EOS Space Systems postavili pozemní laser pro sestřelování orbitálního odpadu  
Oběžná dráha je plná smetí. Společnost EOS nabízí řešení, které funguje ze Země. Na observatoři Mount Stromlo v Canberře instalovali laserový systém, který dokáže zaměřit vesmírný odpad a pak ho zasáhnout laserovým paprskem, čímž ho bude možné odsunout z dráhy a zlikvidovat.
EOS bude pálit laserem na orbitu. Kredit: EOS Space Systems.
EOS bude pálit laserem na orbitu. Kredit: EOS Space Systems.

Každý ví, že orbita Země je plná nebezpečného odpadu a že bychom tam měli pořádně uklidit. Vesmírný úklid je ale samozřejmě komplikovaný a vyžaduje nové nápady a technologie. Australská společnost EOS Space Systems na to jde od podlahy, respektive ze Země. Po sedmiletém úsilí postavili laserový systém na observatoři Mount Stromlo Observatory v Canberře, který bude „sestřelovat“ vesmírný odpad z oběžné dráhy.

 

Jde o výsledek společného úsilí společnosti EOS, Australian National University, americké společnosti Lockheed Martin a institutu Japanese Institute of Communications and Technology. Ben Greene, šéf EOS Space Systems to vidí na zásadní průlom ve vesmírných technologiích.

 

Systém má k dispozici dva lasery. Jeden z nich je jasně oranžový a je zřetelně viditelný lidským zrakem. Jeho paprsek prochází atmosférou a zaměřuje se na orbitální odpad. Druhý z laserů je „neviditelný“ a zároveň výkonnější. Cílí na orbitální odpad a snaží se ho „sestřelit“, tedy odsunout z oběžné dráhy, aby ho tím zneškodnil.

Logo. Kredit: EOS
Logo. Kredit: EOS

 

Odborníci odhadují, že na oběžné dráze je asi 130 milionů kusů orbitálního odpadu. Většinou jde o malé úlomky, ale některé kusy jsou opravdu velké. Jak uvádí Greene, rizika spojená s orbitálním odpadem neustále rostou a jejich řešení se už moc nemůžeme vyhýbat. V Austrálii tento problém vnímají velmi palčivě, protože Austrálie je jedním ze států, které jsou velmi závislé na kosmických technologiích. Hojně je využívají v bankovnictví, při navigaci, v zemědělství i v logistice.

 

Mount Stromlo Observatory. Kredit: Australian National University.
Mount Stromlo Observatory. Kredit: Australian National University.

Podle Greeneho jde o unikátní laserový systém, který vyladili, aby co nejlépe obstál v boji s orbitálním odpadem. Průběžně si mapuje atmosféru nad sebou a neustále koriguje laserový paprsek, který střílí ze Země na orbitu. Podle tvůrců by tato technologie mohla nalézt širší komerční uplatnění, například pro komunikaci se sondami či koloniemi ve Sluneční soustavě.

 

Tým observatoře Mount Stromlo nejsou žádní zelenáči. Už řadu let monitorují vesmírný odpad. Až doposud byli pouze bezmocnými diváky. Teď se stanou aktivními hráči a mají k dispozici nástroj, s jehož pomocí bude možné měnit dráhu kosmického smetí a zařídit tím jeho likvidaci. V budoucnu očekávají technologii, která zařídí anihilaci smetí přímo na orbitě mocnými laserovými pulzy. Projekt vášnivě podporuje někdejší ministryně vědy, nyní ministryně vnitra Austrálie Karen Andrews, která o sobě mluví jako o „space junkie“. Satelity jsou podle ní pro Austrálii nutností a je nutné dělat maximum pro jejich ochranu a další rozvoj.

 

Video: EOS Space Technologies: Space Domain Awareness Capabilities

 

Video: Stromlo Observatory Open Day

 

Literatura

9news 8. 4. 2021.

Datum: 09.04.2021
Tisk článku

Související články:

Mikromotorky pro maličké satelity     Autor: Stanislav Mihulka (19.08.2012)
Magnetická síť vyčistí orbitu     Autor: Tomáš Kohout (15.02.2014)
Nejmenší satelity ve vesmíru jsou prvním krokem na cestě ke hvězdám     Autor: Stanislav Mihulka (29.07.2017)



Diskuze:

nechapem princip

Pavol Tocik,2021-04-10 09:01:00

Co znamena "zostrelit" kozmicky odpad? Zostrelit lietadlo znamena narusit jeho vonkajsi obal a porusit aerodynamiku, pripradne znicit pohonny system, odporom vzduchu potom spadne na zem. Ako chcu zostrelit odpad, ked tam je minimalny odpor atmosfery a odpad sa pohybuje po orbite len zotrvacnostou. Vykonnym laserom mozu maximalane zohriat alebo odparit cast objektu, ale ako to urychli jeho zhorenie v atmosfere?

Odpovědět


Re: nechapem princip

Vojtěch Kocián,2021-04-10 09:27:05

Pokud to zasáhnete ve správném směru, odpařovaná látka bude fungovat jako reaktivní pohon proti směru letu a sníží tím oběžnou dráhu. Těleso se tak dostane do hustší atmosféry, kde bude ještě více zpomalovat až nakonec shoří.

Odpovědět


Re: Re: nechapem princip

Pavol Tocik,2021-04-11 09:36:11

Vasa uvaha je spravna, problem je v tom, ze v tomto pripade potrebujete zasiahnut kozmicky odpad (pokial nerotuje) zhora, aby ho vytvoreny "pohon" posunul smerom k Zemi, co nie je mozne, kedze samotny laser je na Zemi a pripadny zasah by vytlacil odpad na vyssiu obeznu drahu.

Odpovědět


Re: Re: Re: nechapem princip

M. Marvan,2021-04-11 10:43:02

Stačí jakýmkoliv způsobem změnit oběžnou dráhu tak, aby proťala atmosféru. Například kruhovou dráhu na eliptickou. K tomu není nutný zásah "shora".

Odpovědět


Re: Re: Re: nechapem princip

Z Z,2021-04-11 11:12:47

Nie je to tak, teleso treba, z hľadiska jeho pohybu voči Zemi, spomaliť, aby prešlo na nižšiu obežnú dráhu. Teda ak ho bude laser ožarovať vhodne šikmo "v protismere" tak to nastane. Laser by mohol pri vyšších výkonoch pôsobiť aj priamo tlakom žiarenia, nie len nepriamo pôsobením vyparovania telesa. "Tlačenie" laserom zhora kolmo by naopak mohlo teleso v istých situáciách urýchliť na viac eliptickejšiu orbitu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: nechapem princip

Pavel Hudecek,2021-04-11 15:06:24

Ono dokonce stačí kolmo zdola. Sice nejdřív vyletí výš, ale perigeum dráhy taky klesne. Přijde mi to jako naprosto dokonalý nápad. V podstatě stačí se do toho zespoda nějak trefit (je prakticky jisté, že paprsek je v tom místě silnější než velikost tý věci).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: nechapem princip

M. Marvan,2021-04-11 16:49:37

Jednorázové působení (když na těleso nepůsobíte dlouhodobě) vede na jinou oběžnou dráhu kolem Země, která tu původní protíná. I když těleso vychýlíte zdola nahoru, může mít nová dráha nižší perigeum. Například v případě, že původní dráha byla kruhová, to tak bude dokonce vždycky. Pokud totiž nová dráha tu původní kruhovou protíná, pak musí vést někdy blíž a někdy dál od Země než ta kruhová a perigeum je, když je nejblíž.

Jiná otázka je, který manévr je energeticky nejvýhodnější.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: nechapem princip

Pavel Hudecek,2021-04-11 17:46:27

Do tý energetický výhodnosti zásadně zasáhne délka průchodu atmosférou a prachsprostá rozbíhavost svazku, která snižuje výkonovou hustotu s 2. mocninou vzdálenosti. Takže pode mě, budou střílet pokud možno přímo "sobě nad hlavu".

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: nechapem princip

Z Z,2021-04-11 17:52:55

Istý výsledok dá len také pôsobenie laseru, ktoré zmenší obvodovú rýchlosť telesa voči Zemi.
Pôsobenie kolmo nahor z povrchu Zeme, či aj kolmo zhora (Pavol Tocik) by však obvodovú rýchlosť zvýšilo.
To že by sa znížilo perigeum a zvýšilo apogeum nestačí, lebo ak by teleso prešlo len redšou atmosférou vo väčšej výške, tak by sa mohla dráha len zakriviť tak, že by sa perigeum zase zvýšilo.
Asi tiež nie je želateľné, aby smetie obiehalo Zem po výraznejšie eliptickejších dráhach.
Aj z demonštračnej fotky a videa je vidno, že laser by mal pôsobiť značne "šikmo" a nie kolmo nahor.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: nechapem princip

M. Marvan,2021-04-11 20:01:44

No nevím. Při každém průletu atmosférou těleso odevzdá část své energie. Jak by to mohlo nakonec dopadnout jinak než sestupem do hustších vrstev atmosféry, kde by těleso konečně shořelo a přestalo jitřit naši fantazii?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: nechapem princip

Z Z,2021-04-11 21:38:00

"Při každém průletu atmosférou těleso odevzdá část své energie."
A môže to byť len časť z energie dodanej laserom a prechodom atmosférou môže byť vychýlené tak, že už atmosférou znova nepreletí, teda môže laser aj zvýšiť dobu, než teleso padne na Zem.
Zatiaľ čo pôsobenie laseru čo najviac "zošikma" v protismere k pohybu telesa spôsobí zníženie jeho pohybovej energie a menšiu tendenciu k zvýšeniu "eliptickosti" dráhy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: nechapem princip

M. Marvan,2021-04-12 08:00:07

Máte samozřejmě pravdu, že je mnohem výhodnější brzdit než urychlovat, ale o návrat do atmosféry bych se nebál. Oběžná dráha ve vakuu je elipsa s jedním ohniskem ve středu Země a tím pádem je symetrická podle osy procházející středem Země. Pod jakým úhlem těleso z atmosféry vyletí, pod takovým se do ní zase vrátí. Takže jakmile se jednou dostanete do atmosféry, o zbytek se v konečném čase postarají přírodní zákony.

Tomu argumentu s eliptičností ale nerozumím. Jednak nemá smysl přecházet na nižší kruhovou dráhu, to je zbytečně drahé, kromě perigea byste musel snižovat i apogeum a k tomu není důvod, jak jsem psal výše. A nejeliptičtější dráha nastane při úplném zrušení obvodové složky rychlosti, což znamená volný pád s počáteční rychlostí rovnou výsledné radiální složce, čili nejdříve nějakou chvíli od Země a potom přímo k Zemi a máte tu záležitost docela rychle vyřešenu (to je velká nadsázka, patrně by se při potřebné energii těleso spíš vypařilo).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: nechapem princip

Pavel Hudecek,2021-04-11 20:06:26

Ilustrační fotka může být z běžného provozu observatoře. Při něm se pravidelně bliká sodíkovým laserem, který vytváří umělou hvězdu ve stratosféře a podle ní se řídí aktivní optika.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: nechapem princip

Lukáš Fireš,2021-04-12 08:17:54

Stačí, zahrajte si někdy Kerbal Space Program ;)

Snížení orbitální rychlosti v nejnížším bodě (perihélium) vede ke snížení nejvyššího bodu (afélium), takže se orbitální dráha opět přiblíží kruhové (nebo se dokonce perihélium s aféliem prohodí), tentokráte však s nižším poloměrem než na začátku (kde jsme vytvořili afélium působením ze země a tím snížili perihélium).

Obráceně, když chcete zvýšit orbitu, tak zažehnete motory, zvýšíte lokální rychlost, čímž na druhé straně vytvoříte a zvednete afélium až na vzdálenost, kterou chcete. Pak musíte počkat polovinu otáčky (nyní eliptické dráhy) a znovu zažehnout motory k dorovnání perihélia. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Hohmannova_elipsa

Když tedy chcete orbitu snížit, tak zpomalíte (nebo zryhlíte směrem ven, což udělá ten laser, popř. kombinace obojího), čímž se sníží perihélium, počkáte půl otáčky a znovu snížíte rychlost (to zařídí atmosféra).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: nechapem princip

Z Z,2021-04-12 13:34:18

Povedzme, že máme teleso s výraznejšie eliptickejšou dráhou a chceme ho dostať dole.
Apogeum máme ďaleko.
Pri pôsobení lasera kolmo v blízkosti perigea jeho orbitálnu rýchlosť zvýšime (sčítanie vektorov), takže po odlete z dosahu lasera sa musí perigeum logicky zvýšiť a dráha sa aj nejako pootočí. Takže v tomto prípade nám takéto použitie lasera nepomôže a je kontraproduktívne.
Ak by sme chceli zhodiť na Zem väčšie teleso, ktoré by nemuselo celé zhorieť v atmosfére:
Urýchľovať ho laserom na výrazne eliptickejšiu dráhu, s tým, že to nevadí, lebo vo výsledku aj tak padne na Zem, nemusí byť dobrý nápad, lebo padne vo väčšej rýchlosti.
Ak by sa to používalo vo väčšom: Kopa smetí obiehajúcich po skoro kruhových dráhach je asi stále lepšie než kopa smetí na eliptických dráhach.
Argument, že pri fotke a videách sa len nejako nastavuje aktívna optika sa mi nezdá. Prečo by sa nastavovala na šikmé "pálenie", keď tunajší diskutujúci došli na to, že sa bude páliť kolmo nahor?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: nechapem princip

Vojtěch Kocián,2021-04-12 16:05:06

Pálit přímo nahoru se samozřejmě nebude. Jednak je pravděpodobnost přeletu cílového objektu přímo nad základnou laseru malá (částečně to nahrazuje počet možných cílů) a také je efektivnější cíle opalovat alespoň trochu proti směru jejich pohybu, aby se snížila jejich aktuální rychlost.
U těles s hodně excentrickými drahami to bude komplikovanější. Laser by mohl apogeum trochu snížit, ale pokud při tom šikmým paprskem byť minimálně zvedne perigeum, sníží tím brzdný efekt atmosféry a zánik tělesa může být naopak pomalejší. Pro takový odpad se nebudou vyplácet ani orbitální technologie, protože apogea těch těles jsou rozprostřená ve velkém prostoru a bylo by obtížné mezi nimi přelétávat. Ostatně orbitální úklidové technologie se hodí především na geostacionární dráhu, kde je velká hustota satelitů a snadno se mezi nimi přelétává. Jen je tam problém, kam s odpadem. Stáhnutí do atmosféry stojí zhruba stejně energie jako odeslání mimo gravitační pole Země. Proto se používá takzvaná hřbitovní dráha kousek nad geostacionární, ale to může způsobit do budoucna také problémy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: nechapem princip

Lukáš Fireš,2021-04-12 17:25:37

Máte pravdu, že "pálit na to kolmo" (radial-out acceleration) primárně otáčí orbitální dráhu, sekundárně by ji mohla i nepatrně zvýšit, takže je rozhodně nutné na to střílet tak, aby se rychlost celkově zpomalila, ideální úhel bude někde mezi, aby ten laser neztrácel zbytečný výkon (rozptylem a pohlcováním v atmosvéře). Za tím zbytkem si ale stojím, když zpomalíte rychlost, tak na druhé straně orbity snížíte výšku (a ano, taky tím tam zvýšíte rychlost). O zbytek se postará atmosféra (sníží rychlost a tím i výšku nejvyššího-opačného bodu), navíc na to můžete pálit opakovaně, takže to další povídání o rychlosti a eliptických drahách považuji za liché (vemte v potaz, že většina asteroidů shoří v atmosféře a to sem letí po hyperbolických drahách).

Mě spíše překvapuje, že na to ten laser vůbec má (výkona a zacílení + kompenzace atmosferických jevů).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: nechapem princip

Z Z,2021-04-12 21:12:45

"Za tím zbytkem si ale stojím, když zpomalíte rychlost,..."

No ale o tom predsa vôbec nebol spor, že spomalenie orbitálnej rýchlosti je v prospech veci.
Orbitálnu rýchlosť predsa pôsobením laseru kolmo na smer dráhy od Zeme nijako nespomalíte, jedine zrýchlite, lebo pridávate telesu celkovú energiu (pohybová + potenciálna).
Iní tu tvrdili, že to vraj nevadí, lebo sa vraj dráha upraví tak, že sa zníži perigeum, čo sa mi celkom nezdá, možno niekedy áno a niekedy nie, možno by to bolo treba vždy prepočítavať, či nebude také "kolmé" pôsobenie laseru kontraproduktívne.
No čo najšikmejšie pôsobenie lasera v protismere pohybu telesa ho priamo spomaľuje aj znižuje celkovú energiu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: nechapem princip

Lukáš Fireš,2021-04-12 22:27:38

Tak ještě jednou. I kdyby ten laser působil jen kolmo, tak to skutečně stačí. Sám jste správně podotkl, že to ten vektor nakloní a o to tu právě jde, přesně tím se sníží "zadní část" orbity (a tím se může dostat do atmosféry) při zvýšení "přední části". Ano, zvyší se tím i lokální rychlost V TOM BODĚ (a celé "zadní části"), ale to ničemu nevadí, potřebujeme alespoň část orbity dostat do atmosféry.

Spor byl i o tom, zda průlet atmosférou stačí, a i to jsem doufám vysvětlil (Ano stačí, sníží afélium snížením rychlosti v perihéliu takže se to nakonec dostane do atmosféry celé, pokud to neshoří dřív). Už to chápete?

Představte si kruh a na něm fixní bod. Tečnu v tom bodě nakloníte, což zároveň znamená, že ta "zadní část" bude více skloněna a tedy se celá ta "zadní půl-perioda" přiblíží Zemi, zatímco ta "přední" se oddálí (čímž vznikne elipsa). Vůbec nevadí, že v tom bodě přidáte rychlost, ta se stejně mení se vzdáleností (v periheliu je nejvyšší v aféliu nejnižší).

Dál už jsem jen podotkl, že nejspíše využijí oba efekty (tedy jak náklon tak snížení rychlosti), ale to nic nemění na faktu, že i kolmo by to stačilo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: nechapem princip

Z Z,2021-04-12 23:48:42

"I kdyby ten laser působil jen kolmo, tak to skutečně stačí."

"Stačí" v hociktorej časti orbitálnej dráhy, všeobecnejšie eliptickej, blízko perigea, blízko apogea, hocikde medzi tým...?
Predstavte si myšlienkový experiment, že by sme mali takú sústavu laserov, že by na teleso nepretržite vždy nejaký pôsobil kolmo nahor zo Zeme. Ako by sa menila časom orbita telesa?
No logicky by sa teleso časom čoraz viac vzďalovalo od Zeme, aj jeho perigeum aj apogeum.
Teda z toho logicky vyplýva, že ak by malo mať také kolmé pôsobenie zmysel, muselo by sa predtým prepočítať, či to nie je kontraproduktívne a v ktorej časti orbity sa teleso nachádza, zatiaľ čo pôsobenie lasera v protismere teleso zaručene brzdí.

"Perihélium" je pri obiehaní okolo Slnka.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: nechapem princip

Lukáš Fireš,2021-04-13 01:46:09

A zkusil jste si to vůbec představit?
Zřejmně ne, jinak byste odpověď už znal - natahne se ten bližší bod, takže stačí působit po cestě z nejnižšího do nejvyššího bodu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: nechapem princip

M. Marvan,2021-04-13 07:45:14

(Pro Z.Z.) Možná Vám pomůže informace, že brždění atmosférou se už dávno úspěšně praktikuje, viz např.
https://kosmonautix.cz/2017/03/evropsko-ruska-sonda-brzdi-o-atmosferu-marsu/

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: nechapem princip

Z Z,2021-04-13 11:40:47

(M. Marvan:)
Ja som snáď niekde tvrdil, že prechod atmosférou teleso nebrzdí? Tak tu nedávajte také nesúvisiace reakcie.

Lukáš Fireš:
No vidíte, tak aj v niečom súhlasíte, na kolmejšie pôsobenie treba vždy najprv prepočítať, kde sa teleso na eliptickej dráhe nachádza, inak môže byť pôsobenie lasera opačné ako žiadúce. Ak by sme pôsobili len takým spôsobom a teleso bolo vzdialenejšie, dráha bola viac eliptickejšia, atmosféra ešte ďaleko, tak by sme museli zarátavať aj vplyv Mesiaca či nám dráhu nezakriví tak, že sa perigeum vzdiali.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: nechapem princip

Lukáš Fireš,2021-04-13 17:59:42

Přečtěte si svou vlastní tezi, kterou od začátku rozporuji: "To že by sa znížilo perigeum a zvýšilo apogeum nestačí, lebo ak by teleso prešlo len redšou atmosférou vo väčšej výške, tak by sa mohla dráha len zakriviť tak, že by sa perigeum zase zvýšilo."

Shrnutí mých reakcí: Stačí, protože a) periapsis (perigee, ... nejnižší bod) se průchodem atmosférou nezvyší (sníží se apoapsis/apo... nejvyšší bod) a za b) stačí na to působení laseru kolmo (na dráze od Pe do Ap).

Dodatky: Ano, působit šikmo je efektivnější (z pohledu orbitální mechaniky je rozhodně lepší brzdit než naklánět), ale jednak toho dosahnout nelze (laser ze Země nemůže brzdit v ideálním bodě) a pak se výkon (účinnost) snižuje se vzdáleností (takže ano, nějak šikmo, to dává smysl).

Odpovědět

Odsunout z oběžné dráhy?

Pop Ulides,2021-04-09 21:42:53

Odsunout kam?
Odsunout tak, aby jako spousty jiného šrotu, tun nefunkčních baterií a dalšího s prominutím jedovatého "bordelu" skončilo (shořelo) v atmosféře?
No pěkně děkuji...

Odpovědět


Re: Odsunout z oběžné dráhy?

Vojtěch Kocián,2021-04-10 09:44:01

Přesně tak. Pokud chceme udržet relativně snadný přístup do kosmického prostoru a využívání vesmírných technologií, tak je jediná možnost toho co nejvíc stáhnout do atmosféry nebo naopak poslat mimo gravitační pole Země.
Ono to s množstvím toho jedovatého bordelu nebude tak hrozné, protože se o většinu z toho postarají vysoké teploty při vstupu do atmosféry. Třeba prudce jedovaté hydrazinové palivo (pokud v nefunkčním satelitu nějaké zbylo) zreaguje na vodu, dusík a trochu oxidů dusíku. Koneckonců horní stupně raket se nechávají shořet běžně, aby na orbitě nepřekážely. Jedna průměrná havárie chemické továrny vypustí násobně víc škodlivin než kdyby se stáhl všechen nefunkční bordel z orbity najednou. O jejich běžném provozu za dobu životnosti nemluvě.

Odpovědět


Re: Re: Odsunout z oběžné dráhy?

Pop Ulides,2021-04-10 21:12:02

Hydrazin se skutečně nejspíše může rozložit na uvedené prvky. Ale vesmírný odpad neobsahuje jen takové složky. Určitě obsahuje spustu kovů (jistě i těžkých i jedovatých), které se mohou nanejvýš proměnit na nějaké sloučeniny. A ty zůstávají v atmosféře. A určitě tam nedělají dobrotu.
Nevím, kolik bordelu vypouští chem. továrna (a bez urážky, ale myslím, že ani Vy). Ale myslím, že je to sledováno, jsou na to normy a přinejmenším ten bordel vypouští do spodních vrstev atmosféry a my máme jakouž takouž představu, co se s tím bordelem stane.
Pokud se ovšem tuny železa, olova, mědi, hliníku a kdoví ještě čeho uvolňují do horních vrstev stratosféry, nikdo pořádně neví, co se tam odehrává.
Připomíná mi to názor, že do lesa se přece odpad vyvážet může, protože les je přece veliký.

Odpovědět


Re: Re: Re: Odsunout z oběžné dráhy?

Pavel Hudecek,2021-04-10 22:54:58

Je dobré mít na paměti, že v nejvyšších vrstvách atmosféry ročně skončí asi 4000 tun kosmického prachu. Složení? Komplet celá tabulka. Takže odsun bordelu je jen kapka v moři.

Odpovědět

Vesmírné zbraně

Jakub Matouš,2021-04-09 21:12:10

Uvažoval jsem že by na ochranu ISS proti vesmírnému smetí mohlo fungovat dělo střílející sněhové koule, takovou kouli by šlo zhutnit podle toho s jakým objektem se má srazit, aby minimalizovala riziko nových úlomků a navíc by se po čase ve vesmíru sama odpařila.

Odpovědět


Re: Vesmírné zbraně

Pavel Hudecek,2021-04-10 22:58:09

Sněhová koule se při kosmických rychlostech nechová jako sněhová koule, jak jí známe. Je úplně jedno, jak moc/málo zhutněná. Prostě prásk a už lítaj kousky, kapky taveniny i páry kovů.

Odpovědět


Re: Re: Vesmírné zbraně

Mintaka Earthian,2021-04-11 02:35:43

Krátce po sameťáku jsem v TV (to jsem ještě vlastnil TV), viděl reportáž o Československých experimentálních zbraních. Byla tam ukázka zbraně střílející vodní projektily určená k likvidaci nástražných výbušných systémů. Ten vodní projektil to roztrhal na kousky tak rychle, že nestačila proběhnout elektrická jiskra případného hlídacího obvodu a také to rozházelo na kusy i výbušnou složku nástrahy.

Nicméně odstřelování v případě kosmického smetí je asi nepoužitelné s ohledem na to, že se projektil i cíl nejspíš rozpadnou na malé kousky a každý z nich může být podobně nebezpečný jako ten původní objekt.

Naopak, laser přímo na ISS, nebo na družici, pokud bude schopen to kosmické smetí odpařit, by byl, i díky absenci atmosféry, řádově úspěšnější. Bohužel by to bylo použitelné i k ofenzivním akcím a to je citlivé téma.

Jestli mají technologii, která to smetí dokáže zaměřit a ovlivnit lasem ze Země, tak to je zajímavá alternativa.

Odpovědět

Tak už víte,

František Kalva,2021-04-09 14:22:04

kde se vzala díra na ISS?

Odpovědět

Martin Pecka,2021-04-09 12:32:12

To video je vtipne... "We have over 300 years of combined experience"... takze uz Lincoln myslel na to, ze bude potreba mirit lasery na obeznou drahu? :)

Odpovědět


Re:

Luděk Horáček,2021-04-09 15:27:46

Combined experience ... to jest například třicet odborníků věnujících se tomu deset let, číselně 30 * 10 = 300 let

Odpovědět


Re: Re:

Honza Šimek,2021-04-09 22:03:48

To je pravda, ale combined/collective experience je pořád vtip sama o sobě - silně pochybná metrika, dobrá akorát na marketingové ohlupování.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Jan Novák9,2021-04-11 01:06:04

Nejdříve byly články naučné, pak populárně naučné a teď už se dotahují na čistou reklamu.
Nebo jsou napsány ve stylu: co tam budeme psát nějaké podrobnosti, stejně by tomu ti blbci nerozuměli...

Člověkohodiny byly velice populární v plánovaném hospodářství.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

M. Marvan,2021-04-11 10:58:43

Nemyslím si, že by autor čtenáře úmyslně podceňoval. Nicméně, na popularizačním webu bych očekával trochu víc orientace na technickou stránku a principy. Je to škoda.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Jan Novák9,2021-04-12 13:21:45

Článek je převzatý ze zahraničí a přeložený. Tohle je ve světě normální a nějaké údaje najdete jen v odborném tisku...
Do roku 2000 průměrné IQ stoupalo o 3 body na generaci, po roce 2000 klesá o 7 bodů na generaci, příčina je asi information overload...

Odpovědět

Nástroj versus zbraň

Vojtěch Kocián,2021-04-09 10:16:28

Rád vidím, že se podobné technologie dostávají do aktivní fáze. Navíc se už testují i orbitální technologie pro odchyt nebo prodloužení životnosti starých satelitů.
Jen jsem zvědavý, kdo se proti tomu ohradí, protože jde o nástroje snadno použitelné i jako protisatelitní zbraň. Sice ten laser nejspíš nebude mít energii na rozbití klasického satelitu na kousky, ale na zničení senzorů či poškození solárních panelů, by to stačit mohlo.

Odpovědět


Re: Nástroj versus zbraň

Jiří Brtnický,2021-04-10 00:07:45

Myslím že jste to vystihnul správně, použití technologie jako zbraň bude hlavní motivací k vývoji. Pokud dnes ukážou toto, mají již mnohem více. Válčit se začne ve chvíli, kdy půjde eliminovat dolet raket s jadernou náloží co nejdříve po vzlétnutí, pokud možno 100%.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace