Američtí republikáni a demokraté mají odlišné sexuální fantazie  
Jak republikáni, tak i demokraté nejraději fantazírují o tom, co je pro jejich milované strany tím nejpřísnějším tabu. Ale všichni dohromady si sexuálně myslí na Sarah Palinovou, extrémní republikánku, bývalou kandidátku na viceprezidentku USA a bývalou guvernérku Aljašky.
Velmi republikánský slon. Kredit: Jonathan McIntosh / Wikimedia Commons.
Velmi republikánský slon. Kredit: Jonathan McIntosh / Wikimedia Commons.

Dnešní Spojené státy jsou hluboce rozdělené mezi republikány a demokraty. Tenhle příkop je přitom tak hluboký, že vede i stranickými fantaziemi. Dokládá to nedávný průzkum sexuálních fantazií mezi příznivci obou hlavních stran amerického politického systému. Ani v tajných představách se američtí republikáni a demokraté neshodnou. Je to až halloweensky strašidelné.

 

Justin Lehmiller. Kredit: Youtube.
Justin Lehmiller. Kredit: Youtube.

Sociální psycholog a přední expert na lidskou sexualitu Justin Lehmiller z Ball State University v Indianě ve své knize „Tell Me What You Want“ zpracoval tužby a fantazie 4 125 dospělých z USA, od Kalifornie až po Jižní Karolínu. Dobrovolníci mu sdělovali, o čem ve svém nitru fantazírují, ať už jde o určité osoby, místa nebo třeba věci.


K čemu Lehmiller dospěl? Ukazuje se, že Američané mají společné alespoň to, že mívají sexuální fantazie v průměru několikrát do týdne. Lidé, kteří sami sebe označují jako republikány, si ujíždějí na fantaziích souvisejících s rozmanitými podobami nevěry. Naproti tomu demokraté preferují věci kolem BSDM.


Podle Lehmillera jsou fantazie příznivců amerických politických stran sice hluboce rozdílné, spojuje je ale univerzální mechanismus. Fantazie příznivců Republikánské a Demokratické strany se točí kolem toho, co je pro jejich myšlenkový svět zásadní tabu.

 

Žádoucí Sarah Palin, 2012. Kredit: Gage Skidmore / Wikmedia Commons.
Žádoucí Sarah Palin, 2012. Kredit: Gage Skidmore / Wikmedia Commons.

Pro republikány je takovým tabu nevěra. Republikánská strana až brutálně idealizuje tradiční rodinu, alespoň v křesťanském pojetí. S tím úzce souvisí svatba a pevný svazek manželů. Proto jsou pro republikány oficiálně naprosto nemyslitelné či ostudné mimomanželské zálety, sexuální orgie nebo výměny partnerů. A jak už to tak bývá, zakázané ovoce republikánům chutná nejvíc.


To také podle Lehmillera vysvětluje, že na online seznamce pro zadané záletníky Ashley Madison je více republikánů než demokratů. S tím rovněž souvisí, že republikáni často fantazírují o striptýzových klubech, nevěře svého partnera čili cuckoldingu a dalších podobách voyeurismu.

 

Naproti tomu američtí demokrat oficiálně věří na rovnost, ať už sociální, ekonomickou nebo politickou. Z toho není už tak těžké odvodit, a Lehmillerova data to potvrzují, že demokraté si užívají především masochismus, bondage a dominantně-submisivní hrátky. Podobně jako u republikánů je pro demokraty vzrušující jejich největší tabu, čili nerovnost. Platí to především pro fantazie s nerovností mezi muži a ženami.

 

Lehmiller přiznává, že je to do velké míry teorie. Jak se ale ukazuje, politicky rozdělené Spojené státy podle téhle teorie docela fungují. Lehmiller rovněž podotýká, že Američané ve svých touhách přece jenom mají některé věci společné. Lidem napříč politickými stranami se ve fantaziích objevují nové věci a také v nich funguje rozmanitost. Společné je i to, že se lidé rádi cítí jako objekt touhy a jsou rádi oceňovaní. Nejvíce potěšující pro Lehmillera je, že lidé různého politického přesvědčení více fantazírují o svých partnerech, nežli o slavných celebritách.

 

Pikantní je, že zhruba10 procent republikánů i 10 procent demokratů přiznává fantazie o významných politicích. Nejoblíbenější pro příznivce obou stran je přitom extrémně konzervativní republikánská politička Sarah Palin. Zastoupením v sexuálních fantaziích ji pak následují u republikánů John F. Kennedy, Bill Clinton a Nikki Haley, zatímco v demokratických fantaziích to jsou Barack Obama, Bill Clinton a Hillary Clinton. Jak by to asi dopadlo u příznivců klíčových politických stran u nás doma?

Video: Tell Me What You Want by Justin Lehmiller - Book Trailer

 

Literatura
IFL Science 31. 10. 2018.

Datum: 31.10.2018
Tisk článku

Související články:

Dělají z nás liberály a konzervativce geny?     Autor: Josef Pazdera (07.08.2015)
Zadrátované mozky: Politický postoj přebije jednoznačné důkazy jako nic!     Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2017)
Bílí rasisté si nechávají testovat původ. Ale výsledky je moc nepotěší     Autor: Stanislav Mihulka (03.09.2017)
Jak změnit konzervativce v liberála? Psychologové to dokázali v experimentu     Autor: Stanislav Mihulka (25.10.2017)
Hamlet byl liberál     Autor: Josef Pazdera (18.07.2018)



Diskuze:

Fuj tajbl.

Bohuslav Rameš,2018-11-02 16:42:42

Představil jsem si ve své sexuální fantazii Martu Semelovou a teď budu muset k sexuologovi, aby mě dal dohromady.

Odpovědět

Opak není tak docela opakem

Pavel Bílek,2018-11-01 16:56:27

Záliba v BDSM a přecitlivělost na vše, co zavání nerovností, mají společný psychologický kořen. Není to tak, že by na jedné straně byla rovnost a na druhé nerovnost. Je to tak, že na jedné straně je vědomí vlastní hodnoty, schopnost sám se realizovat, doprovázená akceptováním různosti jiných lidí včetně toho, že jsou na tom v něčem líp a v něčem hůř.

Na druhé straně je vnitřní blok, který člověku brání v seberealizaci, což se člověk snaží vyřešit přimknutím se k nějaké autoritě, skrze niž se realizuje. Takovou autoritou může být třeba národ, svědomí, příroda, boj za něco apod. Připojení se k autoritě teprve zablokovanému člověku dodává sílu k akci. Ovšem situace, kdy je člověk schopen akce jen v závislosti na nějaké autoritě, je právem subjektivně pociťována jako omezující. Takoví lidé mají rozporuplný vztah k autoritě. Stává se jim, že na jakýkoli náznak autority reagují odmítavě, jsou to velcí rebelové, avšak kvůli neschopnosti jednat sám ze sebe bez spolčení se s autoritou zároveň vykazují značnou míru konformity.

Odpovědět


Re: Opak není tak docela opakem

Jan Novák9,2018-11-01 19:15:24

S tím souhlasí to že Američtí demokraté jsou nalevo od KSČM a mnoho z nich inklinuje ke stalinismu. Mají svoje hnědé košile ironicky zvané antifa a propagandistickou mašinerii jako za socialismu. Jediné co jim chybí je možnost posílat odpůrce do koncentráku. Jinak obviňování druhých z toho co dělají sami, lhaní, podvody, nátlak, vydírání, křivé obvinění, beztrestnost pro vlastní zločiny....

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz