Největší projekt čisté energie bude dodávat Singapuru elektřinu z Austrálie  
V Austrálii mají nadbytek volného místa a Slunce. V Singapuru zase potřebují obnovitelnou energii. Ambiciózní projekt PowerLink spojí severní pobřeží Austrálie se Singapurem podmořským kabelem, kterým bude proudit elektřina z mamutí solární farmy v Severním teritoriu. PowerLink by měl být online v roce 2027.
Mamutí solární farma v australské pustině. Kredit: Sun Cable.
Mamutí solární farma v australské pustině. Kredit: Sun Cable.

Austrálie a Singapur společně připravují kolosální projekt PowerLink, který by se mohl stát největším projektem s obnovitelnou energií na světě. Jde o vybudování infrastruktury za 22 miliard amerických dolarů, která propojí slunnou Austrálii se Singapurem prostřednictvím vysokonapěťového podmořského kabelu. Hotovo by mělo být v roce 2027. Pokud se během příštích let neobjeví ještě více ambiciózní projekt, tak by PowerLink měl mít k dispozici největší solární farmu a největší komplex baterií pro ukládání energie na světě.

 

Logo. Kredit: Sun Cable.
Logo. Kredit: Sun Cable.

Australské Severní teritorium má hojnost volného místa a slunečního svitu. Singapur nemá prakticky žádný volný prostor, zato je ale velmi hladový po obnovitelné energii. Projekt PowerLink propojí jejich zájmy dohromady. Klíčovou roli v projektu hraje australská společnost s příznačným názvem Sun Cable.

 

V Severním teritoriu, asi 800 kilometrů jižně od Darwinu, vybudují mamutí solární farmu Powell Creek Solar Precinct, která vyroste na 12 tisících hektarech pouště. Tato oblast je jedním z nejvhodněji osluněných míst na Zemi. Solární farma by měla při maximálním výkonu dodávat 17-20 gigawattů a komplex baterií by měl zvládnout 36-42 GWh.

 

Podmořský kabel projektu PowerLink. Kredit: Sun Cable.
Podmořský kabel projektu PowerLink. Kredit: Sun Cable.

Pro představu, solární farma projektu PowerLink by měla být asi desetkrát větší v porovnání s dnešní největší solární farmou světa, což je indický Bhadia Solar Park s výkonem 2,245 GW. Baterie pro ukládání energii by měla mít celkovou kapacitu více než 30krát vyšší oproti rekordní baterii projektu CEP Energy, která by měla být spuštěna v roce 2023, shodou okolností rovněž v Austrálii.

 

Energie vytěžená solární farmou projektu PowerLink bude putovat na sever do Darwinu, a pak na severozápad asi 4 200 kilometrů dlouhým podmořským kabelem, podél Indonésie, až do Singapuru. Kabelem by mělo téct až 3,2 GW obnovitelné energie. Podle Sun Cable to představuje asi 15 procent spotřeby elektřiny v Singapuru a může uspokojit poptávku až 3 milionů domácností. PowerLink ušetří asi 11,5 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá emisím 2,5 milionů automobilů.

 

Video: World's largest infrastructure project - Sun Cable's AAPowerLink Project

 

Literatura

New Atlas 28. 9. 2021.

Datum: 04.10.2021
Tisk článku

Související články:

Tesla staví v Austrálii největší Li-Ion baterii na světě     Autor: Stanislav Mihulka (11.07.2017)
Na Novém Zélandu připravují komerční dálkový bezdrátový přenos energie     Autor: Stanislav Mihulka (04.08.2020)
Tesla postaví v Austrálii gigantickou 300 MW baterii     Autor: Stanislav Mihulka (07.11.2020)



Diskuze:

TORNÁDO

D. Hruška,2021-10-07 11:06:14

Pánové, řešíte tu, jestli obrovská koncentrovaná plocha solárních panelů vyvolá nějaké nebezpečné meteorologické jevy. Já ale nevím, proč by z těch panelů museli vytvářet čtverec 14x14 kilometrů. Když nemají problém táhnout kabel tisíce kilometrů po mořském dne, nebudou mít ani problém rozložit ty panely na větší plochu třeba 100x100km. V Austrálii je místa dost. Vizualizace je jenom pro účely marketingu, to není finální projekt ;-)

Odpovědět


Re: TO NÁDO natáhnout do nudle 2,5*4000 km; ale těch kamer a oplocení a podjezdů!

Josef Hrncirik,2021-10-07 11:20:12

Odpovědět


D. Hruška,2021-10-07 11:49:05

Po souši mimo město se vodiče věší na stožáry a ty v poušti nikomu překážet nebudou. Podjet se pod nimi dá. A solární panely fungují, i když nevytvářejí kompaktní plochu, ale jsou rozdělené do menších ostrovů.

Odpovědět


Re:

D. Hruška,2021-10-07 11:54:47

Obecně největší iracionalita projektu je v tom podmořském kabelu. Elektřinu by určitě využili i blíže. Když ale někde mají dostatek slunečního svitu, proč by tam nevyužívali soláry? Ten zbytek se mi jeví jako hledání problémů za každou cenu.

Odpovědět

EIA ?

Tomáš Toegel,2021-10-06 10:20:14

To je schopne projit pres EIA? Jen ten obrazek vzhledu je naprosto desivy. Jednou z mych podminek by bylo aspon na kazdych 100m2 plochy v australii dat 1m2 plochy v singapuru na strechu vezaku.

Odpovědět

Obnovitelná elektřina v Austrálii

Jindřich Kuchař,2021-10-06 07:15:33

V Austrálii mají obnovitelné elektřiny nadbytek, že ji začínají exportovat? Nebylo by ekologičtější jí spotřebovat v místě výroby než přepravovat 4000km daleko? Nebo jako obvykle nejde o ekologii ale o peníze?

Odpovědět


Re: Obnovitelná elektřina v Austrálii

Kamil Kubu,2021-10-06 10:48:31

Samozřejmě, že nejde o ekologii, ale o peníze. Singapur má dnešní energetický mix založený na PPE. Musí tedy z dlouhodobého hlediska očekávat nárůst cen energií, protože plyn bude zdražovat. A zřejmě jsou schopni realizovat model financování a výstavby tohoto monstra, tak aby se jim to vyplatilo. Kdyby jim uprostřed Singapurského zálivu ze dna tryskal plyn v dostatečném množství, tak by je taková blbost ani nenapadla.

Odpovědět

Vyšlo by to mnohem levněji

Vojtěch Běhunčík,2021-10-05 19:01:03

když by městský ostrovní stát Singapur pokryl 20% své plochy (72 860 hektarů) solárními panely.
Futuristické Gardens by the Bay mají 101 hektarů.

Odpovědět

energie na výrobu

Václav Kadlec,2021-10-05 18:10:41

Docela by mě zajímalo, kolik energie bude nutné na výrobu a postavení takového monstozního projektu a za jak dlouho se tato vložená energie vrátí.

Odpovědět


Re: energie na výrobu

Jiri Coupek,2021-10-05 18:42:17

Pokud je energii vložená do FV panelu někde na úrovni GER/CR cca 2-3roky.
Tak kolik může být návratnost při světelných podmínkách Austrálie...

Odpovědět

Výsadba stromov

Zicho Trenčiansky,2021-10-05 14:06:27

Myslím že lepší businnes plán je vysadiť stromy, ktoré rodia solárne panely. Tak ako je lepšie byť firmou, ktorá stavia takéto elektrárne, ako firmou, ktorá ich prevádzkuje. Nikdy neviete, ktorá vláda to ako zdaní.

Chcelo by to nájsť vhodné plantáže, ponúka sa práve Indonézia ... tak či tak tam už klčujú prales, aby mohli sadiť palmu olejnú na výrobu biopalív, tak možeme nasadiť Arecaceae solaris. Nebudeme predsa preplachovať horniny v snahe získať vzácne kovy do obnovitených ekologických zdrojov, všakže. Ešteže nedávno severokórejská vedci vyšlachtili spomínané Palmy slnečné.

Zelenej svetlej budúcnosti vpred, zpátky ni krok.

Odpovědět

dopady na klima

Radim 112,2021-10-05 09:28:17

Zajímalo by mne, zda někdo řeší dopady tak obrovské černé plochy na klima. Viz například plánovaná elektrárna na Sahaře.
https://www.idnes.cz/technet/veda/solarni-elektrarna-sahara.A210218_113732_veda_mla

Odpovědět


Re: dopady na klima

Florian Stanislav,2021-10-05 17:00:40

https://www.idnes.cz/technet/veda/solarni-elektrarna-sahara.A210218_113732_veda_mla
Čísla, která hází autor Mgr. Dohnal o solární Sahaře nesedí, uvádí: "Takže ona hypotetická solární elektrárna Sahara by dokázala s přehledem vyrobit 7000krát více elektřiny, než kolik momentálně potřebuje a spotřebuje celá Evropa. Uvedená suma energie by například byla ekvivalentní 36 miliardám barelů ropy každý den. A přitom skoro bez emisí skleníkových plynů! Je to také 2000krát víc, než kolik dokážou vyrobit Tři soutěsky, největší elektrárna na světě."
Z toho by vyplynulo, že Tři soutěsky vyrobí 7000/2000 = 3,5 x víc el. energie, než spotřebuje Evropa. Evropská unie má spotřebu asi 3 500 TWh/rok, Tře soutěsky vyrobí asi 90 TWh/rok.

Odpovědět

Pavol Tocik,2021-10-04 22:34:10

Zaujimali by ma parametre toho kabla a prenosove parametre: prierez, ake napatie a aky prud bude prenasat, parazitna kapacita a indukcnost. To bude celkom oriesok prenos elektrickeho vykonu takymto dlhym kablom. Zvlast ta parazitna kapacita bude obrovska, ale ked sa raz nabije, uz to bude OK. Prenos bude zrejme jednosmernym prudom, pri striedavom by mali velke straty, resp. kabel by bol zatazeny hlavne jalovou zlozkou vykonu a na realny vykon by to uz nestacilo. Dobry projekt z hladiska vyroby obnovitelnej elektrickej energie.

Odpovědět


Re:

Petr Pavlata,2021-10-05 08:17:16

Mám za to, že většina těchto linek už se buduje jako stejnosměrná. Právě kvůli té kapacitě.

https://electrical-engineering-portal.com/download-center/books-and-guides/electricity-generation-t-d/hvdc-transmission-systems

Odpovědět


Re:

Vojtěch Kocián,2021-10-05 09:28:29

Je to dost šílená vzdálenost. Navíc přes vulkanicky aktivní oblast. Důvod k tažení kabelu až do Singapuru jsou samozřejmě jen peníze. Je to bohatá oblast, tak si může dovolit platit za elektřinu mnohem více, než třeba Indonésie, která je na půl cesty a odběratelů by měla určitě dost na to, aby veškerou energii proudící tím kabelem spotřebovala. Něco jako táhnout kabel ze solárů v Africe do Švýcarska a Německa a obejít/přemostit Itálii.

Odpovědět


Re: Re: Im

Josef Hrncirik,2021-10-05 10:26:26

Pokud by byl kabel 100% využid po dobu 10 let, pak by koncová cena 1 kWh nemohla být vzhledem k uvedené investici (bez křesťanských úroků a provozních nákladů) menší než cca 1,8 Kč/kWh.
Jaká bude inflace a přiměřený zisk?
Jak dlouho vydrží baterie dennodenně vybíjené řekněme z 50%?

Odpovědět


Re: Re: Re: Im

Jan Novák9,2021-10-05 14:52:48

Četl jsem AŽ 16 let. Samozřejmě v případě provozu v optimálních podmínkách, tj. na poušti chladit z 50° na 20-24°, a udržovat nabité na 60-80%. Takže 50% vybíjené na poušti (od -5° do +50° bych odhadl max na 8-10 let. Tj. po dobu životnosti článků tak 3 sady baterií.
I když normální životnost článku 30 let taky v pouštních podmínkách nevypadá reálně.

Taková plocha článků vyvolá pořádný cyklón. Bude jim to zasypávat písek a prach.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Im

Jiri Coupek,2021-10-05 17:49:08

Cílem přece není uložit maximum energie, ale uložit energii z maximální efektivitou.

Baterie nebude na poušti, potřebná energie pro uložení by se musela navyšovat o ztráty z přesnou u odběrateli. Tu baterii právě z toho důvodu budou mít někde v Singapuru, a určitě i chlazenou.

Odpovědět


Re: Im: Hlas volající z finanční s pouště:

Josef Hrncirik,2021-10-05 19:08:02

Nord Sea Link (515 kV DC; 1,4 GW; 720 km) stál 2 GE´; Power link by trojčlenkou měl tedy stát bratru cca 33 GS.
Za chybějících cca 11 GS´ = (33-22)GS´ ( ceny z 3. ř. textu: "Jde o vybudování infrastruktury za 22 miliard amerických dolarů (22 GS´), která propojí slunnou Austrálii se Singapurem...") PRC asi dodá PV a Lion aku.
Pokud aku budou v Singapuru, bude kabel v noci nevyužitý, leda že by posílali energii v noci zpět do pouště.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Im

Jan Novák9,2021-10-05 21:13:28

Na obrázku jsou baterie součástí pole panelů. Úzkým hrdlem je kabel, baterie v Singapuru nedávají moc smysl. Ale to nedává ani celý projekt kde ztráty při přenosu budou tak 50%, kilometry čtverečné FV panelů vyvolají tornádo a bude těžké je čistit od prachu.

V Singapuru určitě baterie budou také, na vykrytí místních výkyvů a zajištění maximálního využití kabelu který je nejdražší součástí.

Atomová elektrárna by byla jednodušší, levnější a s několikanásobnou životností.

Odpovědět


: Im

Josef Hrncirik,2021-10-06 19:52:29

Soláry mají náklon a tak lze počítat s půdorysnou plochou řekněme cca ? 14 km x 14 km.
V pravé poledne to dá cca 20 GWp el. a cca 120 GWp tep. To asi zadělá na pěknou požární bouři.
Chladit panely na poušti v poledne asi není dobrý nápad. Naštěstí se to bude chladit samo.
Kdyby pod panely přicházel naprosto volně jako duch vzduch od protinožců Protinožců, stoupající noha hřibu by měla průměr cca 14 km, ale ani 20 Gwel by nevyvolalo lepší brízu než cca 12 m/s, 120 GWtep pak zajímavějších 29 m/s.
Dá se však čekat, že na panelech se vzduch snad zahřeje max. na 60°C, aby je nenagriloval postupným ohřevem již nikoliv jen 40°C vzduchu přicházejícího z polední pouště. Pakliže vzduch se láskavě ohřeje jen o 20°C, aby vyhověl PRC solárům, jeho hustota klesne o cca 20 K/330 K původní hustoty.
Ani v Hirošimě či Fukušimě však hřiby nerostly až do nebe, zaplať PánBú, ale jen do troposféry, řekněme 8 km, výš už se stejně nedá dýchat. Formální maximalistická hloubka Cimmrmannovského pádu vzduchu vzhůru komínem pak je cca 8000m.20K/330K=485 m. Dopad do propasti 485 m (Twins) dá rychlost cca 98 m/s = 351 km/h. Pokud bude ochlazování PV méně než o 20°C, vzduch bude padat vzhůru rychleji. Protože vzduch chladí pouze do nízké vrstvy u panelů, přízemní přítok vzduchu by musel být v průřezu ? cca průměrně (4x7000 m obvodu) x výška ? cca 1 m = cca 28 000 m2.
Měrné teplo vzduchu je cca 30 J/K.mol = cca 4 R. Objemová práce je úměrná R a vztlakem tedy přejde do energie proudění cca jen 20% přivedeného tepla. Výkon fuckaru je o polednách tedy jen cca 24 GWp kin.
Když nepřijde vzduch od protinožců, musí se použít vzduch od Protinožců přiřítivší se ze všech stran pouští k Panelárně. Aby jakž takž chladil, musí se jakž takž ohřát a musí tedy dojít k poměrně intimnímu kontaktu i v prudké vichřici. Střední obvod chlazení Panelárny je cca polovina z 4x14 km = 28 km = 28 000 m. Pokud je snad tlouěťka turbulence kolem panelů řekněme 1 m, aby to stačilo jakž takž chladit, potom má přívod vzduchu vichřicí cca jen 28 000 m2.
24 GW pak tímto průřezem ženou vzduch Pánbíčkovi do oken rychlostí cca 116 m/s = 420 km/h, což již neodpovídá běžnému moravskému tornádu.
Co vyšlo ministerstvu energetiky a požárních bouří a thermonukleárních tsunami?

Odpovědět


Re: : Im

Josef Hrncirik,2021-10-07 08:58:36

Prověřeno v WW2. Požární bouře je kvalitní teprve při obložení cca 200 kg hořlavin/m2, tj. u dřeva cca 3,34 GJ/m2. Při cca 700 W/m2 by takto muselo polední Slunce svítit cca 55 dní, zatímco Drážďany intenzivně hořely ?cca jen 1 den.
Solární bouře v Panelárně tedy nebude 100% lethální a destruktivní.
Pomáhá však rychlé zahřátí tenkého panelu oproti masivní okolní poušti.
Uvidíme, až v poušti před polednem zaprší a uschne.

Odpovědět


Re: : Im

Kamil Kubu,2021-10-07 10:15:44

Podle jejich vlastních animací to vypadá, že počítají jen s velmi mírným náklonem a to nikoliv ve směru jih-sever, jak by se dalo čekat, ale naopak západ-východ. Přičemž polovina panelů je skloněna k východu a polovina k západu. Vypadá to, že mají dostupné velmi levné panely a tak se jim vyplatí zlepšit průběh denní křivky výkonu pevným sklonem v tomto směru namísto instalace jednoosého trackingu, který v těchto zeměpisných šířkách pomáhá zvýšit účinnost FVE. Takže plocha bude možná ještě o pár km2 větší.

Tak jako tak, pokud to budou chtít chladit jenom přirozeným prouděním vzduchu mě napadá otázka, jestli se ten chladný vzduch z okolí té plochy vůbec dostane někam ke středu. Přeci jenom 7 km nad rozpálenou výhní je pořádný kotel.

Odpovědět


Při vytváření makrocely příroda prosí o pomoc. DARPA meteorologové a ornitologové v tom mají jasno a pozorování a simulace mají v SW

Josef Hrncirik,2021-10-07 12:28:09

Odpovědět


Re:

Pavel Nedbal,2021-10-06 12:27:24

Když dám do kalkulačky délku kabelu, odpor 100 ohm, asi 15-20% ztráty, DC 2x VVN 1MV (+ a - zvlášť), měrný odpor měďi, vyjde průřez kabelu (okrouhle) 11 cm2. Je k dispozici tolik měďi? Nebo 20cm2 hliníku, samozřejmě s nosnými ocelovými lany. Asi nereálné.
Souhlasím s názorem, že tak velké plochy s vývinem tepla způsobí (minimálně) intenzivní vertikální proudění s vedlejšími efekty, jako je přísun vzduchu s abrazivním pískem/prachem.

Odpovědět


Z roční produkce mědi cca 20 Mt lze takových kabelů á 90 kt vyrobit cca 233 ks

Josef Hrncirik,2021-10-07 12:16:44

Pakliže d1 = d1 Cu = cca 4 cm; aby se to neprobilo skrze PE, musí být D2 = D2 PE = 12 cm. Kabel bude mít kapacitu cca 2,4 F a v obou polovinách bude nabito celkem cca 640 GJ ekv. cca 180 t TNT.
Vzhledem k časové konstantě zkratového vybíjení (přes vlastní odpor to bude cca 160 s) by to by to pro dělo namířené na anektovanou Formosu nebylo postačující. Samotná půlvlna v kabelu při vlnové délce řekněme 5000 km by se vybila během přijatelných cca 8 us. Ministerstvo energetiky a požárních bouří si tedy vynutí supravodivé provedení kabelu čistě náhodou namířeného na PRC. Jak však bude kompenzovat indukčnost vlastní cívky děla?
Nebudou střely jen prostě položeny jako zkrat před dlouhým odisolovaným koncem kabelu v Singapuru?

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace