Americké letectvo financuje vývoj hypersonického letounu Quarterhorse  
Startup Hermeus získal 60 milionů dolarů na letové testy hypersonických letounů. Quarterhorse s titanovou konstrukcí a delta křídlem, s rychlostí Mach 5 a doletem 7 400 kilometrů, by se mohl stát nejrychlejším letounem pro běžnou dopravu. Hypersonické letouny tohoto typu by měly mít vojenské i civilní využití.
Quarterhorse. Kredit: Hermeus.
Quarterhorse. Kredit: Hermeus.

Když v roce 2003 skončily nadzvukové dopravní letouny Aérospatiale-BAC Concorde 101/102, tak se létání rozdělilo na dva světy. V tom nadzvukovém od té doby létají prakticky jen vojenské stroje, zatímco civilní lety jsou omezené na podzvukové rychlosti. Teď je ale ve vzduchu cítit změna. Objevila se celá řada projektů s nadzvukovými dopravními letouny, které budou usilovat stát se životaschopnými nástupce legendárního Concorde.

 

AJ Piplica. Kredit: Georgia Tech.
AJ Piplica. Kredit: Georgia Tech.

Americké letectvo poskytlo 60 milionů dolarů startupu Hermeus na financování letových testů jejich hypersonického letounu Quarterhorse. Tento letoun by měl mít jak vojenské, tak i civilní využití. Quarterhorse by měl létat rychlostí Mach 5 a mít dolet 7 400 kilometrů. Pohon letounu by měl zajistit motor TBCC (Turbine-Based Combined Cycle), založený na komerčním proudovém motoru General Electric J85.

 

Společnost Hermeus založili bývalí zaměstnanci SpaceX, Blue Origin a Generation Orbit. V tomto desetiletí chtějí uskutečnit demonstrační let Quarterhorse, z něhož by se mohl stát nejrychlejší opětovně použitelný letoun pro běžné lety. Technické detaily zatím nejsou příliš známé. Mluví se o titanové konstrukci pro extrémně rychlý let a vysoce aerodynamickém designu s delta křídlem.

 

Schéma pohonu TBCC. Kredit: Hermeus.
Schéma pohonu TBCC. Kredit: Hermeus.

Letoun Quarterhorse by měl být prvním strojem s motorem TBCC. Tento pohon je přitom podobný pohonu slavných průzkumných Lockheed SR-71 Blackbird. Právě SR-71 drží od roku 1976 rekord jako nejrychleji letící letoun s lidskou posádkou, s rychlostí Mach 3,29.

 

US Air Force poslední dobou projevují zájem o hypersonické dopravní letouny. Nejde přitom jen o vojenské využití. Hypersonické letouny by se mohly stát novou generací prezidentských Air Force One, které nejen vozí hlavu státu, ale v době závažné krize slouží jako mobilní velitelství. Jak připomíná spoluzakladatel a šéf Hermeusu AJ Piplica, jejich startup těsně spolupracuje i s NASA, čímž potvrzuje, že kromě vojenských aplikací cílí i na civilní využití.

 

První milníkem Hermeusu na cestě komerčním hypersonickým letům by se měl stát letový test malého autonomního letounu, který je plánovaný na rok 2023. Pak by měl v roce 2025 přijít na řadu autonomní letoun střední velikosti, určený k rychlé přepravě kriticky významných zásilek a průzkumu. V roce 2029 by měl vzlétnout hypersonický komerční dopravní letoun.

 

Video: Hermeus Fully-Funded to Flight with $60M Air Force Partnership

 

Literatura

Hermeus 5. 8. 2021.

Datum: 12.08.2021
Tisk článku

Související články:

Proč vyhynul nadzvukový dopravní letoun Concorde?     Autor: Stanislav Mihulka (30.07.2014)
Startup Hermeus vyvíjí dopravní letoun o rychlosti až Mach 5     Autor: Stanislav Mihulka (17.05.2019)
Hypersonický detonační test otevírá dveře ultrarychlému pohonu     Autor: Stanislav Mihulka (12.05.2021)



Diskuze:

TBCC nebo SABRE?

Kamil Kubu,2021-08-13 16:06:48

Ekvivalentem TBCC je motor SABRE, pracující na podobném principu. Vyvíjí ho Britská firma Reaction Engines už nějakých 25 let a ještě se nedostali ani k prototypu kompletního motoru. Tihle prozatím mají moderně laděný web, 5% zaměstnanců se čtyřmi nohami a několik ošoupaných motorů z F15. Na těch se jim povedlo už několik zkoušek, že fungují jako proudové motory. O "precooleru", což je klíčová a nejsložitější součástka takového konceptu zatím nikde ani slovo. Nezbývá, než jim držet palce. Jsou evidentně mladí, za život toho ještě hodně stihnou.

Odpovědět


Re: TBCC nebo SABRE?

Pavel Pavel1,2021-08-14 19:12:46

Tvrzení, že "pracují na podobném principu" je blábol. TBCC je turbonáporový motor, jehož princip byl ověřen minimálně už u SR-71. Základem je zde běžný proudový motor, poháněný běžným leteckým palivem a nemůže opustit atmosféru. SABRE je něco zcela nového. Tento motor kombinuje proudový a raketový pohon, je poháněný zkapalněným vodíkem a atmosféru opustit může. 25 let firma Reaction engines financovala vývoj z vlastních skromných prostředků. Teprve nedávno došlo na na masivní investici do dalšího vývoje ze strany ESA. Nesmysly o "ošoupaných motorech" jsou každopádně pro smích. Nemluvě o tom, že precooler prošel pozemními zkouškami předloni.

Odpovědět


Re: Re: TBCC nebo SABRE?

Josef Hrncirik,2021-08-15 19:42:18

vyhledal jsem Sabre, precooler a občas na videích byly prapodivné věci. Např. pro proudový neraketový režim 2 H2(l) + O2(l) = 2 H2O(l).
Nebo tam byla tabulka bodů vzplanutí nad hladinou paliv odrážející nejapně jen vlastně těkavost paliv.
U precooleru se třeba psalo: ochladí vzduch za 0,02 s, bez popisu režimu vstup výstupy. Taky tam byla varující poznámka, že k ochlazení vzduchu je zapotřebí více vodíku, než by se v něm spálilo.
?kvantifikace. Pokud tam bude He meziokruh při chlazení, využití chladu z vodíku bude nutně menší. ?kvantifikace. Pozemní zkouška proběhla s chladným vzduchem (simulace stratosféry) a N2(l) místo H2(l). ? zda tlaky a průtoky jsou adekvátní (alespoň snadno přepočitatelné.
?zkouška v aer. tunelu snad i M5 ?0,02s, určitě nevytvořila ustálené teplotní spády ve výměnících, výsledky rozpačité.
Kéž bych se velmi mýlil!

Odpovědět


Re: Re: Re: TBCC nebo SABRE?

Pavel Pavel1,2021-08-16 12:26:24

Prapodivné věci či spíše vlhké dojmy můžeme najít hlavně v komentářích jistého hrnčiříka.

Odpovědět


Re: Re: TBCC nebo SABRE?

Kamil Kubu,2021-08-16 08:46:01

Máte pravdu v tom, že TBCC je turbojet (případně ramjet) a nepoužívá jako finální stupeň raketový motor jako SABRE. na druhou stranu i SABRE používá ramjet "hořáky" ke spalování přebytečného vodíku z chladícího cyklu heliového okruhu precooleru a turbíny. Tento "afterburner" přidává k celkovému výkonu motoru nezanedbatelnou část. V režimu okolo rychlosti M5 je mezi TBCC a SABRE pranepatrný rozdíl.

TBCC a J58 Blabirdu se liší v jedné podstatné maličkosti tou je precooler. Jeho účel a parametry jsem nikde nenašel. Z dostupného obrázku to vypadá, že se jedná o pasivní způsob chlazení, ale to může být opravdu jenom divoká spekulace.

Nevím, jestli jste správně pochopil můj text, ale zmínka o ošoupaných motorech a precooleru patřila k firmě Hermeus nikoliv Reaction Engines. RE sleduji už mnoho let a o úspěšných zkouškách precooleru vím moc dobře. Ačkoliv se nejednalo o reálné podmínky, mají alespoň ten koncept nějakým způsobem vyzkoušený. Jejich práci obdivuji. Již dnes se jejich designy objevují i mimo oblast kosmické dopravy. Hermeus pokud vím ještě ani nepostavil prototyp, natož aby jej otestoval nebo dokonce spojil s tou "ošoupanou" turbínou. V porovnání s RE jsou prakticky na začátku a proto mi jejich termíny přijdou dost optimistické. Ale možná mají v rukávu nějaké velmi elegantní a jednoduché řešení, které jim umožní postupovat mnohem rychleji kupředu.

Odpovědět


Re: Re: Re: TBCC nebo SABRE?

Pavel Pavel1,2021-08-16 18:58:08

Za prvé, motor Sabre žádný „finální stupeň“ nemá. Pouze může pracovat v různých režimech, jako proudový motor a jako raketový motor. A právě schopnost práce v raketovém režimu je podstatným až zásadním rozdíl ve srovnání s projektem popisovaným v článku. Tvrdit tedy, že mezi těmito dvěma projekty je „pranepatrný rozdíl“ je nesmysl. Za druhé, žádný „precooler“ nebyl součástí motorů SR-71. Pouze vzduch proudící do motoru byl rozdělován na dvě vrstvy, přičemž vnější vrstva fungovala v náporovém režimu a zároveň chladila turbínu. Soudě dle schématu by měl obdobně fungovat i současný projekt TBCC. Jinými slovy, motáte dohromady dvě různé záležitosti.

Odpovědět

oné

Jan Mrkvicka,2021-08-13 13:21:16

No, ak americký prezident nariadi jadrový útok na Rusko bude mu aj Mach 5 málo na útek.

Odpovědět


Re: oné

D. Hruška,2021-08-13 15:22:29

Naopak k útěku před jaderným útokem mu stačí stávající Boeing 747. ICBM letí zhruba půl hodiny - za tu dobu stihne Boeing vzlétnout a urazit pár set kilometrů. Během jaderné apokalypsy je pak výhodné zbytečně nepřistávat a zůstat ve vzduchu klidně několik dní, pokud vám někdo dotankuje. Pohybující se letadlo je pro jaderné zbraně špatný terč :-) Navíc máte 10km vertikální odstup od případných jaderných explozí, i kdyby to bouchlo přesně ve vaší oblasti.

Odpovědět


Re: Re: oné

Peter Somatz,2021-08-13 17:50:51

Uz len vyriesit drobny problemik - co po pristati? :) (v spalenej zemi).
Jadrove zbrane nie su urcene na pouzitie. Len na zastrasovanie. Je to pekne vidno aj na priklade chudobnej Severnej Korei. Akonahle ma nejaka krajina tieto zbrane, je nedotknutelna.

Odpovědět


Re: Re: Re: oné

D. Hruška,2021-08-13 18:53:25

Ano, jaderné zbraně slouží k tomu, abyste je nemusel použít. Ale ty postupy pro případ jejich použití musíte mít připravené do nejmenších detailů, jinak odstrašující efekt klesá. Místo pro přistání byste našel, zase tak velké ty jaderné arzenály nejsou, aby dokázaly zničit všechny ranveje v USA. Ranvej zničí jedině těsný zásah. Možná by ale prezident chtěl přistát raději na jižní polokouli, tam by bylo mnohem méně radioaktivního spadu.

Odpovědět


Re: Re: Re: oné

Jan Novák9,2021-08-13 20:19:37

Jednoduché řešení: Nebudou přistávat ve spálené zemi, přistanou o 50km vedle. Na rozdíl od toho čím straší zelenáči atomový výbuch nezničí celou zemi a nemá zas tak veliký dosah. I kdyby vypráskali všechny bomby najednou tak pokud se letadlo dostane do tichomoří tak jsou za vodou. Nebo v Antarktidě na stanici. Na Karibik, střední a jižní Ameriku nebo Afriku taky bomby asi nikdo plýtvat nebude - jsou docela drahé.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: oné

Peter Somatz,2021-08-14 01:09:35

Vychadzam len z laickych informacii. A mozno som za hlupaka. Mozno jadrove zbrane nie su az taky problem. Ale z medii som si vsimol ten obrovsky poprask, ktory sprevadzal Cernobyl a Fukusimu. A to nebol ziaden zlovolny plan - len chyba a nahoda. Napriek tomu si to vyziadalo miliardove "repair" investicie, evakuovane cele regiony a zdravotne problemy zasahujuce cele generacie ludi. Vo seriali "Chernobyl" hovorili o moznosti ze cela EUROPA konci ak sa im nepodari odcerpat vodu spod reaktora a buchne to tam. Pripustam, ze to mohlo byt len kvoli serialovemu efektu. Ale vzal by som jed na to, ze po jadrovej vojne si len tak nezajdete na nakup do Tesca, Billy ani Lidlu a na Antarktide tie zemiaky (brambory) akosi nebudu chciet vyrast.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: oné

D. Hruška,2021-08-14 02:47:39

1. Je potřeba si uvědomit, že jenom Spojené státy provedly do šedesátých let 216 atmosferických jaderných testů. Velkou část sice v Pacifiku, ale ze začátku to bouchali přímo doma na kontinentě. Na zdraví americké populace se to nijak zjevně neprojevilo (kromě chudáků, kteří se účastnili vojenského cvičení v bezprostřední blízkosti výbuchu).

2. Při havárii v Černobylu uniklo mnohem větší množství radioaktivních látek než při explozi běžné vodíkové pumy. Byl to průšvih a zdravotní stav evropské populace to trochu ovlivnilo. Ale jinak šel život v Evropě i na Ukrajině celkem normálně dál. A Fukušima je proti Černobylu slabý odvar.

3. Při jaderné válce je největším problémem kromě exploze a žáru radioaktivní spad. Jde hlavně o prachové částice s obsahem radioizotopů. Když se dostanou do organismu, nadělají v něm pěknou paseku. Proti tomu se lze celkem účinně bránit filtrací vzduchu a ochranou pokožky (atombordel). Radioaktivní spad může též zamořit vodu a půdu. Na zamořeném území po jaderné válce byste žít nechtěl, ale zamořené nemusí být vše. Záleží hlavně na směru a rychlosti větrů v době explozí a na srážkách.

4. Největší problém jaderné války je v tom, že moderní společnost i ekonomika jsou hrozně zranitelné. Zablokujete na týden Suez a už je z toho globální problém. Moderní společnost i průmysl jsou extrémně propojené a komplexní. Stačí ale vyřadit několik důležitých prvků ze systému a nastane krize. Mnoho činností se kvůli chybějící návaznosti zasekne (např. když automobilky nemůžou vyrábět auta z důvodu nedostatku čipů). V případě jaderné války ale nevyřadíte několik prvků, nýbrž stovky a tisíce. Tím nastane totální zhroucení všeho. Nikdo už nic nevyrobí, nikdo vás nikde neobslouží. Okamžité obrovské ztráty na životech způsobí zničení společenských struktur - žádná centralizovaná moc, žádná pravidla. Žádné dodávky zboží, surovin a elektřiny. Přestanou fungovat peníze.
Pokud by se nepodařilo během pár měsíců obnovit řád ve společnosti, ani by nenastala intervence ze zahraničí, Spojené státy by se po jaderné válce ekonomicky propadly tak o sto let dozadu. Radioaktivita a chemické znečištění z různých havárií by byly jen přitěžující okolnosti.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: oné

Peter Somatz,2021-08-16 15:57:47

"Při havárii v Černobylu uniklo mnohem větší množství radioaktivních látek než při explozi běžné vodíkové pumy." Len je otazka, ci sa pocas vojny nebude zamerne utocit aj na jadrove elektrarne a napr. sklady jadroveho materialu priamo s umyslom rozsirit radioaktivne latky na uzemi nepriatela. Tak 20 "dymiacich" Cernobylov po celom svete + skaza sposobena samotnymi tisickami hlavic by podla mna znemoznila zivot na planete. Pripadne ak by bola pouzita kobaltova bomba "doomsday device", ktore vraj staci odpalit len 2. Kazdu na jednej pologuli.
https://en.wikipedia.org/wiki/Nuclear_holocaust
https://film.kukaj.to/dr-divnolaska-aneb-jak-jsem-se-naucil-nedelat-si-starosti-a-mit-rad-bombu

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: oné

Josef Šoltes,2021-08-15 21:48:08

Faktem ovšem je, že pro likvidaci civilizace a technologické převahy protivníka vůbec nemusíte jaderné bomby používat u země, stačí třeba 10 km nad zemí. Destrukce na zemi bude mít větší dosah a zároveň dojde k masivní destrukci elektroniky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: oné

D. Hruška,2021-08-15 23:02:39

To je Vaše hypotéza, ale skutečné jaderné zbraně takto stavěné/myšlené nejsou. Většina je nastavená k explozi při dosažení určité nadmořské výšky podstatně nižší než 10km. Čím silnější bomba, tím větší výška dává smysl, ale řádově 1-2 km nad povrchem. Bomby proti bunkrům explodují při kontaktu se zemí. A k dosažení maximálního EMP je zase 10km málo, ideální je exploze v kosmickém prostoru.

Odpovědět

Využití

D. Hruška,2021-08-13 12:01:04

Technologicky zajímavé, ale to reálné využití by mě docela zajímalo. Jako bombardér nebo nosič střel/dronů pro rychlé údery kdekoliv po světě to USA určitě ocení. Ale jako Air Force One? To bude spíš marketingový žvást. Museli by dosáhnout výrazně vyšší bezpečnosti, než měl například Concord, o čemž pochybuji.

Jinak doufám, že to bude lítat na vodík nebo na bioplyn. Verze na elektřinu je také akceptovatelná. Hlavně žádné emise CO2.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace