Hyceánské světy jsou úplně jiné než Země. Přesto mohou hostit život  
Zdá se vám, že život musí být jen na planetách podobných Zemi? Tak to pořádně zapojte představivost. Slušně obyvatelné by mohly být i hyceánské planety, tedy planety pokryté oceánem a s atmosférou bohatou na vodík. V Mléčné dráze jsou zřejmě mnohem častější než planety jako Země. Podmínky vhodné pro život podobný našemu přitom panují i na hyceánských planetách s teplotou atmosféry až 200 °C.
Přízračný hyceánský svět. Kredit: Amanda Smith, University of Cambridge.
Přízračný hyceánský svět. Kredit: Amanda Smith, University of Cambridge.

Lov exoplanet, v němž nadšeně objevujeme nové světy ve stále větším počtu, nám prozradil zásadní věc o nás samotných. A to, že pokud jde o planety, tak máme vážně mizernou představivost. Nechali jsme se ošálit planetami Sluneční soustavy, které se nám zdály navzájem velmi odlišné. Měli jsme pocit, že reprezentují slušnou porci diverzity planet ve vesmíru. Teď už víme, že jsme byli úplně mimo.

 

Nikku Madhusudhan. Kredit: Kavli Institute for Cosmology, Cambridge.
Nikku Madhusudhan. Kredit: Kavli Institute for Cosmology, Cambridge.

V případě pátrání po životě ve vesmíru je naše zaslepenost nejspíš ještě větší. Je to tím, že známe jen jedinou planetu s životem – naši Zemi. Proto obvykle hledáme v okolním vesmíru další Země a doufáme, že právě tam bychom mohli mít štěstí na cizí organismy. Jenomže, naštěstí se ukazuje, že jsme opět úplně vedle.

 

Nikku Madhusudhan z britské University of Cambridge a jeho spolupracovníci vystopovali novou kategorii planet, které mohou být obyvatelné životem podobným našemu. Jsou to hyceánské světy (podle anglického „hydrogen“ plus „ocean“), čili planety prakticky celé pokryté oceánem, které mají mlžnou atmosféru bohatou na vodík. Jinými slovy jsou naprosto fascinující a hodně se vymykají pozemské představivosti.

 

Na první pohled to možná nevypadá, ale pro astrobiology je to pecka. Hyceánské světy jsou totiž mezi exoplanetami podle všeho častější než světy podobné Zemi. A tím to nekončí. Například, oproti planetám podobným Zemi mají mnohem širší obyvatelnou zónu. Mnohé potenciální hyceánské světy jsou větší a více horké než Země, přesto na nich mohou panovat podmínky, v nichž by obstály přinejmenším některé pozemské organismy.

 

Pravděpodovný hyceánský svět K2-18b.Kredit: or 	ESA/Hubble, M. Kornmesser.
Pravděpodovný hyceánský svět K2-18b.Kredit: or ESA/Hubble, M. Kornmesser.

Hyceánské planety mohou být až 2,6krát větší než Země a jejich atmosféra může dosahovat teplot až 200 °C. Přesto jsou v jejich oceánech takové podmínky, že by tam teoreticky mohly existovat organismy podobné pozemským. Madhusudhan s kolegy rozlišují takzvané temné hyceánské světy, které jsou ve vázané rotaci se svou hvězdou, na nichž by byly obyvatelné ty oblasti, kde panuje věčná noc. Rovněž podle nich existují chladné hyceánské světy, které dostávají od hvězdy jen málo záření.

 

Badatelé jsou přesvědčeni, že na hyceánských světech bude možné objevit biomarkery přítomnosti života. V dohledné době by to měla zvládnout detailní spektroskopická pozorování. Jistou vadou na kráse je, že otázka biomarkerů není uzavřená. Stále není úplně jasné, jak spolehlivě potvrdit přítomnost života na nějaké planetě. Výhodou zase naopak je, že na hyceánských planetách takové biomarkery detekujeme mnohem snadněji, než na planetách podobných Zemi. Jedním z nejvíce slibných kandidátů na taková pozorování je planeta K2-18b, obíhající v obyvatelné zóně červeného trpaslíka, vzdáleného 124 světelných let.

 

Video: IUCAA Colloquium, March 25, 2021

 

Literatura

University of Cambridge 26. 8. 2021.

arXiv:2108.10888.

Datum: 27.08.2021
Tisk článku



Diskuze:

Pro pana Nováka

Josef Potr,2021-08-29 10:27:35

Ještě si dovolím příspěk k myšlence pana Nováka, který tvrdí :"Za předpokladu že inteligence se v našem vesmíru může vyvíjet bez omezení tato jednou, nejspíš v budoucnosti, překoná omezení času a prostoru (možná ve vyšších dimenzích?).
Jak víte, že se inteligance bude vyvíjet bez omezení? Znáte poslední zjištění ve vývoji inteligence člověka?
Jde o to, že po fyzické stránce je dnešní Homo sapiens nerozeznatelný od toho před 200 000 lety. To jasně dokazují archeologické nálezy. Ovšem mění se, vyvíjí se jeho inteligence.
Vědci popisují, že asi před 90 tisíci lety došlo ke kongitivní revoluci a osvojení řeči. A to, prosím, plošně u všech tehdy žijících lidí. Před asi 45 tisíce lety vzniklo umění. Před tím datumem neexistuje žádný nález uměleckého arefaktu. A zase plošně, včetně Australie, která již byla izolovaná.
Před 10 tisíci kety vzniklo zemědělství. Plošně od Dnešního Japonska, Čínu, Indii, Mezopotámii, Středomoří k centrální Americe.
Před 4 tisíci lety vznikla první města a civilizace a to zase plošně, podobně jako zemědělství. Před tímto datumem nevzniklo nikdy žádné město. Všechny tyto civilizace vytvořily náboženské a filozofické systémy a matematiku. Žádní z nich nevynalezl vědu. A to ani Řekové na jejichž filozofickém a matematickém odkazu je založena i naše současná společnost.
Toto jsou nezpochybnitelná historická fakta a před "Moderní syntézou " stojí úkol vysvětlit je:
- proč se vývoj lidské mysli uskutečňuje v etapách a ne gradualisticky
- jak je možné, že se uskutečňuje plošně a ne náhodnými mutacemi u jednotlivce
- proč je jasný a zřejmý postup ke komplexnějšímu, složitějšímu a dokonalejšímu, když náhodné mutace můžou způsobit cokoliv

Odpovědět


Re: Pro pana Nováka

Peter Somatz,2021-08-29 22:46:31

- proč se vývoj lidské mysli uskutečňuje v etapách a ne gradualisticky
Podla mna preto, lebo tak funguje evolucia. Dlho, predlho moze evolucia "skusat" rozne dizajny, ktorych uspesnost je pochybna, ale potom pride "nahodny objav", ktory sa kvoli svojej uspesnosti okamzite rozsiri. Napr. sa nejakemu organizmu vytvori jednoducha prachrbtica a stane sa evolucne uspesnejsi. Takze v priebehu kratkeho obdobia (hladiska archeologov), bum - vsade same stavovce.

- jak je možné, že se uskutečňuje plošně a ne náhodnými mutacemi u jednotlivce
Ono to "plosne" treba chapat tak, ze z nasho hladiska, ako pozorovatelov minulosti az take dobre rozlisenie nemame (na roky, alebo desiatky rokov). A za napr. 1000 rokov sa dana mutacia rozsiri.

- proč je jasný a zřejmý postup ke komplexnějšímu, složitějšímu a dokonalejšímu, když náhodné mutace můžou způsobit cokoliv
Existujuca populacia chce zit. A novy mutant s negativnou mutaciou sa nepresadi a vyhynie. Vyhodna mutacia sa presadi.

Odpovědět

Pro pana Hrušku

Josef Potr,2021-08-29 09:54:32

Pane Hruška,
máte typický arogantní přístup, když končí vaše argumenty. Začnete druhého ponižovat jak svědčí vaše věta: "Opravdu dobře, nejen že trochu pochopíte nějaké polopatické vysvětlení z wikipedie? Protože jestli ne, neodvažoval bych se na Vašem místě to používat jako argument existence Boha"
Vy i další diskutující tvrdí, ideu Boha nepotřebuje, vystačíme si bez ní, je směšná. Na druhé straně říkáte, vznik života vysoce nepravděpodobný, věda všechno neobjevila, ale objeví, entropie je pouze psychologický trik...Tím ale vlastně prohlašujete, že také nic nevíte, pouze se domníváte, tedy máte jen a pouze víru. Být vědcem znamená, že jste objektivní, tedy byste měli vaši víru ve všemocnost NÁHODY neabsolulizovat, ale pokorně položit vedle víry v Boha. To je samozřejmě ve vašem šovinistickém postoji vyloučené. Takže pochybuji, že jste vědci, spíš jste fundamentální vyznavači náboženství na NÁHODU.

Odpovědět


Re: Pro pana Hrušku

D. Hruška,2021-08-29 13:47:41

Fajn, tak jsem podle Vás arogantní šovinista :-) Vzhledem k tomu, že mi nebudete řezat hlavu, nemám s tím problém. Nemám problém ani s Vaší vírou v Boha, vy však s mojí nevírou bohužel evidentně problém máte.

S těmi konstantami v antropickém principu je to stejné jako s horami. Jeden člověk se podívá na Himaláj a řekne: "Musí existovat Bůh! Není možné, aby něco tak nádherného vzniklo samo od sebe!"
Dnes ale víme dost přesně, jak a proč hory vznikají. Indická deska plující po zemském plášti se tlačí na Asii a to nám vyvrásnilo Himaláj. Negramotní lidé se pak ohledně hor buďto spokojí s pravdivým vysvětlením: NEVÍM, nebo jim zbývá věřit nějakému mýtickému vysvětlení.

Vy se podíváte na wikipedii, přečtete si tam o nějakých fyzikálních konstantách a zamyslíte se: Proč ty konstanty mají zrovna takovou hodnotu, jakou mají? A buď si pravdivě zodpovíte: NEVÍM a nebo Vám zbývá věřit nějakému mýtickému vysvětlení.

Pokud byste se mě zeptal, jestli existuje Bůh, tak Vám pravdivě odpovím: NEVÍM. Ale co vím, že pokud existuje, je jeho existence obtížně průkazná nebo zcela neprůkazná.

Odpovědět

Žádný zázrak

Josef Potr,2021-08-27 23:31:38

Zanechte marných nadějí na mimozemšťany. Ve vesmíru je Bůh. Sice si všichni budete směrem ke mě klepat na hlavu, ale vaše přesvědčení je jen klamným, zamrzlým názorem z 19. století. Tenkrát Volta zavedl el. proud do žabích stehýnek a ty se pohybovaly, základ života, buňka byla naplněna položivou, nic nedělající protoplasmou, hmota a vesmír byly nesmrtelné, nikdy nevznikly a nikdy nezaniknou a všechno, včetně fundamentálních fyzikálních zákonů se dalo vysvětlit Darwinovou vývojovou teorií.
Jenže věda nespí. První nářez byl objev Velkého třesku. Kde se vzala energie Velkého třesku? Druhý nářez byl, když už něco vzniklo v tom katastrofickém obrovském třesku, proč to má vyladěné parametry, tak aby mohly existovat kamenné planety a termonukleární slunce s produkcí fotonů?. Třeba, řekněme, kvarky mají přesně, na 32 desetinných míst, vyladěný záporný 2/3, nebo kladný 1/3 elektrický náboj proti elektronům. Jak je to možné takové vyladění?
Třetí nářez je vznik života. To je v podstatě sestavování RNA, DNA a bílkovin do nenáhodných, opakuji do nenáhodných funkčních celků. Ve vesmíru, kde všechno směřuje k entropii. Kde se vzala energie a co ji řídilo, aby pracovala proti entropii a sestavovala funkční stavební díly života?
Při současném stavu vědy, fyziky a biologie je směšné a naivní věřit, že to prostě byla "NÁHODA"

Odpovědět


Re: Žádný zázrak

D. Hruška,2021-08-28 00:09:33

Dobrý den. Připusťme, že za ty tři (zdánlivě?) nepravděpodobobné věci je zodpovědný Bůh. Jak z toho potom vyvozujete neexistenci mimozemského života?

Odpovědět


Re: Re: Žádný zázrak

Josef Potr,2021-08-28 00:50:17

Můj osobní názor je, že když už Stvořitel vytvořil obrovský hmotný svět, že rozhodně s tím vytvořil i, řekněme, nespočet hmotných civilizací, které nemusí mít tak tvrdý osud jako lidé. Ale je jen na Něm, zda nám dovolí se s nimi kontaktovat, nebo ne.
Jinak ty tři věci nejsou "zdánlivě" nepravděpodobné, ty jsou absolutně nepravděpodobné. Věda zatím nevysvětlila žádnou fundamentální otázku :" Velký třesk, vznik energie, hmoty, času, prostoru, fundamentálních fyzikálních zákonů, fundamentálních sil, nezjistila prvního hybatele od kvantových objektů k galaxiím, vznik života, evoluci života, vznik buněk, vznik eukarytických buněk, vícebuněčných organismů, vědomí....

Odpovědět


Re: Re: Re: Žádný zázrak

D. Hruška,2021-08-28 01:48:47

No začal jste větou: "Zanechte marných nadějí na mimozemšťany." Teď už píšete, že je na Něm, zda nám dovolí se s nimi kontaktovat. To je slušný posun, takže naděje na mimozemšťany stále žije :-))

Jinak věda toho hodně neobjasnila, ale spoustu věcí už také objasnila. A je otázka, jestli některé věci vůbec zodpovědět může - typicky například, jestli existuje něco nad naším Vesmírem. A je úplně jedno, jestli by mělo jít o nějakou myslící entitu a nebo třeba jen nějaký vyšší vesmír. Ale od vědy se ani neočekává, že poskytne odpovědi na všechny otázky, nýbrž jen ty odpovědi, na které lze nalézt spolehlivé důkazy.

K tomu vzniku chemického života - argumentujete, že samovolný vznik složitých funkčních struktur není možný, protože ve vesmíru vše směřuje k vyšší entropii. Tento argument je ale pouze psychologický trik. Ve skutečnosti všechny hypotézy, které se snaží vysvětlit vznik života na Zemi, rostoucí entropii předpokládají. Je akorát potřeba si uvědomit, že "reaktor", ve kterém život pravděpodobně vzniknul, byl součástí nějakého většího systému, ve kterém entropie rostla. Díky rostoucí entropii celého systému vznikal energetický tok a ten způsobil, že lokálně mohla entropie klesnout. To je naprosto běžný jev a dosud umožňuje fungování lidské civilizaci i života obecně.

K tomu antropickému principu - Vy jste fyzik? Rozumíte dobře těm parametrům, které jsou podle Vás cíleně vyladěné, aby mohli existovat lidé? Opravdu dobře, nejen že trochu pochopíte nějaké polopatické vysvětlení z wikipedie? Protože jestli ne, neodvažoval bych se na Vašem místě to používat jako argument existence Boha. Klidně věřte čemu chcete, ale argumentujte jenom tím, čemu sám rozumíte.

Odpovědět


Re: Re: Re: Žádný zázrak

Jiří Staněk1,2021-08-28 01:59:11

Pokud tyto tři věci považujete za absolutně nepravděpodobné, jak moc pravděpodobné je, že samovolně vznikl bůh? Jak myslíte, že je pravděpodobné, že jsme prostě jen ještě neobjevili všechny fyzikální procesy? A prosím nepište obligátní “bůh je věčný”

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Žádný zázrak

Jan Novák9,2021-08-28 09:47:56

Za předpokladu že inteligence se v našem vesmíru může vyvíjet bez omezení tato jednou, nejspíš v budoucnosti, překoná omezení času a prostoru (možná ve vyšších dimenzích?)

Pak bude Bohem který je všudypřítomný a protože je mimo čas tak i věčný. Pokud je něco mimo prostor může vstoupit zpátky kdekoliv, pokud je mimo čas může interagovat s naším vesmírem kdykoliv, i před vlastním vznikem - ale nejspíš to nebude dělat aby si nenarušilo kauzalitu vlastního vzniku :-))

Jinak představa věřících o Bohu je asi tak reálná jako představa bakterie o vlastním hostiteli, ale existenci takové (pro nás naprosto nerelevantní) bytosti to nevylučuje :-)))

Příměr s bakterií je značně vedle, bakterie hostitele potřebuje a občas i hostitel bakterii. Nás takový Bůh naprosto nepotřebuje a my ho taky ne.

Odpovědět


Re: Žádný zázrak

Florian Stanislav,2021-08-28 16:15:35

Josef Potr :"Ve vesmíru, kde všechno směřuje k entropii.::"
Všechno ne. Dám si pořádný oběd, jedu na kole celé odpoledne, doplním tekutiny, vyloučím tekutiny. Udržuji svůj vysoce uspořádaný a tudíž nepravděpodobný organismus proti růstu entropie. Spotřebovávám složitě uspořádané potraviny a vytvářím z nich rychleji, než by bylo bez mého organismu, silně chaotické uspořádání, které jistě umíte pojmenovat...Takže svou existencí zvyšuji entropii okolí.
Voda, kde molekuly mohou po sobě klouzat se ochladí, teplo se odevzdá do okolí a vznikne daleko uspořádanější systém krystalů ledu. Takže přeměna soustavy neuspořádané na uspořádanější a naopak při spojení se změnou energie není žádná záhada.
Vznik života na Zemi a vývoj člověka se jeví jako málo pravděpodobný. Jistota, že existujeme však říká, že tato pravděpodobnost není nulová. A vesmír je obrovský. Takové matematické velké nekonečno děleno menším nekonečnem a jsme tu. A Bůh stvořený lidskou myslí.
Podobně skoro nekonečně malá pravděpodobnost nastavení fyzikálních konstant a vlastností hmoty, že tu můžeme být. Důkazem, že to možné je, jsme my sami.

Odpovědět


Re: Re: Žádný zázrak

Michaela Tejchmanova,2021-08-29 20:42:24

Mozna, ze kdyby ty konstanty byly nastaveny jinak, vznikl by uplne jinak fungujici svet, a v nem jinak fungujici bytosti tomuto svetu prizpusobene. Temer nekonecne mala pravdepodobnost je mozna pouze v tom, ze ty konstanty jsou vyladeny tak, ze v nem mohou existovat zrovna bytosti “naseho typu”.

Odpovědět


Re: Re: Re: Žádný zázrak

Florian Stanislav,2021-08-30 22:15:14

Konstanty jsou konstantní, to je jejich základní vlastnost řekněme 13 miliard let v nám známém vesmíru. Takže tak nějak nechápu, kde by mohly být tyto konstanty nastaveny jinak.
I při konstantních konstantách se na Zemi život a organizmy měnil nevídaně. Třeba před 65 miliony let asteroid 10-15 km v průměru přispěl k rozvoji savců.
Milankovičovy cykly patrně způsobují doby ledové a meziledové. Ještě před 20 000 lety byla bezlesá mamutí step od Pyrenejí k Aljašce.

Odpovědět

Nevim proč si myslíte.., že

Ladislav Truska,2021-08-27 19:44:44

kontakt s jinou formou života ve vesmíru bude probíhat přesně podle modelu "jsme vyspělejší.., budeme je kolonizovat".. "jsme proti nim primitivní..? Budeme se bránit.." Z hlediska teorie pravděpodobnosti je prakticky vyloučeno, že bychom narazili na formu života přibližně na stejně mizerné úrovni, jako je ta naše...

Odpovědět

Lem se skoro trefil

Pavel Psenak,2021-08-27 12:17:44

V Lemově knize Solaris je vlastně popis téměř hyceánské planety a jako bonus i superinteligence, kdy inteligentní megaentita je oceán a atmosféra té planety.

Nepřímý důkaz, že hypotéza o hyceánských planetách, které by mohly být vhodnější pro život než Země jsou některá svědectví o UFO plavidlech, která se chovají tak, že to vypadá, že by měly být schopné se pohybovat v zemské atmosféře, oceánu i vesmírném prostředí.

Pro technologické inteligence vzniklé na hyceánských planetách by mohlo být vyvíjení takovýchto univerzálních zařízení asi docela přirozená věc.

Odpovědět


Re: Lem se skoro trefil

Vojtěch Kocián,2021-08-27 13:44:02

Nevím, jestli by měly tvorové z hyceánských planet důvod vytvářet technologii pro pohyb mimo vodní prostředí, když nad ním je jen atmosféra bez opory pro "zapuštění kořenů" Ani evoluční tlak na vývoj obojživelný tvorů by nejspíš nebyl tak velký jako na Zemi. Teoreticky by mohly vzniknout nějaké živé plovoucí ostrovy, pak by mohlo dávat smysl se vydávat "na souš" nebo létat v atmosféře.

Odpovědět


Re: Re: Lem se skoro trefil

Pavel Psenak,2021-08-27 15:09:23

Důvod to je trefa do černého. Většina oceánských tvorů u nás na Zemi se pohybuje ve vodním prostředí velmi efektivně, poměrně rychle a značně vytrvale a stačí k tomu často jen topologie/morfologie přerostlé spermie (viz. kytovci). Na souši je prvotním inovací usnadňující mobilitu kolo nebo případně nějaká jiná inovace podobného kalibru.

Pokud by na Zemi byl jen jeden velký oceán, tak jaký důvod by měli jejich případní inteligentní obyvatelé k inovacím v mobilitě, když pohyb ve vodě je tak snadný a doslova až radostný ?

Jejich nejmenší pohnutkou k inovaci by bylo rozpohybovat tisíce nebo alespoň stovky tun, případně řešit jak se pohybovat ve vodním prostředím rychlostí stovek kilometrů za hodinu, aby se pohybovali alespoň a řád rychleji než jsou přirozené možnosti jejich těl.

Čili tam kde je na souši základní inovací mobility kolo, tak ve vodním prostředí je tou základní inovací superkavitace ve vodním prostředí, která překoná odpor vody a může umožnit ten pohyb v řádu stovek kilometrů za hodinu nebo vyšší.

Lidé dokáží dostat do stavu superkavitace leda tak speciálně upravenou kulku nebo v lepším případě dělový náboj. U torpéd je to už docela problém a u ponorek v současnosti vyslovené sci-fi.

Od technologie superkavitace k technologii umožňující pohyb ve vodě, plynu a vakuu zároveň je to podstatně blíže než od technologie kola.

Na hyceánských planetách z těchto důvodů technologické inovace v mobilitě buďto vůbec nevzniknou a nebo budou startovat na daleko vyšších úrovních než na planetách, na kterých se bude inteligentní život vyvíjet hlavně na souši.

Odpovědět

oné

Jan Mrkvicka,2021-08-27 08:10:08

Udržať také podmienky v kozmickej lodi nebude žiadna sranda.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace