Obří rádiové pulzy pulsarů jsou ještě extrémnější  
Asi tak tucet známých pulsarů umí dělat obří rádiové pulsy, které jsou mnohonásobně silnější, než běžný cvrkot takového pulsaru. Mechanismus tohoto jevu stále není známý, ale díky detailním pozorováním Krabího pulsaru víme, jak zhruba silné tyto mohutné rádiové výkřiky jsou.
Krabí mlhovina s Krabím pulsarem. Kredit: Optical: NASA/HST/ASU/J. Hester et al. X-Ray: NASA/CXC/ASU/J. Hester et al. Volné dílo.
Krabí mlhovina s Krabím pulsarem. Kredit: Optical: NASA/HST/ASU/J. Hester et al. X-Ray: NASA/CXC/ASU/J. Hester et al. Volné dílo.

Pulsary jsou divoce roztočené neutronové hvězdy, které stvořila exploze supernovy. Díky své rotaci na nás zběsile blikají v rádiové oblasti, také ve viditelném světle a rovněž v oblasti rentgenového záření a gama záření. Takových pulsarů známe téměř 3 tisíce. Z nich ale jenom hrstka občas odpálí takzvaný obří rádiový puls (giant radio puls), který dělá čest svému jménu. Jsou to extrémně krátké a energetické výrony rádiového záření, mnohonásobně silnější než typické rádiové pulsy pulsaru.

 

Teleskop NICER na palubě ISS. Kredit: NASA.
Teleskop NICER na palubě ISS. Kredit: NASA.

Jedním z toho mála pulsarů, které dovedou obří rádiové pulsy, je Krabí pulsar (PSR B0531+21), pozůstatek supernovy z roku 1054, který dnes vévodí Krabí mlhovině. Jde o neutronovou hvězdu o průměru asi 25 kilometrů, která se otočí zhruba jednou za 33 milisekund. Nachází se v souhvězdí Býka, asi 6500 světelných let od nás. Je to jeden z nejjasnějších pulsarů na obloze, tedy v rentgenové a rádiové oblasti.

 

Teruaki Enoto z japonského institutu RIKEN a jeho tým analyzovali doposud největší objem rentgenových a rádiových dat, jaký byl zatím nashromážděn za stejné období od jednoho pulsaru.

 

64 m anténa v Usuda Deep Space Center. Kredit: Sota-k / Wikimedia Commons.CC BY-SA 2.0
64 m anténa v Usuda Deep Space Center. Kredit: Sota-k / Wikimedia Commons.CC BY-SA 2.0

Šlo o pozorování amerického vesmírného rentgenového teleskopu NICER a vždy minimálně jednoho ze dvou japonských pozemních radioteleskopů, 34 metrového teleskopu v centru Kashima Space Technology Center a 64 metrového teleskopu centra Usuda Deep Space Center, která proběhla mezi srpnem 2017 a srpnem 2019.

 

Z těchto pozorování vznikla souběžná rentgenová a rádiová data, která pokrývají dohromady téměř den a půl života Krabího pulsaru. V těchto datech je zhruba 3,7 milionů otáček pulsaru a je tam rovněž zachyceno cca 26 tisíc obřích rádiových pulsů. Tyto pulsy se objevují nečekaně. Během miliontin sekundy udělají ohromující pík rádiového záření a pak zase zmizí.

 

Badatelé analyzovali zmíněná pozorování a odvozovali z nich energii, jakou nesou obří rádiové záblesky. Nakonec dospěli k závěru, že tyto záblesky jsou až několik set krát energetičtější, než jsme si mysleli. A to už teď stály za to. Odborníci doposud odhadovali, že jsou stokrát až tisíckrát silnější než standardní rádiové pulsy pulsaru. Pulsarům zatím moc nerozumíme. Nevíme, jak přesně vytvářejí svoje specifické rádiové záření. Pozorování obřích rádiových pulsů Krabího pulsaru je tím pádem dalším dílkem skládačky, který náš přibližuje k pochopení celého jevu.

 

Video: NASA’s NICER Finds X-ray Boosts in the Crab Pulsar’s Radio Bursts

 

Literatura

NASA's Goddard Space Flight Center 8. 4. 2021.

Science 372: 187–190.

Datum: 12.04.2021
Tisk článku

Související články:

Rekordně pomalý pulzar si „zívne“ jednou za 23,5 sekundy     Autor: Stanislav Mihulka (26.10.2018)
Nabíjení pulsaru pro extrémní výtrysk záření v přímém přenosu     Autor: Stanislav Mihulka (14.06.2020)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz