Tuk tepnám neškodí, prospívá!  
Všeobecně se má za to, že tuková tkáň a zdravá kardiovaskulární soustava, spolu dohromady nejdou. Výsledky výzkumu provedené na fakultě farmakologie University státu Michigan ale tuto představu staví tak trochu na hlavu. Ukazuje se, že cévy jsou paradoxně zdravější, jsou-li obaleny tukem.

Serotonin - nejen, že nám navzdory předpokladům většinou krevní tlak snižuje, ale pokud jím zaplavíme nervové synapse, navodí nám stav dobré pohody, spokojenosti, hmatové citlivosti a citovou empatii. 
Serotonin - nejen, že nám navzdory předpokladům většinou krevní tlak snižuje, ale pokud jím zaplavíme nervové synapse, navodí nám stav dobré pohody, spokojenosti, hmatové citlivosti a citovou empatii.

Vysoký krevní tlak (hypertenze) postihuje přibližně 20 30 % světové populace. Většina případů souvisí s tím, jak tloustneme. Obezita spolu s vysokým tlakem, nás vystavují vysokému riziku srdečních chorob, mozkové mrtvice, selhání ledvin a dalším nepříjemnostem bránícím nám v radostech ze života. Hlavní vinu kornatění a ztrátě pružnosti cév, a tím i schopnosti zásobovat tkáně vším potřebným, se dává tukové tkáni.

 

Jak blahodárný vliv na pružnost aorty má její obalení tukovou tkání, prokázal i obyčejný test mechanického napínání. (Kredit:  S Watts et al.:  Scientific Reports, 2020)
Jak blahodárný vliv na pružnost aorty má její obalení tukovou tkání, prokázal i obyčejný test mechanického napínání. (Kredit: S Watts et al.: Scientific Reports, 2020)

Než se dostaneme k úloze tukové tkáně obalující cévy, bude dobré se podívat na účinek serotoninu. Je rovněž předmětem sporů, co se jeho úlohy v hypertenzi týče. Tak jako v jeho případě, nás nejspíš čeká i oprava představ o škodlivosti tukové tkáně.

 

V odborných publikacích se o serotoninu (5-hydroxytryptaminu) dočteme, že to je biologicky aktivní látka, kterou máme v krevních destičkách (trombocytech), buňkách gastrointestinálního traktu (střev) i v mozku. Že v těle plní úlohu neurotransmiteru (přenáší nervové vzruchy). Není se proto co divit, že zjišťujeme, jak promlouvá do našich nálad, chuti k jídlu, citů a sexuality. Své dlouhé prsty ale strká i do poruch spánku, migrén, depresí, agresivity a do toho, co nás dnes nejvíc zajímá - svalového tonusu. Podporuje kontrakci hladkosvalových buněk. Je vlastně takovým hasičem krvácivých poranění, neboť podporuje srážlivost krve a spolu s takzvanou vazokonstrikcí snižuje únik krve z těla.

 

Podél velkých cév se v hojné míře nachází takzvaná hnědá tuková tkáň tvořená multivakuolárními adipocyty. Hnědé adipocyty obsahují četné mitochondrie, kde dochází k odpojení transportního řetězce elektronů a vytváření tepla. Vzhled tomuto typu tukové tkáně dávají cytochromy. Scientific Foundation, Blood Vessels Lab. YALE.
Podél velkých cév se v hojné míře nachází takzvaná hnědá tuková tkáň tvořená multivakuolárními adipocyty. Hnědé adipocyty obsahují četné mitochondrie, kde dochází k odpojení transportního řetězce elektronů a vytváření tepla. Vzhled tomuto typu tukové tkáně dávají cytochromy. Scientific Foundation, Blood Vessels Lab. YALE.

Přenáše signálu pro kontrakci hladkého svalstva bylo u serotoninu v pokusech in vitro (na vyoperovaných svalových snopcích) mnohokrát potvrzeno. Protože stěna cév je z velké části tvořena hladkosvalovými buňkami, nebylo moc důvodů předpokládat, že by podání serotoninu mělo mít na krevní tlak jiný účinek, než jeho zvýšení. Jak jinak, když u zvířat i lidí, serotonin průsvit arterií v experimentech zužoval. Nicméně, jak nedávné pokusy prováděné vědátory v laboratořích Michigan State University ukázaly, v praxi zvyšování tlaku podáváním serotoninu nefunguje. Jednak proto, že serotonin nepůsobí na všechny cévy stejně. Třeba na cévy v pupečníku a v dutině břišní (mezenteriu), má účinek opačný (nikoli vazokonstrikční, ale dilatační). Poněkud úsměvné je, že se na to přišlo u tvorů ocasatých, kterým po podání serotoninu teplota v ocasech stoupla. Na vině se ukázala být právě ona dilatace cév, nikoli jen v dutině břišní, ale i v ocase. A protože serotonin v organismu působí nejen na cévy, ale i celou řadu dalších orgánů (například ledviny, nadledvinky,…) tak v řadě tělních lokalit a většinou i celkově, po jeho podání, místo aby došlo ke zvýšení tlaku, dojde k jeho poklesu.

 

Nově se tak na občasný pozorovaný účinek zvýšení tlaku pohlíží jako na nepřiměřenou reakci cévního systému, který už je nějak poškozený.

Nejnovější výsledky pokusů na zmíněném americkém pracovišti, zaměřených tentokrát na tuk, dávají tušit, že podobný veletoč, jako v případě serotoninu, nás čeká i představy neblahé úlohy tukové tkáně na cévy. I když jde zatím jen o výsledky na čtyřnohých dobrovolnících, autoři publikace si nepřipouští, že by tomu u druhu Homo sapiens, mělo být jinak.

 

Stephanie Watts, profesorka farmakologie a toxikologie na Michigan State University. První autorka publikace, která nám perivaskulární tuk ukazuje ve zcela novém světle. (Kredit:  Michigan State University).
Stephanie Watts, profesorka farmakologie a toxikologie na Michigan State University. První autorka publikace, která nám perivaskulární tuk ukazuje v novém světle. (Kredit: Michigan State University).

Co vlastně Američané o tuku na cévách zjistili? Nic menšího, než že přítomnost tukové tká v okolí cév, uvolňuje látky, které uvolňují cévám spazmus a činí je pružnějšími. Mají výzkumníci pro kacířské tvrzení, že tuk cévám prospívá, dostatečně pádné důkazy?

Mají. Prokazují to například zátěžovými testy na potkaních aortách. Není pochyb, že tuková tkáň se na „kvalitěcév výrazně podepisuje. Cévy obdařené tukem odolávaly, právě díky své větší pružnosti, mnohem lépe mechanickému namáhání. A to bez ohledu na to, zda šlo o aortu samce, nebo samice.

Prosím neplést  pojmy tuk s lipoproteinem. Lipoprotein přezdívaný „zlý cholesterol“ jednak není tukem a navíc je záležitostí „vnitřku“ cév, nikoli „vnějšku“, kterého se nový objev týká. Na obrázku je „usazenina cholesterolu“ zužující průtok krve cévou. Kredit: NIH.
Prosím neplést pojmy tuk s lipoproteinem. Lipoprotein přezdívaný „zlý cholesterol“ jednak není tukem a navíc je záležitostí „vnitřku“ cév, nikoli „vnějšku“, kterého se nový objev týká. Na obrázku je „usazenina cholesterolu“ zužující průtok krve cévou. Kredit: NIH.

Vše nasvědčuje tomu, že jde o významný poznatek neboť pružnost cév je tím, čeho se nám mnohdy nedostává a co je průvodním jevem stavu, kterému říkáme kornatění a co nám do chorobopisu zapisují jako ateroskleróza.

 

Na tukovou tkáň už není dobré pohlížet jen jako na úložiště energie, ale také jako na producenta rozmanitých látek, které okolní tkáně ovlivňují svým vazodilatačním mediátorovým efektem. Může v tom hrát roli například uvolňování molekul sirovodíku, či oxidu dusného. Nejde ale jen o plyny, tukové buňky (adipocyty) syntetizují a do svého okolí uvolňují i proteiny s hormonálním účinkem (adiponektin). Která z uvedených látek (nebo to je nějaká další) je za blahodárné působení na cévy odpovědná, zatím není jasné. I tak poznatek, že tuková tkáň zbavuje cévy spazmu, se dotkne pohledu na užívání (resp. nadužívání) léků, o nichž víme, že se do tukového metabolismu montují. Nynější poznatek jistě vyburcuje další pracoviště k bádání po tom, čím že to tukové buňky cévy chrání. Pak už by nemuselo být tak těžké připravit drogu, které by se navzdory naší neochotě měnit nezdravý životní styl, dařilo uchovat naše cévy dlouho fit.

 

Závěr: Generacemi ověřená lidová moudrost praví, že kdo má nervy obalené tukem, zvládá nepřízně osudu snáz. Jak se ukazuje, tak to platí i pro cévy.

 

Literatura

Stephanie W. Watts et al.: A New Function for Perivascular Adipose Tissue (PVAT): Assistance of Arterial Stress Relaxation, Scientific Reports 10, Article number: 1807 (2020)

Stephanie W. Watts et al.: Pharmacol Rev. doi: 10.1124/pr.111.004697

Datum: 07.03.2020
Tisk článku

Šinrin-joku, japonské umění lesní terapie - Li Qing, Dr.
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 319 Kč
Šinrin-joku, japonské umění lesní terapie
Li Qing, Dr.
Související články:

Těhulky by neměly léčit lásku lékořicí, mohly by pak mít hloupější děti     Autor: Josef Pazdera (09.02.2017)
Musíme mať normálny krvný tlak? A aký je vlastne normálny?     Autor: Matej Čiernik (14.03.2018)
Co je dobré vědět o mrtvicích     Autor: Josef Pazdera (19.05.2018)



Diskuze:

Kacířství ne, ale ohrožení veřejnosti ano

Daniel Vitzan,2020-03-27 11:16:28

Dobrý den,

chtěl bych jenom zdůraznit, že se článek dostatečně jasně nevymezuje v rozlišení mezi aterosklerózou, kdy je subendotel vyplněný tukem ve smyslu LDL atp. a hnědou tukovou TKÁNÍ, která obaluje cévy zevně. Jak vidíte, tak už jeden z komentářů zpochybňuje lékařovo upozornění na riziko aterosklerózy, jejíž závažnost je popsána velmi dobře. Váš článek tedy může doslova zabít tímto zmatením pojmů.

Odpovědět


Re: Kacířství ne, ale ohrožení veřejnosti ano

Josef Pazdera,2020-03-30 12:25:57

Souhlasím, že matení pojmu může zabíjet. Proto je už v názvu článku slovo „Tuk...“ V perexu zdůrazňuji, že: „… jsou-li cévy obaleny tukem“. Ve druhém odstavci znovu opakuji, že jde o: „...úlohu tukové tkáně obalující cévy“. V popisku obrázku, jak prováděli test, se píše:  „vliv na pružnost aorty má její obalení tukovou tkání“. Pokud narážíte na matení pojmů, dovolím si upozornit, že to co zmiňujete, není záležitost obalu cév. Navíc Vámi zmíněný „LDL“ není tuk. Je to lipoprotein a vzniká vazbou cholesterolu na protein. Nic z toho co zmiňujete, není tukem a nic z toho se netýká vnější strany cév. Pochopitelně, že každý nový poznatek lze podat čtenářům mnoha způsoby. Držel jsem se předlohy autorky (profesorky Watts). Dovolte mi dotaz: Kolikrát je podle Vás potřeba v článku zdůraznit, že jde o tuk a obal cév, aby nedošlo k matení pojmů s tím, co tukem není a co je záležitost endotelu?

Odpovědět


Re: Re: Kacířství ne, ale ohrožení veřejnosti ano

Daniel Vitzan,2020-03-31 19:39:06

Nejlépe by bylo na úvod rozlišit aterosklerozu a hnědou tukovou tkáň. Nemyslím si, že je špatně mluvit o ldl, jako o tuku. Správně píšete, že se jedná o lipoprotein, je však z většiny tvořen tukem a nemáte pravdu, pokud si myslíte, že je to jenom protein a cholesterol. Nakonec, jak jistě víte, se první stupeň aterosklerózy nazývá tukové proužky (fatty streaks). Důvod proč si myslím, že obalení cév může být zavádějící je ten, že to někdo může vnímat jako obalení zevnitř, tedy aterosklerózu, a v tom je rozdíl. Nakonec snad musíte přiznat, že je název vlastně clickbaitem, který se tak trochu odkazuje právě na aterosklerózu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Kacířství ne, ale ohrožení veřejnosti ano

Josef Pazdera,2020-04-25 21:49:19

Odpusťte, ale na rozdíl od Vás nemohu říkat lipoproteinu alias zlému cholesterolu, tuk. Prostě proto, že novější slovníky ho za tuk nepovažují. To co máte na mysli jsou fosfolipidy v komplexu glycerolů, cholesterolu, proteinů,… Stejně tak když je něco obaleno tukem, tak v okruhu mých známých to znamená že je to „vně“, pokud se nemýlím, tak i slova obal, balík, obálka vždy znamená něco zabalit, obalit…. Pokud si představujete, že céva může být obalena vevnitř a budete tomu říkat vnitřní obal, to už je na Vás. Podle mne obalit krev nelze, a bylo by to i česky špatně. A jestli něco v mém článku – jak píšete: „tak trochu odkazuje na aterosklerózu“…. nechávám bez komentáře. Na někoho možná tak trochu, na někoho zase trochu ne, … inu, všem se člověk nezavděčí. A propo, není nic jednoduššího, než napsat článek a poslat ho na osla, nevěřím, že nemáte svou parketu o níž jste ochoten se podělit s ostatními.

Odpovědět

Jen na okraj

Viktor Ondrak,2020-03-11 19:22:05

Jsem poněkud při těle a už dva lékaři (přestěhoval jsem se) mi tvrdili přesný opak toho, co se tvrdí v tomto článku. Když to zkrátím, tam strašili, že se mi obalí cévy tukem, ztvrdnou a jak se to tak jeví, tak je to naopak :) Tak to je fakt gól. Možná má ta „baba“ pravdu. Můj tatík má přes devadesát je tlustej a už mu paměť neslouží, ale na tlak nemusí brát nic :)

Odpovědět

Pane Šrámku

Blanka Němečková,2020-03-10 16:48:45

Tmavší zbarvení brown adipocytes na preparátu není dílem prokrvení, jak píšete. Tím hlavním jsou proteiny plazmatické membrány (nevymývají se). Dokonce to je na kvalitním mikroskopu patrno i bez barvení.

Odpovědět

Dvě "nepřesnosti"

Jaromir Sramek,2020-03-10 09:57:25

1. Když už autor použil mikroskopický snímek z WikiSkript v rozporu s licencí (CC-BY 3.0, stačilo uvést zdroj), mohl si alespoň přečíst popis obrázku. Histologické preparáty se standardně barví, proto je i tento obrázek barvený metodou AZAN - a proto se jeví buňky červené. Nenabarvená hnědá tuková tkáň se jeví na mrtvé tkání hnědá až černá, dílem pro vysoký obsah mitochondrií, dílem pro husté prokrvení.

2. Není ani pravdou, že by se jednalo o něco zcela nového. To, že tuková tkáň může mít na cévy, ke kterým přiléhá (typicky koronární tepny), protektivní vliv, se všeobecně ví. Jen se dosud pokládal za dominantní mechanismus stav imunitních buněk infiltrujících tuk (protizánětlivý stav protektivní, chronický subklinický zánět proaterogenní), zatímco odkazovaný článek (mimochodem, bylo by vážně tak obtížné odkazovat přímo na text?) ukazuje, že mechanismus protekce je trochu jiný.

Odpovědět


Re: Dvě "nepřesnosti"

Josef Pazdera,2020-03-10 16:09:38

Snímek jsem použil v dobré víře ze zdroje, kde nebyl uveden autor ani licence. Nicméně máte pravdu, že bez souhlasu by neměl být použit a protože kontakt na autorku uvedenou jako „manka“ nemám. Za upozornění děkuji a nedopatření napravuji použitím snímku výukového programu americké univerzit (poskytují je jako free a bez licence).
K výtce ohledně techniky barvení si nemyslím, že by název AZAN byl pro popularizační článek důležitý. To, že se buňky jeví tak, jak se jeví, je to důsledek vysokého obsahu mitochondrií, alespoň to tak uvádějí američtí autoři výukového programu. Samozřejmě, že mohlo být uvedeno například, že v mitochondriích dochází k odpojení transportního řetězce elektronů…. že vzhled tukové tkáni dávají cytochromy,…. Ten nejpodstatnější rozdíl bílé a hnědé tukové tkáně spočívá v množství mitochondrií a to u snímku uvádím.

Pokud jste přesvědčen, že se nejedná o něco nového, nemám důvod Vám to vyvracet. Nicméně autorka publikace z které čerpám je jiného názoru a za pravdu ji dala i redakce časopisu Scientific Rep. Pravdou je, že se o tuku "něco vědělo", ale sám uvádíte, že se to chápalo jinak a že s nynějším objevem, to co se vědělo, vlastně nesouvisí. Rád bych se zastal, ani ne tak tohoto článku, jako profesorky Wats, neboť je v daném oboru světovou špičkou (viz dva odkazy pod článkem), jejíž „nový poznatek“ týkající se ochranného vlivu tukové tkáně na pružnost cév zpochybňujete, že vlastně ani tak nový není. Nový poznatek to rozhodně je, jen zatím neví, co za tím efektem pružnosti cév vězí. Abychom se ale jen planě nedohadovali na jemných nuancích věcí nepodstatných, nabízím Vám - zpracujte téma podrobněji, obratem ho zde na Oslu rádi otiskneme, nechť si čtenář udělá obrázek sám, zda je text zavádějící. To je podle mne fér – tak platí?

Odpovědět


Re: Re: Dvě "nepřesnosti"

Luděk Pfeifar,2020-03-13 15:57:38

Díval jsem se do originálu, na který odkazujete v Literatuře, vlastně na obě práce. Jsem ochoten vsadit 500 korun a kalhoty, že Vám žádný článek nenapíše... ono není totiž co rozporovat. Ta autorka je fakt formát. Asi šlápla na kuří oko všem, co to nějak učili a teď je vidět, že špatně. Posílám Vám do redakce na sebe adresu že sázku myslím vážně.

Odpovědět

Individuum člověk

Vojta Ondříček,2020-03-08 16:50:21

Jo, kdyby tak individuum vědělo, co mu škodí a co prospívá, co mu prodlouží a co mu zkrátí jeho životní pouť, co ho oblaží a co ho zarmoutí.

Konktrétně - baštím přesně vzato to samé, co moje velitelka a přesto mám zvýšený podíl nezdravého tuku (LDL cholesterolu / -linu) a moje velitelka ne. Za to mám nízký krevní tlak a velitelka jo.

Babo raď.

Odpovědět


Re: Individuum člověk

Vojta Ondříček,2020-03-08 16:51:56

Oprava : Za to mám nízký krevní tlak a velitelka vysoký.

Omlouvám se.

Odpovědět


Re: Individuum člověk

Pavel A1,2020-03-08 18:36:00

Před časem (už dost dlouhým) byl ve Vesmíru článek o vlivu výživy na zdraví. Jako bonus tam dali žebříčky potravin, které mají vliv na vznik rakoviny a aterosklerózy, od ochraňujících před vznikem choroby až po způsobující chorobu. Ty žebříčky byly přesně obráceně. Takže buď si vyberte, na co chcete zemřít a podle toho si upravte jídelníček, nebo se na všechna doporučení vykašlete a jezte co vám chutná, na něco zemřít musíte.

Koneckonců jsem někde viděl statistiku, podle které lidé, kteří se příliš starají o to, co jedí, výrazně často umírají na provalený žaludeční vřed.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace