Venušino jarní skotačení na večerní obloze  
Venuše v plném lesku, občas pohromadě s Měsícem a Plejádami, k tomu šance na další zajímavé úkazy.

Už od ledna je dobře vidět Venuše, čím dál tím líp. To by nebylo důvodem k upozornění, není to nijak vzácné a kdekdo si toho už dávno všimnul. Dokonce i lidé, kteří nemají ve zvyku dívat se na nebe, se občas podiví, co že to tam tak jasně svítí. Letošní jaro to však je – a ještě bude – zvláště vyvedené a nebe nabídne i další rozvernosti.

 

Afrodíté se pucuje od mořské pěny, tentokrát pro změnu na Rhodu a ne na Kypru. Menší mramor v dekorativním stylu z 1. století před n. l. na motivy sochy, kterou už ve 3. století vytvořil Doidalsés. Archeologické muzeum na Rhodu, 4685. Kredit: Jebulon, Wikimedia Commons.
Afrodíté se pucuje od mořské pěny, tentokrát pro změnu na Rhodu a ne na Kypru. Menší mramor v dekorativním stylu z 1. století před n. l. na motivy sochy, kterou už ve 3. století vytvořil Doidalsés. Archeologické muzeum na Rhodu, 4685. Kredit: Jebulon, Wikimedia Commons.

Venuše v elongaci a po elongaci

Jarní rovnodennost máme za sebou (20. března před ránem) a největší elongaci Venuše před sebou (24. března). Venuše bude 46 úhlových stupňů východně od Slunce, o moc větší úhel od Slunce udělat neumí. Načasování na dobu kolem rovnodennosti zvýrazňuje celkový dojem, protože tou dobou ekliptika svírá největší možný úhel s obzorem. Excelentní Večernice putuje oblohou hodně vysoko a zapadá až v 22:50 na severozápadě. Pro výsledný dojem v tomto případě nejde o nějaký ten den sem nebo tam. (Podobně je tomu na jaře s Měsícem v 1. čtvrti, říkávalo se mu Měsíc milenců; zatímco na podzim zvysoka svítí v druhé půlce noci Měsíc lovců v 3. čtvrti.)


Zatím je Venuše na podvečerním nebi ještě společně se Síriem nejjasnější hvězdou oblohy, i když dost daleko od sebe. Můžeme dobře porovnat rozdíl jasů i barev, Venuše je zřetelně zlatavější. Demytologizovat to lze tak, že naopak Sirius je modřejší, jenže za šera jsou naše oči nastavené spíš víc do modra, takže ho vidí skoro bílého.

 

Při elongaci bude Venuše asi 108 milionů km od Země a bude mít fázi 0,51. Lidsky řečeno: bude jí půlka, jako Měsíce v 1. čtvrti. Kdo však na ni teď zamíří triedr, bude nejspíš zklamaný, protože při zdánlivém průměru Venuše 23 úhlových vteřin (a při přesvětlení jejím jasem) fázi nejspíš neuvidí. Chtělo by to filtr, nebo radši malý dalekohled – nebo počkat na duben až květen. Venuše se bude úhlově přibližovat Slunci a současně i fyzicky přibližovat Zemi. Napřed ještě malinko zjasní, maximum bude koncem dubna, i když už nebude tak moc vysoko, zato fáze pod 0,30 spolu s úhlovým průměrem 36 vteřin dá šanci triedrům.

V průběhu května se bude situace dost rychle měnit, jak se bude úhel mezi Venuší a Sluncem zmenšovat. Jasnost poklesne jen málo, ale nízko nad západním až severozápadním obzorem už nebude tolik nápadná. Fáze bude ubývat (v opačném sledu než u Měsíce), v půli května bude 0,12 při zdánlivém průměru 50 vteřin, takže i v malém triedru dobře uvidíme srpek Venuše. Koncem května Venuše zmizí v záři Slunce, začátkem června bude v dolní konjunkci se Sluncem, tedy mezi Zemí a Sluncem, přibližně 42 milionů km od Země. Zdánlivý průměr 58 vteřin v novu neoceníme. (Přechod Venuše před diskem Slunce nenastane kvůli sklonu její dráhy vůči ekliptice.)

 

Venuše je teď tak jasná a tak vysoko na obloze, že je možné ji pozorovat i ve dne, za plného slunečního světla, teda pokud se schováme do stínu, přinejmenším za zeď, a víme, kde ji hledat. Začátečníkům v této sportovní disciplíně lze doporučit vyhledávání Venuše na soumrakové obloze postupně co možná nejdřív. Radikálnější postup spočívá ve vyznačení vrcholu stínu něčeho vysokého (strom, komín, a la muška) něco po poledni. O skoro tři hodiny později je teď z tohoto místa vidět u onoho vrcholu Venuše. (Před několika dny jsem ji viděl díky zaměření na horní okraj lodžie.) Za ideální považuju přístup direkttissimou: vysoko nad jihem při kulminaci Venuše. Pro pozdní březen a většinu dubna je to těsně před 15 h. Chce to nezakalenou modrou oblohu, i když nějaký ten mrak může spíš prospět, když na chvíli zakryje Slunce. Může pomoct i filtr, který ztmaví oblohu: červený, oranžový, polarizační.


Měsíc a Venuše 18. 1. 2007. Tato konfigurace kupodivu nevznikla díky tomu, že fotka je ze Spojených arabských emirátů. Kredit: Kaippally, Wikimedia Commons .
Měsíc a Venuše 18. 1. 2007. Tato konfigurace kupodivu nevznikla díky tomu, že fotka je ze Spojených arabských emirátů. Kredit: Kaippally, Wikimedia Commons.

Tanec Afrodíty a Séléné mezi hvězdokupami

 

28. března se Venuše na nebi setká se srpkem čerstvě dorůstajícího Měsíce. To bývá pěkný pohled, a tentokrát bude o to zajímavější, že v okolí budou obě hvězdokupy souhvězdí Býka: Plejády a Hyády (to je míň nápadná řidší skupinka hvězd blízko Aldebarana).

3. a 4. dubna projde Venuše, tentokrát už sama, přímo Plejádami!


26. dubna se Venuše znovu potká se srpkem Měsíce, pořád ještě dost blízko Plejád a Hyád.

Jejich poslední setkání v této sezóně máme šanci vidět 24. května, ale to už bude nízko nad severozápadním obzorem. Zato se v jejich blízkosti naskytne i obskurní Merkur. (Viz článek Podvečerní Merkur Venuší k podobné minulé příležitosti.)


Merkur svou elongaci plánuje na 4. června, ale už 22. května se ocitne tak blízko Venuše, že by jej díky ní mělo být možné pozorovat, za soumraku asi 8 stupňů nad severozápadním obzorem. Tedy pokud počasí dá.

 

Březnová záře pro fajnšmekry

Těmito slovy Petr Horálek rád označuje zvířetníkové světlo. Objektivně vzato jde o nepříliš vábný rozptyl slunečního světla prachem v disku kolem roviny ekliptiky, ale „subjektivně“ je to úžasný pohled. Jenže je k němu krom slušného počasí nutně potřeba i tmavá obloha, takže je to povyražení jen pro vyvolené, kteří bydlí (nebo našli útočiště) v takových oblastech. Z pražského paneláku nemám nejmenší šanci.


 

Zvířetníkové světlo. Étienne Léopold Trouvelot, rytina podle pozorování 20. 2. 1876, vydaná.
Zvířetníkové světlo. Étienne Léopold Trouvelot, rytina podle pozorování 20. 2. 1876, vydaná.

 

Díky jarnímu sklonu ekliptiky se na ten nasvětlený prašný disk díváme skoro z boku. Je nutno počkat na opravdické setmění a nesmí rušit Měsíc. Dny kolem 24. března k tomu budou ideální, to je Měsíc v novu. Nad západním obzorem je při notné dávce štěstí vidět kužel neostré záře, s osou v rovině ekliptiky, působí trochu jako naředěná mlhovina. Na temné obloze by prý měl dosahovat až k Plejádám. K tomu ta Venuše a ještě Mléčná dráha, i když ta v tuto roční dobu moc velký dojem neudělá.


Nejasná vyhlídka

Až potud to byly úkazy řádně plánované. Nebe nám však možná přichystá i nějaké příjemné překvapení. Prý nečekaně zjasňuje kometa ATLAS (C/2019 Y4). Nedělejte si velké naděje, momentálně je i při tom zjasnění objektem jen pro macaté triedry a temnou oblohu. Pokud by se naplnil nejoptimističtější scénář, tak by v dubnu mohla být vidět vysoko v Žirafě i normálními triedry. A v poslední dekádě května by mohla doplnit Venuši a Merkura nízko nad obzorem i pro pouhé oko. Kdyby vývoj takové předpovědi nahrával, ozval bych se v příhodný čas dalším článkem. Předpovídat jasnost komet je horší než předpovídat počasí, jsou to záludné krasavice.


Hlavně klid

Nakonec chci přispět k uklidnění apokalyptických nálad ve společnosti: Betelgeuse prý už zase zjasňuje! Nepíšu o tom článek, protože to mám z desáté ruky. Sám jenom vidím, že tam je, když večer z balkónu vyhlídnu na Orión.

(Čtenář neznalý kontextů by mohl nabýt dojmu, že si teď Osla moc uzurpuju. Ale tohle je od 10. března první článek, který jsem dlouhodoběji plánoval. Ty mezitím byly vynucené situací ve škole a ochotou Osla. Ještě několik takových doufám bude.)


Literatura

Hvězdářská ročenka 2020. Praha: Academia.

Článek Petra Horálka serveru www.astro.cz.

Petr Horálek: Spatříme v květnu jasnou kometu? na serveru www.astro.cz.

Datum: 23.03.2020
Tisk článku

Paralelní světy - Kaku Michio
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 494 Kč
Paralelní světy
Kaku Michio

Diskuze:

Luvoo

Sara Simmons,2020-03-28 15:18:43

w︆︆ww︆.︆L︆uv︆oo︆︆.︆︆net - Zde se dívvky sezznamují s chlapci a ne naoppak
ifvcvce oeztguw akjfykn

Odpovědět

Ještě jeden tip na hledání venuše

Josef Skramusky,2020-03-24 08:18:46

Ale i jiných objektů na obloze. Nebo naopak zjištění na co to prave koukám. Pro ty co mají smartphone je tu několik aplikaci, které laikovi s orientaci na obloze pomohou. Já používám skeye.

Odpovědět


Re: Ještě jeden tip na hledání venuše

Zdeněk Kratochvíl,2020-03-24 13:54:05

Díky! (Jistý kamarád by řekl: Je to nesportovní, ale účinné!)

Odpovědět

Bohyně lásky a krásy

Tomáš Novák,2020-03-23 15:52:11

...nojo, jen kdyby tam nebylo 470 °C, stonásobný tlak atmosféry, nedýchatelné ovzduší a déšť kyseliny sírové! :-)

Odpovědět


Re: Bohyně lásky a krásy

Zdeněk Kratochvíl,2020-03-23 16:13:05

Ale z dálky vypadá moc hezky. (Dokonce to není zase tak dlouho, co si i docela rozumní lidi mysleli, že to je málem sestřička Země, a pak zažili šok z objevů toho, co píšete.)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace