat, můžete prát v tzv. ekocyklech kdy nemáte moc znečištěné prádlo. Nicméně ložní prádlo by bylo záhodno prát aspoň na těch 60°C (to máte aspoň jednou za dva týdny), a pokud máte děti nebo domácí zvířata, tak si prostě s praním na ekocykly nevystačíte. Zkrátka a dobře, těch 700 Wh na cyklus není realistických, je to jen marketingový trik.

Odpovědět


Re: Re: Re: ad 100 kWh/rok/domacnost

Jiří Novák,2018-06-02 09:31:36

Ono je úplně fuk, jestli perete na 40°C nebo na 60°C. To je mocha. Když si vezmu, že ročně se u nás vyhodí 39 100 tun PET lahví (tj. pošle se do háje ekvivalentní množství materiálu a energie, a to naprosto zbytečně), tak za to bychom mohli prát denně. A kde jsou další obaly a kolik toho ročně je, ani nedomýšlím. Takže fajn že tady všichni fňukáte jestli, jádro, uhlí, nebo biomasa. Ale první bych přestal vyhazovat za nesmysly. Pak teprve se ukáže, jestli nám nestačí jeden decentní temelín na celou ČR a zbytek můžeme vesele zrušit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: ad 100 kWh/rok/domacnost

Vojtěch Kocián,2018-06-02 16:51:29

PET láhve jsou sice svinstvo, ale třeba v porovnání s vratnými skleněnými láhvemi jsou na tom z energetického hlediska podobně. Pitná voda se dá natočit z vodovodu nebo ze studny, ale s ostatními nápoji (a jinými tekutinami nejen pro konzumaci) už je problém.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: ad 100 kWh/rok/domacnost

Milan Krnic,2018-06-03 10:46:59

EK na to přišla cirka v pondělí:
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/evropska-komise-navrhla-zakaz-jednorazovych-plastovych-vyrobku-chce-omezit_1805281659_dp
Jenže co je EU vůči světu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: ad 100 kWh/rok/domacnost

Radoslav Porizek,2018-06-05 02:10:54

Ale no tak:
1. Pri triedeni PET lahvi sa minie vela energie na logistiku a spracovanie, rozhodne to nie je zadarmo.
2. V pripade spalovne odpadu to nie je "naprosto zbytecne", energia sa vyuzije na spalenie ostatneho odpadu, pripadne na vyrobu tepla a elektriny, pricom produkty budu voda a CO2. Mozno sa jedna o najekologickejsi sposob spracovania PET.
3. 39 100 tun PET lahvi je asi 40 kg na osobu rocne. Energeticky je to zhruba ako natankovanie jednej plnej nadrzi benzinu do auta - toto nas naozaj nespasi.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: ad 100 kWh/rok/domacnost

Pavel Brož,2018-06-05 18:59:40

Seknul jste se o řád, takže 4 kg na osobu za rok místo 40 kg. Nicméně máte pravdu, že energeticky je to nic. To samozřejmě nemění nic na tom, že když ty petky končí v oceánech, tak je to špatně. Osobně si ale myslím, že u nás se spálí, minimálně tady v Praze a okolí.

Odpovědět


Re: Re: ad 100 kWh/rok/domacnost

Pavel Brož,2018-06-02 17:33:38

No, tak Vám musím dát nakonec za pravdu - jelikož soboty jsou u nás dny velkého praní, tak jsem tam vrazil mezi zásuvku a pračku měřák, a za sto minut praní to hodilo pouhých 650 Wh (rok stará pračka třída A+++). Tak to tam té vody evidentně ohřívají jenom trošku, což posílilo mé podezření, že v předchozí pračce jsem měl to prádlo vyprané lépe.

Odpovědět


Re: Re: Re: ad 100 kWh/rok/domacnost

Milan Krnic,2018-06-03 11:26:53

To záleží na tom, co si kdo představuje pod pojmem "vyprané lépe". Zrovna včera jsme si doma pochvalovali třicet let staré bavlněné oblečení (sloužící již jen při práci za zahradě), ač prošlo už mnoha způsoby praní. Záleží i na přípravku, stylu praní, nějak vychytat se to jistě dá, když to šlo i s valchou u OZE ohřívané řeky.

Odpovědět


Re: Re: Re: ad 100 kWh/rok/domacnost

Josef Šoltes,2018-06-03 23:57:40

U takhle staré pračky máte možná i tepelné čerpadlo a vyvíječ páry. Tyhle dvě vychytávky dovedou ušetřit poměrně hodně energie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: ad 100 kWh/rok/domacnost

Pavel Brož,2018-06-04 00:40:33

Tepelné čerpadlo by se předpokládám upotřebilo jenom u pračky se sušičkou, a takovou nemám (pořídil jsem ale loni takovou matce, příležitostně se kouknu, možná u té její bude). Co se týče vyvíječe páry, tak ten jsem v manuálu k pračce nenašel, ani na webu, vím, že některé pračky to mívají, ale ta moje to asi nebude. Mimochodem ale, ten vyvíječ páry se opravdu upotřebí už při praní, není tam náhodou třeba kvůli odstranění pomačkání prádla na závěr? Možná se hloupě ptám, nejsem odborníkem na pračky.

Mimochodem, když už jsem tak koukal do toho manuálu, výrobce tam uvádí roční spotřebu 175 kWh, což by při spotřebě 650 Wh na cyklus dávalo cca 270 cyklů za rok. To mi přijde jako celkem velkorysý odhad, na druhou stranu to tak nějak koresponduje s tím, jak třeba pereme my, třeba to má výrobce nějak statisticky podložené.

Odpovědět


Re: Jen by mne zajímalo

Pavel Pavel,2018-06-01 17:32:41

Tak zelení jako na obrtlíku už otočili. Ovšem jádro je pro ně vtělený ďábel, takže za ekologické vydávají elektrárny uhelné. V Německu se během posledních pár let postavily nové uhelné bloky o výkonu tisíců MW a začínají bourat vesnice za účelem povrchové těžby uhlí jako za bolševika. To zeleným nevadí, stejně tak jim asi nevadí, že Německu s celou jejich energiewende stoupají emise co2, zatímco v ČR nebo v USA klesají.

Odpovědět

Souhlas

Josef Šoltes,2018-05-31 22:33:15

Přiznám se, že mne fascinuje dnešní debata o tom, jak je výstavba nové JE házením peněz do kanálu, když během uplynulých deseti let jsme dotacemi a podporou OZE vyházeli do kanálu přibližně stejné množství peněz, jako spolkne stavba a PRAKTICKY NIC Z TOHO NENÍ. V takové situaci mi přijde stávající intenzivní tlak na další podporu OZE jako šílený. A to sám mám v garáži 5 kWh baterií, měnič na 1. fázi a na střeše asi jenom 2 kWp. A funguje to, z velké většiny je mi to schopné pokrýt spotřebu ve VT. Ale návratnost je i přes samodomo v podstatě na hranici životnosti daného řešení.

Odpovědět


Re: Souhlas

Radek Secka,2018-06-01 12:28:21

Nic z ceho neni?
Staci se podivat, jak se vyvyji cena elektriny z jadernych elektraren (ano roste).
A jak se vyvyji cena elektriny ze solarnich elektraren (ano klesa, a to tak, ze kdyz sviti slunce nad 1/2 Evropy, je elektrina zdarma).
A jak se vyvyji cena elektriny z vetrnych elektraren? Tak ta je zdarma skoro kazdy druhy den.

Proc je zdarma? Protoze neexistuje regulace, ktera by nekogeneracnim uhelnym elektrarnam naridila okamzite odstaveni. Jsou to povetsinou zastarale smejdy, ktere neumi najet ani za hodinu, natoz se do hodiny "vypnout".

Je nutno si uvedomit, ze projekty jadernych&fuznich zdroju maji neustale prisun verejnych penez, tj. verejnou podporu. CEZ si jeste ani nevydel na rozmontovani jedineho zastaraleho bloku, a uz mu chytraci, co se tesi na stamilione uplatky, vnucuji stavbu dalsich bloku.

Odpovědět


Re: Re: Souhlas

Vladimir M,2018-06-01 13:08:20

Elektrika z OZE je zdarma len na trhu silovej energie, ale dotácie im tečú. Vďaka tomu ekonomicky likvidujú iné zdroje aj keď v sumáre je z nich energia drahá.
Projekty OZE máju za poslednú dekádu výrazne väčší prísun verejných peňazí. Jadro je v EU prakticky bez podpory a na výskum fúzie išlo menej ako len ČR prisľúbila na dotácie FVE.
Vo všeobecnosti platí, že štáty s väčšou podporou OZE majú drahšiu energiu. A zatiaľ nič nenaznačuje, že by sa to malo v najbližších rokoch zmeniť. Ja budem žiť ešte dosť dlho na to aby som videl či som sa zmýlil, ale zatiaľ to vyzerá ako veľký tunel.

Odpovědět


Re: Re: Souhlas

Petr Kr,2018-06-01 13:08:43

Cena rohlíků - roste, cena mléka - roste. Cena řepky a PC - klesá. Podle vaší teorie, co roste v ceně je zastaralé a k likvidaci. Pojďme se napást žluté z TV obrazovky!!!
Váš názor, že je to "zadarmo", je stejný blud jako, že cena elektřiny z klasických elektráren roste. Není to tím, že roste cena uhlí, jsou vyžadovány náklady na snižování emisí a rostou mzdy? Je to růst relativní nebo absolutní? Pokud nejste blbec, tak asi víte, že v noci to s FVE asi nejde a nepůjde jen tak lehce. Jste ochoten v r. 2030 nabídnout svůj elektromobil do regulace výkonu? Chcete za to dostat zaplaceno nebo to uděláte rád a dobrovolně?

Odpovědět


Re: Re: Re: Souhlas

Radek Secka,2018-06-01 13:51:13

Bute te lasky a nedelejte ze mne, nebo ze sebe zbytecne vola.
Anebo si posvitte rohlikem, zapte mlekem a neco si vyperte nebo vyzehlete repkou, a dejte pokoj.
Prominte, ale to ze je elktrina z obnovitelnych zdroji "zadarmo" neni nazor, ale realita, na pravou miru to uvadi o fous vyse Vladimir M, jedna so cenu "silove elektriny". Kdo ma tarif, nemuze cekat, ze najednou bude dostavat elektrinu zdarma.
Ano mate pravdu, za rust ceny elektriny vyrobene spalovanim uhli muzou mimo jine emisni limity & povolenky, mzdy, ale i cena pozemku, cim dal tim horsi dostupnost, cena za prepravu atd. atd.
Pokud je vasim cilem ohanet se cenovym modelem elektriny ala 80. leta, jste na tom myslenkove stejne jako velka cast "odborniku". Ano, zouafle vsicni cekame na politky, kteri prosadi zmenu v platbach za elektrinu. Kdo ma silnejsi lobby vam snad psat nemusim.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Souhlas

Pavel Pavel,2018-06-01 17:26:44

Žvaníš z cesty a na víc neumíš číst. Vladimír M jasně píše, že oze parodie na elektrárny prodávají silovou elektřinu na energetické burze za nulovou cenu (někdy) jen a pouze proto, že dostávají masivní dotace, na které ostatní zdroje nemají nárok. Cena elektřiny roste a mohou za to zelené poplatky, kterými se financují bilionové dotace do oze parodií.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Souhlas

Radek Secka,2018-06-05 18:32:34

A zase uz jsme u dotaci .. co si nejdrive zamest prach ze stolu a vykaslat ten z plic? :)
Uhelne provozy jsou taky vehementne podporovany, tuhle se musi zmenit zakon, tuhle ignorovat tristni socialne-ekonomicka situace regionu ci zdravi populace.

Kdyz nedavno staveli moderni kogenracni hnedouhelny prvoz v Hamburku taky to svobodna zeme zadotovala. Tak jako ceska vlada jednoho dne zadotuje CEZ az prevezme degradujici jaderne provozy. Kazdy kdo vi, vidi, ze na "jadernych uctech" neni dost penez na odstaveni jedineho bloku, nicmene vlada na povinne odvody CEZu nesahne, protoze by pak "lidi" prisli o dividendy.

A navic vsechny vyznamne vodni zdroje jsou staveny z verejnych prostredku ..

Proste cely energeticky sektor je prodotovany, a jedine jak to zrusit je omezovat vystavbu GW zdroju.. I kdyz Indove dokazi postavit i GW fotovoltaicke zdroje :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Souhlas

Pavel Pavel,2018-06-09 22:53:20

Zelené fantasmagorie na téma uhelných dotací jsou jako yeti. V reálu je taky nikdo neviděl... tedy s jednou výjimkou, a to v Německu. Tím jak se do kanálu oze parodií na elektrány nalily a stále lijí biliony došla německá energetika do stavu, že nevyplatí stavět a už ani provozovat velké stabilní zdroje, bez kterých se ovšem osmdesátimilionové průmyslové německo neobejde. (Jak se po několika blackoutech ukázalo neobejde se bez nich ani jižní Austrálie se zlomkem průmyslu a obyvatel co Německo. :-)) Jinými slovy, po x letech energetické přestavby, gigantických sumách vylitých do kanálu za účelem omezení oxidu uhličitého, němci zjistili, že musí dotovat provoz uhelných zdrojů, aby se jim nerozpadla síť.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Souhlas

Petr Kr,2018-06-04 17:21:49

Pardon, vola z vás nedělá nikdo jiný. Sice jste neodpověděl na dotaz, zda svůj elektromobil necháte zadarmo vybít, ale je zde pozitivum, že souhlasíte s ekologickou daní pro VtE a že chcete pro OZE zrušit dotace.

Odpovědět


Re: Re: Souhlas

Antonín Lejsek,2018-06-02 06:45:05

Cena elektřiny může klidně klesat až k nule. Obnovitelné zdroje totiž změnily pravidla hry. Dávají hodně elektřiny, ale často v době, kdy ji nikdo nechce. Elektřina jako taková, pokud není produkována v souladu se spotřebou, je opravdu téměř bezcenná. To co má hodnotu je fakt, že máte garanci, že tu elektřinu dostanete, když ji budete potřebovat. Takže se nebude platit tolik za kwh, ale bude se platit hlavně za tu garanci. To je asi hlavní rozdíl. Jinak každá jaderná elektrárna má pokud vím ze zákona speciální účet, kam musí ukládat nějaké peníze z provozu, které se pak použijí pro její likvidaci.

Odpovědět

Nebude to tak zlé

Petr Kr,2018-05-31 20:38:26

V této době již bude zřejmě dost využíván systém smart zásuvek, takže se výpadky budou řešit ve spolupráci s odstavováním spotřeb. Myčka přestane mýt, sušička sušit a zelená elektroauta se nebudou nabíjet. Ráno vstanem, nebude čistý hrnek na kafe, takže si dáme kolu, ponožky usušíme na nohách a baterie v autě bude na 40% a do práce to dáme bez zapnutého topení atd. Počkáme až nám Rusko pošle přebytky z "jádra" a uhlí, a když laskavě pustí plyn, budeme doufat, že to druhý den bude lepší.
Když začne foukat, nebudeme už závislí na Rusku ale na D+DK, takže budeme muset pochlebovat východu i západu a sever přitom nesmíme vynechat. Prostě se otočíme podle větru. To my Češi ovšem zvládáme už dost dlouho, tak to snad bude i s humorem, ne?

Odpovědět


Re: Nebude to tak zlé

Pavel Brož,2018-05-31 22:28:34

:-) Třeba se v té době naučíme mydlit teprve až se ujistíme, že nám smart zásuvka neodpojila průtokový ohřívač. A opět bude moderní mytí se v lavoru.

Odpovědět


Re: Nebude to tak zlé

Radek Secka,2018-06-01 12:49:51

Ono jde spise o to, aby se naucily podniky setrit s energii. Cehoz by se dosahlo velmi snadno, kdyby kupovaly elektrinu podle okamzite produkce. Nejdrazsi by to mely ve spickach a nejlevnejsich kdyz sviti a fouka.
Pokud jsou vsichni zesmluvneni smesne nizkymi castkami za kWh, bez ohledu na pocasi a rocni obdobi. Neni motivovani nikdo k nicemu. A jedina cesta je pak, zakazovat produkty energetickych trid nebo aburdnich vykonu (resp. prikonu). No mozna se dozijeme, jak naznacujete nuceneho rizeni spotreby. Vsak castecne se do deje u ohravu vody, resp. vytapeni uz desitky let.

Odpovědět


Re: Re: Nebude to tak zlé

Vladimir M,2018-06-01 13:15:25

No presne viem kde by skončil priemysel v štáte podla vašich pravidiel. Väčšina priemyselných zariadení beží nonstop. Často bez možnosti vôbec prerušiť ich prevádzku. Mnohé vstrekolisy bežia od spustenia až kým ich nevyradia bez prerušenia.
Ale presne to ukazuje ako veľmi sú zelený odtrhnutý od reality.

Odpovědět


Re: Re: Re: Nebude to tak zlé

Radek Secka,2018-06-01 13:55:05

Kdo musi mit provoz pusteny nonstop, jiste si tarif najde, ze? Ale co ti co by chteli usetrit a cerpat vyhod toho "kdyz sviti a fouka"?
Jestli si myslite, ze je cilem levicovych politiku, kdyz se rika, ze EU levicova, aby firmy krachovaly, tak asi nesledujete co se realne deje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Nebude to tak zlé

Milan Krnic,2018-06-03 10:41:40

"čerpat výhod" a nevýhod "toho "kdyz sviti a fouka"" anebo nesvítí a nefouká. Celkem by mě zajímalo, kdo by ve výrobě volil nestabilitu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Nebude to tak zlé

Josef Šoltes,2018-06-04 00:02:02

Asi jen těžaři kryptoměn.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Nebude to tak zlé

Radek Secka,2018-06-05 18:18:53

Nejen tezari, ale i ti co si radi pres den zatopi, dobiji auto, ohreji vodu, ochladi pvo k obedu a veceri a hlavne ti co chteji tezi lithium a vyrabet baterie.

Vite co je vlastne vtipne? Ze dnes ma baterii uz asi 70% vsech serveru, pocitacu, mobilu, atd. a nejakych 10%, mlhave si vzpominam zalozni zdroj. To ostatni jsou technooptimisti ;)
Podle liberalnich/pravicovych teorii akorat staci upustit od tarifu (tj. vsem stejne), prejit na dynemcke ceny a spotrebitele se "rychle" preorientuji.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nebude to tak zlé

Milan Krnic,2018-06-05 20:35:36

Diskuze byla o provozu. Máte vyjádření nějakých těch těžařů, že nepotřebují stálý příkon?
Baterie má sice dnes kde co, ale to s předmětným nijak nesouvisí. Provoz pouze na baterie má svá specifika. Zkuste zpracovávat dřevo bateriovou motorovkou, a pak tou přímo elektrickou ve stejné cenové relaci, a možná pochopíte.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nebude to tak zlé

Petr Kr,2018-06-07 10:47:00

Víte co je vtipné? Mám mobil na baterii i NB, ale když to dojde, chci tu energii na nabití hned. A moje dcera ještě dříve než já, takže mi vyrve můj mobil, dá nabíjet svůj a ten můj již do nabíječky nevrátí. Chce se mi ji pak zabít. Ale je to rodina, tak to neudělám. Ale pokud by mi PRE nebo ČEZ nenabili, asi bych jim utrhl logo na baráku.
Tu baterii tam možná máte proto, abyste nechodil s kabelem po ulici.
Jinak server na baterii je oblíbený asi jen na ministerstvu životního prostředí.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace