Podivně blikající hvězda VVV-WIT-07 je novou záhadou pro astronomy  
Jistá hvězda ve vnitřní oblasti Mléčné dráhy zhasíná, jako by ji clonilo něco skutečně velikého a téměř neprůhledného. Sofistikovaná megastruktura mimozemských konstruktérů to nejspíš nebude, i tak je to ale pěkně libová záhada, která popostrčí astronomy k novým nápadům.
Co asi stíní hvězdu VVV-WIT-07? Kredit: NASA/JPL-Caltech.
Co asi stíní hvězdu VVV-WIT-07? Kredit: NASA/JPL-Caltech.

Když jsme začali detailně zkoumat okolní vesmír, museli jsme počítat s tím, že budeme nacházet i velmi zvláštní věci. Podezřelé věci, které budou napínat stávající teorie o fungování vesmíru a možná i budou ležet za jejich hranicemi. A teď se to děje. Měli bychom zachovat klid a rozvahu, a nadchnout se pro hledání řešení záhad, které taková pozorování přinášejí.

 

Teleskp VISTA. Kredit: ESO.
Teleskop VISTA. Kredit: ESO.

Všichni mají ještě jistě v živé paměti poprask kolem Tabbyiny hvězdy neboli žlutobílého trpaslíka KIC 8462852 v souhvězdí Labutě. Tahle hvězda, která je od nás vzdálená asi 1500 světelných let, na nás velmi neobvyklým způsobem bliká. Tahle záhada je mimochodem stále ještě živá, generuje nové, méně či více šílené hypotézy, přitahuje rozmanité přístroje a badatele, a jistá část nadšenců si stále chová malou naději, že by mohlo jít o hvězdu obklopenou nějakým typem umělé, tedy mimozemské megastruktury.

 

Aby toho nebylo málo, Roberto K. Saito z brazilské Universidade Federal de Santa Catarina ve Florianópolisu a jeho spolupracovníci vystopovali další podobnou hvězdu, jejíž blikání je nadmíru podezřelé. Jde o starou a nepříliš jasnou hvězdu VVV-WIT-07, která se nachází mezi námi a galaktickým jádrem Mléčné dráhy. Astronomové si všimli podivného blikání hvězdy VVV-WIT-07 už v roce 2012, při průzkumu vnitřních partií Mléčné dráhy s teleskopem VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy) Observatoře Paranal v Chile. Zveřejnili to teď, přičemž nemají žádné pořádné vysvětlení, co by mohlo způsobovat pozorované změny jasnosti dotyčné hvězdy.

Jedna z teorií o Tabbyině hvězdě zahrnuje asymetrický prstenec hmoty. Kredit: NASA/JPL-Caltech.
Jedna z hypotéz o Tabbyině hvězdě zahrnuje asymetrický prstenec hmoty. Kredit: NASA/JPL-Caltech.


V roce 2012 se hvězda VVV-WIT-07 nejprve po zhruba 11 dní pozvolna stmívala, a pak rychle prakticky zhasla po dobu dalších asi 48 dní. Při pozorované události něco zastínilo asi 80 procent záření hvězdy. Vědci na to jenom krčí rameny. Takhle se běžné hvězdy rozhodně nechovají. Tabetha Boyajian z Louisianské státní univerzity chápe vzrušení autorů tohoto nového objevu. Právě ona se totiž klíčovým způsobem podílela na počátečních pozorováních a ostatně i na pojmenování Tabbyiny hvězdy. Záře Tabbyiny hvězdy je ovšem (stále záhadně) blokována jenom asi z 20 procent.

 

Co by mohlo tak brutálně zhasínat hvězdu VVV-WIT-07? V podobných případech se často uvažuje o prstencích kolem hvězdy. Aby ale tuhle hvězdu pozorovaným stylem zhasínal prstenec, musel být široký přes 1 milion kilometrů, a také by ho musel tvořit velmi hustý materiál. Bylo by to spíš neuvěřitelné vesmírně těsnění, než prstenec.


Podobně jako v případě Tabbyiny hvězdy, i v případě zhášené hvězdy VVV-WIT-07, je stále ve hře velmi teoretická a okrajová možnost, že by mohlo jít o hvězdu, kterou obklopuje nějaká důmyslná megastruktura. Komentátoři ovšem jedním dechem varují, že by milovníci vesmírných záhad neměli být zklamaní, kdyby se ukázalo, že jde skutečně o nějaký velice výstřední prstenec, extrémní hejno komet, rozpadlou planetu nebo cokoliv podivuhodného, leč plně přírodního. Na druhou stranu, i kdyby v pozorovatelném vesmíru kolem nás nebyly žádné megastruktury, a to se klidně může stát, tak si jednou určitě postavíme vlastní.


Video: The most mysterious star in the universe | Tabetha Boyajian


Literatura
Science Alert 22. 11. 2018, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society online 6. 11. 2018.

Datum: 25.11.2018
Tisk článku

Související články:

Hvězda s megastrukturou: Ještě divnější, než jsme si mysleli     Autor: Stanislav Mihulka (09.08.2016)
Co nám zaclání záři záhadné hvězdy KIC 8462852?     Autor: Stanislav Mihulka (05.11.2016)
Jak by mohla vesmírná astrometrická observatoř najít cizí civilizaci?     Autor: Stanislav Mihulka (28.04.2018)



Diskuze:

Niven

Ludvík Urban,2018-11-26 10:44:06

Tak prstenec sirokej milion km uz mel Niven nekdy v roce 1970. Nic noveho pod sluncem...

Odpovědět

Megastruktura

Stanislav Kaderabek,2018-11-26 01:50:10

A z čeho tu budoucí megastrukturu postavíme? Nevěřím, že nám zelení povolí použít byť jen Pluto...

Odpovědět


Re: Megastruktura

Jan Novák9,2018-11-26 22:15:56

Pevná struktura je nesmysl, nedovedeme si ani představit materiál který by vydržel mechanické namáhání ani kde tolik materiálu vzít.

Předpoklad je že budoucí umělá inteligence za pomoci robotů a nanostrojů rozebere planety, z těch vybuduje roj počítačů na oběžné dráze kolem slunce které je bude zároveň napájet energií. Propojené počítače by mohly hostit desítky trilionů bytostí inteligentních jako člověk ve virtuálním prostoru nebo ekvivalentní umělou inteligenci. Na rozdíl od sebehorších diktátorů nebo mimozemšťanů, umělá inteligence se může rozvíjet prakticky donekonečna tím že si vytvoří další zdroje.
Zemi by prý bylo možné kompletně rozebrat asi za 300 let. Já myslím že by měli trochu problémy s odpadním teplem ze zemského jádra.
Takový roj slunečních panelů by dokázal slunce zastínit a nepotřebuje oporu.

Odpovědět

Dávkovanie paliva

Tomáš Habala,2018-11-26 01:42:04

Vnútri hviezd existujú obrovské prúdy, ktoré do centra hviezdy prinášajú z vrchných vrstiev hviezdy stále nové palivo. Pre mňa je skôr neuveriteľné, že toto dávkovanie paliva je tak presne konštantné, že svietivosť hviezd sa takmer nemení. Ja by som skôr očakával, že to prúdenie bude mať nejaké odchýlky a svietivosť hviezd sa bude chaoticky meniť.

Odpovědět


Re: Dávkovanie paliva

Richard Vacek,2018-11-26 11:00:48

Každý, kdo byl v mládí zálesákem, tak ví, že udržet hořet malý ohníček je vždy těžší, než pořádný táborák. A hvězda - to už je pořádný oheň. Navíc s kvalitní zpětnou vazbou - víc paliva do aktivní zóny = větší protitlak záření. A cestou na povrch, která trvá tisíce let, se vše zprůměruje.

Odpovědět

Že by temná hmota? ;)

Strelec Dpc,2018-11-25 22:52:25

Odpovědět


Re: Že by temná hmota? ;)

Martin Pecka,2018-11-26 00:22:54

A co takhle kdyby kolem ni obihala hvezda slozena z antifotonu? :)

Odpovědět


Re: Re: Že by temná hmota? ;)

Martin Pecka,2018-11-26 00:23:21

Ehm, slozena... Vsak vite - emitujici antifotony.

Odpovědět


Re: Re: Že by temná hmota? ;)

Jiri Naxera,2018-11-26 09:13:46

Antičástice k fotonu je sám foton. Navíc díky nulové hmotnosti se pohybuje rychlostí světla, takže těžko bude tvořit nějakou strukturu.
A v neposlední řadě, i kdyby spolu dva fotony interagovaly, tak by musel vzniknout pár nějakých částic, které mají nižší energii než ty dva fotony, což u viditelného záření není zrovna moc na výběř. Co mě napadá tak tu máme akorát nehmotné gluony (ale ty nevzniknou protože nemají elektrický náboj, navíc díky silné interakci by měly obrovskou energii), možná nějaký pár neutrino-antineutrino - jenže ty opět nejsou nabité, takže přímo z fotonu nevzniknou, by ta interakce musela jet přes pár W+ W- nebo něco ještě složitějšího co by stejně skončilo u W/Z - při jejich hmotnosti 80GeV a energii optických fotonů kolem 1eV se to asi moc dít nebude.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz