Může být na zmrzlých planetách podzemní život?  
Pokud by život v podzemí ledových planet dokázal vzniknout a přežívat, tak bychom ho pochopitelně mohli nalézt na mnohem větším počtu planet, než jsme si doposud mysleli.


 

Zvětšit obrázek
Navrch zmrzlá a vespod plná života? Kredit: University of Aberdeen.

Jak častý je život ve vesmíru? Prozatím si můžeme být jistí jenom tím, že funguje na jediné planetě. Ale jak už to chodí, fantazie pracuje na plné obrátky. Už jsme objevili stovky planet, pár z nich dokonce docela podobných Zemi. Jestlipak jsou některé z nich alespoň obyvatelné, když už nic lepšího? Nedávno se objevila studie, která přilévá notnou dávku optimismu a tvrdí, že život by mohl být na planetách mnohem častěji, než se doposud zdálo.

 

Sean McMahon. Kredit: S. McMahon.


Sean McMahon z Univerzity v Aberdeenu a jeho kolegové v časopisu Planetary and Space Science napadli běžně používaný koncept obyvatelné zóny planetárního systému s tím, že by planety velikostní srovnatelné se Zemí mohly být obyvatelné v několikanásobné vzdálenosti od mateřské hvězdy oproti původním předpokladům. Zmrzlé kamenné planety, doposud považované za spolehlivě neobyvatelné, by prý ve skutečnosti mohly docela dobře hostit život našeho typu pod povrchem planety.


 

Zvětšit obrázek
Klasické obyvatelné zóny Sluneční soustavy a systému Gliese 581 d (v optimistické variantě se 6 planetami). Kredit: ESO, Wikimedia Commons.

Tradiční představa obyvatelné zóny je poměrně jednoduchá. Pokud je planeta příliš blízko anebo příliš daleko od hvězdy, tak na ní nemůže být voda v kapalném skupenství a tudíž ani život pozemské nátury. A tím to hasne. McMahon a spol. ale namítají, že poměry na reálných planetách nejspíš budou složitější. Například, když se na zmrzlé planetě typu Země dostanete do větší hloubky, tak se teplota nepochybně zvyšuje a v určitou chvíli může překročit teplotu tání ledu. Badatelé si to namodelovali na počítači, pro různě velké planety v různé vzdálenosti od hvězdy. Vyšli z toho, že na Zemi známe život z hloubek přes 5 kilometrů a že nejspíš může fungovat i v hloubkách kolem 10 kilometrů.


 

Zvětšit obrázek
Najdeme nějaký život pod ledem i tady? Kredit: NASA., Wikimedia Commons.

Když McMahon a spol. počítali se životem v hloubkách do 5 kilometrů pod povrchem planety typu Země, tak jim vyšlo, že by živé organismy prosperovaly až do trojnásobné vzdálenosti Země od Slunce. A když nechali simulovaný život proniknout až do hloubky 10 kilometrů pod povrch, tak by obyvatelná zóna planety jako je Země zahrnovala oblast dokonce čtrnáctkrát větší. Pro představu, klasická obyvatelná zóna ve Sluneční soustavě dosahuje zhruba za dráhu planety Mars, zatímco obyvatelná zóna pro organismy žijící v hloubce do 10 kilometrů by se rozkládala až za oběžnými drahami planet Jupiter a Saturn.


A nejde je o planety spořádaně kroužící v planetárních systémech. McMahon s kolegy spočítali, že by kamenné planety několikanásobně větší než Země mohly v hloubce kolem 5 kilometrů pod povrchem udržovat vodu v kapalném stavu i v mezihvězdném prostoru. Jinými slovy, hlubinný život by mohl prosperovat i na potulných planetách, i kdyby na nich nebyla žádná kloudná atmosféra. Badatelé také odhadují, že by život mohl být i na slavné superzemi Gliese 581 d, v systému vzdáleném od nás cca 20 světelných let. Ta bývá považována za zmrzlou planetu, podle McMahona a spol. by ale na ní mohla kapalná voda už ve hloubce kolem 2 kilometrů.

McMahon je přesvědčen, že by ve vesmíru mohl být život ve skutečnosti častější pod povrchem planet či měsíců, než přímo na jejich povrchu. A že bychom takový život měli hledat, byť je to nepochybně komplikované. Jenže, upřímně řečeno, žádné převratné organismy to v takových hloubkách nejspíš nebudou. A hlavně, pozemský život sice funguje několik kilometrů pod povrchem, je ale velmi na pováženou, jestli by v takovém prostředí mohl podobný život i vzniknout. Prozatím tomu nic moc nenasvědčuje, i když procesu vzniku života zatím nerozumíme natolik dobře, abychom jeho počátek v hlubinách planet mohli s čistým svědomím vyloučit.Každopádně bychom si měli udělat jasno doma. Hlubiny naší vlastní planety vlastně skoro vůbec neznáme a kdoví, co tam všechno najdeme. Chce to vrtat, vrtat, vrtat.

 


 

 


Literatura

University of Aberdeen News 7. 1. 2014, Planetary & Space Science 85: 312‑318, Wikipedia (Circumstellar habitable zone).

 

Datum: 09.01.2014 14:08
Tisk článku

Související články:

NASA hlásí bohatou sklizeň zemí u zmrzlého trpaslíka TRAPPIST-1     Autor: Stanislav Mihulka (23.02.2017)



Diskuze:

Tradiční představa obyvatelné zóny

Anton Matejov,2014-01-09 21:06:46

je poměrně jednoduchá...
Áno je to tak! Podľa danej teórie by na obežnej dráhe Jupiteru nemala byť obyvateľna zóna a voda v kvapalnom stave. Chyba lávky! Jupiterov mesiac Europa má už potvrdenú vodu v kvapalnom stave a asi je tam pod povrchom oceán vody.
Aj na obežnej dráhe ISS by tiež nemal byť život podľa daných teórii.
Ani naša Zem nebude stále v obyvateľnej zóne a asi za miliárdu rokov, nastane na Zemi pravé peklo podobné tomu na Venuši. Oceány sa vyparia. To neznamená, že život automatický skončí. Videl som veľa projektov vesmírnych mest. ISS je asi iba začiatok. Nemáme toho vo vesmíre veľa skôr s ekonomických dôvodov, nie že by na to ľudstvo technicky nemalo. KG vyneseného tovaru na vyššie obežné drahy Zeme stojí asi 15 000$. A to je prvoradý problém. Elon Musk a jeho SpaceX to ale riadne zlacnia a objavuje sa čoraz viac projektov na vesmírnu ťažbu z blízkych asteroidov, alebo Mesiaca.Môžeme vo vesmíru rozbehnuť aj neakú tu výrobu, napríklad čo veľmi devastuje našu prírodu, a je gravitačne nákladna. Potom stúpne počet misii nespočet krát.Teda ľudstvo potrebuje skôr dôvod, prečo chodiť do vesmíru a aj návratové hodnoty s takých misii.
Život môže vzniknúť aj z naších čoraz lepších počítačov (pozrite Moorov zákon) a tie vonkoncom nemusí potom zaujímať voda v kvapalnom stave ako nevyhnutný parameter.Naša civilizácia môže byť iba prechodná, k civilizáciam, iného typu.
Najväčší terajší ľudský problém je problém energeticky.
Ľudstvo pôjde asi tam, kde je pre neho dostatok, atraktívnej energie a zóny života si tam vytvori poľahky umelo. Tie zóny života,sú iba dnešná móda poniektorých vedcov. Veď mi ešte nemáme riadnu definíciu života.
Niečo môže žiť nanosekundy a niečo miliárdy rokov. Potom to má ale iné základy chémie, energetické potreby a spôsob komunikácie. My nie sme schopní momentálne v čase zistiť čo je živé! Môžeme tak zistiť civilizácie nášho typu na približne na rovnakej úrovni vyspelosti.

Odpovědět


Ale kdež, nezlevní.

Jaromír Ticháček,2014-01-11 13:12:47

Ono je to trošku složitější. SpaceX je vcelku dobrá cesta, jak zlevnit dopravu tam nahoru. Ale má to jistá omezení. Velmi zjednodušeně: Velké stroje tam budou stále dopravovat velké a drahé lodě. Jen toho chlapa s brašnou, který je obsluhuje, nebo udržuje, už tam nepoveze těžký náklaďák, ale malý pickup.

Odpovědět

Nezdá se mi to

Andrzej Kowalski,2014-01-09 16:26:03

Nezdá se mi to. Život se neživí teplotou, ale rozdílem teploty. Nejde jen o to, mít kapalnou vodu, ale mít také vnější zdroj energie a teplotní gradient. Čím by se ty ryby nebo co, žijící v takovém oceánu, živily? Planktonem? Kde by se vzal, z čeho ten by vznikl?

Odpovědět


přesně tohle mě napadlo

Pavel Aron,2014-01-09 21:10:11

Život je dynamický proces a potřebuje ten gradient , jak k životu tak i k vzniku

Odpovědět


Palo Priezvisko,2014-01-10 08:27:39

nuz tak mozno potom ten zivot nevyzera ako mikrometrova bakteria, ale ako 10 kilometrovy sliz, aby sa mal kde vytvorit ten gradient :) nieco ako tah vzduchu v komine

Odpovědět


Gradient

Martin Plec,2014-01-10 09:30:32

Život sice potřebuje gradient, ale nemusí to být zrovna gradient teplot.

Odpovědět


Chemotrofní bakterie

Jan Novák9,2014-01-17 06:34:49

Většinou metabolizují síru ale kovy taky zvládají. Některé se živí vodíkem vzniklým rozkladem vody přirozenou radioaktivitou kilometry pod zemí kde žádný teplotní gradient není. A jsou i bakterie schopné získávat energii přímo z radioaktivity.

Já jsem teda nikdy neslyšel o organizmu schopném získat energii z teplotního gradientu jako peltierův článek.

Odpovědět

vzdálenost a teplo

Radek Hroch,2014-01-09 14:53:36

Proč by měla být teplota v 10 km závislá na vzdálenosti od Slunce? V takové hloubce pod povrchem teplo pochází jistě od jiného mechanizmu, než je sluneční energie.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz