V Britské dolní sněmovně teď mají horko. Kredit: UK governemnt.

V těchto dnech můžeme ve Velké Británii sledovat politickou koliku. Nešťastná země se zmítá v nejistotě a obavách z děsivých hospodářských důsledků Brexitu a zároveň je pro smích celému světu. Britský parlament horečnatě jedná ve snaze s Brexitem nějak pohnout, přetlačuje s vládou, ale šťastné řešení stále není na pořadu dne. Hodiny přitom neúprosně tikají a na obzoru se už šklebí tvrdý Brexit bez dohody, který by všem brexitářům skutečně ukázal, zač je toho loket.

Gulcin Ozkan. Kredit: University of York.

V Británii je teď všudypřítomný chaos, zmatek a zoufalství. Politický systém vypadá jako paralyzovaný. Prvotní příčinou toho všeho šílenství bylo neuvážené slíbení a poté i vyhlášení referenda o Brexitu premiérem Davidem Cameronem, který tak učinil z vnitrostranických důvodů a všechno prohrál.

Podle Gulcin Ozkan z Univerzity of York a jejího kolegy Richarda McManuse z Canterbury Christ Church University to všechno ve skutečnosti ukazuje, že britský parlamentní systém funguje. Mechanismy kontroly a vyvažování pracují a snaží se dělat to nejlepší, co je v dané situaci možné. Na první pohled to zrovna nevypadá, že by si parlamentní systém zasloužil ovace. Podle nedávného výzkumu Ozkanové a McManuse má ale parlamentní systém v dlouhodobém výhledu výhodu a zásadně se podílí na výkonu ekonomiky dané země.

Richard McManus. Kredit: R. McManus.

Klíčovým faktorem, který zvýhodňuje parlamentní systémy před prezidentskými, je důsledné oddělení složek politické moci, které vyplývá z vyvažování jednotlivých součástí politického systému. Pokud to samozřejmě v praxi funguje, jak by mělo. Výkonnou moc v zemi s parlamentem vytváří parlamentní většina, a na této většině také závisí její přežití. Odborníci už dlouho mluví o tom, že parlamentní systémy mají oproti prezidentským blíže ke stabilní demokracii. Jak teď krásně můžeme pozorovat třeba v USA, prezidentské systémy často přinášejí kolize moci prezidenta a parlamentu, kteří se snaží urvat co nejvíce faktické moci pro sebe.

Prezidentský politický systém má svá úskalí. Kredit: Loadmaster / Wikimedia Commons.

Ozkan a McManus teď přinášejí významný argument na podporu převahy parlamentních systémů – jsou lepší v ekonomice. Badatelé zpracovali rozsáhlý soubor makroekonomických dat, který zahrnuje celkem 119 zemí světa v letech 1950 až 2015. Výsledky jejich výzkumu ukazují, že parlamentní režimy jsou skutečně ekonomicky lepší, než systémy prezidentské. V průměru mají parlamentní režimy o 1,2 bodu vyšší ekonomický růst, jejich inflace je méně proměnlivá a o 6 procent nižší, a příjmová nerovnost je až o 20 procent nižší.

Parlamentní systémy přinášejí více demokracie, širší svobodu médií, pevnější vládu práva a robustnější mantinely pro exekutivu. Všechny tyto faktory přitom souvisejí s vyšším výkonem ekonomiky. Parlamentní systémy znamenají širší zastoupení veřejnosti a její větší podíl na rozhodování. Rovněž jsou stabilnější při přechodu z jedné vlády na druhou. V prezidentském systému bývají změny vlády dramatičtější, kvůli často dost rozdílným osobnostem prezidentů.

Spustit video

Někdy se to semele parlament ne parlament...

Pokud jde o Spojené státy, tak je pravda, že jsou největší ekonomikou světa a zároveň jde o zemi s výrazně prezidentským uspořádáním. Ozkan s McManusem jsou přesvědčeni, že relativně dobré ekonomické výsledky Spojeným státům zajišťuje ústava, která kvalitně vyvažuje a odděluje moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Tento systém brzd a rovnováh vyrovnává problémy působené prezidenty.

Pro normálního člověka může být dost stresující, když je svědkem dlouhých politických debat a sporů v parlamentu či v médiích, ať už jde o Brexit či jiná horká témata dnešní doby. V návalu vzteku by si ale dotyčný měl uvědomit, že právě takové věčné dohady jsou projevem vyvažování moci, které je nutné jak pro stabilitu demokracie, tak i ekonomiky. Pokud někomu schází rázné politické vedení nebo alespoň snadná shoda politických stran, tak by se měl zamyslet, zavřít oči, zhluboka dýchat, a představit si, jak mizerně se kdy žilo lidem, kteří neodolali pokušení a pustili si do čela státu někoho s velkou mocí.

Literatura

The Conversation 11. 2. 2019.