Jak vypadal Burianosaurus?  
…aneb Představuje se Zalmoxes

 

Kostra druhu Zalmoxes shqiperorum, menšího pozdně křídového ornitopoda, žijícího na území současného Rumunska. Burianosaurus augustai, žijící zhruba o 25 milionů let dříve na našem dnešním území, mohl vypadat podobně. Zde rekonstrukce kostry v expozici Přírodovědného muzea v Bruselu. Kredit: Ghedoghedo, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)
Kostra druhu Zalmoxes shqiperorum, menšího pozdně křídového ornitopoda, žijícího na území současného Rumunska. Burianosaurus augustai, žijící zhruba o 25 milionů let dříve na našem dnešním území, mohl vypadat podobně. Zde rekonstrukce kostry v expozici Přírodovědného muzea v Bruselu. Kredit: Ghedoghedo, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

V jednom nedávném příspěvku jsem se čtenářům pokoušel přiblížit pravděpodobný vzhled jediného známého českého teropoda, tedy dravého dinosaura. Je jím tzv. moravská tetanura, reprezentovaná fosilním zubem, identifikovaným poprvé roku 2012 Danielem Madziou.[1] Tento pozdně jurský dravec byl pravděpodobně zástupcem čeledi Megalosauridae (nebo některé blízce příbuzné vývojové skupiny) a jeho příbuzným a přímým současníkem byl západoevropský druh Eustreptospondylus oxoniensis. Zdaleka nejznámějším a nejlepším nálezem dinosauřích fosilií z našeho území je ale „kutnohorský ornitopod“, který byl roku 2017 pojmenován opět Danielem Madziou (spolu s Clintem Boydem a Martinem Mazuchem) jako Burianosaurus augustai.[2] Ani v případě tohoto dinosaura, žijícího počátkem pozdní křídy, nemáme k dispozici příliš kompletní fosilní materiál, proto jeho přesnou podobu neznáme. Mohl však vypadat podobně jako jiný evropský bazální zástupce kladu Iguanodontia, rabdodontid druhu Zalmoxes robustus. Tento menší býložravý dinosaurus obýval území současné východní Evropy v období nejpozdnější křídy, asi před 70 až 66 miliony let. Byl tak zhruba o 25 milionů let mladší než burianosaurus, celkově se mu ale mohl velikostí, anatomickými znaky i způsobem života podobat. Větší druh Zalmoxes shqiperorum byl s délkou až 4,5 metru a hmotností až kolem 250 kg poněkud mohutnější, oproti burianosaurovi však rozměrově příliš nevynikal.[3] Český ornitopod se totiž s délkou asi 3 až 4 metry nacházel přibližně mezi oběma druhy.[4] Zalmoxes je znám podle objevů fosilií na území rumunské Transylvánie, kde je poprvé popsal již baron Franz Nopcsa v roce 1899, tehdy ještě pod rodovým jménem Mochlodon.[5] Až o víc než století později, v roce 2003, však stanovil nové rodové jméno Zalmoxes americký paleontolog David B. Weishampel a jeho kolegové, když prováděli celkovou revizi fosilního materiálu a stanovili nový druh Z. shqiperorum.[6] Rodové jméno dinosaura odkazuje k božstvu starověkých Dáků zvanému Zalmoxis (někdy psanému jako Zalmoxes), postavě, která podle pověsti na tři roky zmizela a poté se znovu objevila, oplakávána jako dávno mrtvá. A stejně tak baron Nopcsa podle mínění Weishampela a jeho kolegů vyprostil zkameněliny dinosaura z jeho pomyslného hrobu a zajistil jim nesmrtelnost vědeckým popisem a pojmenováním. Jedno z nejkurióznějších dinosauřích vědeckých jmen bylo rázem na světě.

 

 

Model burianosaura, umístěný v pražském DinoParku v červnu 2018. Přesná podoba tohoto dinosaura zatím není známá, ale na základě porovnání s příbuznými druhy ornitopodů mohl „český“ dinosaurus skutečně vypadat zhruba takto. Autor blogu (výška 180 cm) doplněn pro velikostní měřítko. Kredit: Daniel Madzia, 2018.
Model burianosaura, umístěný v pražském DinoParku v červnu 2018. Přesná podoba tohoto dinosaura zatím není známá, ale na základě porovnání s příbuznými druhy ornitopodů mohl „český“ dinosaurus skutečně vypadat zhruba takto. Autor blogu (výška 180 cm) doplněn pro velikostní měřítko. Kredit: Daniel Madzia, 2018.

 

Zalmoxes byl pravděpodobně stádním býložravým tvorem, který se potuloval po oblastech někdejšího „ostrova Haţeg“, tedy velké ostrovní pevniny o rozloze kolem 80 000 km2, rozkládající se koncem křídového období na území dnešního Rumunska. Je možné, že se jednalo o ostrovního trpaslíka, který se postupným vývojem zmenšil a přizpůsobil se tak omezené potravní nabídce ostrova. Na druhou stranu byl Zalmoxes poměrně robustně stavěn a oproti svým předpokládaným evolučním předchůdcům byl (přinejmenším relativně) statnější a mohutnější. Celkově bychom jej mohli popsat jako menšího, převážně po dvou se pohybujícího býložravce s robustní hlavou trojúhelníkového profilu. Lebka byla oproti postkraniální kostře poměrně velká a zakončená charakteristickými „zobákovitými“ čelistmi z rohoviny. Nohy byly vybaveny relativně tupými drápy, ocas byl poměrně mohutný. Je pravděpodobné, že zalmoxes dokázal rychle běhat, přinejmenším na kratší vzdálenost. Vzhledem k nekompletnosti fosilního materiálu ale zatím není možné jeho anatomii a fyziologii detailněji prozkoumat.[7] Nejbližšími známými příbuznými zalmoxa jsou pravděpodobně rody Rhabdodon a Mochlodon, známé rovněž z pozdní křídy Evropy.[8] Fosilie zalmoxa byly objeveny v sedimentech souvrství Sânpetru a jeho současníky tak byly další dinosauří rody, jako byl mírně větší ornitopod Telmatosaurus, obrněný ankylosaur Struthiosaurus nebo „trpasličí“ sauropod Magyarosaurus. Z dravých teropodů odtud známe spíše menší rody, například Bradycneme, Heptasteornis nebo Elopteryx. Jediným relativně velkým teropodem je pak blíže neznámý původce fosilního zubu, označovaný jako Megalosaurus hungaricus.[9] Ten mohl být příležitostným lovcem zalmoxů, ale nic bližšího o něm zatím nevíme. Potenciální nebezpečí mohl pro býložravé ornitopody představovat i obří azdarchidní ptakoještěr Hatzegopteryx thambema, který byl na poměry pterosaurů robustně stavěný a mohl dokonce představovat dominantního predátora v nepřítomnosti větších teropodů.[10] Nebezpečím mohl být pravděpodobně jen pro malé nebo nemocné a přestárlé jedince rodu Zalmoxes, ani v tomto případě ale nevíme nic jistě. O to méně jisté je, jak vypadaly ekosystémy podobného, i když mnohem staršího rodu Burianosaurus. Závoj tajemství, který zatím halí „našeho“ jediného pojmenovaného dinosaura, mohou rozhrnout pouze případné budoucí paleontologické objevy.


Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz

 

Short Summary in English: Zalmoxes was a genus of rhabdodontid ornithopod dinosaur living during the Latest Cretaceous (about 70 to 66 million years ago) in what is now Romania. It was superficially similar to the only known named dinosaur species from the Czech Republic, Burianosaurus augustai.


 

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Zalmoxes

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/z/zalmoxes.html

https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_z/zalmoxes.php

http://www.dinochecker.com/dinosaurs/ZALMOXES

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=66740

 

[1] Madzia D. (2014). The first non-avian theropod from the Czech Republic. Acta Palaeontologica Polonica, 59: 855–862.

[2] Madzia, Daniel; Boyd, Clint A.; Mazuch, Martin (2017). A basal ornithopod dinosaur from the Cenomanian of the Czech Republic. Journal of Systematic Palaeontology: 1–13. doi:10.1080/14772019.2017.1371258

[3] Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 312

[4] Fejfar, O.; Košťák, M.; Kvaček, J.; Mazuch, M.; Moučka, M. (2005). First Cenomanian dinosaur from Central Europe (Czech Republic). Acta Palaeontologica Polonica. 50 (2): 295–300.

[5] Nopcsa, F. (1899). „Dinosaurierreste aus Siebenbürgen (Schädel von Limnosaurus transsylvanicus nov. gen. et spec.), Denkschriften der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften“. Mathematisch-Naturwissenschaftliche Classe. 68: 555–591.

[6] Weishampel, D.B.; Jianu, C.-M.; Csiki, Z.; Norman, D.B. (2003). „Osteology and phylogeny of Zalmoxes (n. g.), an unusual euornithopod dinosaur from the Latest Cretaceous of Romania“. Journal of Systematic Palaeontology. 1 (2): 65–123. doi: 10.1017/S1477201903001032

[7] Ősi, A.; Prondvai, E.; Butler, R.; Weishampel, D. B. (2012). Evans, Alistair Robert (ed.). „Phylogeny, Histology and Inferred Body Size Evolution in a New Rhabdodontid Dinosaur from the Late Cretaceous of Hungary“. PLoS ONE. 7 (9): e44318. doi: 10.1371/journal.pone.0044318

[8] McDonald, A. T.; Kirkland, J. I.; Deblieux, D. D.; Madsen, S. K.; Cavin, J.; Milner, A. R. C.; Panzarin, L. (2010). Farke, Andrew Allen (ed.). „New Basal Iguanodonts from the Cedar Mountain Formation of Utah and the Evolution of Thumb-Spiked Dinosaurs“. PLoS ONE. 5 (11): e14075. doi: 10.1371/journal.pone.0014075

[9] Weishampel, David B.; Dodson, Peter; and Osmólska, Halszka (eds.): The Dinosauria, 2nd Edition, Berkeley: University of California Press. 861 pp. ISBN 0-520-24209-2

[10] Naish, D.; Witton, M. P. (2017). „Neck biomechanics indicate that giant Transylvanian azhdarchid pterosaurs were short-necked arch predators“. PeerJ. 5: e2908. doi: 10.7717/peerj.2908

Datum: 08.06.2020
Tisk článku

Paralelní světy - Kaku Michio
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 494 Kč
Paralelní světy
Kaku Michio

Diskuze:

Burianosaurus

Tomáš Novák,2020-06-08 15:39:55

Osobně si myslím, že to byl poměrně kurzoriální, spíše po dvou se pohybující ornitopod. Mohl vážit tak do 200 kg, což by odpovídalo údajům v článku. Škoda, že se nedochovalo víc fosilií, snad se to do budoucna změní.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace