Mamutí plovoucí Windcatcher utáhne větrnou energií 80 tisíc domácností  
V dnešní době jsou v mořích k vidění velké větrné turbíny. Plovoucí Windcatcher je sice také velký, ale funguje podobně jako velká segmentová zrcadla velkých teleskopů. Stejného nebo ještě lepšího efektu při těžbě větrné energie dosahuje využitím velkého počtu malých rotorů. Windcatcher by měl být levnější, praktičtější, odolnější a výkonnější než srovnatelně velké větrné turbíny.
Systém Windcatcher. Kredit: Wind Catching Systems.
Systém Windcatcher. Kredit: Wind Catching Systems.

Po planetě profukuje spousta větrné energie. Stačí jenom vymýšlet co nejvíce efektivní systémy, které by tuto energii dokázaly těžit. Norská společnost Wind Catching Systems (WCS) nedávno představila pozoruhodný plovoucí systém Windcatcher, který to umí velice dobře. Je vskutku kolosální a svým výkonem několikanásobně předčí největší světové větrné turbíny. Oproti nim je přitom výrazně levnější a mohl by jim ihned v pohodě konkurovat.

 

Příbřežní větrná farma s Windcatchery. Kredit: Wind Catching Systems.
Příbřežní větrná farma s Windcatchery. Kredit: Wind Catching Systems.

Systém Windcatcher se svou výškou 324 metrů podstatně přesahuje pařížskou Eiffelovu věž. Na jeho konstrukci může být umístěno mnoho rotorů, podle dostupných údajů 117. K provozu systému bude možné využít zkušenosti těžařů ropy a zemního plynu, kteří pracují v oceánu. Podle WCS nabízejí rotory Windcatcheru dvojnásobnou aktivní plochu oproti momentálně největším konvenčním větrným turbínám – 15 MW Vestas V236.

 

Zároveň má Windcatcher výhodu v tom, že jeho malé rotory pracují lépe při rychlostech větru nad 40-43 kilometrů za hodinu, v nichž velké turbíny již musí omezovat provoz, aby nedošlo k jejich poškození. Ve výsledku by jediný Windcatcher měl utáhnout spotřebu celkem 80 tisíc průměrných evropských domácností.

 

Vyšší než Eiffelova věž. Kredit: Wind Catching Systems.
Vyšší než Eiffelova věž. Kredit: Wind Catching Systems.

Další předností Windcatcheru je modulární konstrukce, která se skládá z menších částí, jejichž výroba, doprava a montáž je jednodušší oproti velkým jednotlivým větrným turbínám. Jakmile je na moři instalovaná spodní plovoucí část Windcatcheru, tak je možné stavbu dokončit přímo na místě. Nejsou přitom nutné speciální jeřáby nebo plavidla, které celou záležitost dále prodražují. Konstrukce Windcatcheru má rovněž snadnější údržbu. Podle společnosti WCS je nemalou předností i to, že Windcatcher by měl mít životnost asi 50 let, zatímco u velkých turbín je to zhruba 30 let.

 

V porovnání s pozemními větrnými parky a solárními elektrárnami je sice Windcatcher stále o něco nákladnější na výrobu elektřiny, ale oproti stávající mořským systémům je úspornější. Další věc je, že momentální odhady nákladů vycházejí z počátečních instalací systémů. V případě jejich rozšiřování se výsledné ekonomické náklady na Windcatchery budou snižovat. Na druhou stranu, WCS ještě neposkytli detaily o svých prototypech, takže si na potvrzení jejich ambiciózních prohlášení ještě budeme muset ještě nějaký čas počkat.

 

Literatura

New Atlas 7. 6. 2021.

Datum: 10.06.2021
Tisk článku

Související články:

Geotermální elektrárna pumpuje CO2 pod zem a nechá ho zkamenět     Autor: Stanislav Mihulka (12.06.2016)
Větrná turbína se supravodivým rotorem obstála v testu     Autor: Stanislav Mihulka (18.11.2019)
U pobřeží Tasmánie testují experimentální gejzírovou mořskou elektrárnu     Autor: Stanislav Mihulka (07.02.2021)
Plovoucí přílivová turbína O2 od Orbitalu je nejvýkonnější na světě     Autor: Stanislav Mihulka (26.04.2021)



Diskuze:

S kutečně?

Jiří Pospíšil,2021-06-14 11:40:09

Já to s nad netrefím.

Odpovědět

S kutečně?

Jiří Pospíšil,2021-06-14 11:37:34

Ne zdá se mi, že omoc líp.

Odpovědět

S kutečně?

Jiří Pospíšil,2021-06-14 11:34:28

Odpovědět

S kutečně líp?

Jiří Pospíšil,2021-06-14 11:33:19

To bych teda ne řekl.

Odpovědět

Při rychlosti

Oldřich Novák,2021-06-11 20:20:38

s jakou korodují všechna zařízení, vystavená bezprostředně mořské vlhkosti, salinitě, větru, vibracím vln a elektrokorozi, mi životnost 50 let připadá úsměvně nereálná.

Odpovědět

Efektivita OZE

Mirek Bautsch,2021-06-11 15:28:44

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslavn-vinkler-rub-obnovitelnych-zdroju-energie

Krátký výňatek z článku:
Například jedna baterie pro elektromobily o hmotnosti 450 kg vyžaduje extrahování a zpracování přibližně 225.000 kg materiálů. Průměrně po dobu životnosti baterie každý kilometr řízení elektrického automobilu „spotřebuje“ 2,4 kg Země. Při použití spalovacího motoru se spotřebuje asi 0,05 kg paliva na km.

Má Zeměkoule tolik surovin, aby se dalo 100% přejít na OZE?
Já si to nemyslím.
Jo, a to se zatím ještě nestalo něco takového, jako v roce 1859 (Carringtonova událost). Tehdy to vyřadilo z činnosti jenom existující telegrafy, ale společnost žila a jela bez problémů dál.

Odpovědět

Někdo by o tom

Jan Syk,2021-06-11 14:16:21

pak měl neříct Schettinovi, aby se kolem toho nechtěl projet.

Odpovědět

Někdo ty slepé uličky prozkoumávat musí :-)

Josef Waters,2021-06-11 10:29:23

První, co se mi vybavilo při pohledu na tohle monstrum byl Phillipsův dvacetiplošník:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c8/Horatio_Phillips_1904_Multiplane.png
Účinnost musí být proti současným jednotlivým vrtulím bídná, všechny odpory se násobí počtem vrtulek. Proudění vzduchu okolo vrtulí musí být ovlivněné tou gigantickou příhradou a v silném větru bude mít celá konstrukce ohromný odpor vzduchu, bál bych se, že se zhroutí.

Odpovědět

Jednotka SI "domácnost"

Honza Kohout0,2021-06-11 09:46:09

Musím se zeptat učitelky fyziky mého syna, jestli by mu povolila používat fyzikální jednotku "domácnost". Já jsem ji v jeho učebnici nenašel, asi je to nějaká "nová fyzika".
To je něco jako "Pišvejcova konstatnta". Ta bývala aspoň pro srandu, tohle je zjevně reklamní blábol určený pro dotace.

Odpovědět


Re: Jednotka SI "domácnost"

Stanislav Kneifl,2021-06-11 10:13:14

A navíc zapomněli napsat, kolik fotbalových hřišť se vejde do jeho plochy.

Odpovědět

Pořád stejné proklamace:

František Kalva,2021-06-11 09:01:01

"utáhne 80 tisíc domácností". Kde berou autoři těchto názorů relevantní data? Jsou domácnosti, kde si vystačí se stovkou wattů na svícením jinde jede o kilowatty na topení či chlazení a pokud se do toho ještě namontují nesmyslné akce typu dobíjení elektromobility, může jít až o stovky kilowattů na domácnost. Veškerý tento výkon musí být zálohován, protože i na moři občas nefouká a máme tu otázku kardinální : Čím? Pak je tu problém transportu elektřiny, který nadšenci zase nijak neřeší, včetně problému ztrát. Nehodlám zabředávat do oblasti počasí, ale začíná být evidentní, že i stavba obřích větrných parků ovlivňuje klima víc, než by si zeleni MAŠÍBLi přáli. Bohužel mi celé toto šílenství připomíná kdysi populární písničku, resp.její konec : "Venoušku, neškrtej ty sirčičky..."

Odpovědět

Bravo,

Jiří Gutman,2021-06-10 23:21:32

perfektní mlýnek na maso pro letící ptáky.

Odpovědět

konstrukce pod hladinou

Jiří Petráš,2021-06-10 18:30:59

Mě by zajímalo jak to plave, jakou to má konstrukci pod hladinou, jaký tvar a jak se to bude celé otáčet proti větru a jak to bude ukotvené ke dnu a jestli konstrukce je jen ocel.

Odpovědět

Zajímalo by mne

Miroslav Gretschelst,2021-06-10 16:28:54

jaký bude mít takové masívní odčerpávání energie vlhkému vzduchu nad hladinou moře vliv na počasí. Předpokládám, že za řadou takových turbínových stěn dojde k ochlazení proudícího vzduchu a v případě jeho nasycení vlhkostí pak k její kondenzaci. Takové stěny nejspíš nebudou umístěny daleko od pobřeží, aby se vzduch proudící od moře na pevninu stačil nad mořem ještě znovu prohřát a opět nasytit vlhkostí, takže spíš očekávám, že na pevninu už bude pronikat vzduch sušší a tudíž zřejmě přinese méně srážek a také méně oblaků, čímž se nejspíš opět zvýší teplota na pevnině a opět klesne relativní vlhkost vzduchu. Jestliže u nás převládá západní proudění, pak by asi bylo nejvhodnější umisťovat takové energetické stěny spíš na východní pobřeží, tedy někam na Kamčatku nebo Madagaskar. Doufám, že třeba nějací studenti by v rámci praxe mohli propočítat, při jak velkém odběru energie z větru na mořském pobřeží by hrozilo nepříznivé ovlivnění klimatu na pevnině.

Odpovědět


Re: Zajímalo by mne

Tom M,2021-06-10 19:59:12

V článku je zmíněna spolupráce s těžaři ropy a zemního plynu. Tedy v oblasti mezi Skotskem a Norskem dojde k úbytku energie z větru teplého a vlhkého na elektřinu. Výsledkem za tímto větrolamem bude suchý a chladný vzduch (vzduch se nedokáže znovu ohřát na řádově stovkách kilometrů). Tedy za tímto větrolamem dojde ke snížení teploty vzduchu na pobřeží.

Toto snížení ale dokáže vyrovnat mořský golfský proud, který je tím hlavním "nosičem tepla" v těchto zeměpisných šířkách.

Odpovědět


Re: Re: Zajímalo by mne

Josef Hrncirik,2021-06-11 07:06:16

Nešlo by foukat přeschlý vzduch na Putina?

Odpovědět


Re: Re: Re: Zajímalo by mne

Jiří Pospíšil,2021-06-14 11:30:23

Sušený déle vydrží.

Odpovědět

výkon

František Liška,2021-06-10 15:05:32

nešlo by výkon popsat v MW, zvlášť pokud pro "konvenční" turbínu v článku údaj je?

Odpovědět


Re: výkon

Vlastimil Holeček,2021-06-10 16:19:20

Zatím existuje jen web s reendry. A na web si můžou napsat ledasco.

Odpovědět


Re: výkon

Kamil H.,2021-06-11 11:48:54

Průměrná evropská domácnost má za rok spotřebu 3.7 MWh, což v odpovídá průměrnému odběru kolem 400W. Výkon Windcatcheru by měl být tedy přes 30 MW, což je vlastně i v článku nepřímo uvedeno.

Odpovědět

větrné elektrárny

Josef Nýč,2021-06-10 14:43:06

Každopádně líp vypadají o proti těm mávajícím lopatám

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace