Nejrychlejší hvězda Mléčné dráhy letí 8 procenty rychlosti světla  
Astronomové objevili skupinu extrémních hvězd, které se řítí ohromující rychlostí na orbitě naší supermasivní černé díry Sagittarius A. Nejrychlejší z nich je hvězda S4714, která společně s hvězdou S4711 stává prvním věrohodným kandidátem na squeezar, hvězdu „slisovanou“ gravitací blízké černé díry.
Hvězdy v gravitačním chřtánu Sagittarius A*. Kredit: Florian Peissker.
Hvězdy v gravitačním chřtánu Sagittarius A*. Kredit: Florian Peissker.

Astronomové našli novou snejrychlejší známou hvězdu Mléčné dráhy. Asi nepřekvapí, že se pohybuje v extrémním prostředí samotného centra naší Galaxie. Jde o hvězdu s tajuplným jménem S4714, která byla nedávno objevena na orbitě naší populární supermasivní černé díry Sagittarius A*.

 

Na své extrémně výstředné oběžné dráze dosahuje hvězda S4714 rychlosti kolem 8 procent rychlosti světla. To je dechberoucích 24 tisíc kilometrů za sekundu. Černou díru obletí jednou za 12 let. A k divení je toho ještě víc. Hvězda S4714 je jednou ze skupiny hvězdných kaskadérů, kteří riskantně sviští blíže k supermasivní černé díře nežli veškeré další známé hvězdy na orbitě supermasivní černé díry.

Florian Peissker. Kredit: Universität zu Köln.
Florian Peissker.
Kredit: Universität zu Köln.

 

Vedoucí týmu objevitelů hvězdy S4714 a čtyřech podobných hvězd S4711, S4712, S4713, a S4715, astrofyzik Florian Peissker z německé Universität zu Köln, je s kolegy přesvědčen, že jsou to první věrohodní kandidáti na specifický typ hvězd, který byl předpovězený v roce 2003. Astrofyzici Tal Alexander a Mark Morris tehdy navrhli, že by měly existovat hvězdy na vysoce výstředných oběžných drahách kolem supermasivních černých děr, které budou „slisované“ gravitačním pandemoniem. Proto se těmto, až doposud teoretickým hvězdám říká squeezary.

Rentgenové mrknutí naší supermasivní černé díry. Kredit: 	NASA/CXC/Stanford/I. Zhuravleva et al.
Rentgenové mrknutí naší supermasivní černé díry. Kredit: NASA/CXC/Stanford/I. Zhuravleva et al.

 

Po dlouhou dobu byla nejbližší známou hvězdou k supermasivní černé díře Sagittarius A* hvězda jménem S2. Ta na své oběžné dráze zrychluje až na 3 procenta rychlosti světla. Loni ale právě Peissker a spol. objevili hvězdu S62, které je mnohem méně jasná, ale také mnohem bližší černé díře. Oběhne ji za 9,9 let, ve vzdálenosti menší než je průměrná vzdálenost planety Uran od Slunce a dosahuje rychlosti 6,7 procent rychlosti světla.

 

Tím ale Peisskerův tým neskončil. Jejich nejnovějšími úlovky jsou právě zmíněné extrémy milující hvězdy hvězd S4711, S4712, S4713, S4714 a S4715. Badatelé při těchto objevech využili možnosti pozorovat rušný střed Mléčné dráhy po dobu 7 let s teleskopy soustavy Very Large Telescope v Chile.

 

Osud těchto nejnověji objevených hvězd, především hvězd S4714 a S4711, které jsou zřejmě prvními známými squeezary, je nejspíš zpečetěn. Při každém obletu supermasivní černé díry přemění slapové síly zlomek energie hvězdy na oběžné dráze na teplo. Výsledkem toho je, že tyto hvězdy jsou o něco jasnější než by měly být. A jejich život se krátí.

 

Badatelé jsou přesvědčeni, že tento objev není poslední. Nejspíš se dočkáme ještě extrémnějších hvězd v těsném sousedství dotyčné černé díry. Přijdou nové přístroje, nové teleskopy, nové metody. Peissker prozrazuje, že nesmírně dynamické a vzrušující prostředí kolem Sagittarius A* je pro vědce jako cukrárna pro malé děti.

 

Literatura

Science Alert 13. 8. 2020.

Astrophysical Journal online 11. 8. 2020.

Datum: 14.08.2020
Tisk článku

Noční obloha - Tildsley Kevin
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 199 Kč
Noční obloha
Tildsley Kevin
Související články:

Hvězda, která oběhne supermasivní černou díru za 11,5 let     Autor: Stanislav Mihulka (07.10.2012)
Má naše supermasivní černá díra v srdci Galaxie nějaké sourozence?     Autor: Stanislav Mihulka (02.05.2018)
Elegantní tanec hvězdy S2 kolem supermasivní černé díry potvrdil Einsteina     Autor: Stanislav Mihulka (18.04.2020)



Diskuze:

Vzdalenost

Petr Slachta,2020-08-14 15:03:40

"Oběhne ji za 9,9 let, ve vzdálenosti menší než je průměrná vzdálenost planety Uran od Slunce a dosahuje rychlosti 6,7 procent rychlosti světla." - co to je za vzdalenost? Od hvezdy k horizontu udalosti, nebo k hypotetickemu stredu cerne diry?
Na ty galakticke meritka mi to prijde docela mala vzdalenost.
A nema se pri tom obletavani priblizovat k CD?

Odpovědět


Re: Vzdalenost

Vladimír Bzdušek,2020-08-14 15:27:38

... hvězdy na vysoce výstředných oběžných drahách kolem supermasivních černých děr ...

Odpovědět


Re: Re: Vzdalenost

Florian Stanislav,2020-08-14 19:26:20

"Oběhne ji za 9,9 let, ve vzdálenosti menší než je průměrná vzdálenost planety Uran od Slunce a dosahuje rychlosti 6,7 procent rychlosti světla."
Snad tedy NEJMENŠÍ vzdálenost je menší jak vzdálenost Saturn- Slunce a NEJVĚTŠÍ rychlost je 6,7% rychlosti světla. Jinak to nevyjde ani náhodou: Kdyby obíhala po kruhové dráze ve vzdálenosti Saturn- Slunce ( asi 3E12 m) rychlostí 6,7% c (to je 2E7 m/s), tak by oběhla za 10 dní.

Odpovědět


Re: Re: Re: Vzdalenost

Vladimír Bzdušek,2020-08-15 09:03:49

A najväčšia vzdialenosť? Pri rýchosti 10% svetla by mohli byť veľmi efektné zrážky s čímkoľvek. Alebo je priestor okolo ČD jej gravitáciou dokonale vyčistený?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Vzdalenost

Jan Novák9,2020-08-15 20:38:46

Hvězda je zatraceně velká a zatraceně žhavá ohnivá koule. Každá srážka tak maximálně trochu toho ohně přidá. Pokud to není srážka s jinou hvězdou tak se to ani nepozná. Planetu spolkne jako malinu.
Prostor je docela vyčistěný, jinak by se vytvořil akreční disk a toho bychom si všimli :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Vzdalenost

Florian Stanislav,2020-08-16 16:33:32

Když dráha bude úplně placatá, poletí průměrnou rychlostí zhruba polovinu z maximální rychlosti 6,7% c, tedy 1E7 m/s. Za 9,9 let urazí asi 3E15 m, tedy velká poloosa oběhu bude z toho čtvrtina (7,5E14 m). To je asi 8% světelného roku (ten je 9,46E15m). Za 12 let oběhne zhruba Jupiter a jeho rychlost je 13 km/s. Takže obíhání kolem černé díry má parametry, které se sluneční soustavou nedají nijak srovnávat.

Odpovědět


Re: Vzdalenost

Pavel Nedbal,2020-08-14 19:24:37

Schwarzschildův poloměr Sag. A je cca 13 milionů km (odpovídá přibližně 5mil sluneční hmotnosti), ta vzdálenost jako Uran od Slunce je při největším přilížení eliptické dráhy (nazval to už někdo pěkně česky "příděří?). Trochu to tu hvězdu slapami hněte, to jistě, ale asi netrhá.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace