Podle nové hypotézy mohou za koronavirovou pandemii psi  
Po hadech, netopýrech, kočkách, fretkách a luskounech, se na první místo seznamu rizikových zvířat, dostávají toulaví psi. Pokud má vědec pravdu, změní to naše představy o vzniku dalších budoucích koronavirových infekcí.

Hledání zvířecích hostitelů SARS-CoV-2 vychází z porovnávání sekvencí genomu lidského koronaviru s genomy jiných betakoronavirů přežívajících v hadech, velbloudech, netopýrech, luskounech,… V některých případech jde o viry, které mají na svědomí i takové nepříjemnosti, jako byly nemoci SARS a MERS. Pravdou je, že nynější lidský koronavirus SARS-CoV-2, se od těch zvířecích, v řadě detailů liší.

 

Na vzniku pandemie možná mají zásluhu toulaví psi. Kredit: CC0 Public Domain.
Na vzniku pandemie možná mají zásluhu toulaví psi. Kredit: CC0 Public Domain.

Z rozdílů vzniklých náhodnými mutacemi, se metodou „molekulárních hodin“ (vychází z předpokladu, že míra mutací je za určitý čas přibližně konstantní) podařilo zjistit, že společný předek nynějšího lidského a zvířecího koronaviru, se vyskytl někdy v 60. letech minulého století. A u skoku ze zvířete na člověka, podle nové hypotézy, sehráli klíčovou roli toulaví psi. K tomuto závěru dospěl Xuhua Xia, profesor biologie na University of Ottawa.

Zásadní  změna, která virus učinila přenosný na člověka, měla nastat ve střevních buňkách psa, kde se koronavirus rychle množí a kumuluje. Postup měl být následující. Od netopýrů se nejprve infikovali psi a až pak přišel na řadu člověk. Tuto představu razí studie v nejnovějším čísle časopisu Molecular Biology and Evolution.

 

Virolog asijského původu bádající v Kanadě ve své práci uvádí, že ho k jeho závěrům přivedly  „virové podpisy“. Když vir napadne nového hostitele, odnáší si z bitvy „šrámy“ na své ribonukleové kyselině (RNA). Těm autor přezdívá virový podpis. Může za ně imunitní systémem napadeného. Aby se virus jeho atakům vyhnul, musel se pozměnit. V našem případě se zbavoval “provokujících“ míst „CpG“, na něž je imunitní systém savců alergický.

 

Abychom se ve vědátorově myšlenkových pochodech, které vyústily až v osočení psů jako viníků pandemie, vyznali, je potřeba si připomenout, že savci (i lidé) mají schopnost se virům bránit  pomocí proteinu zvaného ZAP.  Ten své jméno dostal z anglických slov „zinc finger antiviral protein“,  česky antivirový protein zinkových prstů. Je to mocná zbraň, která znepříjemňuje  množení virům tím, že jim degraduje genom. Zaměřuje se na krátké sekvence písmen genetického kódu, kterými jsou dinukleotidy CpG. Právě ty mají mnohé viry ve svém genomu hojně zastoupeny (včetně našich koronavirů). Protein ZAP si vyrábíme v kostní dřeni a mízních uzlinách. Stráž drží u hlavní vstupní brány virových infekcí. Panuje představa, že v případě nynější pandemie tou branou jsou plíce.

 

Xuhua Xia, profesor biologie na University of Ottawa, autor publikace s kontroverzní hypotézou vzniku SARS-CoV-2. Kredit: UO.
Xuhua Xia, profesor biologie na University of Ottawa, autor publikace s kontroverzní hypotézou vzniku SARS-CoV-2. Kredit: UO.

Doktor Xia ve své práci uvádí, že náš  SARS-CoV se rozpoznávacích dinukleotidů CpG dokázal částečně zbavit, čímž se stal pro našeho proteinového ochránce, do značné míry, neviditelným. Virus se ale nikdy nezbavuje všech CpG, což dává tušit, že je tato sekvence pro něj z nějakého důvodu důležitá. Tento poznatek by mohl být zajímavý z hlediska použití oslabeného viru k vakcinaci. Virus zbavený CpC, by nejspíš byl zcela neškodným invalidou, přesto ale schopným navodit imunitu. To jsme ale odbočili k imunizaci a vzdálili se našemu dnešnímu nosnému tématu, kterým je nová hypotéza šíření viru.

 

Doktor Xia prověřil tisícovky virových genomů. Zjistil dramatický skok v úbytku CpG, když porovnával lidský a netopýří koronavirus. Ačkoliv si jsou nejbližší (sdílí 96% sekvenční podobnost), ten netopýří má mnohem více CpG. Vědec se zamýšlí nad příliš razantním vymizením tolika rozpoznávacích CpG značek z genomu viru a tím nabytí schopnosti dát vznik nynější pandemii. Podle něj je nepravděpodobné, aby se tak zhoubná virová nestvůra vyvinula zmutováním v tolika místech najednou a to už v tkáni netopýra. Stejně tak nepravděpodobná náhlá změna je i pro vznik v těle lidském. Jednodušší vysvětlení se nabízí postupným vznikem na nějakém jiném savci a teprve následně přenosem na člověka.

 

Nasvědčovat by tomu měly ony „mocné šrámy“, jaké si virus dnešní pandemie ve svém genomu nese. Mají být důsledkem setkávání s proteinovou „stráží“ ZAP nějakého jiného savce. Podporu této představě dává zjištění, že i u infekce MERS, s pravděpodobným přenosem od velbloudů, tyto pro nás další nebezpečné viry, rovněž přišly o své CpG charakteristické značky v tkáních velbloudího trávicího systému. Nejde ale jen o velbloudy. Psí koronaviry, které měly na svědomí celosvětově rozšířené psí nakažlivé střevní onemocnění, mají podobně snížené zastoupení CpG „značek“.  V psích tkáních je evidentně velmi vhodné prostředí pro vznik "stealth" koronavirů.


Vědcově dedukci jde na ruku i další poznatek. Koronavirus vstupuje do buňky prostřednictvím vazby na enzym (peptidáza angiotensin konvertáza ACE2). Jeho normální „zdravá“ funkce, je zajišťovat přenos aminokyselin přes membránu. Proto nepřekvapuje, že se s jeho největší tvorbou setkáváme v tenkém střevu a dvanáctníku. To by mohlo vysvětlovat, proč třetina až polovina nakažených koronavirem, na začátku onemocnění, ještě před propuknutím  horečky, kašle, zahlenění a dýchacích obtíží, má zažívací problémy a průjem. Podle vědce to svědčí o jediném, že klíčovým cílem koronaviru a prvotní vstupní branou infekce, je trávicí trakt, nikoli plíce.


V čem je předkládaná hypotéza nová?

Nastiňuje zcela jiný scénář  rozšíření infekce - nejprve mělo dojít k přenosu z netopýrů na toulavé psy a teprve z nich na člověka. Není to až tak hloupá představa, netopýři jsou poměrně častou potravou toulavých psisek. V jejich střevech následně mělo dojít k silné selekci ve smyslu snížení dinukleotidů CpG v genomu viru. Teprve až kumulace těchto mutací v psím hostiteli vedly ke vzniku patogena, který se od těch netopýřích, luskouních,… co do zastoupení CpG dinukleotidů, výrazně liší. Úbytek je tak velký, že s jeho rozpoznáním začal mít náš imunitní systém vážný problém.

 

Závěr

Nutno dodat, že ne všichni virologové přijímají novou hypotézu s nadšením. Oponenti jí vytýkají, že  vychází z počítačové analýzy genomu různých typů koronavirů a že přímé důkazy o přenosu  SARS-CoV2 u psů chybí.

Jedna studie psů dokonce uvádí, že se virus u psů velmi špatně replikuje, což spíš naznačuje, že by psi mohli být v přenosu koronaviru slepou uličkou. Jedná se ale o dedukci z pokusu na pouhých pěti intranazálně záměrně infikovaných bíglech, z nichž jen jeden se stal RNA pozitivní. Zda z pěti případů lze usoudit, že psi mají nízkou citlivost na SARS-CoV-2, je spíš otázka na statistiky. Na konečný verdikt si tedy budeme muset ještě nějaký čas počkat. Pokud by se ale ukázalo, že má Xia pravdu, hodně by to změnilo náš pohled na to, odkud vítr fouká, a na co bychom si z pohledu rizika budoucích koronavirových infekcí, měli dát pozor.

 

Literatura

Xuhua Xia .: Extreme genomic CpG deficiency in SARS-CoV-2 and evasion of host antiviral defense.Molecular Biology And Evolution (2020). DOI: 10,1093 / molbev / msaa094

University Ottawa News

Jianzhong Shi, et al.: „Susceptibility of ferrets, cats, dogs, and different domestic animals to SARS-coronavirus-2“. bioRxiv preprint doi: https://doi.org/10.1101/2020.03.30.015347

 


 

Poznámka

Statistické údaje v článku „Co nám mohou prozradit koronavirové statistiky?“  jsou již počtvrté aktualizovány. Změny najdete na konci článku v připojených souborech.

Datum: 15.04.2020
Tisk článku

Neobyvatelná Země - Wallace-Wells David
 
 
cena původní: 369 Kč
cena: 310 Kč
Neobyvatelná Země
Wallace-Wells David
Související články:

Čínské zkušenosti s transfúzí u pacientů COVID-19     Autor: Josef Pazdera (10.04.2020)
Čekání na vakcínu: Zvítězí nad koronavirem virový vektor anebo RNA vakcína?     Autor: Stanislav Mihulka (13.04.2020)



Diskuze:

Jenom dotaz

Pavel Brož,2020-04-16 09:44:31

Josefe, přečetl jsem si ten článek raději dvakrát, abych se ujistil, že jsem něco nepřehlédnul, ale jedna věc mi tam chybí jasně formulovaná - znamená to tedy, že velbloudi a psi mohou v průběhu desítek let snižovat ve svých střevech množství CpG ve virovém genomu, ale lidi to neumí? Takto konkrétně vyřčená informace mi tam chybí. Protože Číňani těch netopýrů sbaští nesrovnatelně více, než ti toulaví psi, kteří se většinou živí odpadky u popelnic - vím to, pár už jsem se jich ujal (myslím těch psů).

Odpovědět


Re: Jenom dotaz

Josef Pazdera,2020-04-16 11:00:08

Nemohu mluvit za autora hypotézy, který vycházel z dostupných údajů (mimo jiné autorského kolektivu z Roslinského Institutu (Edinburgh). To, o co se pokusil, je najít vysvětlení proč lidský koronavirus je na CpG tak chudý a ten netopýří tak bohatý. Pravdu má v tom, že tak markantní rozdíl nesvědčí pro pro přímý přenos. U psích koronavirů poukazuje na fakt, že také mají velké snížení CpG. To autora ospravedlňuje se domnívat, že v psích tkáních je příznivé prostředí na mutace do forem stealth schopných přivodit pandemie. Proč je v psích střevech tak „příznivé“ prostředí pro zbavování koronavirů jejich CpG, na to autor odpověď nedává a ani já ji nemám.
Teď k těm toulavým psům. Těžko říci, kolik netopýrů konzumují, ale tak málo, jak naznačuješ, jich být nemusí. Stačí vzít v úvahu, že lidé nekonzumují z netopýrů všechno a že z každého něco zbude. Než by nechali zbytky hnít a zapáchat v popelnicích, možná je snazší se jich zbavit jinak. A protože jsou netopýři vcelku oblíbeným a relativně častým pokrmem, je asi těch netopýrů v Číně více, než u nás. Z toho mi plyne, že i jejich kadáverů z přirozeného úhynu tam je více, zvláště těch starých a nemocných a jistě i zašlých na koronaviry. Hladoví psi nepohrdnou žádným kadáverem (mrtvolné jedy jim nevadí). Teoreticky vzato mi z toho vychází, že co do počtu psích kontaktů s netopýry, jsou na tom psi hůře, než lidé, ale hlavně tou konzumací kadáverů jsou vystaveni většímu riziku.

Odpovědět


Re: Re: Jenom dotaz

Pavel Brož,2020-04-16 11:25:05

Tak jako tak mi z toho stále vychází, že prvotní příčina jsou ty nechvalně známé mokré trhy, nikoliv toulaví psi. Pokud toulaví psi sežerou předhozené zbytky z netopýrů (přičemž nevěřím, že těch zbytků bude moct, oni ti Číňani umí na ten který způsob úpravy zkonzumovat naprosto všechno), tak jsou to pořád zbytky z toho, co ti lidé naloví v jeskyních v okolí Wuchanu, nikoliv přímo ve Wuchanu, kde nějaké masivní populace netopýrů čekat nelze. Toulaví psi se přitom živí prakticky výhradně ve městech, nikoliv v přírodě, kdyby se tam měli spoléhat na nalezené mrtvolky netopýrů, tak by tam nepřežili. Převážnou potravou toulavých psů i koček jsou opravdu ty odpadky u popelnic, v přírodě se jich má šanci uživit jenom zlomeček z nich.

Odpovědět


Re: Re: Re: Jenom dotaz

Petr Petr,2020-04-16 11:49:37

Oni se netopýři jí celosvětově...
https://en.wikipedia.org/wiki/Bat_as_food
(dokonce se jedli i v Benátsku)

Mohlo by to být tím, že lidé sní netopýry vařené či smažené a tak viry jsou zahubeny.
Kdežto pes sní zbytek z přípravy jídla, který je zbytečné vařit a tak zbavovat virů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Jenom dotaz

Pavel Brož,2020-04-16 12:32:28

No já bych si na definitivní řešení hádanky odkud a jak to na lidi přeskočilo ještě raději počkal. Ono už takových překvapivých rozuzlení bylo nabídnuto více, jednou to měli být hadi, potom zase luskouni, jednu dobu dokonce kolovalo, že tento koronavirus umí přenášet kočky, takže raději si počkejme, on se ten seznam údajných zvířecích viníků dost možná ještě rozroste. I v tom článku je v závěru zmíněno, že se virus u psů velmi špatně replikuje a že mohou být slepou uličkou, takže určitě bude lépe prozatím brát tyto zprávy s rezervou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Jenom dotaz

Ludvík Urban,2020-04-16 12:52:53

V okolí Wuchanu je samá rovina. Nějaké jeskyně můžete hledat až 150-200 km daleko.
Bude to spíš jinak.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Jenom dotaz

Standa Hořejší,2020-04-17 12:17:39

Uprostřed Wuchan (jižně od university) je kopec, sice cca 120 m n.m., ale s dost příkrými srázy, jde o nezastavěnou oblast, tam by neptopýři mohli klidně vegetovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Jenom dotaz

Josef Hrncirik,2020-04-21 10:47:16

A co takhle tataráček z ujgurského Baryka?

Odpovědět

...

Jan Balaban,2020-04-16 08:51:39

Proste pes zožral netopiera. Som zvedavý, či niekto zverejní laboratórny postup ako sa dá zopakovať výroba tohoto vírusu.

Odpovědět

Původ

Mojmir Kosco,2020-04-16 06:54:32

Koronoviru je neustale hledán mimo lidskou populaci.odmitnu li hypotezu ze za to muze Hlinik ten co se odstěhoval do humpolce.Tak mam dotaz uz se nasel pacient nula? Nemuze to byt rovnez virus který byl a dejme tomu i ve wuchanu a zmutoval vramci běžného ludskeho soužití. Mam totiz dohem ze skoro vsichni hledaji vnejsiho agens a co když se jedna o bezny vir kterych v rámci lidske populace beha jiste dost a dost tisice let a proate se změnil. Uz pri konstatování ze netopýři a soucasny vir ma 96 % shodu ze shoda s simpanzem je vyšší

Odpovědět


Re: Původ

Petr Haering,2020-04-16 08:58:13

Mám dojem, že jste problematiku viru SARS-CoV-2 trochu zjednodušil. Například shoda nebyla nalezena mezi genomem netopýrů a viru, ale mezi známým korovavirem netopýrů a SARS-CoV-2, šimpanze do toho netahejte. Já se v problematice zdaleka nevyznám tak, že bych mohl jiným něco vysvětlovat, ale dooručuju si dohledat podrobnější informace, možností je teď na internetu nepřeberně. Jako dobrý výchozí bod může posloužit Wikipedie https://cs.wikipedia.org/wiki/SARS-CoV-2 .

Dávejte pozor na "běžná" media, mají pochopitelnou snahu vše zjednodušovat, ale složité věci prostě nelze donekonečna zjednodušovat a mluvit o nich jen ve zkratkách.

Odpovědět


Re: Re: Původ

Mojmir Kosco,2020-04-16 15:50:01

Myslím porovnání genomu lidského a šimpanze který má shodu cca 98 %.Kontra korona virus netopýr kontra Sars Cov 2 shoda 96% . Taky se mi zda na nový agresivní vir nebývale stabilní na mutace v současnosti 5 kmenů? Je zvykem totiž hledat vnějšího "nepřítele" jako kdyby člověk nebyl přírodní tvor a nehostil různé viry ,které jsou samozřejmě příbuzní různým zvířecím virům .Spíš se mi zdá že se jedná o vir který se vyskytuje v lidské společnosti dlouhou dobu a přišel do nového prostředí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Původ

Radovan R,2020-04-17 01:35:45

Shodu 96% u 3e4 písmen velmi efektivního kódu SARS-CoV-2 a 98% u cca 3e9 písmen u člověka/šimpanze nemůžete srovnávat.
A koronaviry jsou stabilní už ze své podstaty (je tu na Oslovi o tom i článek).

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace