Měsíční origami  
V nadcházejících letech je v plánu návrat lidí na Měsíc. Chce se o to pokusit agentura NASA v rámci programu Artemis. Stejný cíl si klade i Čína. Spojené státy ovšem slibují víc, než jen krátké návštěvy na povrchu. V úmyslu mají začít budovat zázemí budoucí lunární základny.

Analog měsíčního habitatu Lunark v drsných podmínkách Grónska. Kredit SAGA Space Architects
Analog měsíčního habitatu Lunark v drsných podmínkách Grónska. Kredit SAGA Space Architects.

To není úkol jednoduchý. Měsíc totiž není oázou klidu, ale spíše nebezpečnou pustinou, která vyžaduje vysokou dávku opatrnosti ve všech ohledech. Bude třeba vyřešit také ubytování, které by mohlo budoucím průzkumníkům nabídnout bezpečí. K tomu ovšem bude třeba nejen technická dokonalost, ale i určitý komfort a využití prostoru na maximum. Této problematice se již věnují vesmírní architekti. Řadu let navrhují nejrůznější ubytovací moduly nejroztodivnějších tvarů a pomáhají vesmírným agenturám při jejich řešení. Se zajímavým projektem přišla Dánská kancelář SAGA Space Architects. Navrhla a postavila měsíční habitat kompaktních rozměrů Lunark.

 

Sebastian Aristotelis a Karl-Johan Sørensen, kteří jsou členy architektonické společnosti SAGA Space Architects, absolvovali v uplynulém roce dvouměsíční pobyt v Grónsku, ve skládacím přístřešku, který pomáhali sami vytvořit. Mělo jít o simulaci drsných podmínek na Měsíci. Usadili se na severu ostrova, kde průměrná teplota byla -16 °C. Byli tam odkázáni jen jeden na druhého. Cílem mise bylo ověřit konstrukci a řešení obydlí Lunark Mark 1, jehož inspirací bylo japonské umění origami.


Habitat zaujme na první pohled nepravidelným tvarem. Ten ale má své opodstatnění. Je totiž navržen tak, aby ve složeném stavu zabíral co nejméně místa v nákladovém prostoru rakety, nebo při transportu v pozemských podmínkách do vzdálených oblastí, jako je třeba Grónsko. Skládačka má hmotnost 1700 kg a lze ji ze 2,9 m³ rozložit na 17.2 m³. Nárůst objemu je o 560 procent!

Ve složeném stavu měří 2,23 m a po rozložení má na výšku přes 4 metry. Dokáže dobře odolávat teplotám okolo -48 °C a napájení zajišťují solární panely a baterie o kapacitě 1000 Ah. Vodu dobrodruzi získávali z grónského ledu a častou stravou byly proteinové nápoje. Dvojice se ovšem nenudila. Během pobytu prováděla řadu experimentů. Jejich jediným spojením s okolím byl přitom pouze satelitní telefon, určený zejména pro případ nouze. Experiment mimo jiné ověřoval, zda dva lidé bez speciálního výcviku dokáží drsné podmínky přežít a zachovat si zdravý rozum.

Inspirací byly skládačky origami a díky tomu má objekt kompaktní rozměry před rozložením. Kredit: SAGA Space Architects
Inspirací byly skládačky origami a díky tomu má objekt kompaktní rozměry před rozložením. Kredit: SAGA Space Architects.

 

Stavbu se jim v extrémním prostředí podařilo rozvinout za 1 den potřeby strojů a celá struktura fungovala po celou dobu expedice dobře. Dokázala uvnitř udržet příjemné klima i přesto, že počasí bylo ještě chladnější, než se předpokládalo. Arktické Grónsko je se svými podmínkami těm měsíčním, dost podobné. Ovšem až na to, že na naší oběžnici to je v mnohém ještě horší. Není tam žádný vzduch a jen zanedbatelná atmosféra. Nízká gravitace, a naopak radiace je zde dvakrát až třikrát vyšší než ta, kterou známe z Mezinárodní kosmické stanice. Povrch Měsíce je posetý krátery nejrůznějších velikostí a připomíná opuštěné bojiště. Hrany horniny a jejích úlomků, jsou ostré jako u regolitu. K tomu extrémní teplotní výkyvy a dlouhé lunární noci. Přesto jsou tam z hlediska budoucího využití, zajímavá místa. Například v oblastech pólů. Pro tamní podmínky by Lunark musel být ještě značně upraven. Musel by udržet tlak a zabezpečit systém podpory života.

 

Základní popis. Kredit: SAGA Space Architects.
Základní popis. Kredit: SAGA Space Architects.

Nynější obytný modul je navržen tak, že po dopravení na místo už je kompletně vybaven vším, co je k přežití třeba, včetně "nábytku", jídla a energetických zdrojů. Po rozvinutí se tuhý hliníkový rám uzamkne, aby nedošlo k jeho nechtěnému složení. Pro svou 60denní misi měli oba architekti navržené spánkové vzorce (aby si vzájemně „nepřekáželi“). Jeden vždy o něco dříve vstával, zatímco druhý chodil o něco déle spát. To aby měli také svůj "soukromý čas". Jídelníček byl skromný a zahrnoval především studené proteinové koktejly, kávu, horkou polévku z prášku a proteinové tyčinky. Každých 24 hodin scházeli na pláž nasekat led, aby měli vodu na pití, přípravu jídla a hygienu. Uvnitř habitatu je i malá suchá toaleta, vzdáleně podobná té na Mezinárodní kosmické stanici. Odděluje výkaly od moči. Celkově je Lunark navržen tak, aby recykloval vše, co se dá. Vnitřní síť je napájena bateriemi dobíjenými solárními panely umístěnými vně hliníkového rámu. Exteriér domu tvoří 328 různě tvarovaných dílů. Jsou pospojovaných pružnými vzduchotěsnými švy. Interiér je vybaven adaptivním osvětlením. Během dne pomalu mění spektrum i  intenzitu, aby co nejvíce napodobilo přirozené denní světlo a pomáhalo udržovat cirkadiánní rytmus (přirozené biologické hodiny lidského těla). Přispělo to ke zlepšení kvality spánku, i k celkové duševní pohodě. Inovativní řešení vytvářelo  pro každý den jiné podmínky. Někdy se simuloval krásný východ slunce, jindy zataženo. Účastníci mise si to pochvalovali.

 

Pohled z horního patra do interiéru. Kredit: SAGA Space Architects.
Pohled z horního patra do interiéru. Kredit: SAGA Space Architects.

Osádka habitatu měla k dispozici laptopy a některé další pokročilé technologie, jako noční vidění či VR sadu pro 3D prostorové vidění. Ke komunikaci s okolím jen satelitní telefony využívající síť Iridium. Těmi mohli odeslat 160 znakovou zprávu nebo provést krátký hovor. Architekti k tomu dodávají: „Signál pro hovory byl velmi špatný, protože jsme telefonovat mohli pouze uvnitř modulu a textové zprávy byly zase zdlouhavé. Dokážete si představit řešení technického problému na dálku pouze ve 160 znacích, a ještě k tomu s až 30minutovou prodlevou? Softwarové systémy nikdo z nás nenavrhl, a tak jsme jejich změny museli konzultovat na dálku s naším pracovníkem v Dánsku. A to bylo opravdu složité. Něco, co bychom v naší kanceláři vyřešili doslova za 30 až 35 minut, trvalo sedm dní – to bylo stresující protože nemůžete dělat nic, musíte být jen trpěliví.

Sebastian Aristotelis na jedné z vycházek mimo habitat vybaven puškou kvůli možnému střetu s ledním medvědem nebo jinou divokou zvěří. Kredit: SAGA Space Architects.
Sebastian Aristotelis na jedné z vycházek mimo habitat vybaven puškou kvůli možnému střetu s ledním medvědem nebo jinou divokou zvěří. Kredit: SAGA Space Architects.

 

Pro případ nouze měli kapesní SOS vysílač. Po stisknutí by vyslal signál znamenající nutnou evakuaci, ale jelikož byly na tak odlehlém místě trvalo by 3 až 4 dny, než by se k nim někdo dostal. Proto byli vybaveni také puškou, kvůli možnému střetu s ledním medvědem. K tomu naštěstí nedošlo, ale kolem stanoviště jeho stopy našli.

Kromě udržování chodu habitatu se každý muž věnoval zhruba hodinu a půl denně prací na experimentech jiných vědců. Byly hodně o psychologii extrémního prostředí. Rovněž se podíleli na studii využívající virtuální realitu od Katedry vesmíru dánské Technické univerzity. Ta ji navrhla jako opatřením proti stresu z vesmírné nehostinnosti. V experimentu se oba střídali každých 15 dní. Denně to znamenalo si nasadit náhlavní soupravu a ponořit se do světa "přírody", kde strávili 15 minut. Během té doby jim byla snímána například elektrická vodivost pokožky, aby vědci dodatečně mohli odečíst jejich stresové reakce.

 

Další studie zahrnovala zkoumání vodních řas pro společnost Aliga. Experiment ukázal, že kromě užitku, to zajištuje ještě jednu funkci.  Slovy  jednoho z účastníků:  „Je to podobné jako se starat o domácího mazlíčka a zodpovědnost za něco vám dává smysl každodenního rutinního života, a přispívá to k duševní pohody“.

 

Součástí mise byla i celá řada experimentů. Například zde Karl-Johan Sørensen provádí pokus s řasami.  Kredit: SAGA Space Architects, Lunar Space.
Součástí mise byla i celá řada experimentů. Například zde Karl-Johan Sørensen provádí pokus s řasami. Kredit: SAGA Space Architects, Lunar Space.

Sebastian a Karl-Johan, se stali  prvními lidmi, kteří se podrobili metodě vyvinuté Dr. Nathanem Smithem, psychologem z University of Manchester. Ta každý den vytváří profil duševní pohody a počítá skóre. Pokud například dosáhnete vysokého stupně úzkosti, navrhne několik možností, jak se s tím má adept vyrovnat. Po vyhodnocení experimentem získaných dat, vědci hodlají výsledky publikovat. Podle slov samotných účastníků, měl experiment značný dopad na jejich psychiku, ale nezanechal žádné trvalé fyzické následky (vyjma dočasného poškození nervů v prstech na nohou Karla-Johana, následkem chladu). Slovy jednoho z nich: „Už je mi jasné, že se vracím domů jiný. Docela výrazně jsem přehodnotil důležitost a hodnoty různých věcí… Myslím, že je to teď lépe pochopitelné pro všechny, kteří jsou nyní v koronovirové karanténě a nemohou dělat vše co mají tolik rádi a jejichž duševní pohoda rychle klesá. Jednu věc jsme tam museli mít stále na paměti. Že naše životy závisí na nás navzájem. Díky tomu jsme se přenesli přes mnoho našich rozdílů. Tato expedice byla úspěšná, ale mise budování těch pravých měsíčních obydlí, tím teprve začíná.

Zdroj: Lunark Space, https://saga.dk


Datum: 10.02.2021
Tisk článku

Co drží měsíc na obloze? - Büker Michael
 
 
cena původní: 329 Kč
cena: 263 Kč
Co drží měsíc na obloze?
Büker Michael
Související články:

Čína míří k odběru vzorků z Měsíce     Autor: Vladimír Wagner (26.11.2020)
Identifikace míst přistání Lun 16, 20, 23 a 24 na povrchu Měsíce     Autor: Vladimír Wagner (30.11.2020)
Teraformujeme trpasličí planetu Ceres megasatelitem z místních surovin?     Autor: Stanislav Mihulka (09.01.2021)
Vodovod až na družici     Autor: Josef Pazdera (30.01.2021)



Diskuze:

Pod povrch Mesiaca !

Anton Matej,2021-02-12 00:14:02

Mesačná základne by sa mali stavať pod pvrchom mesiaca! A tam stavať tie ubytovne, rôzne sklady. Má to niekoľko výhod.
1.Tá radiacia by bola pod povrchom o niečo nižšia.
2. Teplotné rozdiely by boli tiež prijateľnejšie.
3. Bola by aj ochrana pred mikrometeoritmi. Mesiac nemá atmosféru, ktorá spáli väčšinu mikrometeroitov už v atmosfére, skôr než dopadnú na povrch.
4. prieskum podpovrchových vrstiev Mesiaca. Vesmirne sondy väčšinou vidia povrchový regolit. Nemáme jasno v tom čo je pod prachom a pod povrchom. Možno sú tam nejaké kovy. Určite veľa kovov dopadlo bombardovaním Mesiaca asteroidmi.Zároveň by sme zavrtanim sa pod povrch Mesiaca robili rôzny prieskum kovov a zisťovali poznatky o histórii Mesiaca.
5.Možno by sa našlo veľa spôsobov ako využiť podpovrchovy material Mesiaca.
6. Na ten povrch môžu kedykoľvek vyjsť v prípade potreby, prieskumu a podobne.
7. Jaskyne na Mesiaci už prieskumné sondy zaznamenali. Dá sa to pohľadať na Internete.
8. Priestory pod pvrchom môžeme stále rozširovať.
9. 3D tisk sa zrýchlene zlepšuje. Dokonca nejaké projekty s 3D tiskom ma aj ESA. Teda pomocou robotov, vrtacich súprav a 3D tiskom na Mesiaci je už možno stavať s programátormi niekde v kancelárii na Zemi.

Neviem prečo stavby pod povrchom dosť ignorujú tí vesmírni architekti nielen na Mesiaci, ale aj Marsu?
Čakajú kedy ich svojimi víziami zasa predbehne Elon Musk?
Elon Musk založil 2 BORING COMPANY, ktorá sa venuje oveľa rýchlejšiemu razeniu tunelov na Zemi, ako to bolo v minulosti. Vrátane stavaniu Hyperloopov! Asi dobre pochopil, že ak chceme začať s kolonizáciou Mesiaca, Marsu, budeme musieť budovať tie ubytovania a cesty (Hyperloopy) pod pvrchom. Svoje technológie skúša už na Zemi v rôznych projektoch. Napríklad link: https://www.elonx.cz/category/the-boring-company/

Odpovědět


Re: Pod povrch Mesiaca !

Oldřich Kamínek,2021-02-12 10:13:54

Tito akcionáři Tesly mě vždy dostanou. Jak chcete ty 10proudý silnice dostat pod zem? Né nic ta byla řečnická, to nemá cenu.
elonx jsou webaři a překladatelé.

Odpovědět


Re: Re: Pod povrch Mesiaca !

David Oplatek,2021-02-13 08:16:51

Hlavne 20leti pubertaci.

Odpovědět


Re: Re: Pod povrch Mesiaca !

Karel Zvoník,2021-02-13 08:56:50

Na Elonx vydávám články také já a nejsem ani akcionářem Tesly ani pouhým překladatelem textů. Také mi není 20 let. Takže toto bych prosím s webem nepletl dohromady. Je tam řada velmi schopných autorů. Ovšem naprosto chápu co myslíte. Musk dnes platí za jakéhosi všeználka a nedotknutelnou ikonu.

Odpovědět


Re: Pod povrch Mesiaca !

Jiří Petráš,2021-02-13 20:19:32

Pod povrchem jsou jasný výhody, to bude určitě potřeba, ale zatím si na to nikdo netroufá, je to nákladný vyvrtat, vyztužit, dopravit na Měsíc těžší techniku. Zatím se řeší takový ty levnější mini chatky jako tahle v článku jako by nešlo o trvalou základnu. Hádám, že před ražbou tunelů v budoucnosti budou ještě verze, kdy se vyhrabe díra a chatka se zahrne prachem, kde bude i slabá vrstva na střeše a nezahrnutá chodbička s oknem a dveřma ven. Jinak by bylo potřeba mít vyražený stovky metrů tunelů s výrobními linkami na vodu, paliva, kyslík, konstrukční materiály a pěstování zeleniny a to vše hloub a s atmosférou pro kvalitní servis strojů od lidí. venku pak velkou plantáž solárních panelů a později i slabých jaderných zdrojů.

Odpovědět


Re: Re: Pod povrch Mesiaca !

Oldřich Kamínek,2021-02-13 22:22:01

:))))

Odpovědět


Re: Re: Pod povrch Mesiaca !

Oldřich Kamínek,2021-02-13 22:29:01

Za toto může jednoznačně Musk, pro něj není nic problém, řídit auto mozkem, solární město, doprava a osídlení Marsu, nerozbitné skla na pojízdné krabici, to vše je to o čem mluvím.

Odpovědět

Oldřich Kamínek,2021-02-11 10:28:59

Kolik je potřeba solárních panelů na provoz takového života?
Prý až 70% nákladů ve vesmíru zabere člověk.

Odpovědět


Re:

Jiří Petráš,2021-02-13 19:46:06

Ne, 100 %, nikdo jiný tam nic nepotřebuje než lidi :-) Když tam bude makat těžební stroj, tak zas jen pro potřeby lidí a tenhle obytný stan s celou svou technikou je 100 % pro člověka :-) Pravidelná udržba a výměna dílů na vysílači někde na kopci na Měsíci pro komunikaci roverů jsou náklady zas 100 % pro člověka. Výměna popraskaných drátěných pružných kol samostatných strojů je zas jen pro člověka :-)

Odpovědět


Re: Re:

Oldřich Kamínek,2021-02-13 22:20:54

Asi si nerozumíme, kolik je potřeba energie k udržení životních podmínek a nějaké činnosti? Je možné to získat ze solárních panelů nebo by se musel dovést malý reaktor?

Odpovědět

prach

Ludvík Urban,2021-02-11 09:29:45

Jestli mi něco za ty roky neuniklo, tak problém s Měsíce není s habitatama, energii, vodou či recyklací.
Regolit je ten nejnej padouch!
Protože tam není atmosféra ani voda, všchny ty mikro a nano částečky prachu jsou děsně špicaté a v podstatě plicím škodí mnohem víc než azbest.

Neustálé chození ven a dovnitř v krátkém čase vytvoří velmi škodlivou atmosféru uvnitř obyvatelných prostor. jenom vysavače a filtry to nevyřeší, bude nutné do očisty vzduchu zapojit vodu.

Odpovědět


Re: prach

Karel Zvoník,2021-02-11 09:45:22

Měsíční prach je samozřejmě velký problém. Nicméně problémů je i nadále celá řada. Řešení vhodného obydlí k tomu rozhodně patří. Zvláště pokud víme, že prostor v raketě je omezen. Vše je tedy nutné přivést nejdříve ze Země a to je logisticky náročná operace. Každý nápad na šetření hmotnosti i objemu je jistě vítaný. Pokud si uvědomíme, že za tímto projektem nestojí žádná velká kosmická agentura, ale parta nadšenců. Pak lze docenit úspěch, který za sebou společnost má.

Odpovědět


Re: prach

Jiří Petráš,2021-02-13 20:05:06

"Neustálé chození ven a dovnitř v krátkém čase"
To není možné. Oblínout se do venkovního skafandru není jen tak a není to brzo. Výlety ven se musí hodně rozmyslet. Naplánovat, rozmyslet řadu prací venku aby se jich stihlo co nejvíc a pak teprv někoho vyslat, asi dvojici aby si pomáhali, před návratem pracný čištění skafandru. Když venku zapomene nějaký přístroj ne úplně životně důležitý co venku do druhého dne nevydrží, tak se pro něj asi vracet nebude.
Jinak jo ta voda asi bude dobrá, dá si sprchu v přechodové komoře, sprchy, trysky ho kvalitně omejou ze všech stran a jemným rozprašovačem vyperou i vzduch a až po tom vleze do obytných prostor.
Bude zajímavý ty řešení sledovat :-)

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace