Nanodiamantové jaderné baterie by mohly změnit svět  
Technologie Nano Diamond Battery využívá nanodiamanty uhlíku -14, vyrobené z ozářeného grafitu, jako zdroj energie pro převratný koncept téměř věčných baterií. Měly by být neuvěřitelně dlouhověké, prakticky nezničitelné a hlavně levné. Do dvou let by měly být na trhu.
Máme na dosah „věčné“ baterie? Kredit: NDB, Inc.
Máme na dosah „věčné“ baterie? Kredit: NDB, Inc.

Tahle civilizace jede na baterie. Zároveň ale není tajemstvím, že právě baterie představují bolestivý problém se spoustou komplikací. Kalifornská společnost NDB, Inc. pracuje na bateriích, které by měly naprosto převrátit pravidla hry. Jejich nanodiamantové jaderné baterie fungují, s malou nadsázkou, jako maličké jaderné reaktory.

 

Takové baterie nejsou srovnatelné s ničím, co známe. Fungovaly by celé roky, celé stovky nebo i tisíce let, aniž by potřebovaly nabíjet. Přitom nabízejí vyšší hustotu uložené energie nežli tradiční lithium-iontové baterie. Zároveň by byly prakticky nezničitelné a zprostředkovaně vhodné i pro dobíjení elektromobilu. Co je ještě lepší, v některých aplikacích by měly být levnější než lithium-iontové baterie.

 

NDB, Inc., logo.
NDB, Inc., logo.

Srdcem každé NDB (Nano Diamond Battery) je malý kousek recyklovaného jaderného odpadu. Jde o materiál z grafitových komponent jaderného reaktoru. Grafit v reaktoru absorbuje záření a sám se stává radioaktivním. Jako jaderný odpad je grafit velmi rizikový, je velmi nákladné ho uskladňovat a jeho radioaktivita má velmi dlouhý poločas „rozpadu“.

 

Zmíněný grafit z jaderného reaktoru je bohatý na uhlík-14. Tento izotop podléhá beta rozpadu na dusík, přičemž se vyzáří antineutrino a elektron. Při výrobě NDB se z radioaktivního grafitu vyrobí nepatrné diamanty z uhlíku-14. Takový diamant funguje jako polovodič, který sbírá elektrický náboj a posílá ho dál. Uhlík-14 je v baterii obklopený vrstvou levného a neradioaktivního uhlíku-12, který zadržuje záření a zároveň ochrání radioaktivní vnitřek.

Končí éra klasických baterií? Kredit: Aney / Wikimedia Commons.
Končí éra klasických baterií? Kredit: Aney / Wikimedia Commons.

 

Výsledná baterie bude obsahovat několik vrstev materiálu s nanodiamanty, plus jednoduchou elektroniku, která zajistí provoz baterie. Podle vyjádření společnosti NDB může jejich NDB mít tvar prakticky jakékoliv dnešní baterie, včetně standardních AA a AAA. Dokonce bude možné je zabudovat přímo do elektronických obvodů, kde budou pohánět zařízení po celou dobu jeho existence. Radioaktivní záření NDB by mělo být nižší nežli radioaktivní záření normálního lidského těla, tedy zcela zanedbatelné.

 

Pokud se takové baterie rozšíří, tak by mohly zásadně změnit každodenní život. Nabíječky, bez nichž dnes téměř nedokážeme fungovat, by přes noc vyhynuly. Kdo by chtěl, mohl by žít off-grid a přitom by se nemusel vzdát dobrodiní elektřiny. Podle Johna Shawe-Taylora z University College London a UNESCO má NDB potenciál řešit problém s emisemi uhlíku, aniž by bylo nutné budovat nákladnou a komplikovanou infrastrukturu, transportovat energii či rozsáhle zatěžovat životní prostředí.

 

Společnost NDB, Inc. je připravená na výrobu komerčního prototypu, hned jak se otevřou jejich laboratoře po vynucené pandemické přestávce. První komerční varianty této baterie by se měly objevit na trhu do dvou let. Jestli se to povede, tak se máme na co těšit.

 

Video: Nano Diamond Battery Explainer Video – NDB

 

Literatura

New Atlas 25. 8. 2020.

Datum: 26.08.2020
Tisk článku

Záhadné vynálezy - Vědomosti a utajované objevy - Novák Jan A.
 
 
cena původní: 269 Kč
cena: 239 Kč
Záhadné vynálezy - Vědomosti a utajované objevy
Novák Jan A.
Související články:

Baterie z jaderného odpadu a diamantů vydrží 5 tisíc let     Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2016)
Kvantová nanobaterie by neměla ztrácet uložený elektrický náboj     Autor: Stanislav Mihulka (26.10.2019)
Experimentální organická protonová baterie se dobije za 100 sekund     Autor: Stanislav Mihulka (10.04.2020)
Průlomová kapalná kovová baterie pracuje v pokojové teplotě     Autor: Stanislav Mihulka (08.07.2020)



Diskuze:

baterie

Miroslav Um,2020-08-28 10:41:55

baterie : https://www.pcrevue.sk/a/Otestovali-samonabijaciu-nano-diamantovu-bateriu-NDB-so-zivotnostou-28-000-rokov?utm_medium=email&utm_source=newsletter&utm_campaign=newsletter-27-08-2020

Odpovědět


Re: baterie

Petr Mikulášek,2020-08-28 19:16:47

Jenomže papír a internet snesou všechno.

"Startup NDB uskutočnil dva úspešné testy koncepcie svojej nano diamantovej batérie (nano diamond battery – NDB). Oba testy ukázali, že batériová technológia NDB dokáže zužitkovať 40 % elektrického náboja, čo je veľké zlepšenie oproti 15-percentnej efektívnosti zberu energie v prípade štandardného komerčného diamantu."
Já tam čtu tohle:
"Měli jsme nějaký obecný zdroj náboje, u staré technologie jsme do kondíku narvali 15% z něho, u nové 40%". Takže test nabíječky supercapu. Tam se s tím dá dost čarovat. Třeba nabíjet SEPICem místo buck convertoru a využít i situaci, kdy je napětí nižší, než napětí a kondíku nebo baterce. Pohrát si s odporem vinutí tlumivky, spínací frekvencí,... Pokud nespecifikují, co udělali a jak to udělali, je to kec ve stylu "slovenská vláda zlapšila parametre národného hospodárstva o 20%". Sorry jako.

"Inovácia spoločnosti NDB spočíva vo vytvorení nového patentovaného zariadenia, ktoré umožňuje účinnejšie získavanie elektrického náboja z diamantu použitého pri výrobe batérie. Cieľom spoločnosti je komercializovať verziu batérie NDB, ktorá sa môže sama nabíjať počas svojej maximálnej životnosti 28 000 rokov a bola vyrobená z uhlíka-14 z jadrového odpadu, zapuzdreného v umelom diamante."
Tak patentovat se dá cokoliv, hlavně v USA. Pokud se nikdo neozve během řízení a žadatel si zaplatí, žadatel patent dostane. A je pak problém u soudu dokázat, že to měl už někdo jiný, že je to obecný princip apod. Takže jestli to je nebo není patentováno je šumák, pokud to člověk nechce prodávat bez jejich licence. Jenomže někteří lidi myslí, že patent je záruka funkčnosti.
O tom "jadrovém odpadu" se tady v diskusi napsalo docela dost. Komercionalizovat to pude hodně těžko.

"Batéria pri prevádzke negeneruje žiadne uhlíkové emisie a na svoje fungovanie vyžaduje iba prístup k čerstvému vzduchu."
Tak v tom nelžou, po rozpadu C-14 zbude N-14. Na co ale potřebují při štěpení jader uhlíku vzduch, toť otázka.

"Spoločnosť dúfa, že z jej batérie sa stane životaschopný zdroj energie pre ľubovoľný spotrebič ..."
Přeloženo do češtiny: "Doufáme, že se z této atrapy baterie stane životaschopný zdroj financí pro specifickou skupinu lidí."

"V súčasnosti pracuje na vytvorení prototypu svojej prvej komerčnej batérie, ktorý by mal byť k dispozícii koncom tohto roka."
Přeloženo do češtiny: "Pracujeme na tom, aby letos pod stromečkem byl ranec peněz v daňovým ráji, který už nikdy nikdo mimo majitelů startupu neuvidí. A pokusíme se o stejný dárek i další rok..."

Mám pocit, že C-14 si vybrali schválně kvůli ceně. Pak si můžou říct o víc peněz na materiál do začátku a slibovat, že zavedou jeho průmyslovou výrobu za US$1/lb

Odpovědět

Odpad jinak

Petr Mikulášek,2020-08-28 09:48:12

Pokud se jedná o odpad z jaderné elektrárny, tak ten by měl lepší využití, než tyhle hračičky. Vzít prostě proud neutronů z tokamaku a pálit s ním do nádrže s rozpuštěným podkritickým množstvím "odpadu".
- Využije to energii neutronů z tokamaku (jeden z problémů je, jak energii z neutronů využít)
- Zafunguje to jako booster, takže energie bude víc
- Tepelná kapacita nádrže chvilku vydrží, takže tokamak může jet pulsně a nemusí se držet několik měsíců v tahu
- Dá se to prostě vypnout tím, že se zhasne plazma
- Zbaví nás to nutnosti tisíce let skladovat radioaktivní kontejnery
- Asi nebude ani potřeba separovat od sebe izotopy jak pro tuhle blbinu

Jenom si to asi nikdo nenarve do hodinek...

Odpovědět

Výkon je základní problém

Václav Dvořák,2020-08-27 23:17:58

pokud to má být bezpečné pro komerční použití, musí to dávat jen ty mikrowatty. Takže na nějakou kalkulačku s LCD displejem to může být dobré, ale tam klidně postačí solární článek anebo obyčejná alkalická baterie na 10 let za zlomek ceny tohoto "zázraku".

Na využití coby pohon pro notebook nebo dokonce elektroauta asi můžeme zapomenout, protože v okamžiku vypnutí poháněného zařízení nejde výstup nijak regulovat a hezky by to pak, kdyby šlo o baterii s výkonem v kilowattech, shořelo nebo explodovalo - kdyby se samozřejmě na výstup nezapojil něco jako výkonový rezistor s obřím chladičem. Takže se mi to jeví celé dost nanic a rozhodně to klasické baterie nebo benzín nenahradí. Ale třeba by to šlo použít coby zdroj do kosmických sond, ty vyžadují stálé napájení, i pro iontové motory...

Odpovědět


Re: Výkon je základní problém

Miloš Krajtl,2020-08-28 08:37:51

Souhlas, výkon není nic moc, ale stejné argumenty ohledně výkonu a nejen zde padaly před čtyřmi lety na projekt Gigafactory. Jak ten "vykuk" oblbuje veřejnost tím, že z drahých článků do svítilny chce vytvořit něco, co má vykrývat potřeby měst s továrnami....
Teď se s tím roztrhl pytel a už se směje on, teoretickým fyzikům. Ono by se tento druh baterií dal docela dobře skloubit s provozem jaderných elektráren s jistými typy reaktorů, z nichž potřebný uhlík k výrobě rezistorů padá jako odpad. Myslím, že tu nejde ani tak o to, že by na to jezdila auta, co tu všichni zdůrazňují, ale že by to pomáhalo dlouhodobě jako výpomoc tam, kde se to zrovna hodí. Jak se u nás říká nemusí pršet, stačí když kape. Pokud třeba paní Havlová je ochotna vydat za psí obojek desítky tisíc a kabelku mnohem víc, investice do smysluplnějších baterek by movitým lidem mohla dělat stejnou prestiž. A s tou produkcí tepla nechápu, proč se to tu tak omýlá jako problém, mně by naprosto vyhovovalo, kdyby mi to přitápělo skleník. Tady v Jizerkách by se to hodilo i v létě. Vážení, zapomeňme na to, že kWh bude stát pár korun.

Odpovědět


Re: Re: Výkon je základní problém

Jan Novák9,2020-08-28 10:36:12

Nikdo neříkal že to nejde, jenom že to bude drahé. Pokud si chcete koupit baterku do auta za 750 000 nebo baterku která pokryje spotřebu města na 30 minut za 2 miliardy pak to není nic nemožného. Baterie do auta se opravdu skládá z těch monočlánků. U baterie do města nevím.
Ty "jisté typy reaktorů" už jsou všude odstavené od té doby co tenhle typ bouchnul v Černobylu. Uhlíkem moderované reaktory už neexistují - jsou nebezpečné, při zvýšení teploty se reakce rozbíhá rychleji.

Odpovědět


Re: Re: Re: Výkon je základní problém

Petr Mikulášek,2020-08-28 12:03:34

Tak grafit v reaktoru má jediný význam jako moderátor. Ale hodně často to končilo ostudou - RBMK (Černobyl, Lenigrad), A1 v Jaslovkých Bohunicích,...

Ještě, pokud vím, dobíhá pár RBMKček a pár Magnoxů, ale potom finito.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Výkon je základní problém

Vojtěch Běhunčík,2020-08-28 20:20:49

Tak A1 v Jaslovských Bohunicích určitě neměla grafit jako moderátor. Reaktor KS 150 (typ HWGCR - heavy-water gas cooled reactor) původní čs. konstrukce, viz

https://web.archive.org/web/20111003001843/http://www.javys.sk/en/index.php?page=vyradovanie-jadrovoenergetickych-zariadeni%2Fvyradovanie-jadrovej-elektrarne-a1%2Ftechnologia

který používal jako palivo proutky z přírodního (neobohaceného) uranu.
Moderátorem byla těžká voda a reaktor byl chlazen plynem oxidem uhličitým (CO2).
Nejsem si jist materiálem řídících a havarijních tyčí - jestli tam nebyl jenom bór a kadmium ...

viz též
http://large.stanford.edu/courses/2015/ph240/urban1/

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Výkon je základní problém

Vladimír Wagner,2020-08-28 20:45:59

A1 opravdu nepotřebovala grafit. Moderaci zajistila těžká voda.

Odpovědět


Re: Re: Re: Výkon je základní problém

Vladimír Wagner,2020-08-28 12:17:56

Tady bych si dovolil Vás opravit. Zatím pořád běží většina reaktorů RBMK. Ve velké Británii se sice všechny reaktory typu Magnox odstavily, ale stále tam funguje 14 plynem chlazených a grafitem moderovaných reaktorů AGR. Zároveň se nový vysokoteplotní plynem chlazený reaktor staví v Číně (palivo bude v grafitových koulích) a na dalších pokročilých konstrukcích s využitím grafitu se pracuje. Takže grafit z jaderné energetiky nemizí. Ale stejně jeho množství je hodně omezené a očekávaná produkce radioaktivního uhlíku je v řádech desítek kilogramů, čili nedosahuje ani tunu.

Odpovědět


Re: Re: Výkon je základní problém

Pavel Brož,2020-08-28 12:06:50

Pane Krajtl, místo šíření drbů typu že někteří nespecifikovaní někde nespecifikovaně, uveďte prosím kteří a kde psali, že Musk tu baterii nepostaví nebo že se tam nezaplatí. Co se tady na oslu opakovaně řešilo byly možnosti akumulace pokud bychom se zde v Česku chtěli spolehnout pouze na výrobu energie z větru a slunce. Modelovým příkladem byl scénář, kdy týden nefouká a je zataženo, a mnohokrát se ukazovalo, že tento scénář není řešitelný ani takovými bateriemi, jakou postavil Musk v Austrálii. Buďte tak laskav a ukažte adresně kde a kdo tvrdil, že Muskova baterie si na sebe vykrýváním špiček nevydělá. Chápu, že Vás musí mrzet, když se demaskují skutečné parametry nějaké technologie,která se Vám z nějakého důvodu strašně líbí, ale vkládání nepravdivých tvrzení do úst oponentům řešení není, zkuste raději uvést vlastní výpočet dokazující opak, pokud toho jste schopen, to by mělo váhu.

Odpovědět


Re: Re: Výkon je základní problém

Vladimír Wagner,2020-08-28 12:07:06

O diskuzi kolem gigafaktory a Muskově bateriích tady psal už Pavel Brož. Prosím, ukažte mi, že bychom s ním někde tvrdili, že tyto baterie nelze realizovat nebo, že by nemohly dělat krátkodobou rychlou regulaci. To, co jsme tvrdili a tvrdíme dosud je, že to neřeší dlouhodobou regulaci.
Opravdu je to o něčem jiném, než nyní. Celkové množství grafitu z reaktorů Magnox (jeden z největších dostupných zdrojů) je okolo 25 000 tun, ale radioaktivního uhlíku je v něm pouze 6 kg. Pro výkon pouhých 0,26 kW pak potřebujete tohoto materiálu tunu. Je tak jasné, že velké zdroje prostě nelze realizovat. Podrobněji vše i s konkrétními čísly rozebráno zde: https://www.osel.cz/11343-k-cemu-vsemu-se-muzou-hodit-nanodiamanty.html

Odpovědět


Re: Výkon je základní problém

Jan Novák9,2020-08-28 09:12:54

Kosmickým sondám by mohla vadit váha v tunách. Zase na cestu k nejbližším hvězdám by byla životnost v tisících let výhodou. Otázkou je k čemu by nám byla sonda u nejbližší hvězdy za 3 tisíce let.

Odpovědět


Re: Re: Výkon je základní problém

Vladimír Wagner,2020-08-28 12:19:49

Radioaktivní uhlík má malou energii předanou elektronu v rozpadu. Malou hustotu výkonu. Pro vesmírné aplikace je pak nutný objem a hmotnost pro daný výkon nepřekonatelný principiální problém.

Odpovědět


Re: Re: Výkon je základní problém

Petr Mikulášek,2020-08-28 21:31:59

Ono to bude vždycky v tunách, pokud to má dodat hodně energie po dlouhou dobu. Ony jsou totiž dva extrémy:

1) Nízkoaktivní izotopy. Ty se rozpadnou za dlouhou dobu, ale je tam těch rozpadů málo a musí být hodně materiálu.
2) Vysokoaktivní izotopy. Ty se rozpadnou rychle, ale rychle jich ubývá a musí toho být obrovská zásoba.

A pak má ještě materiál další parametry, jako cenu, hmotnost, produkty rozpadu, druh rozpadu,...

Pokud mám sondu, kterou chci urychlit a nebude brzdit, byl by izotop s krátkým poločasem, který se mění na plyn, který by se dal rovnou ohřát a vypustit tryskou, velká výhoda. Sonda by měla na počátku velký tah (zrychlení) a s klesajícím časem by klesala i její hmotnost, nejenom tah... Ale byl by problém to rychle postavit a vytáhnout nahoru, protože by to fest, ale krátkou dobu, svítilo.

Naopak pro loď, která má cestovat s lidma rychlostí třeba 0.2C do jiné hvězdné soustavy nemůže vypotřebovat palivo za rok... Tam by bylo fajn mít extra dlouhý poločas rozpadu a spalovat to řízeně třeba neutronama z fúzního reaktoru, nebo mít malý množivý nadkritický reaktor. Volný rozpad by tam byl k ničemu, s tím se nedá zapnout brždění a regulovat tah. Ale tam taky musí být velká zásoba paliva, protože se spotřebuje rychlej, než se samo rozpadne...

Odpovědět

Okurková sezóna v plném proudu

Jirka Niklík,2020-08-27 20:46:57

Začínal jsem být nervózní, že už několik týdnů jsem nečetl žádný článek o nové zázračné baterii.
Jinak nic nového pod sluncem. Podobný zdroj se už dá koupit, jen místo C14 uhlíku je tam H3 tritium:
https://newatlas.com/city-labs-nanotritium-betavoltaic-battery/23720/
https://www.aliexpress.com/item/1432182326.html
https://citylabs.net/products/

Výkon je pochopitelně v mikrowattech, což tenhle článek taktně zamlčel. Opravdu jsme na oslovi a není apríl?
Dovedu si představit nějaké měřící zařízení, které z takového zdroje týden nabíjí supercapacitor, aby mohlo během pár vteřin odvysílat nějaké hlášení. Jiné použití mě nenapadá.

Odpovědět


Re: Okurková sezóna v plném proudu

Bohumil S.,2020-08-27 22:28:26

Díky za odkazy. Ten tritiový zdroj je zajímavým příspěvkem k tématu.

Tritium má poločas rozpadu celkem krátký. Snižování výkonu během let používání bude dost znatelné. C14 má poločas naopak zbytečně dlouhý... Takže by mě docela zajímalo, jestli by pro stejnou aplikaci šel najít vhodný betazářič s poločasem rozpadu "tak akorát" - řekněme kolem 100 let. A který by zároveň vyhovoval i z jiných technických hledisek.

Odpovědět


Re: Re: Okurková sezóna v plném proudu

Lukáš Fireš,2020-08-27 23:03:15

63 Nikl: https://cs.wikipedia.org/wiki/Izotopy_niklu

Odpovědět


Re: Re: Okurková sezóna v plném proudu

Pavel Brož,2020-08-27 23:42:50

Pokud si projedete izotopy podle poločasu rozpadu viz https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_radioactive_nuclides_by_half-life , tak mezi 31 a 1000 lety najdete celkem 13 izotopů, z nichž pouze některé se rozpadají beta rozpadem, nicméně všech 13 je syntetických nebo pouze stopově se vyskytujících - což je ale vzhledem k požadovanému rozmezí poločasu rozpadu samozřejmé, stačí si uvědomit, že pro izotop s poločasem rozpadu 1000 let se jeho množství za miliardu let sníží (1/2)^10000000, což je méně než nula následovaná desetinnou čárkou, pak třista jedna tisíci nulami a pak jedničkou (méně než 10^-301000), což je v oblasti viditelného vesmíru, kde je řádově pouze 10^80 atomových jader, matematicky naprosto čistá nula. Takže pokud se přirozeně vyskytují nějaké stopy těchto izotopů, pocházejí z rozpadů jiných nestabilních izotopů. 63Ni zmíněný panem Firešem je také syntetický izotop, přesto ale má zajímavá využití.

Odpovědět


Re: Re: Re: Okurková sezóna v plném proudu

Pavel Brož,2020-08-28 00:04:59

oops, koukám, že jsem se uklepl a v tom exponentu napsal omylem deset miliónů místo miliónu - místo (1/2)^10000000 má být (1/2)^1000000. Zbytek je správně, za milión poločasů rozpadu zbude méně než než 10^-301000 jader, tedy v našem vesmíru matematicky čistá nula.

Odpovědět

Jiří Hart,2020-08-27 11:35:00

Do výpočtu účinnosti a energetické výhodnosti nehodlám zasahovat, tomu nerozumím. Ale umíte si představit zařízení které má životnost přes pět tisíc let? Dům, auto a nakonec i ten kardiostimulátor? A co za 10 let s tím nebožtíkem - půjde vůbec spálit?
Tak dlouho rozhodně nevydrží ani obal té baterie, takže všechno jsou to kecy v kleci.
Moje zkušenost je taková, že nejpozději za 20 let se ten přístroj rozbije a porouchá a budem tady hromada radioaktivního odpadu, který bude "poházený po lese"...

Odpovědět


Re:

Vladimír Wagner,2020-08-27 12:01:31

To je správná poznámka. V případě mikrozdrojů to nemusí být problém (záleží na masivnosti využívání). Radioaktivní uhlík je součástí životního prostředí (vzniká interakcí kosmického záření), takže jeho uvolnění do životního prostředí do jisté úrovně neznamená problém. Ovšem, to se netýká velkých zdrojů a jejich masivního využití. Tam musí být zajištěna recyklace radionuklidu a to, že se do životního prostředí nedostane. Určitě tak tyto baterie nejsou triviálním řešením nakládání s odpadem z grafitových reaktorů.

Odpovědět


Re:

Josef Sysel,2020-08-27 16:13:23

A co nějaké centrální body s trvalou údržbou-obsluhou s rozvody do měst, nabíjení na každém rohu. Nebo trvale nabitý vzduch nebo prostředí s automatickým dobíjením klasických baterií. Všechno by se dobíjelo automaticky. Sci-fi? Možná. :D

Odpovědět


Re:

Lukáš Fireš,2020-08-27 18:32:57

Na velké zdroje ani mobily toho není dost ani na celé této planetě (jen milion mobilů by potřeboval minimálně 5x více než toho tady vůbec existuje - počítal jsem 240g/kus, asi 100mA@5V=0.5W, hodinu za den), ale takový kardiostimulátor, to je jiná. Mohla by stačit desetina gramu (současná cena stále 4 400 000 Kč, ale řekněme, že by se to dalo pořídit za pár desítek či set tisíc a navíc jen odhaduji, spotřeba je pár desítek mikro-ampér při pár voltech). Netuším, jak vlastně spočítat radioaktivitu takového množství (pomůže někdo? 0.5 Ci). I diamant hoří, takže kremace člověka s takovým zařízením v sobě by dozajista do ovzduší vypustila tu desetinu gramu radioaktivního C14. Je to moc nebo málo? V těle máme normálně pouze 24ug (0,000 024g) takže 0,1g zní jako hodně, ale možná se to rozptýlí do většího prostoru (do vzduchu) a tudíž to nemusí být tak zlé.

(A budu rád, když to po mě někdo přepočítáte, už jsem unaven.)

Odpovědět


Re: Re:

Vladimír Wagner,2020-08-28 08:20:20

Reálně využívané mikrozdroje budou mít hmotnost menší než 0,1 g radioaktivního uhlíku. To odpovídá aktivitě zhruba 17 GBq. Pokud se například využívá radioaktivní jód k léčení štítné žlázy, může být použitá aktivita i okolo 5 GBq, která se do pacienta nárazově implantuje. V tom případě však jde o záření gama s daleko většími účinky. Při kremaci dojde k velmi velkému naředění, takže mikrozdroje by v tomto případě neměly znamenat problém a zanikly by v přírodním pozadí radioaktivního uhlíku.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Vladimír Wagner,2020-08-28 08:40:49

Ještě více o těch aktivitách a možné kontaminaci v případě radioaktivního jódu z léčení štítné žlázy: https://ojs.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/vlivzareni/jod_RMF.htm

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Lukáš Fireš,2020-08-28 10:31:30

Platnost certifikátu pro server ojs.ujf.cas.cz vypršela 11. 8. 2020.
(to mě nezastaví, jen upozorňuji)

Odpovědět

Dostatečně rozvinutá technologie

Tomáš Novák,2020-08-27 08:53:40

...je nerozlišitelná od magie.

Odpovědět


Re: Dostatečně rozvinutá technologie

Petr Mikulášek,2020-08-28 09:19:10

Ne technologie, ale marketing. To jsou teprve kouzla...

V případě technologie si člověk spočítá pár rovnic a ví, na čem je. Tady? Operuje se hustotou energie, výdrží a pohonem auta. A realita?
- Jádro se rozpadne, když chce. Ne když člověk potřebuje. To předpověděl už Murphy. Takže co mají v plánu? Nabíjet s tím kondík. Dejme tomu na 1.5V. Vyflákám ho za třeba 5s a budu čekat na nabití tři dny (podle kapacity?)
- Účinnost 100%. Čeho? Jak s tou zubní pastou, která podle reklamy obsahovala 90% účinných látek a neřekli, jestli z minimálního množství, co by začalo účinkovat, nebo ze smrtelné dávky. Něco jinýho jsou procenta zachycených elektronů v poměru k rozpadu, něco jinýho průměrný množství zachycené energie z jednoho rozpadu, něco jinýho je, kolik zachycené energie se dostane do kondíku,...
- Vydrží stovky nebo tisíce let. Hm, super, když auto nepřežije 20 let, PC dá tak 10 let, server tři roky a mobil dva. K čemu je, že to bude 1000 let dodávat energii, když ji budu potřebovat tři léta a jednu zimu navrch?
- K čemu je usmolenejch 0.1mW, když bych si s tím chtěl posvítit na cestu LEDkou s příkonem 1W? Se dvěma tužkovýma NiMH akumulátorama není problém, s tímhle 10s svícení a 14h tma, jestli dobře počítám. Opravdu vrchol hitparády
- O ekonomičnosti a ekologičnosti výroby ani recyklace ani slovo.

Takže z toho vane odér jak z WC na korporátním oddělení marketingu.

Odpovědět


Re: Re: Dostatečně rozvinutá technologie

Stanislav Brabec,2020-09-08 03:09:31

Dostatečně rozvinutý marketing je nerozlišitelný od lži.

Odpovědět

Pavel Vojkůvka,2020-08-27 08:10:42

Tak jsme se tu pěkně pohádali. Pro silnoproudaře a propagátory jaderných elektráren bulvár pro slaboproudaře velmi perspektivní směr výzkumu a nejspíš už i brzké realizace. Všichni bychom se mohli shodnout na tom, že to je lepší a účinnější než fotovoltaika (moje vlastní zkušenosti s poklesem jsou velmi špatné). Že to je stabilní zdroj bez ohledu na to zda je pod mrakem, nebo třeba nefouká. Že tato nová technologie je účinnější, než klasika radionuklidových zdrojů dostávající se k ele. Energii složitě přes teplo. Mohli bychom se shodnout i na tom, že cena nebude asi tak rozhodovat, neboť jak už tady někdo psal, každá takto vybavená nemovitost se zhodnotí na neskutečně dlouhou dobu. Pokud jde o tak dlouhodobou investici, v době pádu akcií vrtulníkových peněz, byse investice do něčeho, co by částečně vylepšilo rozpočet (cena energií z dlouhodobého hlediska a její přepravy, půjde nahoru). Zmiňovat tu využitelnost jen pro implantáty je sice legitimní, ale nemuselo by jít jen o mikroelektroniku, jde totiž v podstatě jen o to, kolik do toho investuji. V případě rodinných domků a usedlostí, zvláště na venkově, to ani zdaleka nemusí být špatným řešením.

Odpovědět


Re:

Bohumil S.,2020-08-27 09:25:58

"...Pro silnoproudaře a propagátory jaderných elektráren bulvár..."

NBD, pokud bude fungovat, se bez jaderných elektráren neobejde. Hlavní surovina, uhlík C14, je méně významný odpadní produkt provozu některých typů jaderných reaktorů. Kolik jednotunových baterií pro rodinné domky odhadujete, že by za dobu svojí životnosti dokázala zajistit jedna jaderná elektrárna? Věříte, že by naše dvě JE v tomto směru obsloužily aspoň 1 promile českých rodinných domků?

Nebo předpokládáte výstavbu tisíců specializovaných reaktorů na výrobu C14? Pak by se nakonec odpadním produktem stala elektřina a teplo z těchto reaktorů. A nikdo by o tuto energii nestál, protože by měl každý na zahradě svoji jednotunovou 170 wattovou baterii.

Bulvár je to spíš pro každého, kdo má aspoň rámcové povědomí o fyzice a technologiích. A mezi těmito lidmi je ze stejného důvodu mnoho propagátorů JE.

Odpovědět


Re:

Pavel Brož,2020-08-27 10:12:11

Pane Vojkůvko, uniklo Vám to podstatné. Tato baterie má dvě podstatné nevýhody - její tepelný výkon se nedá nijak snížit, když energii nepotřebujete, a ale ani zvýšit, tj. nemůžete ji něco jako vybíjet rychleji, takže na vyčerpání podstatné části její kapacity musíte čekat těch 5730 let. To, že se tepelný výkon nedá snížit, koliduje s použitím této baterie v běžné elektronice, naopak to, že se výkon nedá zvýšit, vede k tomu, že v rozumném investičním horizontu tato investice nikdy nevyplatí.

Tunová baterie by při stoprocentní účinnosti vyrobila za 30 let energii za 1,7 miliónu Kč (poočítáno 5 Kč na kWh). Ve skutečnosti je tam momentálně 13% účinnost, budiž, předpokládejme, že se ji podaří vyšroubovat na 20%, takže ve skutečnosti ta tunová baterie vyrobí za 30 let energii za 340 tisíc Kč při cenách 5 Kč za kWh. Kolik si myslíte, že ta tunová baterie bude stát? Já bych si tipnul, že nejméně tak stokrát více, tzn. někde v řádu stovek miliónů korun (tedy v řádu stovek korun za gram), a to teprve za předpokladu, že se podaří vychytat všechny ty technologické problémy, které zmiňují, a že se výroba rozjede v masovém měřítku. Pokud byste snad snil o tom, že ta cena může být nižší, než ty stovky korun za gram, podívejte se laskavě, jaké jsou hodnoty skupenského tepla varu pro uhlík, ona se ta baterie musí totiž vyrábět procesem zplazmování - a do tohoto procesu chtě nechtě musíte patřičnou energii nacpat, jinak žádné C14 nevyseparujete.

Takže kde prosím Vás vidíte to zhodnocení té nemovitosti? V tom, že k nemovitosti o hodnotě miliónů korun přikoupíte tunovou baterii v hodnotě stovek miliónů korun, a dalekým generacím žijícím v tom domě se za tři tisíce let ta investice konečně začne vracet???

Odpovědět


Re: Re:

Pavel Vojkůvka,2020-08-27 11:20:28

Pro pana Bohumila S. Nejspíš diskutujete sám se sebou… pokud vím, tak jsem nikde neuváděl, že mám něco proti jaderným elektrárnám. Naopak jsem jejich zastáncem! Škoda, že jste se raději nevyjádřil třeba k dotacím na fotovoltaiku, a porovnání s ní, neboť tu zmiňuji.

A pro pana Brože. Můj bratr má statek a na druhé straně vesnice rodinný domek. Na žádném místě by mu nejen tunová, ale ani mnohatunová baterie rozhodně nevadila. Ani ta, která stále provozuje teplo. Naopak! V zimě by mu vylepšila účinnost tepelného čerpadla a v létě třeba ohřev venkovního bazénu pro děti. A na statku, tam je prostor pro využití tepelné energie více než dost (je pro něj tou největší položkou provozu, hned po nákladech na naftu). V létě je třeba dosoušet kde co, aby to nezplesnivělo (třeba letos je deštivo, tak i obilí, pak přijde na řadu mák,...) a v zimě, to je potřeba tepla ještě víc, i k ohřevu vody na pití kravám, více pak dojí (ale i vepřům). Hala, kde v zimě opravují stroje, by taky teplem nepohrdla. I ten traktor, pokud není zcela zmrzlý lépe startuje. Stejně tak by mu teplo vylepšilo účinnost bioplynové stanice,…. Pane Broži, strašit přebytečným teplem se Vám moc nepovedlo. A u té ceny, Vaše kalkulace nezohledňuje úspory právě z toho přebytečného tepla, ty by totiž byly tou hlavní stabilní úsporou, bez ohledu na to zda venku svítí, nebo je zamračeno a prší. Vaše kalkulace se mi zdají být poněkud na vodě. Nebylo by pane Broži lepší, než si cenu cucat z prstu, raději si počkat, až přijde výrobce s nabídkou a pak kalkulovat i s tou úsporou ceny za získané teplo?

Odpovědět


Re: Re: Re:

Pavel Brož,2020-08-27 12:30:20

Podívejte se pane Vojkůvko, ty výpočty které jsem uvedl pro maximální využitelnou energii při stoprocentní účinnosti (při nižší účinnosti tedy včetně tepelné energie) jsou v jiném mém příspěvku níže, můžete se ukázat a nalézt, kde jsem v nich chyboval, směle do toho, nikdy jsem neměl problém přiznat, když jsem se usekl a jiný mou chybu objevil. Jsou to velmi jednoduché výpočty, zvládne je i středoškolák, jediný fyzikální fakt, který se předpokládá, je zákon zachování energie.

Dále, co se týče odhadu ceny těch baterií, zmínil jsem pouze skupenské teplo, ve skutečnosti je tam těch nezbytných energeticky srovnatelných vstupů mnohem více. Aby se ta baterie zaplatila (i s využitím tepla) do cca třicet let, musely by ty diamanty stát maximálně řádově koruny za gram. Pokud si opravdu myslíte, že tolik stát budou, tak na nic nečekejte a kupte si akcie té firmy, oni totiž investory přesně Vašeho typu vyhlížejí.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Jan Novák9,2020-08-27 12:46:32

Na Moravě se říká: Bože, proč dáls dušu do barana!
Žádný výrobce nebude, na to není materiál.
Cena výroby radioizotopů se pohybuje ve stovkách dolarů za gram, tj. $100 milionů za tunu a víc. Takže můžete očekávat cenu za baterii která vám rozsvítí dvě žárovky kolem 2 miliard jenom za materiál a to jen když započítám hypotetický pokles cen z průmyslové výroby :-))
Koukám že dneska se na české vesnici nežije vůbec špatně, skoro každý je multimiliardář.
Ony i ty normální umělé diamanty jsou pěkně drahé - navíc tyhle umělé diamanty se dělají nadvakrát, jednou z radioaktivního uhlíku a pak další vrstva z normálního uhlíku. Radioaktivní uhlík není odpad, ten se používal jen v reaktorech černobylského typu a v provozu už není ani jeden reaktor který by ho vyráběl. Je ho k dispozici několik tun a další by se musel vyrobit záměrně. I ten C14 který je k dispozici se musí separovat od obyčejného uhlíku což je energeticky náročné.

Pokud jde o teplo, mnohem lepší je standartní kontejner vyhořelého paliva. I ten elektrický výkon by byl vyšší při použití obyčejných termoelektrických článků. Ale stejně jich na světě nebude víc než několik tisíc.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Martin Mlčoch,2020-08-27 13:48:24

Tak nejdříve to byla hmotnost, čím se tu argumentovalo, potom teplem. Hmotnost by nejspíš nebyla v řadě provozů na závadu, odpadní teplo také ne. Recyklace také ne, potřebného uhlíku tu pan Novák odhadl na desítky tun. Zdá se, že teď již zůstala sporná jen cena. Nemohu si pomoci, ale připomíná mi to situaci, kdy se tu kovaní fyzikové zhruba před čtyřmi roky zasvěceně vyjadřovali k cenovému nesmyslu Elona Muska a jím zamýšlené megabaterii. Utopie se ukázala být v Australii realitou a funguje ku spokojenosti. A nejen to, firma Tesla nestačí realizovat další zakázky. Její akcie jsou nejvýš, za celou dobu existence podniku. Zcela v rozporu s tehdejší prognózou i zde v diskusi vystupujících fyziků. Nezlobte se, ale mně z toho vyplývá, že ta rada pana Brože na nákup akcií, ač on to myslel ironicky, nepřipadá až tak špatná. I on tehdy patřil k prognostikům klonícím se k nesmyslnosti Muskovy vize. U nás v Čechách také máme jedno přísloví. Nekritizuj, dokud nedokážeš víc, než ten, kterého kritizuješ.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Pavel Brož,2020-08-27 14:28:04

Dobrý den, pane Mlčochu, z Vašeho příspěvku není explicitně jasné, jestli jsem se podle Vás i já vyjadřoval k nemožnosti postavit Muskovu baterii v Austrálii, pokud ano, prosím připomeňte mi to odkazem na příslušnou diskuzi. Pokud se nepletu, vyjadřoval jsem se mnohokrát k nesmyslům jako např. Energy Vault atd. a mnohokrát jsem argumentoval, že Muskovo řešení v Austrálii je životaschopné kvůli vykrývání krátkodobých špiček, ale pro řešení akumulace v celostátním energetickém měřítku, jako by byla třeba akumulace pro týdenní výpadek větrných a slunečních elektráren v případě kdy týden nefouká a nesvítí, kterýžto scénář jsme zde na oslích diskuzích nesčíslněkrát rozebírali, je Muskova baterie naprosto nedostatečná, protože byste jich zde musel postavit tisíce - a to stále platí. Každopádně prosím připomeňte mi odkazem diskuzi, ve které tvrdím, že Musk tu baterii nepostaví nebo že tam bude prodělečná. Je totiž něco jiného vykrývání krátkodobých špiček, a něco jiného je akumulace energie schopná pokrýt týdenní spotřebu ČR, což by i při dnešních cenách litia byl těžce prodělečný byznys realizovatelný jen za cenu dalšího, tentokrát multibiliónového tunelu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Karel Marecek,2020-08-28 07:46:48

Diskuse proběhla tady:
https://www.osel.cz/10832-energy-vault-uskladnuje-energii-s-masivnim-jerabem-a-tezkymi-bloky-betonu.html

Každý si může udělat obrázek, sám přečtením diskuse, místo překřikování dvou lidí co řekli ;)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Pavel Brož,2020-08-28 10:26:17

Ano, to je jedna z těch diskuzí, ve kterých jsem zmiňoval Muskovo řešení, které použil v Austrálii - připomenu kapacitu 127 MWh – jako naprosto nepoužitelné pro pokrytí týdenní spotřeby ČR (cca 1,27 TWh) a porovnával ho s Dlouhými Stráněmi (kapacita 3500 MWh). Pro pokrytí týdenní spotřeby ČR z akumulované energie bychom potřebovali buď postavit dalších 362 přečerpávaček s kapacitou Dlouhých Strání, anebo deset tisíc Muskových baterií. Připomínám, že rozloha ČR je 78866 km2, takže jedna Muskova baterie by byla v průměru na jeden čtverec o straně 2,8 km, každý si může udělat obrázek, nakolik by to bylo realizovatelné.

Co se týče ceny, Musk to tehdy stavěl při cenách 250 dolarů za 1 kWh, počítejme, že by se to stavělo za ceny 100 dolarů za 1 kWh. Cena deseti tisíc Muskových úložišť by vyšla na cca 3,3 biliónu Kč, počítáno jen na bateriích.

Takže toto je na co jsem opakovaně nejen v té diskuzi u Energy Vault, ale i mnohde jinde poukazoval. Nikde jsem netvrdil, že Musk baterii v Austrálii nepostaví nebo že tam nebude výdělečná, znova opakuji, že něco jiného je lukrativní vykrývání krátkodobých špiček, na což stačí jedno akumulační úložiště s kapacitou v řádu stovek MWh, a něco jiného je akumulovat energii pokrývající týdenní spotřebu ČR, kdy je potřeba deset tisíckrát více akumulované energie, která nevydělává, protože na vykrývání krátkodobých špiček stačí jen desetina promile z této energie. Po většinu roku se vystačí s tím vykrýváním krátkodobých špiček, ovšem pokud by týden nefoukalo a bylo zataženo, což se také párkrát do roka stane, tak na to je potřeba mít akumulovanou tak velkou energii, že se její úložiště nikdy nezaplatí, protože drtivá většina energie tam prostě většinu roku musí ležet ladem.

Bude ještě někdo další šířit výmysly o tom, co se řeklo a neřeklo?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Lukáš Fireš,2020-08-27 19:54:40

Začalo to hmotností a končí to hmotností, je toho na této planetě jen 50 tun. Už se opakuji, zbytek si prosím přečtěte v mých dalších reakcích.

Pro anglicky mluvící: https://en.wikipedia.org/wiki/Carbon-14#Total_inventory
The inventory of carbon-14 in Earth's biosphere is about 300 megacuries (11 EBq), of which most is in the oceans.[39] The following inventory of carbon-14 has been given:[40]
Global inventory: ~8500 PBq (about 50 t)
Atmosphere: 140 PBq (840 kg)
Terrestrial materials: the balance
From nuclear testing (till 1990): 220 PBq (1.3 t)


Teplo a nevyužitá energie je problém, který jsem ochoten ignorovat (dodatečné baterie, chlazení, ...), nemohu však ignorovat fakt, že nejsme tu tunu ani (jako lidstvo) schopni vyrobit ;)

Kde se válí ta tuna odpadu ke zpracování? Nikde, nekoupíte ji ani kdybyste byl prezidentem USA, protože ji není od koho koupit, nikdo ji totiž nemá a není ani schopen ji vyrobit.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Bohumil S.,2020-08-27 14:53:35

Pane Vojkuvko, omlouvam se za mozna trochu konfrontacni ton meho prispevku. Ja si opravdu nemyslim, ze clovek (Vy), ktery by chtel mit na dvorku tunu radionuklidu by byl zaroven odpurcem JE. Ctete v mem prispevku neco, co tam neni. Polozil jsem Vam ale tri otazky. Zkuste na nekterou nalezt odpoved.

Odpovědět


Re:

Lukáš Fireš,2020-08-27 15:49:32

"Mohli bychom se shodnout i na tom, že cena nebude asi tak rozhodovat, ..."

Nemohli, to je z mého pohledu totiž ten nejzásadnější problém. Dovedu si představit využití, kde na ceně opravdu nezáleží (kosmické nano-sondy a tam kde jde o záchranu života), obávám se však, že jádro pudla tkví v chybné představě o množství jaderného odpadu.

Na celém světě je nyní všeho všudy 50t C14, naprostá většina je v oceánech a necelá tuna ve vzduchu. Uvědomte si prosím, jak exterémní cenu má něco, čeho je tak málo.

Jediný miligram C14 dnes stojí $2 000, takže ta tuna by stála 44 000 000 000 000 Kč!
I kdyby to bylo $200/g (což je extrémně optimistická cena, 10 000x dolů) tak by Vás ta investice stála 4 400 000 000 Kč.

Ono to zní tak hezky, využijeme jaderný odpad... ne, při takovémto použití to vážně není odpad, ale velice drahá komodita, jejíž cílená produkce by stála mnohonásobně více energie než kolik z toho nakonec dostanete ... to dá přece rozum :) Plutonium a Americium pro RTG je a není jaderným odpadem dle úplně stejné logiky. Je to odpad pro jadernou elektrárnu, ale přesto získat toho dost pro RTG roveru... stojí sakra hodně peněz :)

Odpovědět

+

Jan Adamek,2020-08-27 07:37:30

Super. Perpetum mobile na počkanie. Nie je apríla?

Odpovědět

Aleš Křižanovský,2020-08-26 21:10:47

Nebyl bych tak pesimistický ohledně využití. Jsem penzista a jako řada jiných už je pro mne v metropoli cenově draho. Odstěhoval jsem se na venkov a za nákupy vyjíždím autem jedenkrát za týden a za vnoučaty jednou za měsíc. Mám automobil Teslu a dovedu si představit její spojení právě s těmito baterkami, které by mi ji v době nečinnosti naštosovali prakticky zadarmo. Kdybych náhodou potřeboval víc jezdit, přikoupil bych si tu drahotu od Čezu. Dost dobře nechápu všechny ty zlomyslné výpady. Za mne to je alternativa pro nezanedbatelnou část méně majetných, kteří by nechtěli být odkázáni na monopol dodavatele el. energie.

Odpovědět


Re:

Marek Fucila,2020-08-26 22:10:05

Len aby tie nové baterky nestáli viac, ako spotreba elektiny od ČEZu za desiatky rokov. Ale ak vám ich niekto podaruje, potom to bude úplne iný príbeh. :-)

Odpovědět


Re: Re:

Alex Tender,2020-08-27 07:32:48

Pane Fucila, i Váš výpad je poněkud krátkozraký. Instalace takových kapacitorů zvyšuje hodnotu nemovitosti i pro další generaci (generace). Z dlouhodobého hlediska se jedná o velmi vhodnou investici. A možností využití je nepřeberně. Třeba dobíjení holícího strojku, filtrace vzduchu, dobíjení mobilů,... a nejde jen o desítky let.... To vše bez ohledu na výpadky a zlovůli monopolních dodavatelů.

Odpovědět


Re:

Lukáš Fireš,2020-08-27 10:41:16

Jedna tužková baterie v ceně 50 000 Kč by sotva utáhla jeden ovladač k televizi.
Ta baterie do Vašeho elektromobilu by stála více než roční rozpočet této republiky ;)

Už teď konečně chápete absurdnost některých tvrzení v tomto článku nebo mou předchozí větu opět čtete jako zlomyslný výpad?

15J/den = 15J/24/3600s = 0,0001736 W
Jedna úsporná žárovka vyžaduje 6 - 12 W
Cena 1g C14 je asi $2 000 ~ 44 000 Kč
Cena za takovou baterii, co by dokázala svítit 6W LED jednu hodinu za den by byla 63 360 000 Kč.

Odpovědět


Re: Re:

Jan Novák9,2020-08-27 12:55:33

Navíc by ten elektromobil potřeboval prodlužku, protože ta baterie by vážila nejméně 100 tun a neuvezla by ani sama sebe.

Odpovědět


Re: Re:

Lukáš Fireš,2020-08-27 12:58:25

A to jsem se prosím o řád spletl ve prospěch té baterie:
https://youtu.be/JDFlV0OEK5E?t=1410

Cena 1g C14 je asi $2 000 000 ~ 44 000 000 Kč !!!

A na celém světě je údajně pouze 50t C14 ;)
(Nukleární testy do roku 1990 vyprodukovaly prý jen 1.3t)

Odpovědět


Re:

Jan Novák9,2020-08-27 13:06:22

Je pro vás v Praze draho. Ale máte auto které vás stojí skoro 30 tisíc měsíčně jen v pořizovací ceně (podle typu). Přitom nájem menšího bytu se dá pořídit od 15 tisíc.
Počítáte se za méně majetného ale baterii s cenou v miliardách byste si koupil.
Ale sluneční panely za pár set tisíc které by tu Teslu také nabily si nekoupíte, protože dobře víte že se to nevyplatí.
Hmmmm
Hmmmm

Odpovědět


Re:

Karel Marecek,2020-08-28 07:48:45

Méně majetní vlastnící Teslu?
Kdo je podle vás méně majetný?

Odpovědět


Re: Re:

Jan Novák9,2020-08-28 09:42:11

Můj příspěvek byl reakce na pana křižanovského: Aleš Křižanovský,2020-08-26 21:10:47
A ten napsal:
Jsem penzista a jako řada jiných už je pro mne v metropoli cenově draho.
A
Za mne to je alternativa pro nezanedbatelnou část méně majetných, kteří by nechtěli být odkázáni na monopol dodavatele el. energie.

To že má někdo drahé auto nemusí nutně znamenat že je bohatý. Taky to klidně může znamenat že má hodně dluhů na které si ho koupil. Pravda, majitelé jsou většinou mladší...
Ale koupit si na důchod auto které ztrácí denně 1000 korun na hodnotě a pak s ním jezdit jednou za měsíc...
Ledaže by pán plánoval zemřít do deseti let, to by mu Tesla vydržela :-)

Odpovědět


Re:

Jiří K.,2020-09-24 22:26:51

A pak ze jsou nizke duchody, kdyz se nam tu duchodci prohani v Teslach.

Odpovědět

Použití v elektromobilech???

Jan Novák9,2020-08-26 14:29:52

Super, už se těším až budou elektromobily jezdit na baterii s výkonem pár wattů:-)))

Jedna tuna radioizotopu by měla trvalý výkon asi 173W

Odpovědět

Podvod

Jaroslav P.,2020-08-26 13:22:43

Viděl jsem video, kde to bylo označeno za podvod.
https://youtu.be/JDFlV0OEK5E

Odpovědět


Re: Podvod

Lukáš Fireš,2020-08-26 13:44:35

Thunderf00t! Tenhle hlas se nezapomíná.
Díky za video, hned v úvodu mne to přivedlo sem:
https://en.wikipedia.org/wiki/Betavoltaic_device
A k větě: betavoltaics use a non-thermal conversion process; converting the electron-hole pairs produced by the ionization trail of beta particles traversing a semiconductor.

....jenže to stále nechápu. Nejde tedy o přímé použití produkovaných elektronů, ale o jonizaci (řekněme, že se využije kinetická energie těch elektronů, nikoliv jejich náboj). Stále však úplně nechápu, jak se dá využít ten "electron-hole pair", tedy přesněji, jak je separovat, aby tekl proud.

Odpovědět


Re: Re: Podvod

Lukáš Fireš,2020-08-26 13:56:34

Aha, 12:35, podobný princip jako u solárního panelu, jen tu energii nedodává slunce, ale jádro.

Odpovědět


Re: Re: Podvod

Jan Novák9,2020-08-26 14:03:52

Semiconductor znamená polovodič, a jak řekl soudruh Jakeš: nebudeme investovat do výzkumu polovodičů, počkáme až soudruzi vědci vynaleznou celé vodiče.

Funguje to na prakticky stejném principu jako sluneční panel, jen místo fotonu který vyrazí elektron a při tom vytvoří díru je ionizující záření které udělá totéž s vyšší energií. Jen si myslím že to bude ten polovodič poškozovat. I světlo degraduje panel na 75% výkonu za nějakých 30 let pokud je ten panel kvalitní - pokud není tak i dřív.

Odpovědět


Re: Podvod

Petr Mikulášek,2020-08-28 09:34:40

Dave Jones tu jejich superbaterku srovnával s Duracellkou a vyšlo mu asi tohle - a to vůbec nešel o jaderné fyziky

https://www.youtube.com/watch?v=uzV_uzSTCTM

Odpovědět

Nemohly

Mojmir Kosco,2020-08-26 13:00:54

By zmenit svet .je to letni článek typu zazracny lék na rakovinu

Odpovědět

Je to hodně velký bulvár.

Vladimír Wagner,2020-08-26 12:07:50

Článek je extrémně bulvární nadsázka až ve stylu obchodníka s deštěm. V daném případě jde o radionuklidový zdroj. Tedy, jak už poznamenalo několik diskutujících, nemůže se měnit dodávaný výkon (tepelný výkon zdroje je stabilní) a musí se pořád (tedy i v době, kdy se elektrický výkon nepotřebuje a nespotřebovává) mařit. Takže v tomto případě se uvažuje o zdrojích, které budou mít jen velmi malé výkony a značně specifické využití. Tedy takový výkon (a odpovídající tepelný), který bude tak malý, že nebude v daném systému znatelný a nepovede k nutnosti speciálního efektivního chlazení. Pochopitelně by mohl být velmi užitečný ve specifických případech, kdy potřebujeme zajistit velmi dlouhodobé dodávky elektřiny s velmi malým odběrem - pohon velmi malých implantovaných zařízení při náhradách orgánů a jejich podpoře (třeba zmiňované kardiostimulátory). Ovšem musí jít o zařízení, které jsou na úrovní opravdu mikroelektroniky.
Pochopitelně můžete přemýšlet o radionuklidových generátorech větších výkonů s vyřešeným chlazením. Tam ovšem musíte řešit problém s větším objemem radionuklidů a v této oblasti máte vhodnější radionuklidy s jaderného odpadu.

Odpovědět


Re: Je to hodně velký bulvár.

Lukáš Fireš,2020-08-26 12:49:20

Já se zcela upřímně nejprve podíval na datum, zda náhodou není apríl. Pak mne napadlo, že je to vlastně RTG, ale video vyzdvihuje produkci elektronů, ne konverzi tepla na elektřinu... tady něco nesedí. I kdyby to produkovalo elektrony, tak je taky něco musí zase "žrát" (díry/ionty), aby tekl proud... jinak je to jako pokoušet se do uzavřeného okruhu pumpovat vodu, která se tam prostě nevejde. Tedy, pro neuzemnitelnou elektroniku nepoužitelné... a nebo tam o produkci elektronů v podstatě nejde a je to RTG - Radioizotopový termoelektrický generátor.

Odpovědět


Re: Re: Je to hodně velký bulvár.

Vladimír Wagner,2020-08-26 15:51:58

Ten rozdíl mezi tímto nanodiamantovým a klasickým radionuklidovým zdrojem je v konverzi energie uvolněné v v rozpadu na elektrickou. V případě klasické energie se přes ionizaci v konečném důsledku energie z rozpadu transformuje do tepelné energie a ta se následně konvertuje (termočlánkem, termoemisí, Stirlingovým motorem nebo turbínou) na elektrickou. V případě nanodiamantů při ionizaci vznikají v polovodiči páry elektron díra a dochází ke konverzi na elektrickou energii podobně jako u fotovoltaických panelů.

Odpovědět

Otázka

Vladimír Bzdušek,2020-08-26 11:28:13

ma napadla pri tejto príležitosti ...
Ak zoberiem dva vhodné (kovové) izotopy,
z ktorých jeden sa rozpadá cez beta+ a druhý cez beta-,
a vodivo ich spojím, potečie prúd?
A aké bude napätie naprázdno?

Odpovědět


Re: Otázka

Vladimír Wagner,2020-08-26 12:38:18

Elektron s energií získanou v rozpadu beta (mínus) je něco jiného, než elektron ve vodivostním pásu. Pozitron s energií získanou v rozpadu beta (plus) je něco jiného, než díra ve vodivostním pásu. Takže elektrony a pozitrony vzniklé v rozpadu beta napřed ve hmotě ionizují a tím předají energii. Po zastavení pozitron anihiluje a dva vzniklé fotony gama interagují v hmotě. Tam opravdu nedostanete něco jako katoda a anoda.

Odpovědět


Re: Re: Otázka

Vladimír Bzdušek,2020-08-26 17:35:20

Pravda, mohlo ma to napadnúť ...vďaka za usmernenie

Odpovědět


Re: Re: Otázka

Vladimír Bzdušek,2020-08-28 21:46:31

Teda, aby som nevyzeral ako úplný kverulant, dlho som váhal s odpoveďou, ale ... ten pozitrón, po všetkých svojich peripetiách nakoniec anihiluje a spotrebuje na to jeden záporný náboj. Teda potenciál kusu toho materiálu musí rásť do plusu. A pre beta- naopak.
A rozdiel potenciálov je napätie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Otázka

Petr Průša,2020-09-03 14:21:37

Když se ten pozitron emituje z jádra, tak vzniká nové jádro, v němž je o proton méně. Ale v elektronovém obalu pořád máme stejně elektronů jako před b+ přeměnou, to jest o jeden více než je po přeměně v jádře protonů. Jinými slovy... platí zákon zachování náboje, makroskopicky je materiál elektricky neutrální. Tímto způsobem elektrické napětí nevzniká.

Na druhou stranu, když emitovaný elektron/(pozitron) odlétne díky své vysoké energii "pryč" (ideálně do druhé elektrody), zatímco jádro zůstane, elektrické napětí se objeví. Na tomto principu fungují tzv. vnitroreaktorové samonapájecí detektory, viz např. https://www.osti.gov/etdeweb/servlets/purl/20130877 , oddíl 2.3.

Jako zdroj elektrické energie to zřejmě také může fungovat, např. viz:
https://en.wikipedia.org/wiki/Atomic_battery#Direct-charging_generator
https://contest.techbriefs.com/2010/entries/machinery-and-equipment/726
Jenže tamtéž se člověk dočte: "Radioisotope direct-charging batteries have been around for over a hundred years, yet there is still no effective means for utilizing their high voltage dc output to do anything useful." Zdá se, že ani tudy cesta nevede.

Odpovědět

A kolik to tedy opravdu dává energie

Kamil Kubů,2020-08-26 10:55:49

Dohledatelné zdroje (WIkipedia a její odkazy) uvádějí:

"The team claims that a battery with 1g of carbon-14, would deliver 15 Joules per day,"
"energy – 2.7TJ over first 5,730 years".

Tyto dva výroky na sebe jaksi nesedí. 15 J/den dává sumu lehce přes 31 MJ za těch 5730 let. Obráceně, 2,7TJ za 5730 let dává 15 J/s a nikoliv za den. To by odpovídalo výkonu 15W na gram C-14, což je pohádková hustota výkonu 14kW/kg po které by asi sáhli okamžitě nejen kosmické agentury ale i přízemnější instalace.

Pokud by to bylo 15 J/den, jedná se o výkon nějakých 174 mikrowattu. Pro mobilní telefon, jak tady někdo zmiňoval se špičkovým příkonem 5W, by bylo tedy potřeba mít baterku obsahující nějakých 38,5 kilogramu C-14, plus normální C-12, elektrody, obal atd. No, já bych takový mobil v kapse nosit nechtěl.

Odpovědět


Re: A kolik to tedy opravdu dává energie

Bohumil S.,2020-08-26 11:35:58

Nejsem jaderný fyzik, takže je možné, že jsem udělal nějaké hrubé chyby ve výpočtu. Počítal jsem, že rozpad C14 má energii 156keV a vyšlo mi, že z 1g se za těch 5730 let uvolní 535MJ energie. Takže je velmi pravděpodobné, že to za den vyrobí těch 15J v elektřině, jak jste předpokládal. A účinnost je tím pádem necelé 3%. Zbytek půjde na teplo.

Odpovědět


Re: Re: A kolik to tedy opravdu dává energie

Vladimír Wagner,2020-08-26 16:11:27

Váš výpočet je správný. Jen je ještě třeba jej opravit na to, že Vašich 156 keV je energie je celková energie uvolněná při rozpadu. Větší část energie však odnese neutrino, takže střední energie elektronu je zhruba 50 keV. Takže dostanete méně než třetinu energie. Takže účinnost konverze nebude 3 %, ale dostane se k hodnotám, které známe z fotovoltaiky. A to by se dalo čekat.

Odpovědět


Re: Re: Re: A kolik to tedy opravdu dává energie

Bohumil S.,2020-08-26 17:28:56

Děkuji za opravu.

Odpovědět


Re: Re: A kolik to tedy opravdu dává energie

Pavel Brož,2020-08-26 21:00:18

Jak jste prosím dostal ta necelá tři procenta? 535MJ za 5730 let je 93368 J za rok, což je 255,8 J denně, a pokud počítáme 15 J elektrických denně, tak to je 5,86%. Pokud ale beru 50 keV místo 156 eV, jak opravil Vladimír Wagner, tak by ta účinnost byla 18,3%, což rozhodně není špatné při srovnání s fotovoltaikou. Na teplo by tím pádem šlo těch zbývajících 81,7%.

Odpovědět


Re: Re: Re: A kolik to tedy opravdu dává energie

Pavel Brož,2020-08-26 21:04:17

och, vypadlé písmeno k, na dotazu to samozřejmě nic nemění - místo 156 eV jsem jsem chtěl napsat 156 keV, s touto hodnotou jsem počítal.

Odpovědět


Re: Re: Re: A kolik to tedy opravdu dává energie

Bohumil S.,2020-08-26 21:31:03

Pardon moc jsem tomu výpočtu nedal, vím, že Vás to jako fyzika musí drásat...
Snažil jsem se především získat vodítko, jestli věřit spíše hodnotě 2,7TJ za prvních 5730 let nebo 15J za den, což je o několik řádů rozdílný výkon. Nejspíše jsem ve výpočtu omylem dvakrát dělil dvakrát. Řádově to odpovídalo té druhé možnosti (15J/den), tak už jsem výpočet nekontroloval. Využití výsledku k chybnému spočítání účinnosti už je větší problém, ale díkybohu jste mě opravili.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: A kolik to tedy opravdu dává energie

Bohumil S.,2020-08-26 21:50:05

Takto nízký výkon totiž znamená, že rozhodně nepůjde o náhradu lithiových akumulátorů, což by si člověk po přečtení nadpisu a článku mohl myslet. Toho jsem se především snažil dobrat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: A kolik to tedy opravdu dává energie

Pavel Brož,2020-08-26 22:11:29

Ne, pane Bohumile, omlouvám se já, ale je to ještě jinak, správný výsledek je mezi tím původním Vaším a tím mým předešlým. On se totiž musí zohlednit ten exponenciální rozpadový zákon - pokud se za 5730*365=2091450 dní má přežít polovina jader, pak se jich za jeden den přežije 0,5^(1/2091450)=0,999999669, tedy rozpadne se 331 z každé miliardy jader. Pokud bychom to ale počítali prostou úměrou, usoudili bychom chybně (tak jako já prve), že se za den rozpadne cca 239 z každé miliardy jader. Jenže těch 239 z miliardy je denní průměr za těch 5730 let, za první den je to těch 331 z miliardy. Takže ten můj výsledek je nutno zkorigovat takto:

za 5730 let se sice uvolní 535 MJ energie (včetně té nevyužitelné, kterou odnesou neutrina), ale díky exponenciálnímu průběhu rozpadu se za první den uvolní nikoliv 255,8 J, ale 354,3 J. Při elektrickém výkonu 15 J za den tedy máme účinnost 15/354,3=4,2%. Protože ale využitelná energie není 156 keV na rozpad, ale jen 50 keV na rozpad, účinnost jeden den staré baterie sestávající z 1 g čistého C14 by byla 4,2*156/50=13,1%. Omlouvám se za předchozí zbrklý výsledek.

Odpovědět


Re: A kolik to tedy opravdu dává energie

Pavel Brož,2020-08-26 22:34:20

No, mě tam hlavně nesedí ta ekonomika. Mimochodem, co se týče těch čísel, těch 2,7 TJ za 5730 let je úlet, dá se snadno spočíst, že maximální energie uvolněná rozpadem 1 g C14 za 5730 při využitelné energii 50 keV na elektron vzniklý tím rozpadem (energie připadající na neutrino je nevyužitelná a ulétne do vesmíru) je cca 171 MJ [=50000 eV * 1,6*10^-19/ (2*14*1,67*10^-24)].

I kdybychom počítali účinnost konverze této energie 100%, pořád bychom měli, že 1 g C14 vyrobí za 5730 let 171 MJ elektřiny. Jenže fór je v tom, že čerpání této energie se opravdu vůbec nijak nedá urychlit. Pokud si budu kupovat baterii, tak určitě ne na 5730 let, ale dejme tomu na 30 let, tedy na 191 krát kratší dobu, než je poločas rozpadu. Ono koneckonců 30 let je takový téměř maximální investorský horizont, počítejme, že chceme na výrobě takových baterií vydělat (jakožto výrobci) anebo uspořit (jakožto zákazníci), takže chceme, aby se nám investice vrátila za 30 let. Jenže za těch 30 let nám ten 1 g C14 nevyrobí 171 MJ, ale podstatně méně – vzhledem k exponenciálnímu rozpadovému zákonu dostaneme pro poměr nerozpadlých jader za jeden rok:

q=0,5^(1/191)=0,9964

tedy za 30 let se rozpadne pouze 0,36% jader. Protože 50% rozpadlých jader dává pro 1 g C14 těch 171 MJ, tak 0,36% dá pouze 1,23 MJ. Takže ten 1 g C14 nám dá za 30 let maximálně 1,23 MJ. Což je 341,7 Wh, tj. 0,3417 kWh.

I kdyby se tato energie konvertovala stoprocentně na elektrickou (ve skutečnosti účinnost bude pod dvacet procent), tak za těch 30 let získám z toho 1 g elektrickou energii, za kterou jako koncový zákazník při odběru ze sítě zaplatím 1,7 Kč. Ehm. No dobře, dejme tomu, že si dopřeji kilogramovou C14 baterii, pořád ale získám elektřinu, za kterou bych za 30 let zaplatil 1700 Kč, tedy 57 Kč za rok. No dobře, nebudu kolenovrt, a pořídím si jednotunovou C14 baterii. Při stoprocentní konverzi bych získal elektřinu v hodnotě 1,7 miliónu Kč, tedy 57000 Kč za rok. No to už by nemuselo být špatné, až na to … kolik by asi ta tuna těch nanodiamantů stála???

No, já jenom, že kromě těch technologických výzev zmiňovaných v tom videu se navíc předpokládá aspoň jeden ekonomický zázrak. Anebo velké množství hodně důvěřivých investorů.

Odpovědět


Re: Re: A kolik to tedy opravdu dává energie

Pavel Brož,2020-08-26 23:05:36

Jenom k tomu ještě dodám - těch 341,7 Wh je řádově cca stonásobek energie, kterou dá nabitý tužkový AA akumulátor. Pokud by se ta 1 g C14 baterie prodávala dejme tomu za 1000 Kč, šel bych do toho tam, kde bych měl zařízení, ve kterém nabitý AA akumulátor vydrží dejme tomu čtvrt roku, protože bych to měl doživotně vyřešeno, už bych se nemusel otravovat s dobíjením. Víc jak tisícovku bych za ni nedal, protože podobných zařízení mám celkem dost, to radši budu dobíjet. Předpokládám, že hodně uživatelů to bude mít s ochotou si připlatit podobné.

Ve skutečnosti ale bude ta účinnost konverze maximálně pětinová. Takže bych zvažoval, kolik bych byl ochoten zaplatit za nikoliv jednu, ale pět jednogramových C14 baterií, kterými bych nahradil jeden dobíjený AA akumulátor. Obávám se, že bych stále nebyl ochoten dát více než 1000 Kč za trvalou náhradu jednoho AA akumulátoru, opět proto, že jich používám celkem dost.

Jinými slovy, pokud se podaří dostatečně srazit tu cenu, má to smysl u těchto malých aplikací. Aby se to ale vyplatilo v celostátním energetickém měřítku (viz fantazie v tom videu o šetření v elektromobilech atd.), tak by cena těch diamantových baterií musela klesnout řádově na korunu za gram, a to si myslím je nereálné.

Odpovědět


Re: Re: A kolik to tedy opravdu dává energie

Vladimír Wagner,2020-08-26 23:31:56

Díky Pavle za doplnění. Jak jsem psal, výhodné by to mohlo být pro ty mikroaplikace s nízkými výkony třeba právě uvnitř lidského těla. Uhlík (byť C14) není v tomto případě chemický cizorodou a nebezpečnou látkou. Další možnost je využití u dlouhodobě fungujícího zařízení potřebujícího větší počet nezávislých mikrozdrojů. Pro velké zdroje (potřebující větší výkon) není vhodný poločas rozpadu. I pro zařízení, které by mělo fungovat řadu desetiletí, je daleko vhodnější poločas rozpadu v řádu stovky let. Třeba americium 241. Pochopitelně, že takový radionuklid není bez radiochemického rizika, ale má i daleko vyšší energii uvolněnou a využitelnou pro produkci elektřiny. Navíc by se využitím tohoto radionuklidu, který se separuje s vyhořelého paliva (staršího plutonia), zlikvidoval daleko nebezpečnější odpad.

Odpovědět


Re: Re: Re: A kolik to tedy opravdu dává energie

Vladimír Wagner,2020-08-26 23:35:11

Jen pro případné zájemce podrobněji o radionuklidových zdrojích využívajících americium 241 zde: https://www.osel.cz/10261-evropa-na-ceste-k-radionuklidovym-zdrojum-pro-vesmir.html

Odpovědět

panika a strach

Libor Zak,2020-08-26 10:36:07

Mám naprostou důvěru v lidský strach a paniku vznikající při slově radioaktivita, jaderný, izotop a podobně. I když mě osobně by technologie velmi zajímala, jsem naprosto přesvědčen, že jednak nikdy nezíská potřebné certifikace. Určitě ne v EU a USA, strach ze špinavé bomby by možná byl i celkem oprávněný. Samotná baterie sice bude mít stínění, ale kdo zabrání někomu aby z rozbitých přístrojů nedoloval energetické články, nekuchal je a nenacpal s tím třeba krabici od Pizzy v dronu vypadajícím jak od doručovací společnosti.
Nejspíše to bohužel celé zakáže nějaká mezinárodní konvence a zůstane to využitelné jen pro armádní technologie.

Odpovědět


Re: panika a strach

Bohumil S.,2020-08-26 11:06:10

Cesta ke špinavé bombě by asi byla složitější. C14 je beta zářič a aby ublížil lidskému organismu, musí se dostat dovnitř v atomární nebo molekulární podobě. Diamanty lidské tělo nestráví. Diamanty můžete také spálit a získat z nich CO nebo CO2, ale těchto plynů se tělo rychle zbaví. Takže případný terorista by musel vymyslet postup, jak z diamantů syntetizovat nějakou snadno vstřebatelnou organickou látku, kterou bude lidský organismus obtížně vylučovat.

Takto chemicky zdatný mohamedán by si jistě dokázal poradit i bez radioizotopů. Účinných, ale čistě chemicky působicích jedů existuje spousta.

Odpovědět


Re: Re: panika a strach

Libor Zak,2020-08-26 19:06:19

Díky za vysvětlení, mě to uklidnilo, ale bojím se, že k většině patřit nebudu :(.

Odpovědět


Re: Re: Re: panika a strach

Bohumil S.,2020-08-26 20:37:29

Abych tu nemystikoval - C14 by zřejmě byl nebezpečný i ve formě jemného prachu, pokud by byl vdechnut a uváznul v plicních sklípcích (plíce ale mají samočistící schopnost pomocí hlenu). Wikipedie uvádí, že v lidské tkáni se beta záření z rozpadu C14 zastaví na vzdálenosti max. 0,27mm. Takže kdekoliv na povrchu lidského těla by neznamenalo žádný problém, ale v plicích už ano. Plicní sklípky jsou drobné a nechráněné.

Idea klasické špinavé bomby pracuje s radionuklidy, které při rozpadu emitují neutrony a gamma záření. Takové záření účinně nezastaví ani desítky cm běžných materiálů. Je rozdíl, když vám k pobytu v zamořeném prostoru stačí protiprachový respirátor oproti situaci, kdy vás před radioaktivitou neochrání ani skafandr. Dekontaminace prostoru od C14 by také byla mnohem snazší.

Odpovědět

JE

Josef Sysel,2020-08-26 09:00:26

Asi to nechápu, takže hlavním produktem JE bude odpad a teplo bude odpadem pro vytápění? :D

Odpovědět


Re: JE

Bohumil S.,2020-08-26 09:26:12

Nešlo by o nic nového. První jaderné reaktory rozhodně nesloužily k výrobě elektřiny, nýbrž k výrobě radioaktivních izotopů (konkrétně hlavně Pu 239). S výrobou elektřiny z jádra se začalo experimentovat až později. První jaderné reaktory schopné vyrábět elektřinu se datují skoro o dekádu později (1951). A cílem jejich vývoje rozhodně nebyla "zelená elektřina", nýbrž vojenské aplikace jako např. jaderné ponorky.

Odpovědět


Re: Re: JE

Josef Sysel,2020-08-26 10:31:53

Tak to jsem nevěděl, dík.

Odpovědět


Re: Re: JE

Vojtěch Běhunčík,2020-08-26 17:20:35

Moment.
Už v roce 1951 vyráběly jaderné reaktory přímo elektřinu? Že by mi něco uniklo?

Odpovědět


Re: Re: Re: JE

Bohumil S.,2020-08-26 17:27:37

Samozřejmě ne do sítě. Jen pokusně.
https://cs.wikipedia.org/wiki/EBR-1

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: JE

Vojtěch Běhunčík,2020-08-28 19:36:02

Ne - takto to nemyslím. I ten EBR-1 měl parogenerátor a následně potom i nějakou parní turbinu ...
Předpokládal jsem přímo, nikoliv oklikou přes páru.

Odpovědět

Scifi

Míla Křížek,2020-08-26 07:42:14

Tomu se snad ani nechce věřit. Jestli to dokážou vyrobit tak, aby to bylo opravdu bezpečné, tak se máme na co těšit. Teď už jen vyřešit, jak sbírat ty rozlousknuté smartphony, které v sobě budou mít nezničitelnou baterii, aby se ta baterie dala použít v dalším zařízení. Taky by mě zajímalo, co se bude dít s energií, kterou nikdo nespotřebuje. Předpokládám, že jednou se ten diamant "nasytí", ale reakce bude probíhat dál...

Odpovědět

CHLAZENÍ - trochu logiky :-(

Bohumil S.,2020-08-26 07:41:57

I kdyby tahle technologie skutečně fungovala, tak na 100% nikdy nebude pohánět mobily, laptopy ani elektromobily. Rychlost rozpadu izotopů je nezávislá na tom, kolik byste zrovna odebírali proudu. Jednoduše: NEDÁ SE TO REGULOVAT. Naříklad baterie do mobilu - musí být dimenzovaná tak, aby byla schopná uspokojit špičkový odběr. Ten může být u mobilu řádově 5W. Jenže neregulovatelná baterie by musela vyrábět TRVALE 5W. Nevyužitá energie by se přeměňovala na teplo. Takže mobil by se rovnal 5W topení, elektromobil 50KW topení... Na svém mobilu byste trvale sotva udrželi ruku a v garáži byste si mohli zřídit finskou saunu... A to počítám s tím, že by účinnost přeměny energie jaderného rozpadu na elektrickou energii byl 100%, což je málo pravděpodobné.

Jediná využitelnost takové baterie by byla u nízkoodběrových aplikací - hodinky, napájení paměťových obvodů apod. Případně u aplikací, kde se už nyní používají radioizotopové termoelektrické generátory.

Odpovědět


Re: CHLAZENÍ - trochu logiky :-(

Martin Pecka,2020-08-26 10:01:25

Asi neni problem dat vedle NDB i kousek Li-ion,ktery pokryje spickovou spotrebu. Pak by clovek proste vedel, ze bez nabijecky smi auto/telefon/... pouzivat treba jen hodinu denne. Ve zbytku dne by se li-ionka dobijela prebytkem jaderne energie. Ale souhlasim, ze odpadni teplo by bylo treba nejak resit.

Odpovědět


Re: Re: CHLAZENÍ - trochu logiky :-(

Bohumil S.,2020-08-26 10:24:41

Pomocná Li-ionka, kterou navrhujete, by v některých méně častých případech určitě pomohla. Ale u běžných zařízení, která se většinu času nepoužívají, ale potom musí třeba několik hodin v kuse pracovat řádově v desítkách % max. výkonu jako mobily, laptopy či elektromobily prostě ne.

Máte prakticky dvě možnosti:
1. buď bude li-ionka malá a slabá a poslouží k vykrývání špiček pouze po velmi krátkou dobu.
2. nebo bude li-ionka velká skoro jako v současných zařízeních - ale pak nemá smysl strkat vedle ní radioizotopový zdroj elektřiny a obrovsky tím zvyšovat bezpečnostní rizika.

Kdybyste v mobilu měl trvalý zdroj pouhých 0,5W tepla, je to pořád velký problém. Stačí, aby vám mobil zapadnul do peřin a za hodinu voláte hasiče. Elektronika může mít ochranu proti přehřátí, která při překročení nějaké teploty přístroj vypne. Ale rozpad radioizotopu nezastaví nikdo. A umístění hned vedle li-ionky je z hlediska požární bezpečnosti úplně ideální.

Odpovědět


Re: Re: Re: CHLAZENÍ - trochu logiky :-(

Jan Přibyl,2020-08-26 11:34:08

On by se nějaký vyvážený stav našel.

Dnes máte v mobilu baterii, která při běžném používání pár hodin vydrží den či dva. Při intenzivním využívání několik hodin.

Vyvážený stav by mohl být např. li baterie poloviční či čtvrtinové kapacity + NBD.

Telefon by na i při běžném používání půlden vydržel. Při intenzivním používání např. dvě hodinky.
Takový 0,5-1W NBD zdroj by ji za dejme tomu 10h dobil z úplného vybití do plna.

Ano, přebytečná energie by se musela protápět - je to o tom vyváženám optimu. Ale že by 0,5W protápěného výkonu zapálilo peřiny? Navíc tu energii nemusíte jen propálit v nějakém výkonovém odporu. Např. u LED je dnes účinnost okolo 50% - nemalé části se můžete zbavit přeměnou na fotony. Rosvícením led foťáku či/a LCD se té přebytečné energie celkem bezpečně zbavíte.

Mě už se například párkrát stalo, že jsem dal do brašny notebook, který se neuspal. Po pár hodinách byl sice horký, ale ne natolik, aby se vypnul (jsou tam tepelné ochrany, notebook by se jinak vypnul).

Jednou jsem si poškodil baterii v mobilu, když jsem ho nechal nabíjet v létě na přímém slunci v autě - ten se skutečně nedal udržet v ruce, ale ta tepelná produkce a příjem tam musela být zásadně vyšší.

Jen pro info - teď koukám do svého mobilu - průměrná spotřeba cca 200mAh za hodinu. Nejvíce samozřejmě display.


Osobně se spíše domnívám, že to nikdy nepůjde mezi lidi kvůli bezpečnosti.
Stačilo by vzít nějaké množství takových baterií, nadrtit/namlít je a máte ideální základ špinavé bomby.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: CHLAZENÍ - trochu logiky :-(

Bohumil S.,2020-08-26 11:58:56

Hodinu v peřinách jsem přehnal. To by pravděpodobně ještě nezničilo ani tu li-ionku. Nebezpečí požáru by podle mě nehrozilo ani tak vznícením peřin či plastů, ale právě vznícením lithiové baterie po její explozi z důvodu přehřátí. Jinak brašna sice není pro odvod tepla z notebooku ideální, ale kvalitní lůžkoviny poskytují zhruba o řád lepší tepelnou izolaci. Neříkám, že by to způsobilo požár v 1 případu z 10ti, ale zařízení, která jdou masově mezi prostý lid, musejí být z principu blbuvzdorná. On i 1 požár na 100 000 mobilů je celkem problém.

Ale jak už zjistil Kamil Kubů výše, ono by to stejně nemělo zdaleka dostatečný výkon. Takže o využití v mobilech se nemusíme bát.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: CHLAZENÍ - trochu logiky :-(

Jan Novák9,2020-08-27 14:03:31

Notebook v pohodě, 500 kg diamantů do peřiny jen tak snadno nezabalíte. U mobilu s 10 kilovou baterií už by to možné bylo :-))

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace