Může být shoda na energetické koncepci v Česku?  
Stále více se blíží zlomové období z hlediska energetiky v našem regionu i celé Evropě. Je tak stále důležitější, aby se v Česku přistoupilo k radikálnějším krokům, které by umožnily přechod a modernizaci naší energetiky. Je však vidět, že se zatím nedaří nalézt shodu a realizovat potřebné konkrétní kroky.

Podaří se najít shodu na finančním modelu pro podporu obnovitelných zdrojů? (Foto Vladimír Wagner).
Podaří se najít shodu na finančním modelu pro podporu obnovitelných zdrojů? (Foto Vladimír Wagner).

V poslední době se však zdá, že se začíná objevovat určitá širší vůle ke kompromisu a shodě. Příkladem můžou být materiály Stínové uhelné komise k jaderné energetice. Tato je dominantně tvořena reprezentanty protijaderně nastavených environmentálních aktivistických skupin. Přesto je k možnému využití jaderné energie při přechodu k nízkoemisní energetice v Česku poměrně velmi vstřícná. Je pochopitelně otázkou, do jaké míry návrh reprezentuje shodu komise a do jaké míry jde o názor daného jejího člena. Přesto by to mohlo znamenat určitý posun v prioritách a ochotu k hledání kompromisu s cílem reálného posunu na cestě k dosažení snížení emisí.

 

Na čem by nejspíše mohla panovat shoda

Proto bych se pokusil formulovat základní mantinely, které ohraničují budoucí cestu energetiky u nás a mohly by být v Česku základem širší shody. Jde o těchto několik důležitých faktů.

 

Je nesporné, že Česko a celá Evropa odejde od uhlí a s největší pravděpodobností bude stále větší tlak na odchod i od dalších fosilních zdrojů a prosazování snížení emisí oxidu uhličitého. Je tak třeba počítat například s růstem ceny emisních povolenek v Evropské unii a zavádění dalších nástrojů pro omezování emisí oxidu uhličitého.

 

Česká republika tak musí zvýšit podíl nízkoemisních zdrojů ve svém energetickém mixu. Nemá větrné pobřeží a její geografická poloha a poměrně vysoká hustota osídlení omezuje možnosti využití většiny obnovitelných zdrojů. Musí tak vytvořit rozmanitý energetický mix a nemůže spoléhat na nějaký dominující zdroj, kterým může být voda v Rakousku či Švédsku, vítr v Dánsku, Německu a Velké Británii nebo slunce ve Španělsku a Itálii.

 

V Česku i Evropě bude sílit tlak na elektrifikaci dopravy i dalších oblastí a zároveň lze čekat tlak na úspory a zvýšení efektivity využití energií. Dopady těchto trendů lze těžko odhadnout, takže budoucí vývoj spotřeby energií u nás lze jen těžko předvídat.

Česká republika je silně zapojena do energetické sítě v regionu a dominantně ovlivňována energetickou koncepcí Německa. Je tak vhodnější, aby energetický mix Česka německý doplňoval, než aby jej kopíroval. V době, kdy budou v Německu přebytky ve výrobě elektřiny, bude i u nás tato komodita laciná.

 

Shoda nejspíše panuje i v tom, že by bylo dobré nevyvážet fosilní elektřinu. Prioritně pak omezovat výrobu a vývoz té uhelné. Zároveň by však nemělo neuvážené zavírání energetických zdrojů a snížení produkce elektřiny ohrozit dostupnost a cenu elektřiny pro náš průmysl a obyvatelstvo. V Česku je životní úroveň značně závislá na průmyslu a případné zhoršení dostupnosti elektřiny a významné zvýšení její ceny by mohlo mít i dramatické sociální dopady.

 

V energetice probíhají současně na jedné straně cesta k stále větší centralizaci, na druhé pak se do energetické sítě zapojuje stále větší počet malých decentralizovaných zdrojů. Příkladem toho prvního trendu jsou například velké větrné farmy na severu Evropy, které vyrábí elektřinu pro spotřebitelé ve vzdálenostech mnoha stovek kilometrů. Vede to k nutnosti budovat velmi dlouhá vedení velmi vysokého napětí pro výkony v řádu gigawattů. Že nejde o jednoduchou záležitost, se přesvědčuje Německo, které chce nahradit jaderné a uhelné zdroje v Bavorsku z velké části právě větrnou energii ze severu. Druhý trend je symbolizován například stále větším počtem fotovoltaických zdrojů na střechách budov a nutností tyto fluktuující zdroje řídit v prostředí rychlých změn výroby a spotřeby konkrétních malých výrobců a spotřebitelů pomocí inteligentní sítě.

Najde se shoda na realizaci výběru dodavatele nového bloku pro Dukovany? Jedním z možných kandidátů je korejská firma Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP), která dokončuje své bloky ve Spojených arabských emirátech (foto Vladimír Wagner).
Najde se shoda na realizaci výběru dodavatele nového bloku pro Dukovany? Jedním z možných kandidátů je korejská firma Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP), která dokončuje své bloky ve Spojených arabských emirátech (foto Vladimír Wagner).

Na čem shoda nepanuje

Na bodech formulovaných v předchozích bodech se většina odborníků i veřejnosti pravděpodobně shodne. Na druhé stráně jsou mezi odborníky i ve veřejnosti rozdílné názory na to, které konkrétní nízkoemisní zdroje nahradí odstavované uhelné a stárnoucí zdroje jiného typu. Stejně tak není shoda na tom, k jakému podílu centralizované a decentralizované energetiky by bylo vhodné dospět. Není shoda ani na tom, jak rychle a jakou formou by mělo proběhnout uzavírání uhelných bloků a odchod od ostatních fosilních zdrojů.

 

Možnosti využití fotovoltaiky i větru velice silně závisí na pokroku v oblasti ukládání energie a pokroku v zavádění chytrých prvků do energetiky. Stejně tak může ovlivnit míru budoucího využití jaderné energie hlavně v decentralizované podobě pokrok v oblasti malých modulárních reaktorů. Je tak jasné, že budoucí technologický průlom v některé ze zmíněných oblastí může přinést i značnou výhodu pro danou energetickou oblast. Bylo by tak dobré, aby případný průlom mohla česká energetika využít. Ovšem na tom, kdy a jaké takové technologické průlomy se uskuteční shoda nepanuje.

 

Shoda nepanuje ani v tom, jak rychle a jakým způsobem by mělo probíhat odstavování uhelných bloků a jak a jak dlouho by se měly využívat ostatní fosilní zdroje, zvláště plynové. Ještě složitější otázkou s řadou různých názorů je transformace technologií zajišťujících teplo nejen pro domácnosti, hlavně v oblasti centrálních zdrojů tepla.

 

Co by se mohlo a mělo vyřešit na cestě k nízkoemisnímu mixu

V oblasti jaderných zdrojů probíhá po dokončení dvou bloků v Temelíně v přípravě nových zdrojů dlouhodobé přešlapování. Po zrušení tendru na dostavbu Temelína je shoda v tom, že případné další bloky by se nejdříve měly stavět v Dukovanech. Zde by se totiž měla postupně připravovat náhrada stávajících bloků. Je poměrně vysoká shoda na tom, že by se současné dukovanské bloky měly provozovat celkově padesát nebo dokonce šedesát let. Přesto však je třeba počítat s tím, že by se mělo už nyní pracovat na jejich náhradě.

 

Je třeba najít způsob financování, vybrat dodavatele a stavbu realizovat. Česko má v jaderné energetice dlouhodobou tradici a je zde řada firem, které jsou do budování jaderných technologií zapojeny. Přesto je však otázka, jak se podaří překlenout dlouhou mezeru a jestli budeme schopni realizovat první nový blok u nás po dlouhé době. Právě výstavba jednoho nového bloku v Dukovanech by mohla ukázat, jaké schopnosti v jaderné energetice máme. Pokud bude realizace výstavby nového bloku probíhat úspěšně, bude možné na základě získaných zkušeností přistoupit i k výstavbě dalších v Dukovanech a Temelíně. Na základě získaných zkušeností pak třeba ve vzdálenější budoucnosti využít případný technologický průlom v oblasti malých modulárních reaktorů.

 

V oblasti větrných zdrojů zůstává dlouhodobá stagnace, kdy hlavně kvůli odporu místních komunit se nové větrné turbíny téměř vůbec nestaví. Po velkém boomu v letech 2009 a 2010 je i v oblasti fotovoltaických elektráren u nás dlouhodobá stagnace. I zde je třeba najít vhodný model financování a ukázat, jaký potenciál v této oblasti reálně máme. Na základě prvních realizovaných projektů a zkušeností s nimi pak bude možné podíl těchto zdrojů zvyšovat.

 

Přehled výroby, spotřeby a emisí oxidu uhličitého za poslední měsíc ukazují, že i v Německu v době ideální pro využití fotovoltaiky je velkou část elektřiny nutno získat z fosilních zdrojů.
Přehled výroby, spotřeby a emisí oxidu uhličitého za poslední měsíc ukazují, že i v Německu v době ideální pro využití fotovoltaiky je velkou část elektřiny nutno získat z fosilních zdrojů.

Je také třeba najít efektivní způsob podpory možností ukládání energie a chytrého řízení sítě. Jisté možnosti jsou už i v současném systému a lze je zapojit i v době, kdy zde ještě nebudou nové jaderné bloky nebo větší výkony v nových obnovitelných zdrojích. Zároveň by se měla ukázat cesta, jak v budoucnu podpořit v tomto směru vyšší používání fluktuujících obnovitelných zdrojů. A využít případně technologické průlomy v oblasti obnovitelných zdrojů, ukládání energie a kooperace pomocí chytrých sítí.

 

 

Je jasné, že ještě řadu let se naše energetika neobejde bez fosilních zdrojů, a ani těch uhelných. Je tak potřeba zajistit, aby se využívaly efektivně a ekologicky pro potřeby Česka, a elektřina z ní nesloužila k exportu. Zároveň je jasné, že by důraz měl být při jejich využívání na kogeneraci a co nejvyšší efektivitu i ekologický přístup.

 

Závěr

Je jasné, že zhruba do třiceti až čtyřicet let bychom měli přejít k dominantně nízkoemisní energetice. V každém případě je evidentní, že u nás to bude mix obnovitelných a jaderných zdrojů. Jak konkrétně se tento přechod realizuje a k jakému podílu jednotlivých nízkoemisních zdrojů se dospěje, lze těžko nyní odhadnout.

 

Ovšem pro efektivní přechod a postupné vyladění energetického mixu by přispělo, kdyby se dosáhlo alespoň základní shody v široké odborné komunitě i veřejnosti. Zatím se však bohužel zdá, že řada lobbystických skupin se více věnuje boji proti jiným zdrojům než snaze ukázat potenciál a možnosti toho jejich. Pokud by se dosáhlo společné podpory zmíněných projektů, které by na reálných příkladech ukázaly naše schopnosti a potenciál v daných oblastech, byl by to obrovský úspěch. A zároveň by se také realizoval skutečný pokrok v cestě za nízkoemisním mixem. Další kroky by se pak mohly dělat již na základě konkrétních zkušeností s reálným budováním a využíváním jednotlivých zdrojů.

 

Pokud by proponenti různých zdrojů a cest shromáždili a prezentovali přehled překážek, které stojí v cestě k realizaci jejich zdrojů, a pomohli v hledání vhodného a efektivního finančního modelu a zákonného rámce pro jejich podporu, mohly by se vytvořit podmínky pro první etapu realizace jednotlivých komponent našeho nízkoemisního mixu. Tato první etapa by pak umožnila získat zkušenosti pro realizaci dalších etap.

 

V případě fosilních zdrojů jde hlavně o zajištění energetické bezpečnosti a pokrytí výkonové dostatečnosti v době, kdy nízkoemisní zdroje a baterie nestačí. Proto je také třeba najít finanční model a zákonný rámec, který by je v této úloze podpořil a omezil vývoz jejich energie do zahraničí.

 

V roce 2022 budou v Německu odstaveny všechny jaderné bloky, zároveň bude v následujících několika letech uzavřen velký počet uhelných bloků u nás i v našem okolí. Na realizaci jejich nízkoemisní náhrady je tak relativně málo času. Časový rámec výstavby nového jaderného bloku je poměrně dlouhý, i když u nás máme výhodu výstavby na připravených a schválených místech, kde je podpora výstavby veřejnosti v okolí poměrně silná. Pokud se vezme výstavba větrných turbín odpovídajícího výkonu, tak nalezení dostatečného počtu vhodných míst a získání potřebné podpory okolních komunit i potřebných stavebních povolení nebude patrně kratší, spíše naopak.

 

Zároveň budeme muset svou cestu k nízkoemisní energetice prosadit v rámci Evropské unie. Tomu by významně pomohla široká odborná i politická shoda na základních mantinelech. Ta by měla zahrnovat dostatečnou vůli po kompromisu. Žádný z finančních modelů a zákonných rámců totiž nemůže být ideální a uspokojující plně úplně všechny. Právě široká rámcová shoda a podpora energetické koncepce by usnadnila vyjednávání České republiky v rámci Evropské unie. Zde by bylo dobré, kdyby se politické strany a aktivistické skupiny vyhnuly zneužívání tohoto tématu k politickému a ideologickému boji.

 

Dostatek ekologicky přijatelné energie je klíčovou podmínkou pro udržitelný rozvoj naší civilizace a společnosti. Proto by jedna z následujících konferencí institutu Equilibrium měla být věnována právě tomuto tématu. S vysokou pravděpodobností by se měla uskutečnit 30. září 2020. I když je její zaměření spíše na dlouhodobé koncepce a vize, tedy třeba právě na těch následujících čtyřicet let, mělo by jít i o hledání právě popsané rámcové shody ve společnosti na směřování současné vize a hledání nástrojů, které by podle zainteresovaných odborníků pomohly odstranit překážky v její realizaci. Jednodenní konference by dopoledne byla věnována jednotlivým typům zdrojů, jejich uplatnění a kooperaci v energetickém mixu, přehledu, které překážky brání u nás jejich co nejefektivnějšímu nasazení, i jisté vizi jejich vzdálenější budoucnosti. Odpoledne by pak bylo věnováno hledání souběžné cesty k centralizaci i decentralizaci energetiky. Diskutovaly by se nástroje k podpoře energetické kooperace na velké vzdálenosti a s velkými výkony na jedné straně, i možnosti chytrých sítí v mikroregionech a obecném uplatnění konceptu, který by se dal označit jako Energetika 4.0, na straně druhé.

 


 

Poznámka: Rámcový přehled o problematice energetiky ve světě i u nás si lze udělat z článku cyklu věnovaného tomuto tématu (větrné zdroje, jadrné zdroje, fotovoltaické zdroje, cesty k nízkoemisní energetice, nízkoemisní scénáře v Česku, vodní elektrárny, akumulace a regulace sítě, geotermální energie a využití biomasy).

Datum: 06.07.2020
Tisk článku

Paralelní světy - Kaku Michio
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 419 Kč
Paralelní světy
Kaku Michio

Diskuze:

Dodavatel JE z geopolitického hlediska

Michal Lenc,2020-07-13 16:45:15

Já bych naopak, politiku z výběre dodavatele JE nevyškrtával. Pokud bude naším oficiálním stanoviskem, že nemáme rádi Rusko, tak je podle mě blbost jim dávat zakázku na JE za nějakých 300mld.
Když už nemůžeme JE navrhnout a postavit sami, měli bychom si vybrat dodavatele, ze země, která je nám politicky nebo obchodně blízká. U takhle drahého a potencionálně rizikového kšeftu bych preferoval vybrat zemi, se kterou máme vztahy vysloveně přátelské nebo alespoň neutrální a obchodně profesionální.

Kdo všechno dnes ještě reálně staví elektrárny krom rusů a číňanů? Zazněla tu Francie a Jižní Korea, Westinghouse je čí?

Odpovědět


Re: Dodavatel JE z geopolitického hlediska

Bohumil S.,2020-07-13 17:55:53

Otázka je, komu tím sloužíme, že "oficiálně nemáme rádi Rusko"?
Proč pořád musíme někomu dělat podržtašku? Co je nám do nějakých velmocenských třenic mezi USA a Ruskem? Proč nemůžeme zase někdy v dějinách vystupovat jako suverenní stát a jednat podle toho, co je výhodné pro NÁS?

Odpovědět


Re: Re: Dodavatel JE z geopolitického hlediska

Michal Lenc,2020-07-13 18:35:13

Teď už asi odbíháme spíš k politice. Ale to nemůžeme mít neradi Rusko sami za sebe? Musíme tím někomu sloužit? Poláci taky nemají rádi Rusko, ale to neznamená, že automaticky někomu slouží.

Myslím si, že k tomu, abychom neměli rádi Rusko aktuálně USA vůbec nepotřebujeme. Dokonce si troufám říct, že z Geopolitického hlediska má Evropa víc důvodů nemít ráda Rusko, než USA.

Odpovědět


Re: Re: Re: Dodavatel JE z geopolitického hlediska

Bohumil S.,2020-07-13 19:46:14

Pokud mě někdo neohrožuje a není vůči mě agresivní, považuji za dospělé, chovat se k němu přátelsky a když to není možné, tak aspoň neutrálně.
Pokud cítíte Rusko jako reálnou hrozbu pro střední Evropu, je to váš názor a nebudu vám ho vymlouvat, i když ho nesdílím. Pokud by Rusko bylo skutečnou hrozbou, tak samozřejmě platí, že "bezpečnost je na prvním místě".
Pokud vám jde ale jen o to, že chcete sloužit nějakému "vyššímu principu", počítejte s tím, že nás tento "vyšší princip" může stát řádově 100 miliard korun. (Pokud si objednáme "dražší, zato horší" reaktory).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Dodavatel JE z geopolitického hlediska

Bohumil S.,2020-07-13 19:56:18

Jenom doplním, že pokud jde o Čínu, tam bych byl mnohem opatrnější a reaktory bych od nich nekupoval. Čínu považuji narozdíl od Ruska za rostoucí hrozbu pro celý západní svět.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Dodavatel JE z geopolitického hlediska

Miroslav Stuchlík,2020-07-15 20:09:46

S naší historickou zkušeností považuji nelásku k rusku (resp. jejím politikům, lidi tam politiku ovlivní ještě míň než my u nás) za zcela logickou. Opak považuji za jistou formu Stokholmského syndromu nebo obyčejnou mentální nedostatečnost.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Dodavatel JE z geopolitického hlediska

Bohumil S.,2020-07-16 21:56:36

Bavíme se o obchodní spolupráci s Ruskem. Ta se odehrává denně, když od nich odebíráme ropu a plyn ve velkém. Nejen my - půlka Evropy. To je v případě vyostření vztahů s Ruskem mnohem nebezpečnější. Když nám zavřou kohoutky, jsme za 3 měsíce na suchu. Naproti tomu reaktor nám jednou postavěj a pak už nám na něj sáhnout nemůžou. Vám tedy osobní zášť brání vybrat si podle nejlepší nabídky? Já preferuji konstruktivnější a pragmatičtější přístup.

Odpovědět

V podstate

Mojmir Kosco,2020-07-09 08:24:25

Je spousta moznosti jak vyrobit elektrinu.kazdy ma svuj plus nebo minus.
U dostavby JE by to chtělo uzavrit dohodu s okolim .Za sebe pridávám ze by to chtelo vědět kolik stálo vystavba Temelina včetně úvěru protoze je sice hezke zese pise 100 mld stavební části a pod čarou ze stat prijal zaruky...a nějakým nadnarodnim auditorem .treba by to vrátilo důvěřu ve financování JE .

Jsou dva výrazné problémy to je skladovani vyrobené elektriny ajejí fistribuce .skladovani je problem mne se líbí smer od siemense ukládání do magmatu .U distribuce je to prechod se stridaveho na stejnosmerny proud coz je zatizeno 100letou infrastrukturou.

Ovsem kromě skladování jsou to otazky spolupráce dohody. Osobni napadani je jednodzssi i kdyz k nicemu nevede

Odpovědět


Re: V podstate

Bohumil S.,2020-07-09 09:02:00

Důvěru ve financování JE vrátí, když se k němu přestanou hlasitě vyjadřovat soukromí investoři ČEZu. Soukromé investory zajímají investice s finanční návratností řádově kolem 10ti let. To je u JE nereálné. Tak dlouho trvá jenom výstavba. Ale potom vyrábí JE levnou a spolehlivou elektřinu další půlstoletí.

Soukromé investory ČEZu nezajímají strategické investice do budoucna, zajímá je zisk v krátkodobém horizontu. Proto se starají o to, aby v českém mediálnlím prostoru hlasitě zněly hlasy o ekonomické nevýhodnosti a rizikovém financování.

Osázet les po vykácení je také finančně nevýhodné. Finanční zisk z toho příjde až za dalších 80 let. Toho se vlastník lesa ani nedožije. Ale díkybohu mu to přikazuje zákon.

Odpovědět


Re: Re: V podstate

Mirek Bárta,2020-07-09 16:02:51

Ano. Minoritní akcionáři ČEZu, vedení M. Šnobrem, chtějí maximalizaci zisku v co nejkratší době. Investování ČEZu do jaderné energetiky jde proti jejich zájmům.

M. Šnobr pro ovlivnění laické veřejnosti využívá zcela selektivně vybrané argumenty, argumenty odporující jeho názorům zcela ignoruje. Já se divím, že M. Šnobra vůbec někdo poslouchá, jaderné problematioe sice vůbec nerozumí, ale o to víc do toho chce mluvit. Bohužel, na valných hromadách ČEZu mu to nemohou zakázat, protože je akcionář.

Odpovědět


Re: V podstate

Honza Kohout0,2020-07-09 18:06:01

Jak se bude při použití stejnosměrného proudu dělat transformace napětí? Těžko se povede při "bytových" 240V.

Odpovědět


Re: Re: V podstate

Vojtěch Běhunčík,2020-07-09 18:24:07

A high-voltage, direct current (HVDC) electric power transmission system (also called a power superhighway or an electrical superhighway) uses direct current for the bulk transmission of electrical power, in contrast with the more common alternating current (AC) systems.
viz
https://en.wikipedia.org/wiki/High-voltage_direct_current

Odpovědět


Re: Re: V podstate

Bohumil S.,2020-07-09 19:24:35

Transformace není problém. Dálková stejnosměrná vedení jsou dobrá cesta. Je ale mnohem levnšjší stavět stabilní zdroje elektřiny v místě spotřeby, než stavět nestabilní zdroje a pak elektřinu dopravovat tisíce kilometrů daleko. Už teď se u nás musí kvůli OZE investovat miliardy korun do posílení přenosové soustavy. Vše kvůli OZE.

Odpovědět


Re: Re: Re: V podstate

Mirek Bárta,2020-07-09 19:54:07

Docela by mě zajímalo kritérium, kdy se vyplatí přenos ss vedením, aby se předešlo ztrátám v ac vedení. To ale jistě závisí na mnoha parametrech - na napětí, na terénu, na použitých stožárech, na transformátorech atd.

Zajímavý v tomto směru je rok 2019 v Číně:
ss vedení UHVDC dokáže přenášet 12 GW na 3 293 km spojující dva body, napětí víc než milion voltů. Transformátor 1 110 kV postavil Siemens (váží 800 t).
Pro porovnání: špičkový celkový výkon elektráren u nás je prý 11,7 GW.

Odpovědět

Musím dát za pravdu panu Wagnerovi,

Pavel Nedbal,2020-07-07 18:29:41

opravdu nic jiného, než výstavba jaderných bloků nás nečeká, pokud chceme být přiměřeně nezávislí. Jestli je uhlí ještě dost, nerozhoduje, je důležité jej přestat spalovat a využívat jej k jiným účelům. Bohužel výběr dodavatele je natolik zpolitizovaná věc, že může vést k naprosto nevhodné volbě. Připadá mi, že se záměrně rozdmychalo nepřátelství s Ruskem, aby toto mohlo být prohlášeno za nežádoucí a ze hry vyloučeno. Přitom by šlo o ekonomicky dobře vyzkoušenou variantu s velkým zapojením vlastních firem, spolehlivého dodavatele kvalitního paliva a dokonce i možnost ujednání o odběru paliva vyhořelého. Jako vyslovenou tragedii považuji volbu ztroskotaného Westinghouse (m.j. víte o jejich palivových tyčích, které musely být vyřazeny, že?) a také nešťastné Frantíky, jejichž sláva v této oblasti pomalu upadá, a jsou, mírně řečeno, nespolehliví co do termínů. Co se J. Koreje týče, není dost referencí. A tak nevhodná volba bude mít za následek zpožďování a zdražování. Vždyť jak Dukovany, tak i Temelín vyrábějí v rozumné ceně a rentují se, že.
Principielně bych neměl námitky jádra se i vzdát, ale jak každý, kdo umí trochu počítat a vyzná se v elektrochemii, dokáže spočítat, že sezónní uskladnění energie ze solárů a větrníků je naprostá fikce, ať již se jedná o baterie, nebo vodík. Tudy to prostě nejde, fyzikální zákony nelze oblafnout.
Jediná cesta, která ovšem spotřebu fosilních zdrojů zcela neruší, je ta německá, postavit další hafo větrníků v Severním Moři, natáhnout VVN linky sever-jih a postavit plynové (paroplynové) automatické/bezobslužné, nebo poloobslužné elektrárny pro vykrývání "děr" obnovitelných zdrojů. Koneckonců, proč myslíte, že staví Nord Stream 2? Němci dostanou levný plyn za podporu Ruska a možnost německého exportu do Ruska, o který obě strany stojí.
My ale podmínky pro tolik větrníků nemáme, solár u nás funguje jen nevalně a tolik plynu za takových podmínek nedostaneme.
Takže ještě provokace: připojme se k Německu jako další spolková země, VVN vedení veďme přes naše území, když se Němcům nelíbí, a předejme jim provozování elektrovýrobního systému.
Ještě jedna věcná připomínka: a to se zde mluví pouze o uhlí a elektřině pro stávající používání. Ale máme ještě dva velké spotřebitelské bloky: -dopravu a její budoucí (?) elektrifikaci, -a vytápění. I to potřebuje mít svoje zdroje, a není to málo!

Odpovědět


Re: Musím dát za pravdu panu Wagnerovi,

Ivo Hlavůněk,2020-07-07 20:09:05

S Ruskem nikdo žádné nepřátelství nerozdmýchává, stačí, když nás přestanou považovat za svoji kolonii.
Rosatom měl plnit evropské bezpečnostní standardy v roce 2018 a teď je jasné, že to nebude dřív než v roce 2022.
Dalším skvělým dokladem jejich kompetence je třeba elektrárna Hanhikivi.

Odpovědět


Re: Re: Musím dát za pravdu panu Wagnerovi,

Mirek Bárta,2020-07-08 12:48:46

Jste prostě ***.

A pokud jde o finskou JE v Hanhikivi, tak ta stará ruská patří mezi JE s nejvyšším procentním využitím v roce. A pokud jde o její dostavbu - zatím se teprve začíná stavět infrastruktura. Fennovoima očekává udělení licence k vlastní stavbě JE v r. 2021 (podobně jako PAKS II). Zatím se předpokládá uvedení VVER-1200 do komerčního provozu v r. 2028.

Zato společnost EDF se svým reaktorem EPR stavěným ve Finsku v Olkiluoto prokázala nekompetentnost jak po technické, tak i po ekonomické stránce. A to se chtějí účastnit dostavby Dukovan.

Odpovědět


Re: Re: Re: Musím dát za pravdu panu Wagnerovi,

Mirek Bárta,2020-07-08 13:23:37

Upřesnění: tou starou ruskou JE jsem nemyslel JE v Hanhikivi, ale v Loviisa (I, II) s reaktory VVER V-213 v komerčním provozu od 1977 a 1981.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Musím dát za pravdu panu Wagnerovi,

Ivo Hlavůněk,2020-07-11 16:16:22

Vaši jistotu v hodnocení Vám závidím, ať už se týká první nebo druhé části mého příspěvku. Nicméně byste mi mohl upřesnit, jak souvisí kvalita 40 let staré udržované elektrárny s kompetentností současného Rosatomu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Musím dát za pravdu panu Wagnerovi,

Vladimír Wagner,2020-07-12 09:02:24

Pane Hlavůněk, zatímco pan Bárta zde dal seriozní informace, vy tu dáváte jen nesmyslné výroky. Pan Bárta ukázal, že už dávní předchůdci bloků VVER1200 splňují evropské i finské bezpečnostní normy a jsou velmi kvalitním zařízením. Vaše tvrzení, že VVER1200 nesplňuje evropské bezpečnostní normy, je nesmysl. Splňuje je, což jasně dokládá i to, že lze tyto bloky postavit i v bezprostřední blízkosti Evropské unie (Bělorusko) a lze zahájit přípravu jejich konkrétní realizace v samotné Evropské unii (projekty Paks a Hanhikivi). To, že se zdrželo podání žádosti pro zahájení výstavby v konkrétní lokalitě, je o něčem úplně jiném. Jak vidíme i z Olkiluota, jsou finské orgány jaderného dozoru velmi striktní a tak je dobrá detailní příprava důležitá. A jak píše pan Bárta, v Hanhikivi by licence, stejně jako v Paksi, kde by projekt konkrétní realizace nedávno podán k posouzení, měla být získána v příštím roce.

Odpovědět

Jiří Pirkl,2020-07-07 15:52:42

1.Zásoby uhlí
Ano, pokud pomineme limity uhlí máme dost. S limity je to horizont 10-15let. Letos by to měla řešit uhelná komise.
https://www.mpo.cz/assets/cz/ministr-a-ministerstvo/tiskove-informace/2015/6/Dlouhodoba_prognoza_trhu_HU_15_6.pdf
2. bateriová úložiště
Píšete "zatím opravdu...." Ale my se bavíme o budoucnosti a tam se Vám budou postupně vyhlazovat ty denní fluktuace co máte v grafu.
3. Jaderné bloky (nejsem proti JE)
Pokud stát bude dorovnávat cenu vyrobené energie(z kapes daňových poplatníků) tak to ekonomicky nebude dávat smysl ať to nazýváte jakkoli. ČEZ sám by to nestavěl přesně z tohoto důvodu ale vymyslelo se to tak, že to objedná stát a bude zároveň hradit ztrátu.
4. Co se nám může vymstít konkrétně?
ČR není ostrovní systém i když ho samozřejmě technicky zrealizovat jde.

Odpovědět


Re:

Vladimír Bzdušek,2020-07-07 17:33:59

Reakcia:
cca. v r. 1988 sme boli (zjednodušene) len milimetre od sebestačnosti vyváženého energetického systému ČSSR. Ak si niekto myslí, že kecám, tak nájdem príslučné odložené články z tej doby, od skutočných odborníkov-energetikov. Tu vôbec nejde o politiku, to je vec zodpovedajúcej životnej úrovne spoločnosti. (Určitým spôsobom som pracoval v energetike 1982-2017, a niečo o tom viem)

Odpovědět


Re:

Vladimír Wagner,2020-07-07 21:28:04

1) Když si pročtete Vámi odkazované materiály, tak vidíte, že situace silně závisí na tom o jaký druh uhlí jde a pro co je určeno. Jsou zdroje, pro které vydrží uhlí poměrně dlouho. Chybí uhlí hlavně pro teplárenství, které musí být kvalitnější. Ovšem v současné době to spíše vypadá, že dokonce cena emisních povolenek a další okolnosti možná povedou k rychlejšímu odstavení uhelných zdrojů. Zásoby uhlí tak opravdu nemusí být problém.
2) U bateriových úložišť to bez technologického zlomu k většímu pokrytí denního a hlavně sezónního diagramu nepovede. A jak píši i v článku, otázka, kdy k potřebnému technologickému zlomu dojde, je otevřenou otázkou a nelze na to spoléhat.
3) V daném případě je účast státu dána nutností snížit hlavně politické riziko investice a i úroky půjček. Zároveň umožňuje vzít v úvahu dlouhou životnost jaderné elektrárny. Stát tak nemusí splatit investici a zajistit zisk tak rychle, jak je to nutné od soukromého investora. To umožňuje finanční model, který zajistí cenu elektřiny nižší než je třeba ta obnovitelná u nás.
4) Nejsme ostrovní režim, ovšem všichni okolo nás, a hlavně Německo, budou mít nedostatek na počasí nezávislých zdrojů. Takže v případě, kdy nebude dostatek větru a slunce, bude nedostatek elektřiny v celém regionu a nikdo jiný nám nepomůže.

Odpovědět

Vývoz energie se měl regulovat už dávno...

Jiří Pirkl,2020-07-06 21:44:42

Je úsměvné, že se začíná řešit vývoz energie až v době kdy už je uhlí téměř vytěženo. Jakou váhu mají v těchto úvahách bateriové systémy jejichž cena neustále klesá(zdroj Bloomberg), velké systémy, domácí baterie a auta? Ty by měly zásadní vliv na vyrovnání poptávky po energii mezi nocí a dnem a samozřejmě stabilizaci frekvence. U stávajících jaderných elektráren by se měla řešit co nejdelší životnost. Nové jaderné elektrárny které se staví v Evropě bohužel ekonomicky smysl moc nedávají (vysoká cena a pak její značné navýšení) u nás by to asi jiné nebylo. Nejlepší by bylo využití maximální životnosti všech zdrojů, omezení vývozu energie a ještě s rozhodnutím vyčkat.

Odpovědět


Re: Vývoz energie se měl regulovat už dávno...

Vladimír Wagner,2020-07-06 22:14:45

Pane Pirkl, nevšiml jsem si, že by u nás byl problém s chybějícím uhlím. Tlak je na uzavření uhelných bloků před tím, než se vytěží uhlí. Zatím opravdu nemají bateriové systémy na to, aby vykryly byť jen denní diagram, o sezonních ani nemluvně. Jak jste přišel na to, že jaderné bloky nedávají ekonomicky smysl? Vše závisí na tom, proč a jaký investor je staví a na finančním modelu. Rok 2022 už je blízko a jak bylo popsáno, příprava výstavba jaderných bloků i větrníků i dalších energetických staveb je dlouhodobou záležitostí. Řekl bych, že jsme už pročekali až nepříjemně mnoho času a další čekání se nám už může hodně vymstít.

Odpovědět


Re: Re: Vývoz energie se měl regulovat už dávno...

Jiří Pirkl,2020-07-07 15:54:27

1.Zásoby uhlí
Ano, pokud pomineme limity uhlí máme dost. S limity je to horizont 10-15let. Letos by to měla řešit uhelná komise.
https://www.mpo.cz/assets/cz/ministr-a-ministerstvo/tiskove-informace/2015/6/Dlouhodoba_prognoza_trhu_HU_15_6.pdf
2. bateriová úložiště
Píšete "zatím opravdu...." Ale my se bavíme o budoucnosti a tam se Vám budou postupně vyhlazovat ty denní fluktuace co máte v grafu.
3. Jaderné bloky (nejsem proti JE)
Pokud stát bude dorovnávat cenu vyrobené energie(z kapes daňových poplatníků) tak to ekonomicky nebude dávat smysl ať to nazýváte jakkoli. ČEZ sám by to nestavěl přesně z tohoto důvodu ale vymyslelo se to tak, že to objedná stát a bude zároveň hradit ztrátu.
4. Co se nám může vymstít konkrétně?
ČR není ostrovní systém i když ho samozřejmě technicky zrealizovat jde.

Odpovědět


Re: Re: Re: Vývoz energie se měl regulovat už dávno...

Mirek Bárta,2020-07-07 18:00:39

1. Bateriová úložiště jsou pro budoucnost možné řešení, ale bavíme se o opravdu velmi kapacitních úložištích a nevíme, jaké budou jejich možnosti i v dost vzdálené budoucnosti. A spoléhat se na to, že se vyvine nějaký opravdu výkonný a ekonomicky perspektivní systém je právě jedno z těch rizik. Alternativně lze jistě uvažovat o vodíkovém hospodářství.

2. Pokud jde o jaderné bloky, tam záleží na tom, kdo je bude stavět. Jako bývalý dlouholetý pracovník v energetice se děsím toho, že o tom budou rozhodovat ideologičtí hysterici a ne odborníci kolem J. Míla a K. Havlíčka. Musíme se ptát: Chceme spolehlivou jadernou energetiku, abychom byli soběstační a měli stabilní a výkonný energetický zdroj, nebo ne? Odpověď zní určitě "ano" bez ohledu na to, jak po dokončení Dukovan budeme zacházet s cenou elektřiny pro domácnosti a podniky.

Rosatom je z odborného hlediska pro dostavbu Dukovan jediná přijatelná volba (čínská společnost CGN je jistě také možnost, ale u nás by to byla dost nepraktická volba). S Rosatomem máme velmi dobré zkušenosti - reaktory řady VVER u nás i jinde ve světě splňují všechna technická, ekonomická i bezpečnostní kritéria. Dodávky ruského jaderného paliva jsou také spolehlivé. Naše firmy se všude na projektech Rosatomu významně podílí. A modely finacování JE stavěných Rosatomem jsou hodně pružné a přijatelné.

Ostatní zájemci, které by si přáli "správně myslící" političtí ideologové, nepřichází z odborného hlediska v úvahu - nyní ani v dost vzdálené budoucnosti. V případě zvolení některého z nich (Westinghouse, francouzských firem EDF a Areva/Atmea+Mitsubishi, jihokorejské firmy KEPCO) to skončí velmi drahým a dlouho trvajícím průšvihem. Dostavba JE Dukovany (i Temelína) je investice na více než 60 let. Nynější politické rozmíšky nebudou budoucí generace vůbec zajímat - současnou politickou reprezentaci budou posuzovat podle činů, ne podle politických žvástů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Vývoz energie se měl regulovat už dávno...

Vladimír Wagner,2020-07-07 21:45:25

Také si myslím, že Rosatom a jeho reaktory vypadají z řady hledisek jako nejlepší volba. Pokud proběhne úspěšně spuštění bloků v Bělorusku, kde je stavba pod velmi přísným dohledem EU (je u její hranice) a úspěšně bude schválena licence pro Paks II, která byla podaná k tamnímu dozorovému orgánu v minulém týdnu a začne tam výstavba samotného reaktoru, tak bude mít další významné kladné body. Ještě bych zdůraznil, že palivo do jeho reaktorů lze dovézt nejen z Ruska, ale i ze západu. A reagoval bych také na ty poznámky o palivu pro VVER reaktory od Westinghouse. Ty problémy s jeho kvalitou jsou hodně historickou věcí. Byly už dávno odstraněny a palivo bylo následně odzkoušeno nejen u nás, ale hlavně na Ukrajině, a osvědčilo se.
Dalším důležitým faktem je, že každá z nabízených elektráren má řadu komponent dodávaných od jiných výrobců. Takže například řídící systémy pro Hanhikivi a Paks bude dodávat francouzský Framatom a turbíny budou z GE. Naopak třeba části reaktorových nádob pro EPR bloky jsme dodávali my a také řadu dalších komponent pro západní reaktory. Je sice pravdou, že dosáhnout vysokého podílu českých firem na dodávkách je snazší u VVER1200, ale lze je dosáhnout i u jiných. Připomínám, že část Škodovky, která dělala reaktorové nádoby převzala korejská firma Doosan (Doosan Škoda Power).
Nesouhlasil bych tak s tím, že by využití jiného reaktoru muselo být problémem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Vývoz energie se měl regulovat už dávno...

Mirek Bárta,2020-07-08 08:32:48

Problém je ten, že Doosan je údajně před krachem. A problémy mohou být ještě větší, pokud se J. Korea sama zřekne jaderné energie tak, jak to prosazuje současná vláda. Něteré projekty jsou údajně zastaveny.

Palivo od Westinghouse (vyráběné ve Švédsku) je zaměnitelné s tím od TVELu, ale je to také hodně o ceně. Proto tak Američané zuřili, když Slováci prodloužili smlouvu s TVELem.

Já se naopak domnívám, že využití jiného reaktoru než VVER by mohl být velký problém (i personálně). Sice jde vždy o tlakovodní reaktory, ale jinak je to dost individuální a ne všechny parametry nám vyhovují. Sleduji technické a ekonomické problémy reaktorů od Westinghouse, EDF a KEPCO, ty jsou dost vážné.

Zdá se, že se vzdáváme původního zásadního požadavku, aby dodavatel prokázal spolehlivou činnost svého produktu v Evropě (kladné reference) a vysokou účast našich firem. Stává se z toho politikum.

Odpovědět


Re: Vývoz energie se měl regulovat už dávno...

Viktor Šedivý,2020-07-07 09:11:10

Cena bateriových systémů sice stále klesá, stále ale dodávají energii řádově dráž, než klasické zdroje. Extrapolace cenového trendu je poměrně ošidná - se stoupající poptávkou půjdou ceny poměrně nedostatkových surovin spíš nahoru.

"Vyčkáme a uvidí se" je postup, který lze použít v případě výroby zbytného zboží, v energetice je to spíš něco jako ruská ruleta.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace