Teraformujeme trpasličí planetu Ceres megasatelitem z místních surovin?  
Už by to chtělo nějaké vesmírné základny. Měsíc je už nejspíš hotová věc. Na Mars asi také dojde, snad ještě za našich životů. Ale co dál? Jako jeden ze slibných světů se nabízí trpasličí planeta Ceres, která již hraje roli první pořádné lidské vesmírné kolonie v seriálu s příznačným názvem Expanse.
Trpasličí planeta Ceres. Kredit: Justin Cowart / Wikimedia Commons.
Trpasličí planeta Ceres. Kredit: Justin Cowart / Wikimedia Commons.

Když se zasníme o dobývání nových světů, tak obvykle počítáme s teraformací planet, které jsou víceméně podobné Zemi. Ve Sluneční soustavě se to týká především Marsu, s pořádnou dávkou odvahy také Venuše. První, byť nejspíš jen skromné osídlení jiného světa zřejmě vznikne na Měsíci, protože je nejblíže. Ve Sluneční soustavě je ale daleko více světů, které bychom mohli určitým způsobem využít.

 

Pekka Janhunen (2013). Kredit: Riina Varol / Wikimedia Commons.
Pekka Janhunen (2013). Kredit: Riina Varol / Wikimedia Commons.

Pekka Janhunen z estonské University of Tartu a z finského institutu Finnish Meteorological Institute navrhl sympaticky vědecky fantastický postup, s nímž by bylo možné vytvořit permanentní lidské osídlení na megasetelitu u trpasličí planety Ceres, vévodící Hlavnímu pasu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Na první pohled je přitom patrná inspirace televizním sci‑fi seriálem „The Expanse“ ze stáje televizní stanice Syfy, který letos zřejmě skončí šestou řadou. V příběhu totiž hraje významnou roli Ceres Station se 6 miliony obyvateli, která je součástí sdružení vnějších světů Outer Planets Alliance.

 

Ceres Station je ve světě Expanse vybudovaná na povrchu a v tunelech pod povrchem trpasličí planety, jejíž rotace byla uměle zrychlena, kvůli vytvoření silnější gravitace. Janhunen je přesvědčen, že se Ceres může stát skvělou adresou pro lidské osídlení i v naší realitě. Má totiž dusík, který by mohl umožnit vytvoření atmosféry pozemského typu. Dokonce by to mohlo být lepší než na Zemi, přinejmenším kvůli tomu, že na trpasličí planetě nehrozí většina pozemských přírodních katastrof a bude tam hodně volného místa.

The Expanse: Ceres Station. Kredit: Legendary Television Distribution
The Expanse: Ceres Station. Kredit: Legendary Television Distribution

 

Janhunen navrhuje umístit na orbitu trpasličí planety menší satelity, jejichž propojením by vznikl megasatelit ve tvaru masivního disku. Ten by mohl udržovat gravitaci blízkou pozemské pomocí rychlého obíhání kolem trpasličí planety. Jeden takový oběh by mohl trvat 66 sekund. Dopravu v rámci takové kolonie by obstaraly maglevy, v nichž by panoval stav beztíže. Autor studie předpokládá, že by tam lidé žili v osídlení s hustotou 500 na kilometr čtvereční. To je relativně málo a odpovídá to například hustotě osídlení New Jersey.

 

Megasatelit by byl vybudován v naprosté většině z místních materiálů, jinak by to nejspíš nebylo možné. Díky nízké gravitaci a rychlé rotaci by mělo být relativně snadné propojit megasatelit s povrchem trpasličí planety kosmickým výtahem. Tím by bylo možné dopravovat materiál i lidi, aniž by bylo nutné použít větší množství paliva. Před malými meteority by kolonii chránila masivní zrcadla, která by zároveň koncentrovala sluneční záření pro solární energetiku. Takto teraformovaná trpasličí planeta by se mohla stát významnou základnou pro další dobývání Sluneční soustavy, podobně jako v seriálu Expanse.

 

Video: The Expanse - Ceres Station, intro

 

Video: The Expanse Trailer

 

Literatura

Futurism 7. 1. 2021.

arXiv:2011.07487.

Datum: 09.01.2021
Tisk článku

Stephen Hawking - Fergusonová Kitty
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 395 Kč
Stephen Hawking
Fergusonová Kitty
Související články:

Jak terraformovat Venuši?     Autor: Stanislav Mihulka (27.07.2014)
Proč Hawking tak spěchá s kolonizací dalších planet?     Autor: Stanislav Mihulka (12.05.2017)
Na Titanu by mohla fungovat velká lidská kolonie     Autor: Stanislav Mihulka (12.07.2017)
Zařídí terraformaci Marsu křemenný aerogel?     Autor: Stanislav Mihulka (21.07.2019)



Diskuze:

Musk

Marek Novotný,2021-01-12 20:48:22

Ve vesmíru neexistuje místo, které by Musk nedokázal osídlit.
Asi proto staví ty létající obilná sila.

Odpovědět


Re: Musk

Marek Novotný,2021-01-12 20:56:51

Chcete vidět "Teraformaci", koukněte na tento film.
https://www.csfd.cz/film/419596-annihilation/prehled/

Odpovědět

ekonomika

Jaroslav Fisnar,2021-01-11 00:56:58

Pokud to bude v gesci Evropské Unie, určitě se do toho dají nalít miliardy tak jak do jiných pitomostí. Třeba elektromobility. K terraformingu máme kousek od nás Saharu a Sahel.

Odpovědět


Re: ekonomika

Dominik Březina,2021-01-11 20:33:55

Fantaskní představy o osídlování pouští má hodně lidí, ale nikdy k tomu nedojde. Důvod je prostý. Bylo by nutné pouště obsadit násilně. Obsadit cizí území je přitom dlouhodobě nemožné.
https://www.filosofie-uspechu.cz/proc-osidlovat-vesmir-kdyz-je-na-zemi-tolik-prostoru/

Odpovědět


Re: Re: ekonomika

Jan Novák9,2021-01-11 21:16:43

My nikoho obsazovat nemusíme, Česko má populaci stabilní, spíše se snižuje a bez přistěhovalectví by tak otevírala víc místa přírodě.
Zajímavé je že obsadit Evropu možné je zatímco Afriku ne. To bude asi to slavné bílé privilegium.

Odpovědět

Teraformovanie planét je zaujímavá myšlienka

Anton Matej,2021-01-10 07:08:29

Som rád, že aj v našich maličkých štátov sa tiež rozbiehajú diskusie a myšlienky na túto tému. teraformácie planét, planétok.
Bez dlhodobo udržateľnej atmosféry je to beznádejná myšlienka. Mars stratil veľkú časť svojej atmosféry.Naopak na Venuši je skleníkové biblické peklo.
Mars ako aj Venuša nemajú magnetické pole. Mars má zvyškové slabé magnetické pole. Na teraformáciu a udržateľnosť atmosféry mu treba vytvoriť to magnetické pole. Ja som už navrhoval v libračnom poli L1 vytvoriť magnetické pole a navrhovala to už aj NASA. Napríklad pre lepšiu predstavu link: https://invivomagazin.sk/terraforming-marsu-z-vyprahnutej-puste-na-urodne-planiny_854.html

(Libračné centrum (libračný bod, Lagrangeov bod) v nebeskej mechanike, v sústave dvoch telies m1 a m2 rotujúcich okolo spoločného ťažiska, je bod v ktorom sa vyrovnávajú gravitačné a odstredivé sily. Malé teleso umiestené do tohoto bodu nemení voči sústave svoju polohu (zachováva si od m1 a m2 konštantnú vzdialenosť). Všetky libračné centrá sa nachádzajú v rovine rotácie telies m1 a m2 a je ich celkom pät. Označujú sa L1, L2, L3, L4 a L5.
Už dnes máme v libračných bodoch dôležité misie. Ako v L1 presluhujucu misiu SOHO pozorujúcu Slnko. V L2 operovali misie Plank, operuje misia Gaia ktorá vydáva už tretie vydanie monitorovania asi miliárd hviezd našej galaxie. Onedlho tam bude operovať aj Webov ďalekohľad.)

Teda odporúčam budúcim vizionárom vo svojich prácach o teraformovaní planét, vážne sa zaoberať aj s vytvorením magnetického poľa v libračnom bode L1 planét, planétok pre rôznu ochranu a stabilizáciu atmosféry.

Skúsenosti s tvorbou magnetických poli v libračnom poli L1 Marsu, by sme mohli využiť na stvorenie záložného magnetického poľa v prípade Zeme v L1. Naše Slnko nebude stále poslúchať. Tie veľké magnetické výrony z nášho Slnka už v minulosti zasiahli našu Zem, ale vtedy sme nemali vynesenej na obežnej dráhe Zeme toľko elektroniky a družíc. Taká supererupcia zo Slnka nám môže vyradiť aj elektrické rozvodové siete. Naša Zem bude prepólovať a vtedy bude život na našej Zemi tiež veľmi ohrozený.Je to len otázka matematickej pravdepodobnosti, kedy našu Zem zasiahne veľká supererupcia zo Slnka, alebo bude naša Zem prepólovať.
Je spočítané, že do miliardy rokov a možno aj oveľa skôr stúpne na Slnku intenzita žiarenia, že sa nám vyparia všetky oceány a na Zemi vznikne to biblické skleníkové peklo. Podobné tomu na Venuši. Už v libračnom bode L1 by sme mohli riadene znižovať nebezpečné a nadbytočné žiarenie zo Slnka a tak si predĺžiť pobyt na Zemi možno aj o niekoľko miliárd rokov.

Dysonové sféry sú pekný nápad, ktorý predbehol svoju dobu.Podľa môjho názoru ich nebudeme tvoriť ani tak z energetických potrieb. (Napríklad ak zvládneme termonukleárnú výrobu energie, čo už je veľmi blízko.) Dysonové sféry budeme tvoriť skôr z bezpečnostných potrieb !
Spočiatku v libračnych bodoch planét. Neskôr možno v tvare prstenca v rovine disku v ktorom obieha väčšina planét, planetok.
Podobné problémy budú mať aj iné vyspelé mimozemské civilizácie!
Aj oni budú potrebovať dlhodobo stabilnejšie enviromentálne výseky okolo svojich planét. Ani ich hviezdy nebudú poslúchať do nekonečna.Naše Slnko je ako hviezda štatistický oproti iným hviezdam a červeným trpaslíkom nebývalé pokojná. Prečo je Slnko cez príliš pokojné sa ešte nevie, ale to sa môže rýchlo zmeniť.
Ak by sme stvorili v libračnom poli Zeme L1 magnetické pole, mohlo by čiastočne chrániť aj obežnú dráhu a veľké časti Mesiaca! Nemuseli by sme tam toľko protiradiačnej ochrany vynášať na obežnú dráhu Zeme pre ľudské misie a citlivú elektroniku!

Teda ja už tiež radím aj lovcov vyspelých mimozemských civilizácii zaoberať sa nielen skúmaním exoplanét, ktorých už budeme poznať cez 5 tisíc. Ale aj libračnými bodmi týchto planét a z anomálii by sme už mohli rozpoznať niektoré možné znaky vyspelých mimozemských civilizácii.
Stavby Dysonových sfér z bezpečnostných dôvodov!
V pozornosti je dnes najmä Tabbyiniho hviezda KIC 8462852.
Napríklad linky: https://www.exoplanety.cz/tag/kic-8462852/
Sú tam anomálie v dlhodobého poklesu jasnosti hviezdy. Posledné štúdie navrhujú, že poklesy jasnosti môžu spôsobovať veľké oblaky prachu z rozpadnutých, alebo zrazených planét. (Ono aj ten Saturnov prstenec vznikol zrážkou mesiacov. A za doby dynosaurusov by sme ho nevideli a v blízkej budúcnosti zanikne.) Otázka teda môže byť aj, či riadenie hoc aj pomocou zrážky planet netvoria mimozemské civilizácie tú bezpečnostnú Dysonovú sféru pre niektoré iné planéty. Teda využívajú riadene prach a plyn a kto vie či je to práve plyn a prach, ako ochranu pre svoje niektoré planéty a výseky v hviezdnej sústavy. Ak by sme chceli vytvoriť Dysonovu sféru, odkiaľ by sme čerpali materiál na jej stavbu? Prvé ekonomické nápady by boli asi vytvoriť ju pomocou riadenej zrážky planet. A material využiť na stavbu týchto Dysonových sfér skôr z bezpečnostných a enviromentálnych potrieb. Aj keď ani výroba energii je tiež lukratívna.
Druhá otázka je Fermiho paradox. Podľa mňa sa pred ľudstvom vyspelé mimozemské civizácie, alebo Boh skrývajú. Má to nesporne mnoho výhod a je to vhodne aj zo stránky bezpečnostnej. Ak sa ale skrývajú, používajú rôzne sthealt techniky a maskovania pod možnosťou nejakých katastrof (napríklad možné zrážky planét). Veď aj naše podarené veľmoci riadne vynakladajú stovky miliárd do vývoja Stealth zbraní a maskovania. V každej civilizácií založenej na konkurencii majú veľkú výhodu tí čo viacej špehujú.Dnes nám už naše podarené veľmoci monitorujú takmer každý mobil, počítač. Onedlho nebudeme musieť chodiť ani na spoveď. Prečo by mali byť v tomto smere iné vyspelé mimozemské civilizácie? Veď špehovanie je taká ľudská vrodená vlastnosť. Čítal som, že sa už stalo, že USA fingovali haváriu svojej vesmírnej rakety. Po opačnej dráhe sa ale rozbehol stealth satelit, ktorý monitoroval Rusko.

Odpovědět

gravitace

Radovan R,2021-01-10 01:18:13

Nepatří těch 66s/oběh spíš k tunelům? Při takové rychlosti by to i na povrchu Ceresu, pokud dobře počítám, způsobilo odstředivou sílu 690kN, což je kapku dost. Rozumná odstředivá síla by pro tuhle periodu byla někde 1km od středu.
Jak by udělal ten výtah, když rotace prstence by byla výrazně vyšší než rotace Ceresu? Klouzal by na kolejnici nebo by prstenec byl někde nad stacionární dráhou a ten konec by jen "visel" poblíž, jen by byl výrazně pomalejší?
Ale dobře by se z toho vyhazovaly odpadky, které by odletěly do vesmíru pryč od Ceresu.

Odpovědět


Re: gravitace

Z Z,2021-01-10 01:50:53

Tiež ma napadli podobné pochybnosti.
Ak by bol výťah pevne upevnený k disku nemohol by byť pevne upevnený k Ceresu.
Vtedy by aj nemohol "visieť" ku Ceresu, lebo by kvôli odstredivej sile smeroval naopak do vesmíru.
Snáď by mohol byť pevne upevnený k Ceresu a končiť v blízkosti disku, no to by sa s povrchom disku míňali veľkou rýchlosťou, no ak by bol maglev umiestnený smerom k planéte, tak by mohla byť jeho rýchlosť voči výťahu malá, teoreticky aj nulová.

"Disk" by bol veľmi háklivý na vzájomnú súdržnosť.
Ak by sa na jednom mieste rozpojil, tak by zmenil konfiguráciu na hada a odletel od Ceresu do vesmíru opačným smerom ako bol rozpojený.

Odpovědět


Re: Re: gravitace

Pavel Hudecek,2021-01-10 11:53:55

Tady došlo k jasnému nepochopení u obou:-)

Planetka se nechá jak je, kolem obíhá disk a jezdí na něm maglev, slovy článku "Dopravu v rámci takové kolonie by obstaraly maglevy, v nichž by panoval stav beztíže."

Tedy maglev vlastně stojí a není problém k němu natáhnout výtah. Vlastně je to takové zvláštní: Když stojí, dá se do něj nastoupit, je v něm "gravitace", ale okolo se míhají výtahy. Když jede, gravitace není a lze přestoupit do výtahu.

Nepochybně by to mol být zajímavý svět:-) Teraformací bych to ale nenazýval.

Odpovědět


Re: Re: Re: gravitace

Radovan R,2021-01-11 01:17:21

Je to ještě úplně jinak - viz níže.

Odpovědět


Re: Re: gravitace

Martin S.,2021-01-10 13:26:14

Doporucuji se podivat do clanku na arxivu, anzto ve zdejsim reportu je preklep. Mineno je to tak, ze:
1) Bude veliky satelit, ktery bude obihat standardne, tedy s (lokalni) mikrogravitaci. Diky tomu bude lehci budovat veci na tom (velkem) satelitu, anzto tam budou lehke.
2) Mj. na tom velkem satelitu bude "uhnizdeno" mnoho malych "drobku" ktere budou rychle rotovat jako vretena (tento spinning je 1x za 66s). Tim kazdy "drobek" ziska cca 1g.

Stale bude obtizne (nicmene snad proveditelne) udrzet ony drobky tak, aby se nerozpadly, coz v tom textu rozebiraji.

PS Kdyz je v clanku zjevny preklep (kazdy dela preklepy), je rozumne se podivat na zdroj. Timto dekuji panu Mihulkovi i Oslu obecne, ze zde zdroj dali, anzto se tam muzeme jednoduse na nejasnosti podivat. Zdar dobyvani kosmu a Ceresu zvlast!

Odpovědět


Re: Re: Re: gravitace

Radovan R,2021-01-10 23:36:54

No ono je to blbě i v prvním zdroji:
Such a habitat would have to make a full rotation around the dwarf planet in just 66 seconds to maintain the artificial gravity.

V arXivu to je jak píšete a i ten poloměr 1km sedí s mým výpočtem nahoře. Takhle to smysl dává. Jen vybírat Ceres kvůli dusíku a pak muset kvůli vzdálenosti od Slunce instalovat obrovská zrcadla mi přijde trochu jak drbání levou rukou za pravým uchem. Ale zpracované to mají pěkně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: gravitace

Martin S.,2021-01-11 01:16:32

Jo, jo, spocital jste to spravne :thumbs-up:
Ten clanek na Futurismu jsem nebyl cetl; nyni se divam, ze to tam maji vskutku spatne. To se pak neni co divit, ze se to s tim presmykem (spinning->obeh) dostalo i na Osla. :shrugging:

Co se tyce Ceresu, nejsa v dane veci odbornik, pouze odtusuji, ze:
* Nejake dostatecne hmotne teleso se hodi pro material, a Ceres je dost velky pro nejaky ten milion jedincu.
* A zase ne prilis hmotne teleso, aby to nebylo moc tezke dat nahoru. A Ceres ma (dle WP) povrchovou gravitaci 0.029 g, coz je jeste citelne mene nez u Mesice (0.1654 g).

Kdo vi, trebas to pak bude u obnosene Vesty (0.025 g) nebo dokonce u Pallas, etc.

Best, M.

Odpovědět

Spojení Marsu a Venuše

Pavel Krajtl,2021-01-09 22:09:17

Na Marsu není atmosféra, na Venuši přbytek.
Pomocí sond které by mezi nimi obíhaly by se dalo teoreticky zajistit pomocí gravitačního manévrování aby se obě tělesa dostala na společnou dráhu a splynula. Asi by to byla dlouhá manipulace, nikoli nemožná. Uměl by někdo sočítat co by k tomu bylo třeba a za jak dlouhou dobu by se to dalo uskutečnit?
Mohla by tak vzniknout nová planeta s přijatelnými podmínkami pro život? Jak dlouho by po srážce chladla?. ...etc.

Odpovědět


Re: Spojení Marsu a Venuše

Jaroslav Váňa,2021-01-09 22:37:33

Zajímavá myšlenka ale.. Čím by se měla změnit dráha planet Venuše a Marsu? Pokud to vezmu podle našich současných možností tak jen hnout s planetama by trvalo v řádu několika miliónů let. Nedokážu si hlavně představit co by to udělalo s oběžnou dráhou země a i kdyby se nějakým zázrakem stalo že země nebude gravitačně ovlivněna tak přeci jen s tak gigantickou srážkou dvou planet by povrch taky pár milionů roků chladl.

Odpovědět


Re: Spojení Marsu a Venuše

Jan Novák9,2021-01-10 18:50:54

Potřeboval byste sondu asi tak o velikosti měsíce a rozhodilo by to oběžné dráhy všech planet ve Sluneční soustavě.

Ostatně po tom co bude na Marsu vytvořena první kolonie, a na to se Musk kasá brzo, bude teraformace Marsu prakticky vyloučena. Nikdo vám nedovolí rozdrtit dvě planety na kterých jsou kolonie. Teď by šel shodit na Mars ledový asteroid na doplnění vody, ale jak tam bude kolonie tak už smůla.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace