U sladkostí s fruktózou nejde jen o hmotnost  
Ze závěrů výzkumu prezentovaného v nejnovějším čísle časopisu American Journal of Clinical Nutrition vyplývá, že i hubené kojící maminky dopřávající si ovocných cukrů, svým ratolestem snižují kognitivní schopnosti.

To, že strava s vysokým obsahem cukru je spojena s vyšší hmotností konzumenta, nikoho nepřekvapuje. Že se ale taková matčina slabost pro sladké a nárůst hmotnosti mstí i na další generaci, to už si maminky moc nepřipouštějí. Je to smutné a k dětem nespravedlivé, ale je to tak.  Potomci obézních matek jsou s přibývajícím věkem rovněž vystaveni vyššímu riziku cukrovky typu 2, cirhóze jater a srdečním chorobám, než vrstevníci.


Ještě méně ve známost vešel poznatek australských výzkumní z University of South Wales. Ti na svých pokusných hlodavcích odhalili, že nejen obézní matky, ale i obézní fotři svým potomkům škodí. Svým ratolestem, prostřednictvím epigenetických značek na spermiích, přenastavují metabolismus tak, že u nich častěji propuká diabetes. A to i přesto, že ži zdravě a nepřecpávají se kaloriemi. Jinak řečeno, i když potomci obézních otců nejsou obézní, tak je otcův prohřešek pro ně jakýmsi dědičným hříchem - častěji jsou postiženi cukrovkou druhého typu.

Zlo zůstává zlem, i v dobré víře páchané. Kredit: CC0 Public Domain.
Zlo zůstává zlem, i v dobré víře páchané. Kredit: CC0 Public Domain.

Tento týden parta Michala Gorana ze Sabanova výzkumného ústavu při Dětské nemocnici v Los Angeles přichází s dalším rozšířením spektra následků, kterými rodiče potomkům ztěžují život. Goranův tým se zdravím dětí a maminek zabývá už řadu let. S tím, jak se jejich databáze stravovacích zvyklostí matek rozšiřuje, jako králíky z klobouku začínají statistikou vytahovat ze své studnice záznamů, nové souvislosti. V nejnovějším sdělení jde o sladký život maminek. Dnes už všechny ví, že přemíra sacharózy (řepný cukr) škodí a také si hlídají přijaté kalorie a dávají přednost zdravějšímu cukru ovocnému. V dobré víře si dopřávají džusů a dalších nápojů s fruktózou (i v medu je téměř polovina fruktózy). Co ale na takové zahánění žízně a snahu dodat sobě i potomkovi „energii pro mozek“, říká statistika?

 

Mozek to ovlivní, konkrétně v kognitivních schopnostech kojence. Žel v opačném gardu, než by si rodičky přály. Zvýšená hladina cukru, kterou ratolesti předávají mateřským mlékem, se nezúročuje v rychlejším vývinu jeho mozkových funkcí. Opak se zdá být pravdou, a nejde o prkotinu.


Kognitivní  (někdy se jim říká poznávací funkce) jsou jednou z hlavních oblastí lidské psychiky. Jejich centra jsou uložena v různých částech mozku. Prostřednictvím kognitivních funkcí člověk vnímá svět kolem sebe. Reaguje na podněty, jedná podle nich a zvládá různé úkoly. Myšlenkové procesy jsou tím, co nám dává schopnost se učit a zapamatovávat si. Později se ke kognitivním funkcím, jako je pozornost, koncentrace přidávají řečové funkce, rychlost myšlení, schopnost pochopení informací. Kognitivní funkce se testují už i u kojenců. Ze studie v časopise American Journal of Clinical Nutrition vyplývá, že konzumace sladkých nápojů během období kojení má tendenci se projevit na dítěti s prodlevou zhruba dvou let.


Pravdou je, že varování před konzumací ovocného cukru vyplynulo vědcům ze statistiky na necelé stovce sledovaných maminek, což není mnoho. I tak jejich poznatek budí v odborných kruzích značný rozruch. Pokud Američané neudělali někde chybu, což není moc pravděpodobné, neboť vyloučili vliv věku matky, BMI před těhotenstvím, úroveň vzdělání, přijímané kilokalorie, věk kojenců, pohlaví i porodní hmotnost), tak maminky, které během prvního měsíce po porodu kojí a denně konzumují džusy a nápoje (byť jde o produkty u nichž výrobce na etiketě sděluje, že „obsahují pouze ovocný cukr“), mohou počítat s tím, že jejich dítko bude ve věku dvou let, vzhledem k vrstevníkům, nejspíš zaostalejší. Alespoň co se skóre vývoje na stupnici testu Bayley-III týče.


Bylo by ale chybou si z toho všeho vyvodit, že je vhodné od tradičního přístupu výživy upouštět. Kojení má pro potomka celou řadu nezastupitelných předností. Jen to chce od kojících maminek si více hlídat nejen to, co jedí, ale i co pijí. Pokud by totiž, jejich denní příjmem představoval 1656 ± 470 kcal, 21.8 ± 12 g fruktózy, a k tomu dva až tři nápoje s „naturálním“, „přirozeným“, „zdravým“, „ovocným“,… cukrem (jak tomu bylo u matek v testu), mohly by i podobně relativně malým zvýšením předávané fruktózy v mateřském mléce páchat zlo.


Literatura

Paige K Berger et al, Associations of maternal fructose and sugar-sweetened beverage and juice intake during lactation with infant neurodevelopmental outcomes at 24 months, The American Journal of Clinical Nutrition (2020). DOI: 10.1093/ajcn/nqaa255

Datum: 10.10.2020
Tisk článku

Související články:

Občasné hladovanie predlžuje život     Autor: Matej Čiernik (21.11.2019)
Časovo obmedzený príjem potravy – jednoduchá metóda liečby obezity     Autor: Matej Čiernik (03.08.2020)
Jak neurony mluví do tvorby našich faldů a schopnosti spalovat kalorie?     Autor: Josef Pazdera (09.08.2020)
Původ sytosti     Autor: Josef Pazdera (29.09.2020)



Diskuze:



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace