Ruský pradědeček tyranosaura  
…aneb Pár vět o druhu Kileskus aristotocus

Přibližný tvar těla a dochované části kostry druhu Kileskus aristotocus. Tento vývojově primitivní tyranosauroidní teropod žil v době před asi 167 miliony let, tedy přesně o sto milionů let dříve, než slavný seveoamerický druh Tyrannosaurus rex. Kredit: Conty, Wikipedie (CC BY 3.0)
Přibližný tvar těla a dochované části kostry druhu Kileskus aristotocus. Tento vývojově primitivní tyranosauroidní teropod žil v době před asi 167 miliony let, tedy přesně o sto milionů let dříve, než slavný seveoamerický druh Tyrannosaurus rex. Kredit: Conty, Wikipedie (CC BY 3.0)

Ve výčtu tyranosauroidních teropodů, tedy dravých dinosaurů více či méně příbuzných slavnému druhu Tyrannosaurus rex, se pomalu dostáváme ke konci (alespoň co se dosud objevených druhů týká). Nemůžeme přitom opomenout také jednoho z nejstarších zástupců této vývojové skupiny vůbec a zároveň jediného zástupce, jehož fosilní pozůstatky byly objeveny na území současné Ruské federace. Tento dávný příbuzný tyranosaura žil v období středí jury, asi před 170 až 165 miliony let, a je tak v podstatě stejně starý jako jeho britský protějšek Proceratosaurus bradleyi, popsaný již roku 1910 (tedy přesně o století dříve).[1] Oním zmíněným druhem tyranosauroida je Kileskus aristotocus, menší a štíhle stavěný dravec, který lovil malé býložravé dinosaury i jinou drobnější kořist takřka přesně o stovku milionů let dříve než jeho mnohem slavnější a větší příbuzný ze Severní Ameriky. Zkameněliny tohoto dinosaura byly objeveny v jílovcových sedimentech souvrství Itat, nacházejících se na území Krasnojarského kraje na západě Sibiře (konkrétně v lomu Berezovsk). Fosilie byly vykopány v letech 2000 až 2005 a 2010 až 2012, dnes jsou uloženy ve sbírkách Paleontologického institutu Ruské akademie věd v Moskvě. Objeveny byly části lebky (kosti maxilla, premaxilla, surangulare) a fragmenty kostí přední i zadní končetiny. Typový exemplář nese označení ZIN PH 5/117. Všechny dosud provedené fylogenetické analýzy řadí tento druh do čeledi Proceratosauridae.[2] Ostatně i tvarem lebky byl Kileskus velmi podobný rodu Proceratosaurus (ačkoliv není známé, zda byl rovněž vybaven nízkým lebečním hřebenem). Vzhledem k tomu, že svým stářím spadá souvrství Itat do geologického stupně bath (před 168,3 až 166,1 m. l.), je kileskus nepochybně jedním z nejstarších známých tyranosauroidů vůbec.Blízce příbuzným druhem mu byl také jen mírně geologicky mladší čínský druh Guanlong wucaii (stáří asi 160 milionů let).[3] Druh K. aristotocus byl formálně popsán v roce 2010 trojicí ruských paleontologů, vedených Alexandrem Averianovem.[4] Ti zařadili kileska mezi proceratosauridy a jeho rodové jméno zvolili podle domorodého výrazu pro „ještěra“ v Chakaštině (turkickém jazyce Chakašů, kterým dnes mluví již pouze asi 60 000 lidí).

Kileskus byl poměrně malým teropodním dinosaurem, dosahujícím délky kolem 3 metrů a hmotnosti zhruba 50 kilogramů. Největší jedinci tyranosaurů tak byli oproti němu nejméně čtyřikrát delší a vážili asi stopadesátkrát více. Jen hlava dospělého tyranosaura byla asi dvanáctkrát těžší než celý tento dinosaurus. Kredit: Conty, Wikipedie (CC BY 3.0)
Kileskus byl poměrně malým teropodním dinosaurem, dosahujícím délky kolem 3 metrů a hmotnosti zhruba 50 kilogramů. Největší jedinci tyranosaurů tak byli oproti němu nejméně čtyřikrát delší a vážili asi stopadesátkrát více. Jen hlava dospělého tyranosaura byla asi dvanáctkrát těžší než celý tento dinosaurus. Kredit: Conty, Wikipedie (CC BY 3.0)

 

Je velmi pravděpodobné, že kdyby byl Kileskus objeven ve stejné době jako Tyrannosaurus nebo Proceratosaurus, tedy na začátku minulého století, nikdo by neměl sebemenší ponětí, že tito teropodi si byli blíže příbuzní, než jim byl vývojově blízký třeba pozdně jurský Allosaurus nebo Ceratosaurus. Dnes můžeme kileska okamžitě zařadit mezi tyranosauroidy zejména díky objevu značně kompletních koster příbuzného čínského guanlonga. Kileskus byl stejně jako ostatní ranní tyranosauroidi poměrně malým teropodem, dosahujícím celkové délky asi 2 až 3 metry[5] a hmotnosti zhruba kolem 50 kilogramů. Specializoval se nejspíš na lov malé kořisti v podobě drobných obratlovců, včetně obojživelníků, ryb a pravěkých savců. Právě velké množství těchto menších obratlovců bylo objeveno i v horninách souvrství Itat. V současnosti bylo na lokalitě objevu kileska odkryto již kolem 15 tun horniny a je odtud známo nejméně pět druhů ryb, tři druhy obojživelníků, dva druhy želv, dva druhy ještěrů, jeden choristoder (pravěký vodní plaz podobný krokodýlům), minimálně jeden pravý krokodýl a jeden ramforynchoidní ptakoještěr. Pravěkých savců zde bylo popsáno ještě více, dnes je to již zhruba deset druhů. Identifikováno bylo zatím také třináct různých druhů rostlin.[6] Kromě kileska jsou pak z tohoto souvrství známé ještě fragmentární fosilie tří dalších dinosauřích druhů, jednoho blíže neurčeného heterodontosaurida, neznámého druhu sauropoda z čeledi Mamenchisauridae a také dosud nepopsaného stegosaura.[7] Skutečná biodiverzita tehdejšího ekosystému byla nepochybně ještě podstatně vyšší, a tak měl kileskus nejspíš velmi pestrý jídelníček. Na druhou stranu je pravděpodobné, že na dospělé stegosaury a středně velké či větší sauropody si rozhodně troufnout nemohl. Každopádně je jisté, že kileskus patří do rozsáhlé vývojové rodiny tyranosauroidních teropodů a vylepšuje tak naše povědomí o rozmanitosti této úžasné skupiny dravých dinosaurů.


Napsáno pro Dinosaurusblog a Osel.cz

 

Short Summary in English: Kileskus was a genus of small archaic tyrannosauroid dinosaur known from partial remains found in the Middle Jurassic strata of Itat Formation located in Krasnoyarsk Krai in Western Siberia (Russia). This 2 to 3 meters long theropod lived about 167 million years ago and so represents one of the oldest tyrannosauroids known.

 

Literatura:

Brusatte, S. (2018). The Rise and Fall of the Dinosaurs. William Morrow, New York (394 pp.). ISBN: 978-0-06-284466-8 (str. 172-185)

 


 

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Kileskus

https://www.nationalgeographic.com/science/phenomena/2012/12/24/k-is-for-kileskus/

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=185193

http://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_k/kileskus.php

http://novataxa.blogspot.com/2012/04/2010-kileskus-aristotocus-siberia.html



[1] Woodward, A. S. (1910). „On a Skull of Megalosaurus from the Great Oolite of Minchinhampton (Gloucestershire)“. Quarterly Journal of the Geological Society. 66: 111–115. doi: 10.1144/GSL.JGS.1910.066.01-04.07

[2] Loewen, M. A.; et al. (2013). Evans, David C, ed. „Tyrant Dinosaur Evolution Tracks the Rise and Fall of Late Cretaceous Oceans“. PLoS ONE. 8 (11): e79420. doi: 10.1371/journal.pone.0079420.

[3] Brusatte, S. L.; Carr, T. D. (2016). „The phylogeny and evolutionary history of tyrannosauroid dinosaurs“. Scientific Reports. 6: 20525. doi: 10.1038/srep20252

[4] Averianov, A. O.; Krasnolutskii, S. A.; Ivantsov, S. V. (2010). „A new basal coelurosaur (Dinosauria: Theropoda) from the Middle Jurassic of Siberia“. Proceedings of the Zoological Institute. 314 (1): 42–57.

[5] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 10). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[6] Ivantsov, S. V.; et al. (2016). „Middle Jurassic continental biota and paleolandscape in the Dubinino locality (Sharypovo area, Krasnoyarsk krai)“. Stratigraphy and Geological Correlation. 24 (5): 486–502. doi: 10.1134/s0869593816050038

[7] Averianov, A. O.; Krasnolutskii, S. A. (2009). „Stegosaur remains from the Middle Jurassic of West Siberia“. Proceedings of the Zoological Institute RAS.313 (2): 153–167.

Datum: 18.10.2018
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz