Distanční nebeské divadlo (účinkují: Venuše, Měsíc a Merkur)  
Kosmické divadlo splňuje nepřísnější standardy vzájemné distance aktérů i distance od diváků rozmístěných na povrchu Země. Venuše, Merkur a Měsíc předvedou tři konjunkce a jednu elongaci, to vše v poslední dekádě května a začátkem června. Představení začínají v rozumnou večerní hodinu, jsou zdarma, ale výhled na severozápadní obzor si musí diváci zajistit sami.

Venuše a Merkur 10. 2. 2002 v 18:04 z Prahy. Na WC se po posunutí kurzoru na fotku objeví naváděcí rámečky na oba aktéry. Kredit: Zde, Wikimedia Commons.
Venuše a Merkur 10. 2. 2002 v 18:04 z Prahy. Na WC se po posunutí kurzoru na fotku objeví naváděcí rámečky na oba aktéry. Kredit: Zde, Wikimedia Commons.

V článku Venušino jarní skotačení na večerní obloze jsem popsal její pohyb večerní oblohou během jara 2020 a taky upozornil na pozoruhodnou závěrečnou sérii úkazů. Bude to konjunkce s Merkurem 22. 5., konjunkce s Měsícem 24. 5., tím pádem i konjunkce Venuše s Merkurem, a nakonec východní elongace Merkuru 4. 6. Mělo by to být pohledné, k tomu se nabízí dobrá příležitost spatřit Merkura a zařadit se mezi „šťastné astronomy“. Viz článek Podvečerní Merkur Venuší k podobné minulé příležitosti (vypadlo mi tam „s“ v názvu).

 

Zrození Afrodíty. Vlevo Pan, vpravo Hermés. Rhodos, 450 až 420 před n. l. Archeologické muzeum na Rhodu. Kredit: Beazley via Wikimedia Commons.
Zrození Afrodíty. Vlevo Pan, vpravo Hermés. Rhodos, 450 až 420 před n. l. Archeologické muzeum na Rhodu. Kredit: Beazley via Wikimedia Commons.

Úkazy se budou odehrávat nízko nad skoro přesně severozápadním obzorem, a to za soumraku. Je potřeba výhled na místa kolem 5 až 8 stupňů nad ideálním obzorem. Po popisu rámcové situace tady uvádím i přesnější časomíru jednotlivých úkazů. Snad aspoň některý z příštích dnů bude večerní počasí shovívavé. Pokud ne, můžeme se spolehnout na to, že v příštích letech budou aktéři podobná představení opakovat.

Čas, který v tomto článku používám, je letní středoevropský. Doba západů přesně vzato platí pro 15 N a 15 E (tam je Kouřim), takže např. v Praze nastávají o 3 až 4 minuty později, na Moravě naopak o 7 až 13 minut dřív. Platí samozřejmě pro ideální obzor. (Jen v popiskách fotek je samozřejmě ten čas, který zrovna platil.)

 

Celková situace

Už od konce zimy kraluje večernímu nebi Venuše. Koncem března (24. 3.) byla v největší východní elongaci, tedy 46 stupňů „vlevo“ od Slunce, samozřejmě při pohledu ze Země.

Minulá konjunkce Měsíce s Venuší 26. 4. 2002 v 20:12 z Prahy. Kredit: Archiv autora.
Minulá konjunkce Měsíce s Venuší 26. 4. 2002 v 20:12 z Prahy. Kredit: Archiv autora.

Od té doby se pohybuje vůči hvězdám „vpravo“ (při západu tedy „dolů“), zdánlivě se přibližuje Slunci. Současně se fyzicky přibližuje Zemi. Nejjasnější byla v dubnu. Letos ale nebyla moc dobře vidět ve dne za plného slunečního svitu, aspoň teda z Prahy, nejspíš kvůli nějakému zákalu v atmosféře i při pěkném počasí.

 

 

Během května se její úhlové přibližování Slunci stává nápadným, to už je úděl kružnic a sinusovek. Fofr to vezme v poslední dekádě května, protože 3. června nastane dolní konjunkce (analogie novolunní), Venuše bude mezi Zemí a Sluncem, poté se časem objeví v roli Jitřenky.

 

Venuše a Merkur 17. 5. 2002 v 21:29 z Prahy. Kredit: Archiv autora.
Venuše a Merkur 17. 5. 2002 v 21:29 z Prahy. Kredit: Archiv autora.

Ve dnech 20. až 24. května její zdánlivý průměr naroste na 52 až 55 úhlových vteřin, ale její srpek se bude zužovat, fáze se zmenší z 0,07 na 0,04. (Pokud kdo s plus minus normálním zrakem nevidí i jen malým triedrem fáze Venuše, tak je to nejspíš přesvětlením očí adaptovaných na tmu. Fáze líp vidíme na co možná ještě světlé obloze. Jsou k tomu lepší spíš klasičtější malé dalekohledy s menší světelností, tedy s menším průměrem a větším zvětšením; ty se naopak nehodí na mlhoviny a galaxie.) Vzhledem k jasnosti, která klesá jen pomalu, by ale Venuše mohla být při slušném počasí pozorovatelná velice nízko nad jihozápadním obzorem ještě do málem posledních dnů května, asi tak do 29., kdy její tenoučký srpek (fáze 0,01) zapadá v 21:45, tedy 47 minut po Slunci.


 

Detail Merkura z předchozí fotky (17. 5. 2002 v 21:29). Kredit: Archiv autora.
Detail Merkura z předchozí fotky (17. 5. 2002 v 21:29). Kredit: Archiv autora.

Merkur si po pěkné únorové východní elongaci nepříliš kvalitně zahrál na březnovou jitřenku, zato teď se blíží k další pěkné východní elongaci (3. 6.), takže začíná fungovat jako Večerníček. Triedrem je už několik dní vidět velice dobře, dokonce se nechal fotografovat, ale holým okem jsem ho několikrát zahlédl až 18. května mezi 21:30 a 21:50. Jeho viditelnost se docela rychle zlepšuje. Před elongací se totiž pohybuje vůči hvězdám „vlevo“ (před západem tedy spíš „nahoru“), jeho západ se každý den opožďuje za Sluncem o 6 minut. Na přelomu května a června by to měla být tutovka, a už před tím by k jeho vyhledání mohly pomoci konjunkce s Venuší a Měsícem.

 

Venuše a Merkur 18. 5. 2002 v 21:50 z Prahy. Za jediný den se k sobě planety o dost přiblížily. Kredit: Archiv autora.
Venuše a Merkur 18. 5. 2002 v 21:50 z Prahy. Za jediný den se k sobě planety o dost přiblížily. Kredit: Archiv autora.

Jak fáze Merkuru postupně ubývá (od 0,72 po 0,38), tak bohužel klesá i jeho jasnost, ve zmiňovaných dnech od -0,7 do +0,5 magnitud. Fáze Merkuru by při jeho zdánlivém průměru 6 a pak 8 úhlových vteřin rozlišil jen slušnější dalekohled (průměr aspoň 12 cm a zvětšení minimálně 70).


Novoluní připadá na 22. května (v 19:38), o dva dny později by už Měsíc měl být vidět jako tenoučký srpek po západu Slunce. Pohybuje se po obloze vůči hvězdám „vlevo“, samozřejmě mnohem rychleji než planety. 24. května potká Venuši a taky Merkur.

Srpek Měsíce i Venuše můžou být slušně vidět už dost krátce po západu Slunce, ale na Merkur bez triedru je potřeba aspoň občanský soumrak, tedy střed Slunce 6 stupňů pod obzorem. Proto uvádím i tyto údaje a k nim stručný výtah z efemerid Venuše a Merkura.

Slunce od 20. do 24. května zapadá v 20:47 až 20:52; 4. června v 21:04.

Občanský soumrak ve dnech 20. až 24. května je v 21:27 až 21:33; 4. června v 21:46.

 

Detail Venuše a Merkura z předchozí fotky (18. 5. 2002 v 21:50). Kredit: Archiv autora.
Detail Venuše a Merkura z předchozí fotky (18. 5. 2002 v 21:50). Kredit: Archiv autora.

Kousek z efemerid:

20. 5. Venuše zapadá v 22:53; Merkur zapadá v 22:29

21. 5. Venuše zapadá v 22:46; Merkur zapadá v 22:34

22. 5. Venuše zapadá v 22:39; Merkur zapadá v 22:39

23. 5. Venuše zapadá v 22:32; Merkur zapadá v 22:43

24. 5. Venuše zapadá v 22:25; Merkur zapadá v 22:47

30. 5. Venuše zapadá v 21:37; Merkur zapadá v 23:00

4. 6. Venuše zapadá v 19:54; Merkur zapadá v 22:59

 

Konjunkce Venuše s Merkurem 22. 5.

Obě planety se teď zdánlivě pohybují docela rychle a hlavně opačnými směry (protože Merkur je teprve před konjunkcí), takže se k sobě přibližují opravdu hodně rychle. Přitom se viditelnost Venuše zhoršuje, ale ta má díky své jasnosti mocnou rezervu, zatímco viditelnost Merkura zlepšuje. Konjunkce Venuše s Merkurem nastane 22. 5. v 10 h, kvůli rozdílu deklinací přitom Merkur bude 0,9 stupně jižně, což při jejich západu vypadá jako „vlevo“.

Bez mocnější techniky ovšem nezbývá, než se dívat večer před konjunkcí, tedy 21. 5., nebo večer po ní, 22. 5. Nejlíp tak mezi 21:30 až 22:05 nízko nad severozápadem.

 

Konjunkce Venuše s Měsícem 24. 5.

Minulá konjunkce Měsíce s Venuší 26. 4. 2002 v 20:11 z Prahy. Teď to ale krátce před západem a při užším srpku bude vypadat jinak. Kredit: Archiv autora.
Minulá konjunkce Měsíce s Venuší 26. 4. 2002 v 20:11 z Prahy. Teď to ale krátce před západem a při užším srpku bude vypadat jinak. Kredit: Archiv autora.

Měsíc mine Venuši 24. května v 05 h, Venuše přitom bude 4,5 stupně severně. Nejlíp by to tedy bylo vidět už 23. 5. večer, jenže to bude Měsíc ještě tuze mladý, pouhých 27 hodin, takže by jeho spatření bylo obtížným kouskem. Zapadá v 21:41.

 

Celkem spolehlivě bychom měli Měsíc uvidět 24. května, to zapadá v 22:46. Venuše by měla být severně (při západu „vpravo“). To už bude i krátce po konjunkci Merkura s Měsícem, takže se tam taky nachomítne. Doporučeníhodný čas je mezi 21:30 až 22:10.

 

Konjunkce Merkura s Měsícem 24. 5.

Měsíc se mine s Merkurem 24. května v 13 h, Merkur bude 3,3 stupně severně.

 

Merkur v elongaci 4. 6.

Až do 4. dubna se bude Merkur od Slunce úhlově vzdalovat, i když stále pomaleji. Bohužel bude trochu slábnout jeho jasnost, takže nejsnadněji ho bude možné spatřit spíš něco před elongací, na přelomu května a června. Nejspíš v 21:45 až 22:20 nízko nad severozápadem.

 

Zrození Afrodíty. Dvě služebné pomáhají Afrodítě z příboje, poté co se zrodila z „mořské pěny“, asi 460 před n. l. Ludovisi Collection v Římě. Kredit: Marie-Lan Nguyen, Wikimedia Commons.
Zrození Afrodíty. Dvě služebné pomáhají Afrodítě z příboje, poté co se zrodila z „mořské pěny“, asi 460 před n. l. Ludovisi Collection v Římě. Kredit: Marie-Lan Nguyen, Wikimedia Commons.

Zkáza křehké vlasatice

V březnovém článku jsem taky zmiňoval naději na tehdy náhle zjasnivší kometu ATLAS (C/2019 Y4). Ta mohla v poslední dekádě května velice esteticky doplnit výše popsané produkce. Jenže se polámala, docela doslova, během dubna se rozpadla. To se kometám stává. Teď už tušíme, že ono zjasnění byla její labutí píseň. Kupodivu se zatím nerozptýlila nějak moc, takže slušnými dalekohledy je vidět jakýsi shluk a cosi jako „kometa v kometě“, jak píše Martin Gembec v článku odkazovaném dole v literatuře. Pěkné fotky jejího rozpadu i její předchozí slávy jsou v jeho dubnovém článku.

 

Literatura

Hvězdářská ročenka 2020. Praha: Academia.

Martin Gembec: 21. vesmírný týden 2020.
Server astro.cz.

Datum: 19.05.2020
Tisk článku

Paralelní světy - Kaku Michio
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 419 Kč
Paralelní světy
Kaku Michio

Diskuze:

Vyvěsil jsem na Wikimedia Commons

Zdeněk Kratochvíl,2020-05-22 17:37:52

fotky z 17., 18., 18. a 21. května.

https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Conjunctions_of_Venus_-_Mercury

Odpovědět

Venuše

Tomáš Novák,2020-05-21 15:59:25

Venuše byla bohyní lásky a krásy. Lásky i té fyzické - je to snad proto, že milencům po večerech už v dobách antiky hezky svítila? :-)

Odpovědět


Re: Venuše

Zdeněk Kratochvíl,2020-05-21 18:43:46

To byla, ale spíš je naopak ta planeta jenom pojmenovaná podle ní. Řekové na rozdíl od třeba Babylóňanů dali na planety poměrně málo, i když se v estetických popisech oblohy objevují už od Homéra. Ale např. astrologii dlouho neznali. (Jinak by současnou konkunkci chápali jako příležitost k lásce a umění, ale tu oni viděli skoro ve všem i bez toho.)
Navíc Venuše sice svítí moc hezky, ale neposvítí. Jen za výjimečných okolností je možné vidět stín vůči osvětlení od Venuše. Chce to její max. jasnost, extrémně tmavou oblohu a dobré oči. Viděl jsem to jen jednou.
Navíc většina Řeků moc nerozlišovala mezi láskou fyzickou a nějakou jinou, před Platónem nejspíš nikdo. Spíš se říkalo, že cit a sex je jeden bez druhého po nějakém čase smutný, to bylo základní erotické ponaučení.

Odpovědět

Mezitím se

Zdeněk Kratochvíl,2020-05-19 23:28:26

na astro.cz objevil článek:
https://www.astro.cz/clanky/ukazy/pozorujte-setkani-venuse-a-merkuru.html

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace