Hvězdného obra u centra Mléčné dráhy obíhá záhadný obrovský objekt  
„Co tohle sakra je?“ Astronomové jsou rozpačití, tím nejpříjemnějším možným způsobem, z obra VVV-WIT-08, vzdáleného asi 25 tisíc světelných let. V průběhu roku 2012 se naprosto šíleným způsobem ztmavil. Na pár měsíců se prakticky vymazal z oblohy. Pak se zase rozsvítil a my tu máme záhadu, která si nezadá s Tabbyinou hvězdou. Obra zřejmě cloní gigantický objekt, možná neprůhledný disk hmoty neznámého původu, který kolem něj obíhá v poměrně velké vzdálenosti.
Bliká obr VVV-WIT-08 kvůli masivnímu disku hmoty? Kredit: Amanda Smith / University of Cambridge.
Bliká obr VVV-WIT-08 kvůli masivnímu disku hmoty? Kredit: Amanda Smith / University of Cambridge.

Sbírku nanejvýš podezřelých hvězd nedávno rozšířil tajuplně se zatmívající obr VVV-WIT-08, který se nachází poblíž centra Mléčné dráhy, v souhvězdí Štíra, ve vzdálenosti asi 25 tisíc světelných let. Tři prostřední písmena v označení hvězdy, tedy „WIT“ přitom znamenají „What Is This?“. Astronomové sice nejsou žádní suchaři, ale s podobnými emocemi při pojmenovávání vesmírných objektů příliš neplýtvají. Takže si můžeme být jistí, že je to zatraceně zajímavá záležitost.

 

Leigh Smith. Kredit: L. Smith.
Leigh Smith. Kredit: L. Smith.

A taky že je. Leigh Smith z britského Institute of Astronomy na University of Cambridge se svými kolegy pozoroval tuto zvláštní hvězdu, přičemž se ukázalo, že se zatmívá tak neuvěřitelně, že prakticky zmizí z oblohy, aby se pak zase rozsvítila. Podobné jevy sice vídáme u proměnných hvězd nebo u zákrytových hvězdných systémů, je ale zhola výjimečné, aby epizody setmění a opětovného rozžehnutí trvaly několik měsíců. Jinak počáteční tři písmena názvu objektu, tedy „VVV“, mají rovněž zajímavý původ. Odkazují na projekt „Vista Variables in the Via Lactea“, který hledá proměnné hvězdy v centru naší Galaxie.

 

Smith a spol. se domnívají, že bychom měli zavést celou novou třídu hvězdných objektů „blikající obři“ (blinking giants). V takovém systému obíhá hvězdného obra, který je asi tak stokrát větší než Slunce, s poměrně dlouhou periodou jeho průvodce, doposud nejasný objekt, který je obklopený gigantickým prstencem hmoty, co je neprůhledný pro viditelné záření. Když se budeme držet při zemi, tak by to mohla být hvězda nebo planeta – i když je samozřejmě otázkou, kde se tam vzal ten disk.

 

Epsilon Aurigae se záhadným diskem hmoty. Kredit: NASA/JPL-Caltech.
Epsilon Aurigae se záhadným diskem hmoty. Kredit: NASA/JPL-Caltech.

Obr VVV-WIT-08 se nachází v oblasti, kde je oproti okolí Sluneční soustavy doslova hvězda za každým rohem. Astronomové si nejprve mysleli, že obra zatmívají nějaké temné objekty, které se náhodou dostanou mezi nás a VVV-WIT-08. Simulace ale ukázaly, že takový scénář je na základně známých faktů o VVV-WIT-08 a o dotyčné oblasti Mléčné dráhy prakticky nemožný.

 

Pokud jde o novou skupinu „blikající obři“, tak jejího dalšího zástupce už zřejmě známe dost dlouhou dobu. Je to Almaaz, čili Epsilon Aurigae ze souhvězdí Vozky, hvězda viditelná pouhým okem. I v tomto případě jde o obra nejasného typu, kolem něhož obíhá masivní záhadný objekt. Každých 27 let se Almaaz zatmí zhruba na 50 procent obvyklé záře. Dalším příkladem by mohl být nedávno objevený hvězdný systém TYC 2505-672-1 ze souhvězdí Malého lva, který je současným držitelem rekordu zákrytového systému s nejdelší periodou, v tomto případě 69 let. Nově objevený „blikající obr“ VVV-WIT-08 by ho přitom mohl sesadit z trůnu, ale zatím to není jisté.

 

Charakteristiky systému VVV-WIT-08 jsou rovněž podobné pozoruhodnému Mamajekovu objektu (V1400 Centauri nebo J1407) ze souhvězdí Kentaura nebo též dnes již legendární Tabbyině hvězdě (KIC 8462852), což nejsou obři, ale spíše hvězdy podobné Slunci, které se ovšem rovněž záhadně zatmívají, dost podobně jako VVV-WIT-08. Jak je vidět, i v blízkém vesmíru ještě máme dost záhad k vyřešení.

 

Video: VVV-WIT-08

 

Literatura

University of Cambridge 11. 6. 2021.

Monthly Notices of the Royal Astronomical Society 505: 1992–2008.

Datum: 13.06.2021
Tisk článku

Související články:

Záhada zákrytové dvojhvězdy     Autor: Dagmar Gregorová (08.04.2010)
Dvojhvězda MY Camelopardis splývá do gigantické hvězdy     Autor: Stanislav Mihulka (10.12.2014)
Hvězda s megastrukturou: Ještě divnější, než jsme si mysleli     Autor: Stanislav Mihulka (09.08.2016)



Diskuze:

K čemu Dysonova sféra?

Ondrej Zeman,2021-06-15 09:45:35

Zdá se mi, že někteří lidé za tím nevidí asi nic jiného, než jen plochu pro výrobu elektřiny. Mě takové myšlení připadá poněkud přízemní, v případě prstence který by rotoval by jeho vnitřní strana mohla být obyvatelná a já to vidím tak, že pokud by to nějaká civilizace stavěla, tak z tohoto důvodu.

Odpovědět


Re: K čemu Dysonova sféra?

Václav Dvořák,2021-06-15 10:59:16

Myslíte něco jako gigantická obdoba Halo prstence? ;) Kdyby ten prstenec byl hodně široký a zároveň se úhlově pomalu posouval kolem hvězdy tak by perioda zatmění mohla být klidně hodně dlouhá a pak by se to sem k Zemi tak mohlo jevit. Ale moc na takovou možnost nevěřím.
A obyvatelná oblast by nejspíš musela být uvnitř, aby se odstínil žár hvězdy, takže dutý prstenec, s nějakými volnými oblastmi kudy by procházelo světlo dovnitř...

Odpovědět

Záhada

Vít Výmola,2021-06-15 09:05:40

Je moc krásné a inspirující představovat si různá exotická a fantastická vysvětlení, ale zároveň je dobré si uvědomovat, že nejsou úplně potřeba. Pozorovaný jev je sice záhadný, ale neodporuje řadě zcela přirozených vysvětlení.
Například je docela možné, že vidíme jenom nějaký přechodný a nestabilní jev. Třeba následek srážky dvou planet, které teď jako velký chuchvalec materiálu obíhají kolem hvězdy, než se nakonec zase zformují do jednoho tělesa nebo rozplynou jako pás prachu.
Pozorovat přechodné děje nemusí být až tak velká náhoda, jak by se mohlo namítnout. Třeba prstence Saturnu a Velká rudá skvrna na Jupiteru jsou taky přechodné jevy.

Odpovědět

hmotnost?

Pepa Nováků,2021-06-15 07:32:10

Je mozne na takovou vzdalenost alespon odhadovat hmotnost te obihajici zahady? Tedy jestli jako u dvojhvezd nebo exoplanet (takze za predpokladu, ze neobiha prstenec hmoty, ale jen "bod") dokazeme pozorovat zmeny v pohybu hvezdy, at uz uhlove odchylky nebo zmeny v rychlosti, jakou se od nas vzdaluje?

Odpovědět

Jen Tak,2021-06-14 11:35:33

bude sranda, až sem přiletěj s těma jejich technolóóógiema a my si budem připadat, jak když křovák Xixao našel na Kalahari flašku od Coca Colly.

Odpovědět

Dysonova sféra asi ne...

Ladislav Truska,2021-06-14 11:19:47

Z pohledu teorie Temného lesa je nesmyslné stavět konstrukce, kterými na sebe upozorním půl vesmíru.. Něco podobného může napadnout jen bytosti, které jsou zatím tak málo vyspělé, že touží po komunikaci s jinými životními formami ve vesmíru. Ty ale skoro jistě nemají technologie něco takového vybudovat.. (lidstvo) Vyspělejší životní formy ve vesmíru, které takové technologie mají, dobře vědí, že je potřeba se chovat co nejopatrněji a vše pozorovat z co nejlepšího úkrytu.

Odpovědět

Dysonova sféra

Jan Hudec,2021-06-13 22:46:05

Neznámá civilizace staví Dysonovu sféru

Odpovědět


Re: Dysonova sféra

Petr Pavlata,2021-06-13 23:26:41

Jen aby se nakonec neukázalo, že to je nejen pravda, ale také, že je toho plná galaxie. otázka je, jak to případně poznat.

Odpovědět


Re: Dysonova sféra

Václav Dvořák,2021-06-13 23:37:40

To by těch civilizací muselo být víc... a hlavně, proč by Dysonova sféra rotovala jako výseč, nebylo by lepší stavět ji jako sféru kolem celé hvězdy nebo jako rotující prstence? Snad kdyby byla vazáná v rotaci na svou planetu, na kterou by lokálně posílala získanou energii.

Odpovědět


Re: Re: Dysonova sféra

Tomáš Hluska,2021-06-14 09:34:19

Ad výseč vs. prstenec - určitě by to ve výsledku měl být prstenec. Ale nějak začít musíte. Určitě jim to půjde líp než oprava D1, ale určitě nesestaví prstenec kolem celé hvězdy během pár dní ;) Obzvláště, pokud je to začínající civilizace (ve smyslu stavění vesmírných objektů).

Odpovědět


Re: Re: Dysonova sféra

Vít Výmola,2021-06-14 12:15:11

Už jsem to kdysi někde psal: Dysonovy sféry považuji za nesmysl. Civilizace, které by měly prostředky na stavbu Dysonovy sféry, by ji zároveň už nepotřebovaly.

Odpovědět


Re: Re: Re: Dysonova sféra

Otakar Ištvánfy,2021-06-14 13:27:27

Plne súhlasím. Navyše z doby obehu vyplýva, že tá sféra by bola dosť ďaleko od materskej hviezdy a tým pádom by tam bola poriadna zima.

Odpovědět


Re: Re: Re: Dysonova sféra

Ludvík Urban,2021-06-14 17:09:07

Souhlas. Kdo umí počítat a m přehled o surovinách, ví, že to je megalomanská hloupost.

Odpovědět


Re: Re: Re: Dysonova sféra

Stanislav Brabec,2021-06-15 01:14:43

Není nutné uvažovat tak přízemně, a představovat si Dysonovu sféru jako stelární elektrárnu.

Docela dobře si dovedu představit řízené snížení dráhy a slapové roztrhání nějaké protoplanety jako prostředek jejího přepracování.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Dysonova sféra

Jarda Ticháček,2021-06-15 09:23:26

Jenže když máte postavit Dysonovu sféru k takovému účelu, opět ji nepotřebujete. Dvě, nebo tři planety jste už spotřeboval na stavbu toho monstra, takže ty planety umíte rozebrat a přetvořit evidentně snazšímu způsobem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Dysonova sféra

Václav Dvořák,2021-06-15 10:53:00

Smysl předchozího příspěvku bylo právě zpochybnění idey, že by šlo o D. sféru.

V tomto případě bych sázel na nějaký přírodní jev a možná by to mohl být protoplanetární prach rotující kolem hvězd nebo výsledek srážky velkých planet...

Odpovědět


Re: Dysonova sféra

Jará Šustr,2021-06-15 05:26:37

A na co vlastně elektřinu, nevšiml jsem si, že by někdo nebo něco používalo elektřinu kromě zdejších postižených opic.
Jenom tak pro upřesnění rámce.

Odpovědět


Re: Re: Dysonova sféra

Vít Výmola,2021-06-15 08:43:00

Taky nikdo a nic jiného nelétá do kosmu, netpřitápí si, nevyrábí a nediskutuje o tom na Oslu. K elektřině neexistuje žádná známá alternativa. A taky neznáme žádnou jinou technologickou civilizaci, tak negeneralizujte.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz