Janovští námořníci podle historiků věděli o Americe 150 let před Kolumbem  
Kolem roku 1345 sepsal milánský mnich Galvaneus Flamma jeden ze svých posledních textů „Cronica universalis“. Podle nové analýzy italského literárního historika Chiesy v něm uvádí, že janovští námořníci té doby věděli o existenci Ameriky, přinejmenším části atlantického pobřeží, díky kontaktům se severní Evropou.
Janované v přístavu, počátek 14. století. Kredit: Quinto Cenni (1909) / Wikimedia Commons.
Janované v přístavu, počátek 14. století. Kredit: Quinto Cenni (1909) / Wikimedia Commons.

Jak říká historický kánon, pro středověkou Evropu (znovu)objevil Ameriku jistý Kryštof Kolumbus v roce 1492. Otázkou je, jestli to tehdy už někdo nevěděl předem. Expert na středověkou latinskou literaturu Paolo Chiesa z Università degli Studi di Milano je přesvědčený, že pro to konečně nalezl obstojný důkaz.

 

Chiesa přeložil a analyzoval text „Cronica universalis“, který cca v roce 1345 sepsal milánský mnich Galvaneus Flamma (Galvano Fiamma). Tento text, který byl objeven v roce 2013, podle Chiesy naznačuje, že námořníci z tehdejší námořní velmoci Janova věděli o zemi, kterou označují jako „Markland“ či „Marckalada“. Tuto zemi též zmiňují některé zdroje na Islandu. Podle odborníků jde o část atlantického pobřeží severní Ameriky, nejspíš Labrador nebo Newfoundland.

 

Paolo Chiesa. Kredit: Università degli Studi di Milano.
Paolo Chiesa. Kredit: Università degli Studi di Milano.

Chiesův výzkum publikoval odborný časopis s pozoruhodným jménem Terrae Incognitae a přichází těsně před Kolumbovým dnem, který se slaví 11. října. Experti očekávají, že přileje do ohně vášnivých debat, které se stále točí kolem toho, zda Kolumbus věděl, že narazí na „novou“ zemi anebo nikoliv. Debaty jsou o to žhavější, když se v dnešní době Kolumbus stal aktérem kulturních válek, které občas míří i proti jeho sochám a odkazu.

 

Galvaneus Flamma žil v Miláně a byl spojený s vysoce postaveným milánským rodem. Sepsal několik pojednání v latině, především dějepisného rázu. Je považován za cenný zdroj informací o tehdejším Miláně. Cronica universalis je jedním z jeho pozdních děl, možná úplně poslední. Text není dokončený. Popisuje historii světa, počínaje stvořením.

 

Chiesův překlad ukazuje, že v té době byl, přinejmenším pro obyvatele této oblasti, zásadním zdrojem informací o světě Janov. Galvaneus například popisuje zvěsti námořníků o Grónsku, které jsou na svou dobu přesné. Chiesa zároveň uvádí, že ty pověsti byly příliš vágní a málo konzistentní, takže nejsou zaznamenané v mapách. Kvůli tomu také „Marckalada“ tehdy nebyla běžně známá.

 

Logo. Kredit: Università degli Studi di Milano.
Logo. Kredit: Università degli Studi di Milano.

Marckalada, jak ji popisuje Galvaneus, je bohatě porostlá stromy a zároveň tam žije zvěř. Na první pohled je to poněkud banální. Ale ve hře jsou severské oblasti, jako je zmíněné Grónsko nebo Island, které takový popis prakticky vylučují. Cronica universalis je podle vyjádření svého autora založena na vyprávěných příbězích, které vycházejí ze zkušeností, především námořníků.

 

Chiesa uvádí, že nemá důvod Galvaneovi nevěřit. Nemáme důkazy, že by se janovští námořníci v té době dostali na Island nebo do Grónska, natož ještě dál. Ale velmi pravděpodobně intenzivně obchodovali se severní Evropou, odkud se k nim podle všeho dostaly příběhy o Marckaladě.

 

Literatura

Phys.org 8. 10. 2021.

Terrae Incognitae 53: 88–106.

Datum: 10.10.2021
Tisk článku

Související články:

Rozluštění záhady: K čemu sloužila tajemná hliněná tabulka z Mezopotámie?     Autor: Stanislav Mihulka (26.08.2017)
Britský lingvista nejspíš zase nerozluštil Vojničův rukopis     Autor: Stanislav Mihulka (16.05.2019)
Slavná vikinská mapa Vinlandu je padělek     Autor: Jaroslav Petr (29.09.2021)



Diskuze:

A není to jinak?

Mirek Bautsch,2021-10-11 21:40:39

V roce 2004 vydala Mladá fronta knihu Gavina Menziese
1421: Rok, kdy Čína objevila svět.
Tady je trochu delší recenze
https://www.scienceworld.cz/clovek/nad-knihou-rok-kdy-cina-objevila-svet-2118/
Myslím, že stojí za to si knihu půjčit v knihovně a přečíst. Napsal to kapitán ponorky, který měl z mořem velké zkušenosti a jeho osobní iniciativa v hledání důkazů pro tuto teorii je obdivuhodná.
Fakt zajímavá kniha...

Odpovědět


Re: A není to jinak?

Florian Stanislav,2021-10-15 20:28:55

Zajímavá je pro mě poznámka Pavla Housera pod uvedeným odkazem.
https://www.scienceworld.cz/clovek/nad-knihou-rok-kdy-cina-objevila-svet-2118/
V podstatě říká, že Číňané se dostali prokazatelně k východnímu pobřeží Afriky.
Vikingové se objevili a žili na Azorách už 700 let před Portugalci. Doklady jsou archeologické ne písemné.
https://vtm.zive.cz/clanky/lide-na-azorske-ostrovy-prisli-o-sedm-stoleti-drive-nez-jsme-se-domnivali-mohli-je-kolonizovat-vikingove/sc-870-a-212741/default.aspx

Odpovědět

Petr Sanov,2021-10-11 17:19:48

Jenže on plul do Indie ne do Ameriky - co se tak ještě tehdy nejmenovala a ani na Newfoundland.

Odpovědět

Karibik

Vojtěch Kocián,2021-10-11 07:42:52

Zatím všechny evropské předkolumbovské informace o Americe, které máme k dispozici, mluví o severních oblastech jako je Newfoundland. Tam ale Kolumbus nemířil. Pokud o Americe věděl, tak mohl zkusit severní cestu po stopách Vikingů, ale to neudělal (možná kvůli chladnému podnebí). Zvolil jižní trasu a musel doufat, že kontinent pokračuje dost daleko na jih, aby ho neminul. Vyrazit z Irska přímo na východ k Newfoundlandu (což je nejblíž) nemohl, kvůli převládajícím větrům. A asi i kvůli nutnosti plout britskými vodami a doplňovat zásoby v britských přístavech. Se španělskou vlajkou to tehdy nemusela být legrace, nevím, jaká byla tehdy politická situace. Pokud špatná, vylučovalo by to i vikingskou trasu a tak musel riskovat tu jižní.

Odpovědět


Re: Karibik

V. Novák,2021-10-11 17:31:28

On přece nehledal nový kontinent - plul do Asie, resp. do Indie. A věděl, že Asie pokračuje hodně na jih, zeměpisné šířky se v jeho době určovaly poměrně dobře a přesně. Pokud měl informace od Skandinávců, věděl, že na severu je nějaká země, jejíž pobřeží ubíhá na jihozápad - stejně jako pobřeží severní Asie. A že je dosažitelné, takže budou stejně dobře dosažitelná i západní pobřeží Cipangu (Japonska), Kathaje nebo Indie, stačí plout dostatečně dlouho od Azr rovnou na západ - netrefit se nemůže.
Netušil, že Skandinávci nebyli v Asii a že kdyby se mu nepostavila do cesty Amerika, tak by cestou do Indie všichni umřeli hlady nebo ještě dřív žízní, zásoby měli tak akorát...
Ty zatracené zeměpisné délky!

Odpovědět


Re: Re: Karibik

V. Novák,2021-10-11 17:32:28

Pardon - ... východní pobřeží Cipangu ...

Odpovědět


Re: Re: Karibik

Vojtěch Kocián,2021-10-11 20:07:30

Pokud věděl, že na severu je nějaký kontinent, mohl se domnívat, že jde o výběžek Asie. Ten dokonce existuje, jen je dál. Nevím, jak přesně znal obvod Země, ale pokud aspoň zhruba, musel vědět, že do Indie je to touto cestou moc daleko. A rozhodně by bylo bezpečnější plout podél pobřeží než širým oceánem bez možnosti doplnit zásoby.

Ale ano, ten domělý výběžek Asie ho mohl zmást a tak zkusil vyrazit zkratkou přímo do Indie, čemuž odpovídala zeměpisná šířka a pomáhaly mu v tom vzdušné proudy.

Odpovědět


Re: Karibik

Tom M,2021-10-15 12:22:00

Obvod Země nemusel hrát vůbec roli, protože předchozí výpravy Evropanů do Asie (Číny, Indie) se uskutečňovaly po souši - přes pouště - takže pohyb probíhal od oáze k oáze a měření vzdálenosti bylo tak velmi zkreslené.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace