Ulugbegův zabiják  
…aneb Dominantní dravci před příchodem tyranosaurů

Fragment maxily nově popsaného teropodního dinosaura z kladu Carcharodontosauria, druhu Ulughbegsaurus uzbekistanensis. Stáří sedimentů geologického souvrství Bissekty činí asi 92 až 90 milionů let (věk turon, raná fáze pozdní křídy), tento teropod byl tedy jedním z vůbec nejmladších zástupců celé své vývojové skupiny. Kredit: Tanaka et al., 2021; Wikipedia (CC BY-SA 4.0)
Fragment maxily nově popsaného teropodního dinosaura z kladu Carcharodontosauria, druhu Ulughbegsaurus uzbekistanensis. Stáří sedimentů geologického souvrství Bissekty činí asi 92 až 90 milionů let (věk turon, raná fáze pozdní křídy), tento teropod byl tedy jedním z vůbec nejmladších zástupců celé své vývojové skupiny. Kredit: Tanaka et al., 2021; Wikipedia (CC BY-SA 4.0)

V průběhu druhé poloviny minulého století bylo objeveno velké množství významných dinosauřích fosilií v sedimentech pozdně křídového souvrství Bissekty v uzbecké části pouště Kyzylkum.[1] Paleontologové zde odkryli také zkamenělé pozůstatky jiných obratlovců, včetně obojživelníků, ryb, savců, mořských plazů plesiosaurů nebo také ptakoještěra rodu Azhdarcho, jenž propůjčil své jméno celé vývojové skupině těchto středně velkých až obřích létajících plazů.[2] Mezi nejpopulárnější objevy ale patří zde objevení zástupci kladu Dinosauria, ať už se jedná o primitivního rohatého dinosaura druhu Turanoceratops tardabilis (patrně prvního známého zástupce skupiny, pocházejícího z Asie)[3], dále o tyranosauroida druhu Timurlengia euotica[4] nebo o teprve letos popsaného rebachisauridního sauropoda druhu Dzharatitanis kingi[5]. Nově se ke zhruba patnácti dosud objeveným dinosauřím druhům z tohoto souvrství přidal také Ulughbegsaurus uzbekistanensis, poměrně velký teropodní dinosaurus z kladu Carcharodontosauria.[6] Jedinou objevenou fosilií je fragment horní čelisti (maxily), který je sice skromným, ale zato výmluvným svědectvím o někdejším dominantním predátorovi dávných turonských ekosystémů na území současného Uzbekistánu. Fosilie byla objevena již v 80. letech a následně uložena ve sbírkách Státního geologického muzea v Taškentu. Jen asi 20 centimetrů dlouhá ale velmi důležitá fosilie byla znovu objevena v roce 2019, a k tomuto typovému exempláři byly poté přiřazeny další dva fragmenty čelistních kostí. Jeden z nich byl přitom dříve přisuzován dromeosauridnímu teropodovi druhu Itemirus medullaris.[7] Izolované zkamenělé zuby, objevené na stejné lokalitě a patřící možná právě ulughbegovi, přitom nesou neklamné znaky dentice karcharodontosaurů.

 

Ulughbegsaurus byl zhruba dvakrát delší a čtyřnásobně těžší než dosud největší známý teropod ze sedimentů souvrství Bissekty, tedy tyranosauroid druhu Timurlengia lengi. O rozdílu ve velikosti však lépe než čísla vypovídá tento obrázek. Velcí tyranosauridi se objevili zhruba až o 10 milionů let později (a nejslavnější z nich až o víc než 20 milionů let později), na území Uzbekistánu tak před 90 miliony lety stále dominovali karcharodontosaurní teropodi. Kredit: Julius T. Csotonyi.
Ulughbegsaurus byl zhruba dvakrát delší a čtyřnásobně těžší než dosud největší známý teropod ze sedimentů souvrství Bissekty, tedy tyranosauroid druhu Timurlengia lengi. O rozdílu ve velikosti však lépe než čísla vypovídá tento obrázek. Velcí tyranosauridi se objevili zhruba až o 10 milionů let později (a nejslavnější z nich až o víc než 20 milionů let později), na území Uzbekistánu tak před 90 miliony lety stále dominovali karcharodontosaurní teropodi. Kredit: Julius T. Csotonyi.

Ulughbeg rovněž náležel do této vývojové skupiny a konkrétněji spadal do čeledi Neovenatoridae. Vzhledem k tomu, že tato celosvětově rozšířená odnož teropodů existovala v době před asi 130 až 88 miliony let, uzbecký dravec by nepochybně patřil k jejím posledním zástupcům.[8] Nový druh dinosaura byl formálně popsán v periodiku Royal Society Open Science a jeho jméno je poctou středověkému panovníkovi jménem Muhammad Taragaj neboli Ulugbeg (anglicky Ulughbeg), vládnoucímu v první polovině 15. století Tímúrovské říši, založené jeho slavnějším dědem Tímúrem Lenkem (Tamerlánem). Ulugbeg ovšem nebyl jen panovníkem, ale proslul také jako vědec – zejména coby matematik, astronom a kaligraf.[9] Zajímavou okolností pak také je, že relativně menší tyranosauroidní teropod Timurlengia, sdílející ekosystémy právě s karcharodontosaurním teropodem rodu Ulughbeg, byl pojmenován právě po panovníku Tamerlánovi. Oba draví dinosauři ze souvrství Bissekty jsou tedy svými vědeckými jmény přímo spojeni s dávnou říší, která ve středověku ovládala oblast jejich dávného výskytu. Asi 92 milionů let staří teropodi Timurlengia a Ulughbeg však poskytují i další podnět k zamyšlení. Až do identifikace nového karcharodontosaura paleontologové předpokládali, že dominantním predátorem v ekosystémech souvrství Bissekty byla právě Timurlengia. Tento tyranosauroid byl přitom relativně malým teropodem, jeho délka činila asi 3 až 4 metry a hmotnost se pohybovala v rozmezí 170 a 270 kilogramů.[10] Ulughbeg měl naproti tomu odhadovanou délku 7,5 až 8 metrů a hmotnost kolem 1000 kilogramů. Byl tedy takřka přesně dvakrát delší a čtyřikrát těžší než Timurlengia. Ale co je na tom vlastně tolik překvapivého?

 

Dnešní pohled na oblast pouště Kyzylkum. Neptačí dinosaury tu po devadesáti milionech let vystřídala stáda koz a další chovné zvěře. Původně bohatou krajinu kypící bujnou vegetací a rozsáhlými říčními sítěmi vystřídala aktuálně 15. největší poušť na naší planetě s rozlohou bezmála 300 tisíc kilometrů čtverečních. Kredit: Jabez; Wikipedia (volné dílo)
Dnešní pohled na oblast pouště Kyzylkum. Neptačí dinosaury tu po devadesáti milionech let vystřídala stáda koz a další chovné zvěře. Původně bohatou krajinu kypící bujnou vegetací a rozsáhlými říčními sítěmi vystřídala aktuálně 15. největší poušť na naší planetě s rozlohou bezmála 300 tisíc kilometrů čtverečních. Kredit: Jabez; Wikipedia (volné dílo)

Paleontologové se už dlouhou dobu domnívají, že v době před asi 95 až 85 miliony let začali tyranosauroidi ekologicky nahrazovat dosud dominantní karcharodontosaury.[11] Desítky milionů let trvající éra „obrů se žraločími zuby“ pomalu končila a giganti typu karcharodontosaura, giganotosaura nebo mapusaura byli tou dobou již minulostí. Jak ukázala právě fosilní mozkovna timurlengie, tyranosauroidi byli vybaveni relativně většími a složitějšími mozky a měli nejspíš i vyspělejší smysly a vyšší inteligenci než karcharodontosauři a jim příbuzní teropodi.[12] Svoji roli mohla sehrát také velká proměna ekosystémů, ať již způsobená klimatickými změnami, obměnou dostupné kořisti nebo kombinací více příčin. Každopádně trvalo snad jen několik milionů let, než se býložraví dinosauři a mnoho dalších suchozemských obratlovců začalo místo před karcharodontosaury pomyslně třást hrůzou před tyranosauroidy. Zástupci čeledi tyranosauridů se sice objevili až později, a stejně tak i skutečně obří druhy této skupiny, nicméně jejich převzetí role dominantních predátorů v pozdně křídových ekosystémech je i v neúplném fosilním záznamu zcela zřejmé.[13] Existence relativně velkého karcharodontosaura ve stejném ekosystému, z nějž známe jednoho z nejstarších „pokročilých“ tyranosauroidů, kteří již měli tou dobou tyto vývojově archaičtější formy teropodů nahrazovat, je tedy překvapivá. Dokládá, že karcharodontosauři se patrně ekologicky udrželi poněkud déle a tyranosauroidi se mohli během poměrně dlouhého časového úseku vyvíjet po jejich boku. A ještě jednu informaci nám tento objev poskytuje, a tou je další potvrzení skutečnosti, že o dávném druhohorním světě a jeho obyvatelích sice již hodně víme, ale že je toho stále ještě mnohem víc, co zatím vůbec neznáme. A tak si můžeme být jistí, že máme před sebou ještě hodně paleontologických záhad, které teprve čekají na své rozluštění – a to nejen ve vyprahlé pustině středoasijské pouště Kyzylkum.


Napsáno pro weby OSEL a DinosaurusBlog.

 

Short Summary in English: A completely new genus and species of a large carcharodontosaurian theropod dinosaur has been identified from a fossilized jawbone fragment found in the Bissekty Formation in what is now the Republic of Uzbekistan. Ulughbegsaurus was a dominant predator of its ecosystem as it was much larger than the second largest theropod from that formation, which is tyrannosauroid Timurlengia euotica.


Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Ulughbegsaurus

https://www.smithsonianmag.com/science-nature/new-giant-carnivorous-dinosaur-was-terror-smaller-tyrannosaurs-180978599/

https://scitechdaily.com/who-was-king-before-t-rex-dinosaur-fossil-reveals-new-apex-predator/

http://www.sci-news.com/paleontology/ulughbegsaurus-uzbekistanensis-10048.html

https://www.livescience.com/shark-toothed-dinosaur-uzbekistan.html


 

[1] Redman, C. M.; Leighton, L. R. (2009). Multivariate faunal analysis of the Turonian Bissekty Formation: Variation in the degree of marine influence in temporally and spatially averaged fossil assemblages. PALAIOS. 24: 18–26.

[2] Averianov, A. O. (2010). The osteology of Azhdarcho lancicollis Nessov, 1984 (Pterosauria, Azhdarchidae) from the Late Cretaceous of Uzbekistan (PDF). Proceedings of the Zoological Institute of the Russian Academy of Sciences. 314 (3): 246–317.

[3] Sues, H.-D.; Averianov, A. (2009). Phylogenetic position of Turanoceratops (Dinosauria: Ceratopsia). Naturwissenschaften. doi: 10.1007/s00114-009-0552-7

[4] Brusatte, S. L.; et al. (2016). New tyrannosaur from the mid-Cretaceous of Uzbekistan clarifies evolution of giant body sizes and advanced senses in tyrant dinosaurs. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 113 (13): 3447–3452. doi: 10.1073/pnas.1600140113

[5] Averianov, A.; Sues, H.-D. (2021). First rebbachisaurid sauropod dinosaur from Asia. PLoS ONE. 16 (2): e0246620. doi: 10.1371/journal.pone.0246620

[6] Tanaka. K.; et al. (2021). A new carcharodontosaurian theropod dinosaur occupies apex predator niche in the early Late Cretaceous of Uzbekistan. Royal Society Open Science. 8 (9): 210923. doi: 10.1098/rsos.210923

[7] Sues, H.-D.; Averianov, A. (2014). Dromaeosauridae (Dinosauria: Theropoda) from the Bissekty Formation (Upper Cretaceous: Turonian) of Uzbekistan and the phylogenetic position of Itemirus medullaris Kurzanov, 1976. Cretaceous Research. 51: 225–240. doi: 10.1016/j.cretres.2014.06.007

[8] Carrano, M. T.; Benson, R. B. J.; Sampson, S. D. (2012). The phylogeny of Tetanurae (Dinosauria: Theropoda). Journal of Systematic Palaeontology. 10 (2): 211–300. doi: 10.1080/14772019.2011.630927

[9] Ulugh Beg (1393 – 1449). Webová stránka mathshistory.st-andrews.ac.uk

[10] Brusatte, S. (2018). The Rise and Fall of the Dinosaurs. Harper Collins Publishers, New York (ISBN 978-0-06-249042-1); str. 188-191.

[11] Delcourt, R.; Grillo, O. N. (2018). Tyrannosauroids from the Southern Hemisphere: Implications for biogeography, evolution, and taxonomy. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 511: 379–387. doi: 10.1016/j.palaeo.2018.09.003

[12] Holtz, T. R., Jr. (2021). Theropod guild structure and the tyrannosaurid niche assimilation hypothesis: implications for predatory dinosaur macroecology and ontogeny in later Late Cretaceous Asiamerica. Canadian Journal of Earth Sciences. doi: 10.1139/cjes-2020-0174

[13] Voris; J. T.; et al. (2020). A new tyrannosaurine (Theropoda:Tyrannosauridae) from the Campanian Foremost Formation of Alberta, Canada, provides insight into the evolution and biogeography of tyrannosaurids. Cretaceous Research. 110: Article 104388. doi: 10.1016/j.cretres.2020.104388

Datum: 15.09.2021
Tisk článku


Diskuze:

Karcharodontosauři

Tomáš Novák,2021-09-17 09:21:21

Zajímavá otázka, proč tyranosauroidi poměrně rychle převládli a ekologicky vytlačili karcharodontosaury. Osobně se domnívám, že faktorů bylo víc - úbytek populací sauropodů, změna stálosti klimatu, apod. A tyranosauroidi byli skutečně i trochu chytřejší :-)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace