Jaderný hřib při 14-kilotunovém testu Charlie v roce 1951. Kredit: US DOE.

Za studené války žili mnozí lidé ve sžírajícím strachu z jaderné apokalypsy. Nebylo to dobré pro zdraví, pro duševní ani fyzické. Dnes se jaderné děsy vracejí, jako by nestačila klimatická úzkost, strach z migrantů a další strašidla moderní doby. Ne, že by bylo dobré brát jaderné hrozby úplně na lehkou váhu, vždy je ale lepší odstup a důkladný odpočinek před tím, než se člověk začne bát. Pro duševní hygienu bývá přijatelnější, když má člověk představu, jak se v určité kritické situaci zachovat správně, aby mohl co nejvíce zlepšit své šance oproti pouhé náhodě.

Test Castle Romeo, 11 megatun na atolu Bikini, 1954. Kredit: National Nuclear Security Administration.

Návod pro přežití jaderného útoku na město od Arii Bendix, který nedávno zveřejnil Business Insider, by neměl čtenáře zastrašit, ale spíše mu nabídnout pomocnou ruku, jak se vyrovnat s jadernou úzkostí. Návod vychází ze scénáře, kterého se bály celé generace Američanů i obyvatel dalších zemí na obou stranách železné opony. Nad městem, v němž žijete, se najednou rozzáří ohnivý fireball a vyroste mračný hřib, který sahá až ke hvězdám.

Lidé, kteří budou blízko epicentra, zahynou. Řada z nich se vypaří. Je to jako loterie. Ve větší vzdálenosti od místa exploze mohou lidé utrpět popáleniny třetího stupně a do vzdálenosti mnoha kilometrů může dojít k dočasnému oslepnutí kvůli intenzivní záři fireballu. Když lidé postiženého města přežijí samotný útok, tak se jejich šance podstatně zvyšují. Zároveň ale musejí čelit dlouhodobějším rizikům, především nebezpečnému jadernému spadu. Jde o částečky prachu a úlomky materiálu, který vymrštila do ovzduší jaderné exploze. Zpátky na zem se dostane asi za 15 minut. V této době se přitom může rozhodnout o životě a smrti.

Co dělat: Skrčit se dolů s tváří směrem k zemi a ruce schovat pod tělem

Právě takovou polohu doporučuje americká agentura Centers for Disease Control and Prevention (CDC) pro okamžik exploze. V mezích možností ochrání ruce a obličej před tlakovými vlnami a žárem exploze. Když odezní běsnění tlakových vln a jste naživu, můžete se zvednout a hledat kryt.

Co nedělat: Zírat do jaderné exploze

Záře exploze jaderné bomby je tak jasná, že člověka snadno oslepí, přinejmenším dočasně. Proto je dobré co nejrychleji odvrátit zrak a nedívat se tam, i když to musí být fascinující podívaná. Vzdálenost, do které může jaderná exploze dočasně oslepovat, se zvětšuje se silou takové exploze.

Poškození města jadernou explozí odpovídající Hirošimě (15 kt TNT). Kredit: King of Hearts / Wikimedia Commons.

Co dělat: Zakrýt si obličej ručníkem nebo oblečením

Jestliže máte po ruce šátek nebo cokoliv vhodného, zakryjte si obličej. Pomůže to i před tím, než se k zemi dostane jaderný spad. Tlakové vlny exploze rozvíří spoustu nebezpečného materiálu, který není dobré dýchat.

Co nedělat: Ukrýt se v autě

Mnozí řidiči se cítí ve svém voze skoro jako v atomovém krytu. Odborníci ale varují, že běžná konstrukce automobilu neochrání posádku před jaderným spadem. Také je poměrně zbytečné snažit se odjet, když není jasné, jakým směrem se pohybuje radioaktivní spad. Může se stát, že nejlepší bude zůstat na místě. Jedinou podstatnou výhodou je možnost zajet v automobilu do podzemních garáží. Tam je obvykle dobře chráněný prostor.

Co dělat: Dostat se do velké betonové budovy, jako je škola nebo úřad

Podle výzkumů by v případě jaderné exploze měly být z běžně dostupných míst a budov nejbezpečnější masivní betonové budovy. Nejlepší je, když taková budova nemá mnoho oken a okna nejsou velká. Plusem je také velký sklep či podzemní prostory.

Bezprostředně po jaderné explozi hraje kritickou roli čas. Když se vám nepovede nalézt kvalitní betonovou budovu do 15 minut, tak je lepší si najít alespoň nějaký úkryt. V něm je pak nutné setrvat alespoň hodinu, než vyrazíte hledat bezpečnou budovu. Za tu dobu poklese úroveň záření na ulici o cca 55 procent.

Co nedělat: Být v budově poblíž oken

Pokud jste ve vícepodlažní budově, je nejlepší zdržovat se v prostředních patrech. V každém případě je ale nutné být co nejdále od oken. Tlakové vlny jaderné exploze vyrazí všechna okna do vzdálenosti řady kilometrů, opět v závislosti na síle exploze. Okenní skla se v té chvíli promění v hejno šrapnelů a je dobré jim jít z cesty.

Co dělat: Vypnout topení a klimatizaci

Topení, klimatizace nebo větrání k vám mohou zanést radioaktivní spad. Je lepší to nějaký čas vydržet bez čerstvého vzduchu.

Co nedělat: Hledat členy rodiny ihned po explozi

Odborníci doporučují zůstat uvnitř co nejvíce bezpečné budovy minimálně 24 hodin po jaderné explozi. Za 48 hodin po explozi poklesne venkovní úroveň záření po explozi typu Hirošima na pouhé 1 procento. Instinkt velí hledat členy rodiny a své blízké. Po jaderné explozi je ale nejbezpečnější spolehnout se na to, že všechny nejlépe ochrání úkryt.

Co dělat: Co nejdříve se osprchovat

Kdo byl v okamžiku exploze venku, tak by se měl co nejdříve osprchovat teplou vodou s dostatkem mýdla. Důležité je ale se mýt a mydlit jemně, aby přitom nedošlo k poškození kůže a zároveň věnovat péči všem oděrkám, škrábancům, a také si pořádně vypláchnout nos, uši a oční víčka. Kdo nemá sprchu, měl by použít umyvadlo, kohoutek nebo alespoň utěrku či vlhký hadřík.

Co nedělat: Používat po šamponu kondicionér

Umytí hlavy šamponem je po jaderné explozi nutností. Odborníci CDC ale naléhavě varují před použitím kondicionéru. Je to jedna z kritických chyb, jimiž se můžete zabít. Kondicionéry totiž obsahují surfaktanty, které vychytají radioaktivní částice a zalepí vám je do vlasů

Literatura

Business Insider 26. 9. 2019.