U pobřeží Tasmánie testují experimentální gejzírovou mořskou elektrárnu  
Prototyp UniWave200 využívá energii vln k pohánění umělého mořského gejzíru. Ten pak pohání jednosměrnou turbínu, které vyrábí energii pro komerční využití. Pokud gejzírová elektrárna uspěje v testech na ostrově King Island u Tasmánie, tak je budeme vídat u mořského pobřeží častěji.
UniWave200 v Grassy Harbour. Kredit: Wave Swell Energy.
UniWave200 v Grassy Harbour. Kredit: Wave Swell Energy.

Oceán je plný energie, která si vyloženě říká o to, abychom ji využili. V Austrálii se očividně nechali přemluvit a vyvinuli podivuhodnou gejzírovou elektrárnu (blowhole power generator). Společnost Wave Swell Energy teď testuj její 200kilowattový prototyp v Grassy Harbour na ostrově King Island, u pobřeží Tasmánie. Gejzírová elektrárna už je na moři. Nachází se asi 100 metrů od pobřeží, na místě s hloubkou 5,75 metru. V následujících měsících by měla být připojena k síti společnosti Hydro Tasmania.

UniWave200 ptačí perspektivou. Kredit: Wave Swell Energy.
UniWave200 ptačí perspektivou. Kredit: Wave Swell Energy.

 

Nové zařízení UniWave200 využívá energii mořských vln specifickým způsobem. Mořská voda proudí tam a zpět betonovou komorou. Proudění vody tlačí dovnitř a zase ven vzduch ve vrchní části této komory. Tím vzniká umělý gejzír, jehož energii využívá větrná turbína. Dotyčná turbína by sice mohla být obousměrná, ale šéf Wave Swell Energy Tom Dennis v roce 2017 prohlásil, že oboustranné turbíny jsou natolik komplikované, že je výhodnější používat jednosměrné turbíny, jako je právě ta v UniWave200.

 

Wave Swell, logo.
Wave Swell, logo.

Projekt společnosti Wave Swell Energy obohatí energetický mix ostrova King Island, který teď zahrnuje větrnou a solární energetiku. Hlavním úkolem prototypu UniWave200 ale je prokázat, že je efektivní, spolehlivou, odolnou a dostupnou technologií. Ve Wave Swell Energy jsou přesvědčeni, že dovedou srovnat cenu za výrobu obnovitelné energie s cenou za výrobu energii v uhelných elektrárnách, i v instalacích o výkonech v řádu megawattů.

 

V současné době začíná porážet uhlí celá řada obnovitelných zdrojů energie. Vlny ale přispívají do energetického mixu specificky generovanou energií, která má řadu zajímavých výhod. Prototyp gejzírové elektrárny sice příliš nezapadá do romantické zátoky na King Island, rozhodně ale bude zajímavé sledovat, jak tato technologie obstojí v testech.

 

Video: WSE November sea tow

 

WSE Technology and King Island Project

 

Literatura

New Atlas 4. 2. 2021.

Datum: 07.02.2021
Tisk článku

Související články:

Skotská přílivová "větrná" turbína obstála     Autor: Josef Pazdera (22.05.2012)
Energie z první komerční přílivové turbíny v USA proudí do sítě     Autor: Josef Pazdera (20.09.2012)
Šikovný prototyp přílivové turbíny vyrobil více než 3 GWh za rok provozu     Autor: Stanislav Mihulka (28.08.2018)



Diskuze:

To snad ani nemyslejí vážně,

Pavel Nedbal,2021-02-08 20:47:55

1000kg vody (1m3) za 1 sec ve spádu 1m bez započtení ztrát dá 10kW. tentýž objem vzduchu vytlačený vodou dá nanejvýš v poměru hustot, tedy cca 120W. Celý blok musí být ukotvený, což je problémem i u daleko jednoduššího (a mnohem účinnějšího) systému plováků, které kmitají vlnami nahoru a dolů a tahají přímo za generátor. Při pořádné bouři se to velmi pravděpodobně urve, nemluvě o kabelu pro vývod el. Totéž pro systémy plovákových ohýbacích desek s klouby. Kromě toho, velikost vln velmi kolísá a tedy výkon také, bez akumulace se to neobejde. Jediné systémy, které skutečně (ale je jich velmi málo) něco dají, jsou přílivovky. Ale tam bude asi velký odpor proti rozsekávání rybiček v turbínách. Ze stejného důvodu se už nemluví o systému OTEC, kde (kromě malé termodynamické účinnosti) testy ukázaly 100% mortalitu pro to, co proteče tepelnými výměníky.

Odpovědět

proc vzduch?

Jaromir Vrana,2021-02-08 13:47:21

Zkusil by nekdo, prosim, vysvetlit, proc se u techto elektraren vyuziva vzduch jako hnaci medium? Proc se na stejnem principu nepouziva rovnou voda a vodni turbina?
Vzduch je sice ridci a zvladne rychleji protekat, ale zase je stlacitelny. Take bych si tipnul, ze na suchu to nepujde uplne ochranit pred soli.

Odpovědět

Zadar - mořské varhany

Mirek Bautsch,2021-02-07 12:36:46

poháněné vlnami.
https://www.youtube.com/watch?v=0AR70GsfT_M
Proč to hraje je vysvětleno od 2:40
Po setmění je tam méně lidí, lehnete na vyhřáté kameny a celým tělem vnímáte zvuk.

Odpovědět


Re: Zadar - mořské varhany

František Kroupa,2021-02-07 17:22:30

Říkají tomu Morske Orgulje. Také je kruhová sada solárních článků (Pozdrav Suncu), která v noci svítí a po které se dá chodit.

Odpovědět


Re: Re: Zadar - mořské varhany

Mirek Bautsch,2021-02-08 11:16:32

Když jsem ten "Pozdrav Slunci" uviděl večer rozsvícený, tak se mnou málem švihlo. Rádoby umělecká (p)kýčovina pro pobavení tůristů. V noci má být tma, abychom viděli hvězdy. To, že ta blbost svítí z naakumulované sluneční energie na celé věci nic nemění. Vyhozené peníze.

Odpovědět

přílivová elektrárna

Josef Nýč,2021-02-07 08:54:15

Dobrý den. To dává smysl, neboť je zde skutečně nevyčerpatelný zdroj energie a hlavně trvalý.
V našich podmínkách větrné a fotovoltické elektrárny jsou pouze doplnující- v okolí Slaného jsou
dva větrníky a dost často stáli a na to se platí ...co? Jiné podmínky má Dánsko. Jen čekám kdy se
opět spolek, který místo aby pomohl, bude jen hledat mouchy. Jak je obvyklé v této civilisaci...
bláznivých opic- lidí(to není z mé hlavy).

Odpovědět


Re: přílivová elektrárna

František Kalva,2021-02-07 10:10:12

Obávám se, že ten zdroj vůbec není trvalý, je pulsující podle přílivu a jeho výkon nutně poznamená vrcholící fáze přílivu a odlivu. Takže zase potřebuje akumulační přídavek na vyrovnání výkonu.

Odpovědět


Re: Re: přílivová elektrárna

Mojmir Kosco,2021-02-07 10:27:15

Je postaven nikoli na přílivu a odlivu ale na mořských vlnách (které ovšem maji taky docela velký rozptyl) pravděpodobně ale budou stálejší než vítr .

Odpovědět


Re: Re: Re: přílivová elektrárna

Jan Novák9,2021-02-07 11:22:03

Mořské vlny jsou generovány třením větru o mořskou hladinu. Když je málo větru bude pravděpodobně i málo vln. Obzvlášť pokud je málo větru delší dobu a na větším území.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: přílivová elektrárna

Mojmir Kosco,2021-02-07 17:16:50

Ano je mozne ze nejsou napriklad v tisinach v oceanech vlny.Ale to nesmi foukat na uzemi velikosti cech na volnem mori cca tyden. V blizkosti pobrezi do vzdalenosti cca 100 km je doba bez vln prakticky nulova.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace