Kvantově provázané atomové hodiny jsou až strašidelně přesné  
Vezměte 350 atomů ytterbia-171, entanglujte je laserovým paprskem a dalším paprskem můžete měřit čas. Hodiny s kvantově provázanými atomy by se za celou dobu existence našeho vesmíru nezpozdily ani o 100 milisekund. Vědci rozmanitých profesí si je už přejí k příštím Vánocům.

Kvantově entanglované hodiny. Kredit: MIT.
Kvantově entanglované hodiny. Kredit: MIT.
Atomové hodiny jsou dnes nejpřesnějšími měřidly času, jaké máme k dispozici. Nejlepší z nich se nezpozdí ani o sekundu za 15 miliard let, čili téměř za celou dobu existence našeho vesmíru. I když to bude možná znít neuvěřitelně, stále je prostor pro jejich zlepšení. Tým amerického institutu MIT (Massachusettský technologický institut), který vedl Vladan Vuletić, zvedl hozenou rukavici a postavil nové, kvantově entanglované atomové hodiny.

 

Atomové hodiny využívají toho, že některé atomy vibrují, a to extrémně přesně a stabilně. Taková zařízení jsou vybavená laserem, který odečítá zmíněné vibrace. Například atom cesia-133 osciluje přesně 9 192 631 770 krát za sekundu. Je v tom tak stabilní, že se v roce 1968 stal základem pro definici sekundy. Ideální by bylo takto monitorovat jediný atom. Do chování atomů ale zasahují náhodné kvantové výkyvy, které narušují měření a určování času. Odborníci to označují jako „Standard Quantum Limit“.

Vladan Vuletić. Kredit: MIT.
Vladan Vuletić. Kredit: MIT.

Proto se atomové hodiny obvykle konstruují s oblakem plynu, který obsahuje tisíce stejných atomů. Tradičně je to zmíněné cesium. V poslední době se také stále více prosazuje ytterbium. Tyto atomy jsou zmrazené téměř na absolutní nulu. Na místě je drží laserové paprsky a další paprsek zase měří jejich oscilace. Výsledkem je průměrná hodnota, která představuje přesnější údaj, než v případě měření jediného atomu.

 

MIT, logo.
MIT, logo.
Bohužel, omezující vliv, vyjádřený v „Standard Quantum Limit“, může být tímto postupem jen snížen. Není možné ho kompletně odstranit. Tým MIT pokročil v omezení potíží „Standard Quantum Limit“ ještě dál, díky využití kvantového provázání, entanglementu. Badatelé použili 350 atomů ytterbia-171, které osciluje ještě rychleji než cesium-133. Atomy uvěznili v optickém rezonátoru mezi dvěma zrcadly a pak je kvantově provázali pomocí laserového paprsku. Jako kdyby je propojili optickou komunikační linkou.

 

Jakmile vědci atomy kvantově provázali, druhý laserový paprsek měřil frekvenci jejich oscilací. Experimenty s takto vytvořenými kvantovými atomovými hodinami ukázaly, že jsou asi čtyřikrát přesnější v měření času, nežli podobné atomové hodiny bez entanglovaných atomů. Tým MIT je přesvědčený, že jejich nové hodiny jsou tak přesné a stabilní, že by se za celou dobu existence vesmíru zpozdily či předběhly o méně než 100 milisekund. S kvantově entanglovanými hodinami prý bude možné detailně studovat gravitační vlny, temnou hmotu a řadu dalších pozoruhodných jevů.

 

Video: Manipulating many quanta one by one: molecules of light and 51 atomic qubits

 

Literatura

MIT News 16. 12. 2020.

Nature 588: 414–418.

Datum: 03.01.2021
Tisk článku

Tajný život úhořů - Svensson Patrik
 
 
cena původní: 349 Kč
cena: 307 Kč
Tajný život úhořů
Svensson Patrik
Související články:

Nejpřesnější atomové hodiny všech dob jsou z kostky kvantového plynu     Autor: Stanislav Mihulka (06.10.2017)
S novými atomovými hodinami půjde měřit vlnění časoprostoru     Autor: Stanislav Mihulka (02.12.2018)
Laserové hodiny s kvantovou ručičkou     Autor: Redakce (31.01.2020)



Diskuze:

Jak je to s časem?

Petr Kenabob,2021-01-05 08:17:44

.

Čas je zajímavá fyzikální veličina. čas lze definovat jako invariant času, neboli invariant zrcadlení a otočení času na topologických zrcadlech Univerza, které je disjunktním sjednocením topologických systémů jednotlivých vesmírů - antipodů.

Poznámka:
Systém množin tvoří topologický systém množin tehdy a jenom tehdy, když právě pro každé dvě podmnožiny topologického systému platí, že jejich sjednocení a průnik těchto množin je podmnožinou topologického systému množin.

Jak je to s časem během expanze vesmírů?

Vytvořme si myšlenkový model:

Nechť oscilace oscilátoru jsou omezeny rychlostí světla. Zajímavým oscilátorem je matematické kyvadlo, které je popsáno rovnicí, ve které se říká:

Rychlost kyvu je úměrná druhé odmocnině z velikosti vesmíru děleném gravitačním zrychlením vesmíru.

Protože rychlost světla je univerzální konstanta a gravitační zrychlení (potažmo i hmotnost vesmíru) lze zjistit z Planckovy škály jako podíl Planckovy hmotnosti a čtverce Planckova času, lze stručně říci:

Délka periody matematického kyvadla , jehož délka je definována velikostí vesmíru, je nepřímo úměrná velikosti druhé odmocniny z velikosti vesmíru.

Z toho vyplývá, že čas během expanze vesmíru komprimuje a tedy

model ΛCDM ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Model_ΛCDM )

obsahuje hrubou chybu.

A také z tohoto důvodů je tvrzení o přesnosti hodin popsaných ve Vašem článku nekorektní a nevalidní.

Čest dobře placené a tudíž kvalitní práci!

.

Odpovědět


Re: Jak je to s časem?

Petr Kenabob,2021-01-05 09:19:16

.

Jak je to se šipkou času?

Na jaře proběhla odborným tiskem informace, že byl objeven paralelní vesmír, ve kterém má šipka času opačný směr než jak jsme zvyklí v našem vesmíru.

Řešení tohoto fyzikálního problému je velmi jednoduché:

Žijeme ve vesmíru se zápornou metrikou!

Důkaz je velmi jednoduchý. Vychází z první termodynamické věty a určení znaménka při toku veličin.

Nechť systém koná jenom mechanickou práci, pak změna vnitřní energie systému je rovna součtu přijatého tepla a součtu součinu síly a dráhy. Protože síla je agregovaná veličina (tensor ne nultého řádu), tudíž nemá znaménko, pak aby byl splněn požadavek na znaménka toků veličin, je nutné aby dráha (skalár), na které systém koná práci, byla záporná.

Výše uvedené tvrzení lze rozšířit i na znaménko metriky

https://cs.wikipedia.org/wiki/Metrický_tenzor

Protože vztah pro výpočet metriky obsahuje druhou odmocninu z „určitého“ determinantu ( https://youtu.be/buCoOjYc0Z4 ), obě dvě znaménka šipky času jsou relevantní.


Zdar Vaší práci, soudruzi!

.

Odpovědět


Re: Re: Jak je to s časem?

Petr Kenabob,2021-01-05 11:08:41

.

Jak je to s časem a topologií Universa?

Topologický prostor systému množin Universa matematicky formalizuje pojem tvar (konvergenci, kompaktnost a spojitost). Pojmy definované topologicky splývají s pojmy zavedenými pomocí metriky.

Čas určuje okamžik události na časové ose. Čas bývá definován jako jedna z několika fundamentálních kvantit.

Čas je hypoteticky invariantem času a hypoteticky je též invariantem zrcadlení potažmo otočení na topologických zrcadlech disjunktních podmnožin (vesmírů) topologického systému množin Universa *E1|||G3|||E1|||G3|||E1*,


kde význam jednotlivých symbolů je následující:

E1 jednorozměrný prostor Euklidův
G3 trojrozměrné Gaussovo těleso komplexních čísel
| topologické zrcadlo
* dolní potažmo horní závora


Použité prameny:

Feynman R. P., Leighton R. B., Sands M., Feynmanovy přednášky z fyziky - díl 1/3, 1. české vydání, Fragment, 2000, ISBN 80-7200-405-0.
Horák Z., Krupka F., Fyzika, 3. vydání, SNTL v koedici s ALFA, Praha 1981
Kvasnica J., Havránek A., Lukáč P., Sprušil B., Mechanika, 1. vydání, Academia, Praha 1988
Kittel Ch., Knight W. D., Ruderman M., Mechanics. Berkley Physics Course, Vol. 1. McGraw-Hill, New York 1965 (existuje slovenský překlad)
Friš S. E., Timorevová A. V., Kurs fyziky, Nakladatelství ČSAV, Praha 1962

Neviditelný čert, komentáře ke článku Logika a význam III – Omyl hazardního hráče včetně komentářů,

http://www.neviditelnycert.cz/blog/filosoficky-koutek/1695-logika-a-vyznam-iii-omyl-hazardniho-hrace.html


Neviditelný čert, Příspěvek Neznámý vesmír – Černé díry a horizont událostí včetně komentářů,

http://www.neviditelnycert.cz/blog/popularne-naucny-koutek/2490-neznamy-vesmir-cerne-diry-a-horizont-udalosti.html

Neviditelný čert, Příspěvek Neznámý vesmír – Temná hmota versus nová teorie gravitace včetně komentářů,

http://www.neviditelnycert.cz/blog/popularne-naucny-koutek/2501-neznamy-vesmir-temna-hmota-versus-nova-teorie-gravitace.html

Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak, soudruzi!

.

Odpovědět


Re: Re: Re: Jak je to s časem?

Marek Novotný,2021-01-05 13:10:57

Zajímavé, nechcete zkusit novou nevyčerpatelnou baterku nebo bezdrátový přenos energie nebo vagínu proti covid?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Jak je to s časem?

Petr Kenabob,2021-01-05 15:49:18

.

Vidím, že jsem narazil na experta, děkuji za soudružskou konstruktivní kritiku!

Opravenou verzi příspěvku jsem proto přemístil na spřátelený web

https://www.neviditelnycert.cz/certi-poklaboseni.html#cnt_20431

Douška pro správce tohoto webu:

Můžete mne tady zakázat a smazat mé příspěvky a to právě proto, že jsem letos přispěl na provoz webu

https://www.osel.cz/index.php?obsah=150

po dvakrát částkou 999.99 Kč!

Mějte se jak chcete soudruzi a zavřete dveře tohoto webu za sebou hezky z venku!

Petr Kenabob řečený mefi Mefistofeles v.r.

Út led 5 15:48:21 CET 2021

Odpovědět

přesnost

Petr Petr,2021-01-05 06:34:59

Přesnost znamená, že jdou stabilně, ale ne že jdou správně.
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99esnost_a_preciznost
Ale i tak nejsou výjimečně přesné, když dosahují relativní přesnosti 1E-13 pro 1 sekundu
https://arxiv.org/pdf/2006.07501.pdf
Například už před 6 lety se dosáhlo skoro 1000x lepší stability
https://physicstoday.scitation.org/doi/10.1063/PT.3.2294
Je to jen "dobré" PR toho MITu.

Odpovědět


Re: přesnost

Vojtěch Kocián,2021-01-05 07:38:06

I podle toho odkazu na wikipedii odpovídá stabilita preciznosti a ne přesnosti, jak píšete. Nastavení počátečních podmínek, aby šly hodiny i přesně, je jiný problém než stabilita oscilátoru. O tom by mohli vyprávět třeba vědci, kteří před pár lety publikovali zprávu o údajně nadsvětelných neutrinech.

Navíc, jak jste se dopočítal k té odchylce 1E-13? Pokud to má být 100 ms za 15 miliard let, tak to odpovídá odchylce 1.3E-16.

Odpovědět


Re: Re: přesnost

Petr Petr,2021-01-05 16:04:48

V recenzovaném článku (Nature, preprint Arxiv) o takové přesnosti není ani slovo.
Mediální MIT zpráva uvádí (kdyby všechny hodiny takto fungovaly...):
"If all atomic clocks worked the way this one does then their timing, over the entire age of the universe, would be less than 100 milliseconds off."
Slibotechna...
Největší sranda ale je, že tak přesné optické hodiny jsou.

Odpovědět


Re: přesnost

Roman Sobotka,2021-01-05 07:41:17

Rekl bych, ze si trochu PR mohou dovolit, pokud maji clanek v Nature. Ja nejsem fyzik, ale chapu to tak, ze hlavni prinos je novy princip mereni, kdy se pouziji atomy v provazanem stavu. Tak zni i abstrakt v Nature. Ostatne i v tom PR clanku od MIT je toto:

“Entanglement-enhanced optical atomic clocks will have the potential to reach a better precision in one second than current state-of-the-art optical clocks,”

Tedy, ze maji potencial, nikoli, ze jsou nejpresnejsi. Takze to 'straslive presne' je spise problem Osla.

Odpovědět

Nejpřesnější

Pavel Šrubař,2021-01-03 21:28:59

Není mi jasné, jak změřili, že jsou jejich nové hodiny čtyřikrát přesnější než staré, když přece neměli nic přesnějšího k porovnání.

Odpovědět


Re: Nejpřesnější

Pavel Hudecek,2021-01-03 22:24:57

Prostě se vyrobí dvoje a sledují se odchylky. Samozřejmě ne že by postavili hodiny co ukazují kolik je hodin, udělají jen ty oscilátory. Takže z toho leze X GHz a pak můžeme porovnávat fázi.

Když se vezme těch 15 mld let, tak to je 473e+15 sekund. Takovej bude teda poměr při chybě 1s za 15 mld let. Při 10 GHz bude fázová odchylka 2e-8 za sekundu. Den má asi 1e+5 sekund, takže za den dosáhne fázová odchylka řádu 1e-3, což je už slušně měřitený.

Takže vezmeme 2 takové kmitočtové normály, každej dáme do jiný místnosti, výstupy do 1 fázového detektoru. Pustíme, čekáme, v jedné místnosti přitopíme, v druhé otevřeme okno, ... a uvidíme, o kolik se třeba za měsíc rozjedou:-)

Odpovědět


Re: Re: Nejpřesnější

Marek Novotný,2021-01-04 13:00:48

A čím budete určovat START-STOP, v nulovém čase, ten úkon nezabere žádný čas nebo ho budete také měřit těmi hodinami.

Odpovědět


Re: Re: Re: Nejpřesnější

Marek Fucila,2021-01-04 13:19:18

Predpokladam, ze doba START-STOP je zanedbatelne kratka voci meranemu casovehu useku (povedzme nanosekundy voci dnom). A teda namerany rozdiel bude vacsi ako chyba synchronizacie.
Ale skor by ma zaujimalo, ci tie oscilacie su same o sebe tak spolahlive, ze ich nic neovplyvnuje, len "plynutie casu". A ci je ta frekvencia dokonlo totozna aj po 10 na x kmitov. Tipujem, ze sa s "unavou materialu" pri stabilnych izotopoch nepocita. :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Nejpřesnější

Lukáš Fireš,2021-01-04 13:42:00

Žádný START-STOP, jde o měření frekvence/interference, ne o meření jediného tiknutí.
Na začátku budou mít prostě nějaký fázový posun a je úplně jedno jaký,
jde o interval mezi konstruktivním a destruktivním skládáním - ten určí jaký je rozdíl frekvencí.

Jako u interferenčního obrazce se světlem (dvojštěrbinový experiment, LIGO, ...)
nebo se zvukem (vezmete-li dva zdroje velmi podobné frekvence tak v jednu chvíli neuslišíte nic, pak zasilování a nakonec zase zeslabování - opět dáno rozdílem frekvencí).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Nejpřesnější

Marek Novotný,2021-01-04 14:38:00

Dík už chápu, porovnávání něčeho s něčím.

Odpovědět

oné

Jan Mrkvicka,2021-01-03 18:41:55

Otázky: Bude sekunda týchto hodín po prekročení horizontu udalostí čiernej diery rovnako dlhá ako dnešná sekunda? Bola sekunda týchto hodín krátko po veľkom tresku rovnako dlhá ako dnešná sekunda? A teda je vek vesmíru udávaný v dnešných sekundách správne číslo?

Odpovědět


Re: oné

Martin Zeithaml,2021-01-03 21:49:49

Sekunda nebude stejně dlouhá ani na různých místech na zemi.
Ta otázka o stáří vesmíru je zajímavá, pravděpodobně je asi udávaná v současném čase. Když čtu články o vesmíru, často o rychlosti plynutí času přemýšlím.
Vesmír jako takový, určitě má nějakou průměrnou rychlost plynutí času, která se zrychluje s jeho rozpínáním, pokud se tedy rozpíná. První okamžiky po velkém třesku mohli trvat z dnešního pohledu miliardy let.
Já osobně mám pochyby i o zvyšující se rychlosti rozpínání vesmíru. Obecně uznávaná teorie - čím vzdálenější objekt, tím rychleji se od nás vzdaluje, zároveň znamená že čím hlouběji do historie se podíváme tím rychleji se vesmír rozpínal. Tedy rychlost rozpínání se zpomaluje.
Toto jsou jen mé domněnky, když tak mně opravte :)

Odpovědět


Re: Re: oné

Jan Novák9,2021-01-04 00:04:33

Čas je přesně takový jaký je. Změny rychlosti jeho plynutí musíte měřit proti něčemu. Abyste změřil rozdíl mezi sekundou teď a sekundou na počátku vesmíru musel byste tu sekundu teď a tu sekundu na počátku vesmíru porovnávat s něčím mimo náš vesmír. Pokud to nemáte s čím porovnat tak jsou ze své definice stejné.
Stejně tak dilataci času rychlostí nebo gravitačním polem musíte porovnávat s časem který v té rychlosti nebo gravitačním poli není. Lokálně jsou sekundy stejné. Pro průměrnou rychlost času o které mluvíte je lokální celý vesmír.

Odpovědět


Re: Re: Re: oné

Jan Mrkvicka,2021-01-04 08:24:37

Veď porovnávam dva časy. Jedným je vek vesmíru udávaný v dnešných sekundách a druhým je čas krátko po veľkom tresku, alebo čas po páde za horizont udalostí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: oné

Jan Novák9,2021-01-07 11:35:02

Ne, srovnáváte jeden čas. Nemáte dvoje různě jdoucí hodiny ve stejném okamžiku, máte jedny hodiny předtím a potom, v různých okamžicích. Sekundy budou stejně dlouhé. Lokální čas je vždy stejný i při změně podmínek. Astronaut v ve zrychlující raketě nenaměří žádnou změnu. Ale pokud se podívá ven, do jiných podmínek, na nezrychlené jevy, tak zjistí že vidí že jsou rychlejší. Teorie relativity, tisíckrát omletá a každý kdo postoupil ze základní školy se ji snad učil.
Vtip je v tom že z vesmíru ven se nepodíváte.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: oné

Jan Mrkvicka,2021-01-09 10:51:11

Vek vesmíru udávame v dnešnom čase. Neberieme do úvahy, že čas na počiatku toho istého vesmíru sa choval podobne, ako čas po páde do ČD.

Odpovědět


Re: Re: oné

Jan Mrkvicka,2021-01-04 09:35:40

Zmeny v rýchlosti rozpínania vesmíru som si predstavil takouto analógiou: Keď pustím závažie zo stropu, tak sa bude jeho pád zrýchlovať. To je analógia zvyšovania rýchlosti rozpínania len vplyvom skrytej energie.
Ale keď bude závažie na strope držať magnet, je to situácia pred veľkým treskom. Náhradou za veľký tresk je moja ruka a predstava výbuchu, ktorý odtrhne závažie od magnetu. Ak bol výbuch dosť silný, tak závažie dosiahne vzdialenosť, kde je sila magnetu menšia, ako sila spôsobujúca jeho pád. Závažie sa nevráti zpäť k magnetu, ale začne zrýchľovať prevažne podľa sily spôsobujúcej jeho pád. Takže výsledkom je najprv silné rozpínanie, potom spomalenie rozpínania a napokon zrýchlenie rozpínania.

Odpovědět


Re: oné

Pavel Hudecek,2021-01-03 23:00:00

Použití podobných hodin je přesně opačné: Vezmete dvoje, sesynchronizujete, jedny vyvezete na 2 dni na kopeček a po přivezení zpátky můžete změřit, jak se relativisticky odchýlily, zda se to podle Einsteina dá spočítat správně. Bude to pár ns a s normálníma hodinama by to nešlo odlišit od jejich nepřesnosti.

Odpovědět


Re: oné

Martin Prokš,2021-01-03 23:14:34

Dobrý den,

Nejsem fyzik, jsem laik (technik, přízemní stojař) ale něco málo si z fyziky pamatuji. Ze speciální teorie relativity vím, že čas (přesněji rychlost jeho plynutí) je relativní věc závislá na rychlosti, gravitaci a energii. Ale má přinejmenším jednu limitní hodnotu kterou nemůže dosáhnout ani překročit - nulu (alespoň v normálním vesmíru mimo černou díru). To znamená, že může plynout pouze vpřed, byť různě rychle. Tím je zodpovězeno na Vaše tři otázky: Ne, Ne, Ne.

Mě spíše nedá spát jiná otázka či představa: bezčasí. Vesmír či prostor bez času. Pokud v nějakém jiném prostoru, nebo vesmíru, nebo uvnitř černé díry, není čas, pak jak si to představit? Nelze říci že to trvá nekonečně krátkou dobu ani že to trvá nekonečně dlouho, ani konečně dlouho. Ono to netrvá, nemá to čas. Bez času by nebyl pohyb ani změna, protože to potřebuje ke své existenci čas. A bez pohybu či změny by nefungovaly nejzákladnější fyzikální vztahy. Svět/vesmír by byla fotografie, nebo spíše 3D plastika, ale beze změny v divném stavu bezčasí. Takže bychom to asi ani nedokázali nijak pozorovat. Protože abychom to mohli pozorovat, potřebujeme aby to nějaký čas byť krátký po který to pozorujeme, existovalo. Ale ono to nemá čas. To si neumím představit. Ptám se sám sebe, zda je vůbec možný bezčasý proto-vesmír, nebo nadvesmír, nebo z čeho a jak vznikl velký třesk - ten je přeci sám o sobě změna? Čímž se dostávám k otázce, že již před velkým třeskem asi musel existovat čas, jinak by asi nic začít nemohlo. Jaká je povaha času? Dokážu si (snad) představit jiný vesmír s více či méně rozměry, jinými fyz. zákony, ale ne bezčasí.

Druhá velká otázka v mé hlavě je svázanost matematikou. Matematická abstrakce prostupující celým vesmírem. Tam mám takový laický pocit, že matematika tak jak ji známe dnes není úplně v pořádku. Dobře funguje v rámci makrosvěta ze kterého byla odkoukána a na něm postavena. Kde jedno jablko a jedno jablko jsou vždy dvě jablka. Ale v případě kvantové teorie, kde občas něco je i není mi přijde, že naše konvenční matematika není ideálním nástrojem a používáme ho vlastně jen pro to, že lepší nemáme - nikdo na nic lepšího zatím nepřišel. A ve mě to evokuje pocit, že nám něco zásadního stále uniká...

Nejspíše si to představuji díky své neznalosti fyziky zcela chybně a zcestně kloužu jen po laickém povrchu.

Odpovědět


Re: Re: oné

Jan Novák9,2021-01-04 00:21:59

Aby matematika vycházela tak podle strunových fyziků má náš vesmír 9 rozměrů a dva časy, takže náš 3D výsek mohl vzniknout jako bezrozměrný bod v tom druhém čase kolmém na ten náš, v tom který pro nás stojí :-))

Jak naznačuje i marné pátrání po temné hmotě a energii.

Prosím pány co se tím profesionálně zabývají: Jestli je znám nějaký důvod proč by náš vesmír ty další rozměry neměly ovlivňovat tak sem sním, já ho neznám.

Odpovědět


Re: Re: Re: oné

Vratislav Zapletal,2021-01-04 05:44:31

Kdo řekl, že náš vesmír není těmi stočenými rozměry ovlivňován? Podle mě je opak pravdou. I kdyby byla podstatou hmoty titěrná kmitající strunka jakéhokoliv tvaru, což se mi jako myšlenka líbí :-), pak by vibrace té strunky přece nutně musely ovlivňovat vše kolem sebe. Kolem té strunky jsou pořád i ty standardní 3 rozměry, mimo jiné struktury. Já si naopak myslím, že z toho, jak ty strunky vibrují a jak se vzájemně ovlivňují s okolím, se ještě dozvíme spoustu věcí o nás. Zatím se snažíme dešifrovat tvary, které nabývají, způsoby vibrací, jejich energii, a další věci, ale vůbec ještě nedošlo na to, aby se někdo zamyslel, jaký vliv to má na nás. Třeba se časem dozvíme, že to, jak se ty malinké , titěrné strunky ve vesmíru chovají a jak komunikují s okolními většími rozměry je podstatou vědomí. Zda nemůže docházet k nějaké interakci s DNA a ve výsledku to determinuje naše povahy a myšlení. Zatím jen víme, že zvířátka, třeba ptáci při tahu, nebo třeba rostliny při fotosyntéze, využívají kvantové jevy. Těším se, až moudré hlavy posunout vědění dál, jaké úžasně zajímavé věci z toho vypadnou.

Odpovědět


Re: Re: Re: oné

Martin Zeithaml,2021-01-04 11:01:25

Mně tak připadá, že strunový fyzici pro své teorie používají tolik rozměrů, kolik je třeba aby to vyšlo. V současné době 7 - 26.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: oné

Vladimír Bzdušek,2021-01-04 11:18:57

Málo. Je to presne 42. Ale problém s časom je asi ešte hlbší. Veď neexistuje ani fyzikálna definícia času. Zrejme je to teda čosi, čo vlastne ani neexistuje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: oné

Richard Pálkováč,2021-01-04 18:12:54

Fyzikálna definícia času je veľmi jednoduchá : "Čas je to, čo ukazujú hodiny."

Fyzikálno-filozoficky je to zase takéto niečo : http://riki1.eu/Co_je_to_cas.htm

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: oné

Mirek Sintak,2021-01-04 22:18:07

Zajímavá přednáška kde p. Jiří Podolský vysvětluje pojetí času podle Rovelliho: https://www.youtube.com/watch?v=pJEtAXanTIg Na YT najdete i další díly.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: oné

Vladimír Bzdušek,2021-01-06 14:14:04

Ano, vďaka, pozrel som si všetky tri prednášky o Ravelliho knihe. Myslím, že môj názor tam bol jasne potvrdený: čas ako (základná) fyzikálna veličina neexistuje, vynorí sa až pri určitom stupni-konštelácii-interakcii hmoty, analogickým spôsobom ako napr. entropia. Poviem to ešte inak: zatiaľ čo mnotnosť, náboj, ... vieme priradiť (už) k elementárnej častici, s časom tak urobiť nielenže nevieme, ale ani nemôžeme.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: oné

Richard Pálkováč,2021-01-06 17:25:33

Bez pohybu, teda vlastne času, nevieme častici priradiť ani hmotnosť ani náboj. Bez toho pohybu, teda času, by boli tie častice fyzikálne nedostupné a teda neexistujúce.

Zákon rastu entropie, keď ste ju už spomenul, je daný obmedzením maximálnej možnej rýchlosti. Pri každom fyzikálnom deji, nám totiž nejaké fotóny ujdú a sú pre nás navždy stratené, nedostupné. Vyplýva to z relativity. (Jedine , že by pasca na fotóny ..... http://riki1.eu/entropia.htm )

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace