Britská armáda vyvíjí střely, které si povídají mezi sebou  
Chytrá munice už není, co bývala. Doba si žádá pokročilé zbraňové systémy, které budou ještě mnohem chytřejší. Dnešní chytré střely či bomby komunikují se svými operátory. Není to špatné, ale už to nestačí. Chytrá munice nové generace bude komunikovat navzájem mezi sebou, aby byla ještě efektivnější v tom, co je jejím úkolem – ničení zvolených cílů.
Program CSWTD se bude týkat střel jako je Spear 3. Kredit: Dstl.
Program CSWTD se bude týkat střel jako je Spear 3. Kredit: Dstl.

Britské ministerstvo obrany investuje 3,5 milionů liber, tj. 4,8 milionů amerických dolarů do své laboratoře pro pokročilé projekty Defence Science Technology Laboratory (Dstl), v rámci programu Co-operative Strike Weapons Technology Demonstrator (CSWTD). Cílem programu je vývoj pokročilých střel, které budou za letu schopné komunikovat mezi sebou.

 

Logo. Kredit: Defence Science and Technology Laboratory.
Logo. Kredit: Defence Science and Technology Laboratory.

V dávné minulosti šedesátých let 20. století se ujala přezdívka „chytré bomby“ pro první typy munice, která byla přesně naváděná na cíl pomocí laseru. Pilot nebo jiný člen posádky mohl takové bomby či střely jednoduše nasměrovat na cíl. Od těch dob učinila munice ohromný vývojový skok. Dnes jsou takové zbraňové systémy opravdu dost „chytré“. Mohou sbírat data, bleskurychle hodnotit aktuální situaci a měnit plán, aby dosáhly zamýšleného cíle.

 

Problém je v tom, že jejich soudobá chytrá munice komunikuje jen se svým velením. Přitom by bylo v řadě případů lepší, kdyby takové bomby či střely komunikovaly mezi sebou a spolupracovaly na co nejvíce efektivním úderu proti zvoleným cílům. Chytrá munice se potřebuje adaptovat na rychle se měnící situaci a bylo by užitečné, kdyby si to jednotlivé bomby či střely mohly navzájem vyříkat.

 

Letoun F-3 a střely Spear 3. Kredit: Dstl.
Letoun F-3 a střely Spear 3. Kredit: Dstl.

Odborníci laboratoře Dstl vyvíjejí v rámci programu CSWTD jak nový hardware, tak i software, jejichž cílem je dát munici schopnost vzájemné komunikace. Rovněž vymýšlejí, jak by bylo možné nasadit takovou komunikující munici v reálných scénářích bojových misí. Program CSWTD je součástí rozsáhlého výzkumu a vývoje obranných technologií britského ministerstva obrany, v hodnotě 6 miliard liber, čili 8 miliard amerických dolarů.

 

Práce na programu CSWTD začaly v dubnu 2021. Technologie pro efektivní vzájemnou komunikaci mezi bombami či střelami by měla být začleněna do chytrých zbraňových systémů do pěti let. Po vyřešení technických obtíží by měla schopnost vzájemné komunikace a kooperativního chování přispět k udržení technologické úrovně britských ozbrojených sil. Na podobném projektu pracuje laboratoř amerického letectva Air Force Research Laboratory (AFRL), v rámci jednoho z Vanguard programů. Program spolupracující munice nese chytlavý název Golden Horde, čili Zlatá horda a už má za sebou první testy.

 

Video: Cooperative Missile Technology

 

Literatura

UK Ministry of Defence 1. 7. 2021.

Datum: 11.07.2021
Tisk článku

Související články:

Chytrý granátomet XM25 jde do bojového testu v Afghanistánu     Autor: Josef Pazdera (11.05.2010)
Nový obranný systém Cheetah může zasáhnout proti leteckým bombám     Autor: Stanislav Mihulka (08.04.2019)
Systém MAD-FIRES bude chránit lodě před čínskými raketami     Autor: Stanislav Mihulka (24.07.2019)



Diskuze:

Jará Šustr,2021-07-11 17:06:18

Okopírováno ze Star Trek: Vesmírná loď Voyager.

Odpovědět


Re:

Jará Šustr,2021-07-11 17:15:33

Star Trek: Voyager V / Warhead

Odpovědět

Význam

Tomáš Novák,2021-07-11 16:09:13

Ano, je to jistě zajímavé a impozantní...jen škoda, že se stále utrácejí miliardy za technologie, které dokážou zabít nebo zmrzačit co největší počet lidí (a to nejsem pacifista)...

Odpovědět


Re: Význam

Miroslav Pragl,2021-07-11 18:43:43

Si Vis Pacem, Para Bellum!

MP

Odpovědět


Re: Význam

František Kalva,2021-07-11 19:18:07

Nejmarkantnější technologický pokrok je zaznamenán vždy během války, to se najednou najdou peníze na výzkum potenciálně užitečné technologie, nejen na sociologické studie o 64 pohlavích. Ostatně, kdyby se neutrácely za zbraňové systémy, jejichž využití v civilním sektoru je po pár letech užitečné ( viz kódování mobilních signálů, to byl původně systém navádění torpéd z hlavy proslulé Hedy Lamarr), jistě by je politici dokázali utratit za hovadiny typu povinné elektromobility či násilné budování kruhových křižovatek.

Odpovědět


Re: Význam

D. Hruška,2021-07-12 12:36:45

Dobrý den. Nějak Vašemu příspěvku nerozumím. Na jednu stranu tvrdíte, že nejste pacifista (čili souhlasíte, že občas je násilné řešení problémů mezi státy nezbytné), na druhou stranu nesouhlasíte s utrácením miliard za zbraňové systémy. Kde je podle Vás přiměřená hranice nákladů na zbraně? Nejlevněji by asi vyšla dřevěná nebo železná tyč. Tam počítejte s náklady řádově 100Kč na vojáka. Pokud byste byl ochotný zaplatit několik tisíc na vojáka, můžete jim nechat vyrobit celkem použitelný meč nebo kopí. Za několik desítek tisíc pak můžete vojáka vybavit útočnou puškou. Co terénní vozidlo? Je milion v pořádku? Co transporní letoun? Je miliarda v pořádku? Kde až je podle Vás hranice přiměřených nákladů?

Nebo nemáte problém s konkrétními částkami, nýbrž obecně s investicemi vývoje zbraní? Trochu tak lze Váš příspěvek chápat. Jenže když ty zbraně nevyvine jedna strana, vyvine je druhá strana.

Odpovědět

Doplněk k príspěvku Anti Sarlatana.

Vrex Cruton,2021-07-11 10:06:57

Koncept kooperativně manévrujících střel je využit u střely P-700 Granit. Jedná se o sovětskou, resp. ruskou nadzvukovou křižující protilodní střelu, která byla zavedena do služby u sovětského námořnictva v roce 1983 (tj. před 38 lety).

Pokud jsou střely Granit odpáleny v salvě (4-8 střel), tak letí ve výšce cca 25 metrů nad hladinou, tj. jsou mimo zorný úhel radarů protivníka. Přitom mezi sebou komunikují. Jedna z nich podle potřeby v krátkém úseku dráhy vystoupá do větší výšky, aktualizuje údaje o cílech a tyto informace předá ostatním. Střely mají naprogramovány data o signaturách plavidel protivníka, jejich obranných možnostech a taktice. Během svého letu pak na základě naprogramovaných a aktuálně zjištěných informací jednotlivé cíle identifikují, určí priority cílů a taktiku útoku. Po zničení jednoho cíle všechny zbývající střely zaútočí na další cíl v pořadí priorit. Pokud je vedoucí střela zničena, automaticky její úlohu převezme další střela. Má se za to, že střely jsou pancéřovány k ochraně před účinky PVO a že obsahují systémy pro vedení elektronického boje. V terminální fázi letu střely manévrují pro ztížení práce protivníkovy PVO.

Odpovědět


Re: Doplněk k príspěvku Anti Sarlatana.

František Kalva,2021-07-11 19:09:40

Mám značné pochyby o informacích ruské/sovětské provenience, pokud je nepotvrdí nezávislý odborník. Jinak je to přání otcem myšlenky. Ještě v padesátých letech byla kybernetika "buržoazní pavěda" a pak, po třech desetiletích vzájemně komunikující rakety? Pokud si dobře vzpomínám, tak vychvalovaný MIG 25, po prozkoumání v Japonsku k překvapení odborníků slynul elektronkovou avionikou, což samozřejmě nevylučuje její dobrou funkci, jen poněkud diskvalifikuje bombastické informace utrušované do západního tisku. Nicméně, kdo nevěříš, vygoogluj si, jak rozdojili kozla.

Odpovědět


Re: Re: Doplněk k príspěvku Anti Sarlatana.

František Kroupa,2021-07-11 21:31:38

MiG-25 vznikl v 60. letech, měl hybridní avioniku a byl navržen jako záchytný stihač pro boj nadzvukovými bombardéry (Valkyrie B-71) a průzkumnými letouny (SR-71). Nevím o tom, že by se do západního tisku utrusovaly nějaké bombastické informace, pokud za ně nepovažujete oficiální zprávy o rekordních výkonech pro FAI.

https://en.wikipedia.org/wiki/Mikoyan-Gurevich_MiG-25

Odpovědět


Re: Re: Doplněk k príspěvku Anti Sarlatana.

Vrex Cruton,2021-07-12 09:53:27

Ano, pohled nezávislého odborníka je vždy žádoucí - bohužel u vojenských záležitostí tomu tak obvykle nebývá. Tak jako Američané neumožní Rusům posouzení například stíhačky F-22, tak Rusové neumožní Američanům posouzení střely Granit.

Kooperativní chování střel Granit v útočném roji popisuje například anglická stránka Wikipedie [1], nebo americká MDAA ("Missile Defense Advocacy Alliance") [2]. MDAA se specializuje na protiraketovou obranu USA a o raketách by tamější odborníci měli něco vědět. Ale samozřejmě věřte si, komu a čemu chcete.

[1] https://en.wikipedia.org/wiki/P-700_Granit
[2] https://missiledefenseadvocacy.org/missile-threat-and-proliferation/todays-missile-threat/russia/p-700-granit-ss-n-19-shipwreck/

Odpovědět


Re: Re: Doplněk k príspěvku Anti Sarlatana.

V. Novák,2021-07-13 17:25:39

Použití elektronek ve vojenské, ba i kosmické technice nemusí být známkou zaostávání. Sověti velice dbali o ochranu proti EMP a radiaci - a v tom nemůže polovodič elektronce konkurovat. Kromě toho ing. Avdějev vynalezl elektronky zvané стержневые лампы (snad tyčové? osové?), které mohou být výrazně menší než běžné elektronky, takže se vešly i tam, kam se klasické použít nedaly a mají ještě lepší odolnost proti rušení, pouze vnější magnetická pole jim nedělají dobře. Anodové napětí pod 50 V se taky počítá.
Samozřejmě mikroprocesor se z nich vyrobit nedá.

Odpovědět

Anti Sarlatan,2021-07-11 09:06:34

Ruske protilodne strely P-700 Granit/SS-N-19 Shipwreck vyvinute v 70 rokoch minuleho storocia pouzivaju datalink na koordinaciu utoku v salve: https://cs.wikipedia.org/wiki/P-700_Granit

Odpovědět

Iron Dome

František Luft,2021-07-11 08:56:05

Tohle už umí izraelský obranný systém asi 10 let.

Odpovědět


Re: Iron Dome

Vrex Cruton,2021-07-11 11:28:19

V Iron Dome se používají rakety Tamir. Ty navzájem nespolupracují.

https://www.webcitation.org/664tRinub?url=http://www.defpro.com/daily/details/277/

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace