Bakterie vyrábějí z lidské moči nové biocihly  
Mikrobiální cihly z moči šetří energii i životní prostředí. Při jejich výrobě nevznikají v takové míře skleníkové plyny, nýbrž látky s dusíkem a draslíkem, které je možné využít v průmyslových hnojivech.
Biocihla z moči. Kredit: UCT.
Biocihla z moči. Kredit: UCT.

Lidská moč představuje pozoruhodný zdroj chemických látek, který v dnešní době zůstává trestuhodně nevyužitý. Vědecké týmy pracují na tom, abychom naši moč nějakým smysluplným způsobem zpracovali. Ale vyrábět z ní cihly?

 

Zní to šíleně, ale technologie výroby cihel z lidské moči funguje a přináší zajímavé výhody. Suzanne Lambert z Univerzity Kapského města (UCT) a její spolupracovníci jako první na světě vypěstovali z lidské moči biocihly. Myšlenka to není úplně nová, ale vědci teď poprvé použili nefalšovanou lidskou moč. Mohl by z toho být průlom ve zpracování biologického odpadu.

 

Suzanne Lambert zcela vpravo. Kredit: UCT.
Suzanne Lambert zcela vpravo. Kredit: UCT.

Biocihly vznikají z moči přírodním procesem mikrobiálního srážení karbonátu. Podle badatelů to není nepodobné tvorbě schránek mořských měkkýšů. Na počátku celého procesu je nezpevněný písek. Tento písek osídlí bakterie, které umí produkovat enzym ureázu. To je enzym schopný rozkládat moč, přičemž probíhají komplexní chemické reakce, vedoucí ke vzniku uhličitanu vápenatého. Vytvořený uhličitan vápenatý zajistí zpevnění písku do podoby cihel.

 

Velká výhoda biocihel z moči spočívá v tom, že se tvarují za pokojové teploty. Běžné cihly se přitom vypalují za teplot kolem 900 °C a při jejich výrobě vzniká velké množství skleníkových plynů. Délkou doby působení bakterií je možné nastavit výslednou pevnost cihel. Čím déle mohou bakterie pracovat, tím pevnější pak biocihly jsou.

 

Pohled do "výrobny". Kredit: UCT.
Pohled do "výrobny". Kredit: UCT.

Výroba biocihel je zajímavá i tím, že během výrobního procesu vznikají jako vedlejší produkty sloučeniny dusíku a draslíku, tedy významné komponenty průmyslových hnojiv. Podle vědců je lidská moč vlastně tekuté zlato. A nejen kvůli barvě. Moč sice představuje méně než 1 procento odpadní vody z domácností, zároveň ale obsahuje celých 80 procent dusíku, 56 procent fosforu a 63 procent draslíku, celkově obsažených v odpadní vodě domácností. Asi 97 procent fosforu z moči může být přeměněno na fosforečnan vápenatý, klíčovou součást hnojiv. To je velmi významné, protože dosavadní zásoby fosforu pro využití v hnojivech ve světě rychle docházejí.

 

Pokud by taková technologie měla uspět, tak bude potřeba vyřešit celou řadu problémů. Moč se musí někde sbírat a vozit ji odtamtud na místo výroby cihel. Stejně tak nebude snadné přesvědčit mnoho lidí, kteří budou mít s podobnou technologií z celé řady důvodů problém. Na řadě míst je například tabu ženská moč. Lamberová a spol. v tuto chvíli pracují jen s močí mužů. Je sociálně přijatelnější, ale takový postup vynechává polovinu lidské populace. Do budoucna na tom bude nutné zapracovat.

Literatura
University of Cate Town 24. 10. 2018.

Datum: 29.10.2018
Tisk článku

Související články:

V cihlách tikají hodiny     Autor: Jaroslav Petr (27.05.2009)
V čem spočívalo tajemství betonu Římanů?     Autor: Stanislav Mihulka (05.06.2013)
Stavařina na Měsíci: 3D tištěné cihly z měsíčního prachu, vypálené Sluncem     Autor: Stanislav Mihulka (05.05.2017)
Podivuhodný beton antického Říma vylepšuje koroze slanou vodou     Autor: Stanislav Mihulka (09.07.2017)
S grafenem je lepší všechno. I beton!     Autor: Stanislav Mihulka (24.04.2018)



Diskuze:

Chybí jasné stanovisko genderových věd.

Jiří Pospíšil,2018-10-30 15:57:29

Pohlaví je podle nich jen sociální konstrukt. To je jasná výzva k jednotnému získávání moči. A převýchově těch, kteří tady píšou, že pracují jen s mužskou močí. Leda, že by přechodně počítali s jiným postojem populací sběřaců moči na cihly v alternativně vyspělých zemích.

Odpovědět


Re: Chybí jasné stanovisko genderových věd.

Milan Krnic,2018-10-30 18:00:17

Pohlaví ne, pevné určení dle pohlaví fakticky ano. U nás nemají šanci, u nás získáváme všechno a jezdí na to MHD! http://www.bmhd.cz/

Odpovědět

Rozhodně zajímavé

Alexandr Kostka,2018-10-29 12:45:59

Musí ty bakterie mít řekněme koncentrovaný materiál, nebo by si dovedly poradit i s naředěným? Ano, jasně že pomaleji, jenže pokud jediné co potřebují k životu je, aby nemrzlo a měly přísun potravy, není to problém. Nebo spíš: jak se chovají "venku"? Nebude problém, když opustí laboratoř a usadí se někde na dně?

Odpovědět


Re: Rozhodně zajímavé

Pavel Hudecek,2018-10-29 13:44:01

Předpokládám, že potřebují nějakou vhodnou koncentraci, takže se musí správně naředit. Ideálním řešením by z tohoto pohledu bylo, kdyby se zbudovala druhá kanalizace jen na moč a lidé měli na záchodech i nějaké oboupohlavní pisoáry:-) A tahle kanalizace by pak vedla do továrny na cihly.

Jenže kromě toho, že zbudovat další kanalizaci je velmi nákladné (a vznikne při tom spousta zlého CO2 a pak další spousta CO2 až si ti co na té stavbě vydělali, za ty peníze něco koupí, až stát koupí něco za daně co z toho byly odvedeny, ...), budou i další problémy, jako např. že ty pisoáry se nebudou smět čistit ničím antibakteriálním.

Úniku bakterií bych se nebál, předpokládám, že jsou běžné, zejména ve městech na počůraných rozích:-)

Odpovědět


Re: Re: Rozhodně zajímavé

Jan Konopiský,2018-10-29 23:01:57

Takže očůráním zdi jí vlastně zpevňuji, když tedy nebudu mít příliš velký tlak, abych na chabé zdivo působil příliš erozivně. Snad to i příslušník policie pochopí podobně..

Ano, je to hodně přitažené za vlasy a omlouvám se za pokleslou úroveň mé poznámky. Nedalo mi to!

Odpovědět

Nedaly by se takto postavit pyramidy? A kdo načurá nezmíněné potřebné vápno?

Josef Hrncirik,2018-10-29 07:47:40

Odpovědět


Re: Nedaly by se takto postavit pyramidy? A kdo načurá nezmíněné potřebné vápno?

Pavel Hudecek,2018-10-29 13:46:20

V nejhorším se udělá propagace mléčných výrobků a návratu k přírodnímu mléku, aby se zvýšil obsah vápníku v moči:-)

Odpovědět


Re: Nedaly by se takto postavit pyramidy? A kdo načurá nezmíněné potřebné vápno?

Mojmir Kosco,2018-10-30 06:12:14

No ale stáří Egypťané z bahna a exkrementů běžně staveli a dokonce i některé menší pyramidy.tkz valky se běžně používali ještě i u nás do konce 19 století.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz