Volvo vyrábí první vozidlo světa z „bezfosilní“ oceli  
Švédská ocelářská společnost SSAB nedávno vyrobila první „bezfosilní“ ocel, při jejíž výrobě nejsou přímo využívaná fosilní paliva, a to včetně těžby použité železné rudy. Volvo teď z této oceli postavilo bezosádkový nákladní automobil. Podle všeho jsme svědky počátku přechodu na bezfosilní průmysl.
Náklaďák z bezfosilní oceli. Kredit: AB Volvo.
Náklaďák z bezfosilní oceli. Kredit: AB Volvo.

Letos v srpnu jsme byli svědky vyrobení první várky oceli, při které nebyla použita fosilní paliva. Tuto ocel dodali švédské společnosti Volvo. Po celém světě to bylo hodnoceno jako významný milník na cestě k udržitelné civilizaci. Volvo z této oceli postavilo bezosádkový náklaďák, který by měl přispět k „zelenější“ těžbě a zároveň představuje model pro konstrukci „zelenějších“ automobilů.

 

Martin Lindqvist. Kredit: SSAB.
Martin Lindqvist. Kredit: SSAB.

„Bezfosilní“ ocel vyrobili švédští oceláři SSAB (Svenskt Stål AB). Výrobní proces zahrnuje několik klíčových kroků, které znamenají přechod k udržitelnosti. Namísto tradičního uhlí a koksu využívá jako redukční činidlo vodík a uhelnou vysokou pec nahrazuje pecí, kterou pohání „zelená“ elektřina. Aby toho nebylo málo, podle společnosti Volvo i železná ruda, použitá k výrobě zmíněné oceli, pochází z „bezfosilní“ těžby.

 

Výsledkem celého procesu je kov, tedy ocel, jejíž parametry jsou prakticky shodné se standardní ocelí, ale byla vyrobena bez použití fosilních paliv. Společnost SSAB plánuje, že v roce 2026 spustí výrobu bezfosilní oceli ve velkém. Volvo počítá s tím, že v roce 2050 budou veškeré jejich aktivity uhlíkově neutrální, včetně dodavatelských řetězců. Výroba oceli je přitom nezanedbatelným hráčem v otázce klimatu. Přispívá 7-8 procenty ke globálním emisím uhlíku, co jsou výsledkem lidských aktivit.

 

Podle šéfa SSABu Martina Lindqvista je první vozidlo světa z bezfosilní oceli skutečným milníkem. Jejich spolupráce s Volvem názorně ukazuje, že přechod na udržitelný průmysl je nejen možný, ale že přináší hmatatelné výsledky. Je vidět, že lze vyrobit kvalitní ocel a také výrobky z této oceli, a přitom omezovat vliv výroby na klima. SSAB hodlá pokračovat ve spolupráci a společném výzkumu s Volvem, což by mělo přinést více zajímavých produktů z bezfosilní oceli.

 

Video: Green steel: Volvo Group launches world’s first vehicle using fossil-free steel

 

Video: Green steel: Volvo Group launches world’s first vehicle using fossil-free steel (2)

 

Video: Zkoušky menšího prototypu před čtyřmi roky

 

Literatura

New Atlas 13. 10. 2021.

Datum: 17.10.2021
Tisk článku

Související články:

Autonomní náklaďáky vozí pivo a testuje je i americká armáda     Autor: Stanislav Mihulka (29.10.2016)
Laserový systém ohlídá tavenou ocel. Rychle a levně.     Autor: Stanislav Mihulka (25.06.2018)
Překvapivá zelená energie: Nizozemský pivovar spaluje železo     Autor: Stanislav Mihulka (12.11.2020)



Diskuze:

Ach jo

Pavel Aron,2021-10-20 12:55:12

Tenhle článek jsem četl jinde a tam se dokonce chlubili bezuhlíkatou ocelí. Je vidět, že většina těch zelených mozků nemá ani základní znalosti přírodovědy a techniky.
V minulosti se technologické změny prosadily po té co praxe ověřila jejich výhodnost, jak t technického, tak i ekonomického hlediska.
Dnes se to prosazuje násilím a sankcemi v podobě emisních povolenek a na druhé straně dotace.
Přitom výroba elektrické energie v jaderných elektrárnách se v Evropě utlumuje.
A kolik dalších zdrojů elektřiny bychom asi tak potřebovali při jen 50% podílu elektromobilů ? A co teprve to další jako v článku zmiňovaná ocel bez fosilních paliv ? Kolik vzácných zemin by bylo třeba vytěžit ? A kolik jsou jejich zásoby ?
O tom, že Evropa a Amerika se deindustrializují a pak ekologicky převáží zboží z Číny ani nemluvě. A to, že my mraky věcí, které jsme si vyráběli včetně potravin teď dovážíme je jistě také výsostně ekologické.
Koupě nových a nových přístrojů další generace, které prakticky nikdo nepožadoval ale prostě nám je vnutili je další věc. Opravy, které se nevyplatí atd.

Odpovědět


Re: Ach jo

Jenda Hrach,2021-10-20 23:15:51

> A kolik dalších zdrojů elektřiny bychom asi tak potřebovali při jen 50% podílu elektromobilů ?

To se dá snadno zjistit a není to nijak hodně. V ČR se ročně spotřebují 2 miliardy litrů benzínu (https://www.cappo.cz/aktuality-a-media/aktuality/vyvoj-spotreby-pohonnych-hmot-v-cr-v-roce-2019). Na benzín je asi polovina aut, takže to dobře odpovídá tomu požadovanému 50% podílu elektromobil. Při přepočítání konstantou 2.5kWh/litr (což jednak udávají výrobci, jednak je to zhruba hodnota osobně naměřená při provozu elektromobilu) je to 5 TWh. Roční výroba (současného) Temelínu (dva bloky celkem) je 15 TWh. Takže není potřeba ani jeden nový blok JE.

Odpovědět


Re: Ach jo

Jiri Coupek,2021-10-21 15:04:24

V podstatě všechny řešení ochrany prostředí (ekologie) přinášejí extra náklady.
Opravdu se nezaváděli, protože by byli efektivní.

Ona se i ta Čína se ekologizuje, ale to se nehodí do krámu. Tak se to ignoruje.

Odpovědět


Re: Re: Ach jo

Jan Novák9,2021-10-22 23:15:20

Čína se ekologizuje tak že každý měsíc spouští dvě nové uhelné elektrárny, ale to se vám nehodí do krámu. Čína se ekologizuje na oko protože to chce západ slyšet. Komunisté vždycky dokázali předstírat pro olympiádu, Potěmkin hadra.

Odpovědět

Bolo koze dobre, išla sa na ľad šmýkať

Zicho Trenčiansky,2021-10-19 14:45:24

... aby si nohy polámala.

Existuje varianta na toto príslovie aj s oslom ;)

Takto nejak by sa dala charakterizovať súčasná politika EU a ich GreenDeal. Si myslia že už nie je čo dôležitejšie riešiť, majú sa moc dobre. V Španielsku z peňazí únie zakopú rieku v centre mesta pod zem, aby hore spravili park. Oni fakt nevedia čo riešiť a tak vymýšlajú blbosti. Im veci na rozdiel od nás fungujú, resp. fungovali, než pustili Afriku do ulíc.

Odpovědět


Re: Bolo koze dobre, išla sa na ľad šmýkať

Jiri Coupek,2021-10-19 16:59:19

Hned potom co si zaplníte dnešní žaludek, je další nejdůležitější cíl co bude zítra.
Zatím představila plán Evropa, ale až ho představí ostatní. Tak buď ho budou naši exportéři plnit, nebo čelit ekologickým clům. Ty učiní jejich zboží neprodejné.

Transformace bude trvat roky, ale odkládání, nebo ignorování to opravdu nezkrátí.

Odpovědět

Nejlepší marži budou mít bezfosilní tanky

Josef Hrncirik,2021-10-19 09:41:52

Navíc se budou velmi rychle recyklovat.

Odpovědět

Hovadina

Josef Šoltes,2021-10-19 09:17:29

Je to kravina. Modla zvaná CO2, která způsobí, že ožebračíme vyspělé ekonomiky a lidé tam začnou znovu topit petkami s vyjetým olejem. Výborná ekologie na kvadrát. Zdá se, že ekologové stále nepochopili, že cesta ožebračováním lidí nevede vpřed, ale zpět. A že rozdávání peněz lidem, kteří si k tomu přirozeně nedošli vývojem a vlastní prací, k ničemu nevede. Kolikrát je takové auto dražší než běžné? A o kolik více ostatních zdrojů mimo fosilních na svoji výrobu spotřebovalo?

Odpovědět


Re: Hovadina

Jiri Coupek,2021-10-19 14:24:15

Při srovnatelné hromadné výrobě je cena +- stejná.
Rozdíl je, ale extrémní pokles spotřeby při provozu.

Ono i ty velkostroje v dolech dávno pohání elektřina.

Přitom je to stále stejné, dokud nevyrobíte ekologické stroje za pomoci fosilních zdrojů. Nelze mít ekologické zdroje. Ale pak je to už zpětně vazebná smyčka, když za pomoci ekologických zdrojů vyrábíte další ekologické stroje.

Odpovědět


Re: Re: Hovadina

Zicho Trenčiansky,2021-10-19 14:37:57

predstava že napr. batérie alebo solárne panely sú ekologické, keď k ich ťažbe treba prepláchnuť tony zeminy obsahujúcej vzácne kovy je naivná. A tá hlušina potom, to je tiež ekologické.

Celý tento nezmysel je len vynútená výmena existujúcich prostriedkov, skrátenie životného cyklu a oslabenie Európy na svetovom poli. Čína sa s nejakým CO2 srať nebude a nárast emisií u nich ďaleko prevýši ušetrenie u nás, keď sa k presunie výroba z EU, resp. keď si EU za posledné zbytky kapitálu objedná solárne panely, oceľ na veterné elektrárne atp.

Celá táto CO2 a urán hystéria dopadne tak, že:
- budeme závislí od ruského plynu
- budeme ťažiť lesy a pralesy a spaľovať ich namiesto uhlia
- prepadne sa ekonimická výroba a v toho dôsledku životná úroveň
- rozpadne sa únia, ponevaž se historicky znemožní.

Odpovědět


Re: Re: Re: Hovadina

Jiri Coupek,2021-10-19 16:35:25

Možná by to chtělo větší rozhled, překvapivě Čína využívá obnovitelné zdroje, i elektromobily.
Jak se můžete dočíst o pár řádku níže, tak si tam naši oceláři stěžují, že v Číně se ekologizují ocelárny. Ale je jednoduší strkat hlavu do písku, a myslet si, že se to děje jen v EU.
Přitom se stačí podívat do UK, která nezpomalována Bruselem teprve šlápla na dekarbonizaci.

Všechny suroviny se těží za pomoci proplachování zeminy. Na světě nikdy nebylo moc primární ložisek čistých kovů. Všechny snadno dostupné naši předkové dávno vytěžily. Ropa se netěží na moři, protože by to bylo levnější než na souši.

Možná vás překvapí, ale:
- Od Ruského plynu jsme závislí už dnes. Přebytky OZE motivují vývoj uložišť.
- Tohle je chyba, ale nebojte i to se vyřeší. Ale toho uhlí tu není nekonečně.
- Začneme používat zdroje co mají minimální náklady na produkci el. energie, to uhlí co se stále sype do té uhelnné elektrárny také něco stojí. FV vám vyrábí elektřinu "zadarmo".
- Zatím jste se tu historicky znemožnil jen vy, ale nemyslím si, že se pro to rozpadnete.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Hovadina

Jan Novák9,2021-10-21 14:26:13

" - Začneme používat zdroje co mají minimální náklady na produkci el. energie, to uhlí co se stále sype do té uhelnné elektrárny také něco stojí. FV vám vyrábí elektřinu "zadarmo"."

Super, hoďte sem adresu ať vám můžu přeposlat částku kterou mi fakturuje ČEZ na "zelenou energii"
Nevidím jediný důvod proč bych měl přispívat na energii která je zadarmo ještě nad rámec normální ceny. To je také důvod CO2 odpustků které mají jen jediný cíl - zdražit konvenční energii na úroveň ceny energie z Občasných Zdrojů.
A pro vaši informaci: Ani cena přes 70Kč za tunu NESTAČÍ na to aby se cena energie z uhelné elektrárny vyrovnala ceně z Občasných Zdrojů a to ani přes to že tam není započítána cena úložišť (skoro žádná nejsou). Jediný výsledek je že energie je dražší.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Hovadina

Jiri Coupek,2021-10-21 15:28:12

Faktura na zelenou elektřinu pokrývá dotace na produkci u velkých zdrojů OZE. Většina té částky jde za solárním tunelem, to byl opravdu tunel. To, že to byli zrovna FVE je spíše souhra náhod.

To je tím, že zisk jde soukromému sektoru, zatím co náklady za škody do teď nesla veřejnost/stát.
Myslíte 70Kč (cca 3 Eura?).

Energie nezdražila na základě OZE, ale na základě fixní stropu ceny v Číně. Kdy se jim prostě nevyplatí vyrábět, tak ji nevyrábí. Tzn. vznikla poptávka po dalších druzích energií. To zvedlo světové ceny. Bez energie z OZE, by ta krize byla ještě horší.

PS: "Celkové investiční náklady dosáhly cca 4mild. Kčs a návratnost díla se pohybovala v horizontu 3let." -Jedná se o Dlouhé stráně, v provozu už 25. rokem. Cca 3x vydělala investiční náklady (díky inflaci to bude víc). Pokud něco takto "vydělává", tak to cenu elektřiny snižuje.
Přitom díky energii z OZE to může běže místo 1. cyklu ( čerpání v noci, produkce ve dne), běžet 2x za den ( čerpání v noci, plná produkce ranní špička, plnění levnou OZE přes den, produkce večer).

Odpovědět


Re: Re: Hovadina

Josef Šoltes,2021-10-19 21:31:54

Jenže ono to takto nefunguje. Třeba elektromobily jsou super, ostatně jeden vlastním, ale jsou super jenom pro někoho. Hlavní výhodou elektromobilu je prakticky komplexnější infrastruktura než u spalovacích aut. Kdo má vlastní garáž s elektřinou, může mít bez obav elektromobil a nakonec při správné volbě i ušetří, peníze i zdroje. Problémem ovšem je, že elektromobil není tak univerzální pro všechny a zhoršuje pohodlí a hlavně bere čas. A čas jsou peníze. Doposud byla ekonomika vždy o zvyšování efektivity a snižování ceny, ale celý zelený greendeal tohle staví na hlavu a chová se jako socialismus, kde hlavní byla sdílená chudoba všech (v greendealu jsou to zřejmě sdílené menší emise CO2, ale ve skutečnosti je to také sdílená chudoba). Navíc přichází v nejhorší dobu, kdy na investice momentálně nezbývají prostředky, protože je vysávají drahé energie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Hovadina

Jiri Coupek,2021-10-20 07:22:37

Zatím tu sdílíme škody, ale zisk z jejich vytváření si užívají jen někteří.
Přitom ti co ten zisk nemají, ten systém ještě brání.

GD to napravuje a přesouvá placení škody na ty co je vytvářejí. Vy to nazýváte chudobou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Hovadina

Jan Novák9,2021-10-21 14:29:22

Jsem plně pro to převést placení škody na vás když ji vytváříte. GD je naprosto ideologický konstrukt sebemrskačství. Užívejte si ho sám když jste tak rozhazovačný, ostatní už skromě žijí :-))

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Hovadina

Jiri Coupek,2021-10-21 22:43:41

Pokud zatěžuji prostředí zbytečně měl bych to platit.
GD konečně narovnává prostředí i pro dodávky třeba z Číny.

Když žijete skromně (žiji stejně). Pak mi vadí, že někdo beztrestně vytváří bordel.
A fakt to není o tom, že bych na to neměl.

Odpovědět

Jestli chteji mit zelenou planetu

Jiří K.,2021-10-18 23:23:03

Tak at se staraji o prubezne snizovani jeji zalidnenosti. Jenze aha, to by museli zastavit priliv migrantu, protoze zatimco belosi se dokaze krotit v mnozeni, nektere jine rasy, zejmena ty pricmoudle, ne.

Odpovědět

bezfosilní - ale jen koncová výroba

Petr Petr,2021-10-18 15:16:25

Jak bylo v diskusi uvedeno níže, bezfosilní není získávání rudy atp.
Jenže bezfosilní není ani konstrukce všech těch výrobních (a těžebních) prostředků. To prostě nejde (i solární panely jsou vyrobeny za pomoci fosilních paliv). To by ocel musela růst na stromech.
Je to jako krátkozraké nahlížení na elektromobily jako bezemisní. Výroba je vždy emisní.
Lze se z toho do bezfosilnosti jen vykoupit povolenkami. Takové moderní odpustky v novém náboženství.

Odpovědět


Re: bezfosilní - ale jen koncová výroba

Jiri Coupek,2021-10-18 23:25:23

Při každém přechodu na na novou technologickou úroveň se nové stroje museli vyrobit za pomoci původních technologii. Ale vždy ty původní rychle vytlačily.
Nebo vy si myslíte, že třeba "raketa" byla postavena bez pomoci koňské síly. Přitom parní lokomotivy v podstatě vyřadily z logistiky koně. Těm zbyli jen koncové trasy, tam je nahradil až automobil.
Elektrické lokomotivy, zase byli vyrobeny ze surovin co do továren dovezli parní stroje...

Proč, je to najednou takové nesmysl, když se to děje celou dobu?

Vše je emisní, ale když vynecháme zničení vozu ihned po sjetí z linky. Tak z pohledu úspory cca 2/3, a vice emisí, je to prostě úplně jiná liga. Opět si uvědomte ten rozdíl u spalovacích vozů se každý "gram" považuje za úspěch.

Firmy se vykupují odpustky, ale čím si vyrovnáváte svou bilanci vy?
On ten solární panel dodá násobky do jeho výroby vložené, zatím co třeba uhelná elektrárna bez dodávek uhlí elektřinu jen spotřebovává. Tedy její bilance je záporná.

Odpovědět


Re: Re: bezfosilní - ale jen koncová výroba

Petr Petr,2021-10-19 07:25:04

Mluvíte o pokroku, který byl právě hnán fosilními palivy. Lokomotivy na uhlí. Automobil na ropu. Vždy šlo o lepší výhřevnost a účinnost, což umožnilo pokrok. Vodní a větrné mlýny byly dříve, ale pro svou neekonomičnost z neúčinnosti byly také nahrazeny lepšími palivy.
Většinu emisí elektromobilu tvoří jeho výroba a nikoli užívání. Je třeba se podívat na celý řetězec. Výrobní a recyklační procesy nelze plně elektrifikovat (užít jen obnovitelné zdroje energie). Je třeba použít teploty (fyzikálních ztrát), chemikálií (jako katalyzátory),... a to i u solárních panelů. Neříkám, že se nemá zlepšovat, ale nikdy to nebude "bez" fosilní či "bez" emisní. To je čirá lež. Nic není fyzikálně možné, aby bylo 100 % účinné (perpetuum mobile), takže vize cirkulární ekonomiky je také nemožná (zdroje se spotřebovávají nevratně). Čas běží jednostranně a likvidace Země je neodvratná. Lze to jen oddalovat minimalizací dopadů (tj. tlak na minimalizaci života, protože život sám je sobecký a nevratný jako smrt). Ale víra ve věčnost je falešná. "Free" prosté není. Nejsme dokonale čistí ani svobodní. Nejsem konzumní, takže se také nehrnu hned do nových řešení, která je třeba rozmyslet. Každý krok navíc je špatně. Je třeba využít stávající prostředky, které již emise nevrátí a do změny nejít ideologicky.

Odpovědět


Re: Re: Re: bezfosilní - ale jen koncová výroba

Jiri Coupek,2021-10-19 12:11:40

Pokrok byl když se z :
-síly lidí, přešlo na sílu zvířat
-síly zvířat, přešlo na sílu vody, větru
-síly vody, větru přešlo na sílu páry
-síly páry, přešlo na ropy
-síly ropy, přechází na elektřinu...

Nikdo tu nepopírá vznik emisí při výrobě, ale ty májí auta na benzín, ropu, plyn, atd.
Jenže, pak tu máte ještě emise z provozu. Tu jsou u elektromobilu prostě "0", není to čistá nula. Ale určitě to není sto, a více jako u spalovacích aut (průměrná životnost vozu je 15.let v CR, životnost FV panelu je přes 30.let, kolik tedy chcete započítat z jeho výroby? Provoz je 0, Slunce dopadá bez ohledu na to, zda na panel nebo jen tak na zem (tady je ten zdroj slunce, a ztráty, vs fosilní paliva = energie ze slunce co dopadala na zemí stovky let v minulosti). Oproti tomu uhlí, ropu prostě spalovat můžeme přestat. Zatím ne na 100% času (8z12m v CR).

Ono je to jako z vanou, není podstatné zda do ní teče voda. Ale to zda té vody neteče víc, než stačí odtékat. Vy se tu pohoršujete nad kapajícím kohoutkem v případě přechodu na bez emisní ekonomiku, přitom vám vedle přetéká vana symbolizující fosilní ekonomiku.
Zatím co prostředky dnes stačí na rok, v nízko uhlíkové ekonomice za ty samé prostředky můžete fungovat při současném konzumu desítku let. Přitom vývoj neskončil.

PS: Vždy mě pobaví texty o neudržitelnosti BEV, přitom jejich recyklace je 0%. Tedy u spalovacího vozu (průměr v CR cca 15000km/rok, 6l/100) to máte cca 900l, respektive 730kg, 11tun paliv za životnost. To si teprve porovnejte z náklady na baterii (cca do 500kg, přitom to je baterie + obal). Dnešní recyklace je někde přes 90% (95%??). Tzn. 50 vs 11 000kg, tak o jaké neekologii se tu vlastně vůbec bavíme?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: bezfosilní - ale jen koncová výroba

Bohuslav Rameš,2021-10-19 14:45:39

Vrtá mně hlavou taková myšlenka - je-li současná metoda udržitelnosti tak skvělá a funkční (jako pěstování řepky či palem olejových před deseti, patnácti lety, tedy než se přišlo na to, že je z toho více škody, než užitku - ale to už se opravdu, ale opravdu nestane, teď už to uděláme dobře...), tedy, je-li tak skvělá a funkční, proč se neprosadí stejně přirozeným způsobem jako ostatní vámi popsané přechody a je nutno ji prosazovat direktivně?
BTW, trochu se doučte češtinu, prospěje to vašemu projevu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: bezfosilní - ale jen koncová výroba

Jiri Coupek,2021-10-19 16:43:00

Jen se podívejte kolik je tu odporu, bez ohledu na fyzikálně matematická fakta.
Jeden příklad za všechny: viz. ten text o ocelářích, kteří 16.let čerpají povolenky, a modernizace stojí. Teď když si uvědomily, že jediný kdo stál jsou oni, chtějí aby to stát dotoval podruhé.

Direktivně je to protože lidé zapomněli počítat. Svět nečeká, až nám to dojde.
Ono se stačí podívat jak dopadly "automobilky", a jiné obory při krizi. Byla by direktiva přikazující neumrtvit úplně dodávky kritických dílů chyba?
Nebo jsou chyba měsíce stojící závody, tisíce nedodělaných aut?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: bezfosilní - ale jen koncová výroba

Jan Novák9,2021-10-21 14:38:37

Dobrá otázka, ale ptát se na to pana Coupka je jako ptát se faráře jak že je to s tím neposkvrněným početím.
Od věřícího který věří že energie z FV panelů je zadarmo se těžko dočkáte odpovědi která dává smysl.
Jinak: jasně že Víra se musí prosazovat jakýmkoli způsobem, to je přece svatá povinnost věřících Zeleného Náboženství. Džihád! Konkvista! Svatá Inkvizice! Green Deal! Great Reset!

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: bezfosilní - ale jen koncová výroba

Jiri Coupek,2021-10-21 22:32:16

Klidně napište jaké náklady na provoz má nainstalovaný FV panel. To by mě fakt zajímalo...

Odpovědět

Co vodíková křehkost?

Karel Tomek,2021-10-18 15:00:34

U ocelí je dost problém.
Dále - jak se struskotvornými přísadami (Si, ...) - ve vysoké peci prostě vyplavou na hladinu.
To musí být hodně čistá ruda aby tohle nebyl problém
Pak už jen dodat uhlík do oceli a je hotovo.

Odpovědět


Re: Co vodíková křehkost?

Pavel Slavík,2021-10-18 18:53:24

Myslím, že šlo hlavně o výrobu oceli bez použití uhlí.
Pokud se někdo rozčiluje, co je to zase za zelenou hloupost, tak by bylo dobré si uvědomit, že ve vesmíru žádné fosilní zdroje nejsou. Určitě tedy není špatné zkoušet nové postupy a přístupy. Tím se konečně západní civilizace živí. Sekat Baťovy cvičky, umí Číňan skoro stejně dobře, ale o dost levněji. Samozřejmě my z "oázy" nízkých mezd, to tak dobře nevidíme.

Odpovědět


Re: Re: Co vodíková křehkost?

D. Hruška,2021-10-18 22:23:43

Dobrý den, tady s Vámi souhlasím. Je to technologie budoucnosti (i když podle mého názoru vzdálené desítky až stovky let). Pokud se tím zabývá soukromá firma o svojí vlastní vůli, nikomu to neškodí a v budoucnu ta technologie nejspíš přinese užitek.

Chápat to jako technologii, která by v následujících několika dekádách měla snížit emise CO2, je samozřejmě nesmysl, když zatím nedokážeme v Evropě bezemisně vyrábět ani tu hloupou elektřinu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Co vodíková křehkost?

Jiri Coupek,2021-10-19 12:16:10

Tady máte příklad funkčního zařízení, tak proč čekat na budoucnost?

Výroba ekologické (i když ne 100%) el. energie je možná, ale proti tomu je odpor veřejnosti.
Už jen to dokazuje diskuze zde.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Co vodíková křehkost?

D. Hruška,2021-10-19 15:15:32

Protože do 20ti let nebude ve většině Evropy k dispozici ani bezfosilní elektřina, ani bezfosilní vodík.

Převádění jedné formy energie na jinou (vodík/zemní plyn/elektřina/uhlí) je možné pouze se ztrátami.

Násilným zaváděním technologie, pro kterou ještě nenazrál čas, způsobíte přírodě víc škody než užitku. Když nemáme v Evropě pokrytou ani běžnou výrobu elektřiny z bezfosilních zdrojů, je nesmysl používat vodík a elektřinu pro ocelárny, když tu samou práci s mnohem menšími ztrátami zvládne černé uhlí. Až bude v Evropě většina produkce elektřiny z bezemisních zdrojů, dá se uvažovat o bezemisní výrobě oceli. A to do dvaceti let nebude.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Co vodíková křehkost?

Jiri Coupek,2021-10-19 16:52:41

Znovu, a kdo nám brání?
Podívejte se do Německa v oblasti OZE. Přitom i tam naprosto nesmyslně zatavily JE.
Tedy my jsme sami sobě nepřítelem, nikoliv technický pokrok.

Když se, ale podíváme jak to vypadá v CR z 2GW FV, tak to je prostě k smíchu.
Zvládne ji jen koks, a ten lze dělat jen z koksovatelného uhlí.

Opravdu do 20.let tu nebude spotřeba pokrytá z OZE. Ale čistě díky odporu proti OZE, a nedostatku výstavby akumulačních kapacit. Elektřinu lze vyrábět pomocí OZE+JE, přebytky do vodíku. V zimě si vypomoct plynem. Ale to chce něco dělat pro budoucnost. Ne psát, že to nejde.

Ony ty FV panely mají dnes efektivitu cca 20%, pokud je účinnost na "vodík a zpět" cca 50%. Tak to máte výkon panelů před 10-20.lety. Přitom panely z té doby jsou někdy v polovině odhadované životnosti.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co vodíková křehkost?

D. Hruška,2021-10-19 17:07:38

Přesně tak, měli bychom stavět jaderné elektrárny. Čím víc, tím lépe. Jako doplněk klidně nějaké OZE. Je třeba nasměrovat zdroje tam, kde to má nejvyšší přínos a neplýtvat jimi tam, kde je přínos nízký. Až bude výroba elektřiny bezuhlíková, můžeme zavádět bezuhlíkovou výrobu oceli. Vždy je třeba jednat koncepčně, ne jako když pejsek s kočičkou pekli dort (= všechno, co je podle nás dobré, naházíme do jednoho hrnce bez ohledu, jestli je to funkční kombinace/posloupnost).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co vodíková křehkost?

Jiri Coupek,2021-10-19 17:50:04

Tak to není. Je potřeba využívat kapacity na maximum. Firmy co staví JE jsou jiné, než ty co staví třeba FVE, VE, přečerpávací elektrárnu. Vše má smyls.

Ale stejně tak je potřeba stavět více bloků JE (ne jeden), aby se uplatila sériovost, stejně tak získané "Know how".

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co vodíková křehkost?

D. Hruška,2021-10-19 19:46:25

Pořád vám uniká základní problém, že při převažujícím evropském energetickém mixu bude mít ten "bezuhlíkový" proces výroby oceli větší uhlíkovou stopu než při klasické redukci koksem ve vysoké peci. Proto nejprve potřebujete změnit energetický mix na bezfosilní. Jinak ta "bezfosilní ocel" bude pouze kontraproduktivní šaškárna, navíc pěkně drahá.

Kdyby to zavedli například na Islandu, kde mají přebytky geotermální energie, dávalo by to z hlediska ochrany klimatu smysl (i když by ta ocel asi stále byla dražší než z vysoké pece). Ale takových míst, kde je hojnost bezuhlíkové elektřiny, je na Zemi jen malé procento.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co vodíková křehkost?

Jiri Coupek,2021-10-19 20:26:20

Při převažujícím energetickém mixu v roce 2021 by měla výroba oceli vodíkem... opět uvažujeme nesmysl, a tím si dokazujeme...
I kdyby se všechny ocelárny začali dnes přestavovat, tak ani se zapojením 100% kapacit to do konce roku 2021 nestihnou. Budeme realisti stihnou to do roku 2030. Ale v roce 2030 nebude platit energetický mix z roku 2020, ani z roku 2021, tak o čem se bavíme?
Když dramaticky vzroste spotřeba oceláren, logicky se k tomu musí postavit elektrárny. Stejně jako ocel z koksu nelze vyrábět bez existujících kapacit na výrobu koksu. Z druhé strany, pokud by tu nebyla ta potřeba z oceláren, nebudou tu ani ty koksovny.
Tomu se říká příčina a následek.

Dokud budete používat nesmyslné příklady, budou vám vycházet nesmyslné výsledky. To není chyba ekologických technologii, ale vašeho zadání.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co vodíková křehkost?

D. Hruška,2021-10-19 20:35:34

Jaderná elektrárna se v evropském prostředí staví alespoň deset let. Jelikož se v Evropě teď téměř žádné JE nestaví, bude za deset let platit zhruba stejný energetický mix jako nyní. Maximálně přibyde trochu OZE, ale na ty ocelárna jet nemůže, protože ocelárna potřebuje kontinuální provoz. Takže zase plyn.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co vodíková křehkost?

Jiri Coupek,2021-10-20 07:27:47

V Evropě se staví několik JE.
Dále se staví nové plynové zdroje, ten stojí do 5.let, OZE postavíte za půl roku i z papírováním.
Popravdě ocelárně je celkem jedno kdo tu elektřinu vyrobil, jediné co potřebuje (odporová pec) je silný točivý zdroj frekvence v síti. To muže zajistit i roztáčený setrvačník.

Plyn může být v zásobníku i na několik let. Dnes cca 0,7roku dle legislativy, ale proč nenesou zodpovědnost ti co je udržují na 50% je otázka jiná.

Stále platí, že pokud je dnes spotřeba fosilní energie X. A v budoucnu to X klesne díky OZE na 50%, stejný objem spotřebujeme za 2x takový čas.

Odpovědět


Re: Re: Re: Co vodíková křehkost?

Pavel Slavík,2021-10-20 17:28:30

Se stovkami let bych operoval velmi opatrně. Před třemi stovkami let bylo nejsilnějším motorem na planetě vodní kolo. Jaderné energii není ani stovka let a té termojaderné jakbysmet. Přitom to vypadá, že bude ITER a i Anglie staví kompaktní Tokamak. Udělat malý štěpný reaktor jde poměrně rychle. Vakcína na Covid také měla být za roky a najednou se mRNA vakcínou očkuje pár miliard lidí. Přestože se tím ještě nedávno očkovala jen zvířata a pro lidi žádná povolená nebyla. To udělá nějaká ta miliarda dolarů a naléhavá potřeba.
Uvidíme, jak naléhavý problém ty OZE v Německu vyvolají. Podle zdejší proaderné lobby už katastrofa měla nastat alespoň 3x. :-)

Odpovědět

Nepodstatný detail

Petr Kotek,2021-10-18 11:40:33

Chybí tam jeden takový nepodstatný detail. Kolikrát je takto vyrobená ocel dražší, než ta normálni...

Odpovědět


Re: Nepodstatný detail

Jan Novák9,2021-10-18 12:10:57

A bude ještě dražší, spotřebovává mnohonásobně víc nedostatkové a čím dál dražší elektrické energie...

... No co, vláda zase Švédům doporučí omezit vysávání :-)))

Taková elektrická tavící pec po výpadku, to musí být radost :-)

Odpovědět


Re: Re: Nepodstatný detail

Pavel Slavík,2021-10-18 20:38:03

Vysávání bych raději nepřipomínal. Dyson nejprve vykřikoval, jaký je to problém a dnes vyrábí vysavače A. Když srovnám třeba vysavač Hoover 2450W a Kärcher 400W, tak to bohužel vypadá, že lépe vysává ten druhý. Pravda, v létě, ve vedrech, "nesestřelí" klimatizaci jako ten Hoover.

Odpovědět

Úspěch

Oldřich Vašíček st.,2021-10-18 10:34:58

Na jednu stranu je to samozřejmě marketing, ale v dnešní době nutný. Pokud nebude mít něco zelené razítko, tak do toho nepůjdou peníze.

Ale na druhou stranu se jedná o velký technologický úspěch. Oprostěme se od zelené ideologie, ať k ní máme jakýkoli vztah, a a uvědomme si, co se muselo vyřešit?
1. Změna redukce oxidů železa vodíkem místo uhlíkem ve velkém průmyslovém měřítku dá podstatně čistší technologii a přesnější výrobu. Mám na mysli jasně definované vlastnosti vyrobeného železa. Umožní to další přesnější zpracování a požadovanými vlastnostmi.
2. Teoreticky se taková železárna může stát automatizovaným uzavřeným systémem. Pokud budu mít dostatečný přísun energie, tak na jedné straně sypu surovinu a celý proces může být uzavřen. Redukcí oxidů vodíkem vznikne voda a kov. Vodu můžu rozložit opět na vodík a kyslík. Kyslík pustím a vodíkem opět redukuji.
3. Technologie nemusí být jen na železo. Takto lze získávat spoustu kovů v nebývalé čistotě. Stačí zajistit separaci produktů a můžu z jakékoli směsné horniny získávat samostatné a čisté kovy.
4. Když mám dostatečně čisté materiály, můžu je začít používat v automatizovaných systémech, např. 3D tisk. Vždy mi vyrobí stejný výrobek s požadovanými vlastnostmi.
5. Umožní zpracovávat méně kvalitní rudy.
6. Umožní vyrábět komplexní materiály na vyžádání.

Jen by mě zajímalo, kde vzali uhlík na výrobu oceli ze surového železa? Že by tahy redukcí CO2? :) Nebo tady museli sáhnout k fosilnímu zdroji. Ocel je přece slitina železa a uhlíku.

Vývoj těchto technologií je totiž to, co opravdu umožní lidem, jako druhu, přežít. Ne že by zastavily klimatické změny, ale umožní se přizpůsobit. Zajistí decentralizaci průmyslu a tím i větší odolnost na případné lokální výpadky. Vždyť to co se nyní v průmyslu projevuje je jen důsledek přesunu strategické výroby do jedné oblasti. Pokud tato oblast bude postižena nějakým výpadkem (energie, suroviny, lidé - epidemie), tak to pocítí celý svět a s tím i návazné technologie.
V případě vybudování uzavřených systémů v několika lokalitách, rozprostře se i odolnost celé technologie.
Dalším bonusem může být možnost jejich využití ve vesmíru na mimozemských tělesech.
Za mě správná cesta. Že to, bohužel, musí dnes být zabaleno do zelené krabice, je jen malý ústupek.

Odpovědět


Re: Úspěch

Vojtěch Kocián,2021-10-18 12:19:28

Uhlík do oceli mohli dostat v zásadě dvěma způsoby. Buď z fosilního uhlí s tím, že zůstane vázaný v oceli a nedostane se do atmosféry. To může z jejich pohledu stačit. Případně z dřevěného uhlí, pak by v podstatě deponovali oxid uhličitý přes organický uhlík do oceli. Druhá varianta je samozřejmě náročnější, ale pro malé objemy dostačující. Pro výrobu ve velkém bych se začal docela bát.

Odpovědět


Re: Re: Úspěch

Oldřich Vašíček st.,2021-10-18 13:41:36

Doufám, že nikoho nenapadne druhá možnost. To by jsme se vrátili do doby železné. Dost, že tak vyrábíme "zelenou" elektriku v elektrárnách. :)
Já jen poukazoval na to, že ten uhlík je tam potřeba a nejde rozumně obejít. Z uhlí je to nejjednodušší a dostatečně "zelené" - vázáno v materiálu. Ale tím pádem nelze zavřít všechny uhelné doly. Jsou, prostě, technologie, které se bez něj, zatím, neobejdou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Úspěch

Mirek Bautsch,2021-10-18 15:48:40

https://www.metallics.org/dri-production.html

Na papíře vše funguje, račte si nastudovat...

Odpovědět

Ocel natřená na zeleno

Mirek Bautsch,2021-10-18 10:20:08

Pracoval jsem 20 let v hutním podniku. Cosi málo o oceli vím.
1) Těžba rudy se provádí odstřelem v lomu. Takže "zelené" trhaviny???
2) Bagry nakládají rudu na mohutné dumpery. Ty asi nejezdí na baterky ani na řepkový olej. Takže opět "zelená" nafta???
3) Ruda se drtí a upravuje na vsázku - pelety. Dobře, úpravna pojede na "zelenou" elektřinu z obnovitelných zdrojů a "zelený" bioplyn.
4) Redukce rudy na železo vodíkem technologií DRI (Directly Reduced Iron)je zcela nový proces, pro který jsou stávající zařízení nepoužitelná. Takže na "hnědé" louce musíme postavit novou technologii (z "černé" oceli vyrobené stávající technologií), do které povede trubka s vodíkem. Odpadem bude "pouze" vodní pára, která je sice několikanásobně účinnějším skleníkovým plynem než CO2, ale to Grétám nevadí.
5) Vodík se nikde netěží. Vodík se musí vyrobit. Šedý vodík redukcí ze zemního plynu (odpad je opět CO2). Zelený vodík rozkladem H2O zelenou elektřinou. Je stávající výroba "zelené" elektřiny pomocí technologií postavených z "černé" oceli dostatečně "zelená"???

Současný boj proti čemukoliv, co produkuje ten vražedně oteplovací CO2 mi silně připomíná pohádku o baronu Prášilovi, který se i s koněm vytáhl z bažiny tak, že rukama táhl za vlastní cop...

Odpovědět


Re: Ocel natřená na zeleno

Tom M,2021-10-18 14:24:42

Tato ocel není prezentována jako zelená, ale jako "bezfosilní". Tedy výbušnina je vyrobena pomocí "bezfosilního" el. proudu - tedy elektřiny z jaderných elektráren.

Což by v tuzemských podmínkách znamenalo třetí jaderný zdroj (ve Švédsku dokázali pomocí jaderek ročně vyrobit 50 TWh - u nás s bídou 30 TWh).

Odpovědět


KRUPP ESSEN! Budete rádi i za kroupy bez hrachu!!

Josef Hrncirik,2021-10-19 08:34:04

Raketový růst ceny povolenky z 10 na 40 eur za tunu CO2 v posledních dvou letech představuje pro ocelářství velký problém, protože bezplatná alokace již dnes nepokrývá skutečné emise hutí, a firmy tudíž musí povolenky nakupovat. Situace se bude postupně zhoršovat s tím, že kritická bude druhá polovina 4. fáze EU ETS po roce 2025. Zásadnější propad ceny povolenky nečekáme, protože tomu nenasvědčují tržní fundamenty ani politická očekávání. Naopak, nadcházející revize EU ETS nejspíše přinese zpřísnění celého systému tak, aby lépe odrážel nové, silnější klimatické ambice EU.

Při výrobě jedné tuny oceli vzniknou asi 2 tuny CO2, přičemž hlavním původcem je koks, který se používá jako redukční činidlo vázající uhlík ze železné rudy. Dnes neexistuje žádná jiná technologie výroby oceli ze železné rudy, která by technicky a ekonomicky fungovala na potřebné škále. Možnou cestou je redukce rudy vodíkem, ale kvůli energetické náročnosti její rozšíření nelze čekat do roku 2030. Betonářská ocel, což je standardní výrobek pro stavebnictví, se 12. března v Evropě prodával za cenu 635 EUR/t. Náklady na povolenky bez bezplatné alokace tedy dnes činí 12,5 % prodejní ceny, což může být víc než ziskové rozpětí u podobného komoditního produktu. A to ještě nemluvíme o vyšších nákladech, včetně drahé energie, jimiž je evropský průmysl zatížený, zatímco jeho konkurence ze třetích zemí nikoliv. Ocelářství je globální odvětví. My nemůžeme promítnout klimatické náklady do prodejních cen, protože by se naše ocel stala globálně neschopnou konkurence. Potřebujeme tedy šanci soutěžit na férově nalajnovaném hřišti.
Evropská komise hodlá tento problém vyřešit pomocí uhlíkového poplatku na hranici EU či podobného nástroje. Nevíme ještě, jak přesně bude nástroj vypadat, zda bude opravdu účinný a zároveň kompatibilní s pravidly WTO, či jakým způsobem zajistí globální konkurenceschopnost exportu z EU. Nevíme ani to, jakým způsobem hodlá Komise revidovat EU ETS, jak se vypořádá s odvětvími, která zatím fungují mimo EU ETS, nicméně jsou zdrojem významných emisí, od lokálního vytápění přes zemědělství až po dopravu. Pozitivní nicméně je, že si Komise uvědomuje existenci problému, který je důsledkem její klimatické politiky, a chce jej nějakým způsobem řešit.
V příštích dvou či třech letech se bude rozhodovat o tom, zda si Evropa udrží vlastní průmyslovou základnu. Poptávka po oceli v Evropě samozřejmě nezanikne. Hrozí ale, že ji budou uspokojovat výrobci ze třetích zemí. To by byl neúspěch evropské klimatické politiky, protože ocel musí být pilířem klimatické neutrality i cirkulární ekonomiky.
Daniel Urban, předseda představenstva OU pro časopis Energetika

Počátkem října demonstrovali oceláři celé Evropy proti nerovným podmínkám na trhu.
Cílem říjnové akce, která proběhla zároveň ve všech průmyslových státech EU včetně Česka, bylo upozornit na složitou situaci ocelářství a vyjádřit obavy o zachování globální konkurenceschopnosti oceli vyráběné v Evropě. Celé odvětví je ve složité situaci, a to nejen kvůli covidu. Již ve druhé polovině roku 2019 jsme začali pociťovat rapidní pokles poptávky a pandemie to samozřejmě ještě umocnila. Tento mimořádně negativní vývoj přišel v době, kdy jsme pod obrovským tlakem EU na rychlou dekarbonizaci, mnohem rychlejší, než s jakou jsme počítali ještě před pár lety.
Výsledkem ocelářské akce bylo zintenzivnění dialogu na národní i evropské úrovni ohledně dopadů dekarbonizace na průmysl a hledání možností, jak zabránit úniku uhlíku, tedy přesunutí ocelářství mimo EU do zemí, které si s ochranou klimatu či práv zaměstnanců moc hlavu nelámou. Jednoduše řečeno, dekarbonizace přinese dodatečné náklady, které naše konkurence nenese. Je tedy třeba nějakým způsobem narovnat pravidla hřiště, a to nejde jinak než pomocí další regulace, dalších předpisů, dalších omezení. Máme z toho radost? Rozhodně ne. Vidíme jinou cestu, pokud máme plnit to, co EU chce? Bohužel ne.

Oceláři poukazovali například na ukončení ochranného balíčku, který evropské hutě před záplavou levné oceli ze světa alespoň částečně chránil. Jak to s balíčkem vypadá nyní? Ve kterém směru, v rámci kterých komodit jsou evropští oceláři nejvíce ohroženi?
Ochranná opatření v podobě bezcelních kvót zavedla Evropská komise v reakci na cla uvalená prezidentem Trumpem na dováženou ocel ze třetích zemí včetně EU v roce 2018. Jedná se o nástroj, který EU používá opravdu mimořádně, a který je časově omezen na tři roky, takže má vypršet letos v červnu. My voláme po jeho prodloužení. Mnozí si mysleli, že prezident Biden clo okamžitě zruší, což se ale nestalo, takže důvody pro pokračování ochranných opatření EU, tedy hlavně protekcionismus USA a dalších zemí a trvalá globální nadkapacita, nadále existují. Některé země, třeba Turecko či Rusko, čerpají kvartální kvóty velmi rychle, v řádu týdnů. Trápí nás to v mnoha kategorií důležitých pro české firmy, od betonářské oceli přes kolejnice až po ploché výrobky.

Skupina členských států včetně ČR napsala Evropské komisi dopis, v němž žádají o posouzení možnosti prodloužení platnosti ochranných opatření, a Komise je nyní povinna se tou žádostí zabývat, i když se jí to vůbec nelíbí a prodloužit platnost nechce.

Problémy evropským ocelářům dělají zřejmě i cla USA a údajně tvrdá cenová politika amerických odběratelů evropské oceli. Je to tak? Jak může sledovaný obor ovlivnit brexit? Budou mít oceláři v Anglii výhodnější pozici oproti evropským? Jakou a v čem?
Ceny oceli v Americe jsou dnes rekordně vysoko, částečně díky faktickému uzavření amerického trhu pro dovozy z Evropy. Naše členské firmy i ostatní evropští výrobci americký trh do značné míry opustily, protože automatické clo ve výši 25 % je příliš vysoké. Český vývoz do Ameriky od zavedení cla klesl o dvě třetiny, celoevropský o polovinu.

Americké hutě využily příležitosti, kdy je trh chráněný, a investují do modernizace a nové výroby, mimo jiné i do sofistikovanějších produktů, které se dříve dovážely.

Co se týče Velké Británie, je, myslím, příliš brzo hodnotit důsledky Brexitu pro tamní oceláře. Může se ale klidně ukázat, že se jim bude snáze dýchat, a že evropský trh, který byl pro ně velmi důležitý, dokážou nahradit jinými trhy. Vypovídající může být například zdánlivě nesouvisející záležitost, a to srovnání postupu očkování v Británii a v EU.

Jaký bude mít na ocelářství v Evropě dopad aktuální dohoda mezi Evropou a Čínou? Chystá se nějaká podobná dohoda třeba i s Ruskem nebo Tureckem, což jsou taktéž významní dovozci oceli do Evropy…
Dohoda mezi EU a Čínou se týká investic a přístupu na čínský trh a já nemyslím, že to má pro evropské oceláře nějaký zásadní význam. Na dohodu je lepší se podívat spíše symbolicky, a to není zrovna pěkný pohled. Za situace, kdy nám Čína nadělila covid, co téměř denně čteme o hrůzách, které se tam dějí, uzavíráme s Čínou pod tlakem Německa investiční dohodu, jejíž klíčové části nejsou vůbec vymahatelné, takže de facto spoléháme na čínské čestné slovo. To je špatně, stejně jako to, že EU nepočkala na novou americkou administrativu, s níž mohla postup koordinovat. Dohodu musí ještě schválit Evropský parlament, tak uvidíme.

Co se týče Turecka nebo Ruska, nic podobného se neplánuje. EU by se měla především soustředit na neférové dovozy z obou zemí, což se začíná dít. Důkazem je uvalení předběžného cla na plochou ocel z Turecka a zahájení přezkumu cla uvaleného na stejný produkt z Ruska v roce 2017.

Velkým argumentem evropských ocelářů je to, že v Asii nejsou hutě tak ekologizovány jako zde. Na druhou stranu, ty nové ocelárny, které se v Číně a jinde staví již ekologické asi jsou – moderní, automatizované? Nebo nikoliv?
Více než polovina světové oceli se vyrábí v Číně, takže Čína je v tomto směru klíčová. Pod taktovkou vlády tam dochází k uzavírání starých hutí a výstavbě nových, které jsou modernější a ekologičtější, a mají pomoci k posílení ochrany životního prostředí, které, jak víme, je v Číně ve špatném stavu, od kvality ovzduší po kvalitu vody. Proces transformace je ale během na dlouhou trať, takže nějakou dobu to ještě potrvá.

Co nás ale trápí víc a víc je nedovolená státní podpora, které se ocelářům dostává nejen v Číně, ale také v řadě dalších zemí. Taková podpora může mít podobu daňových úlev, dotací, bezplatných pozemků, ale také kurzové manipulace či zákazu svobodných odborů.

Oceláři potřebují ke své výrobě uhlí. U nás se ale zavírá jedna šachta za druhou. Jak dlouho (pro potřeby transformace) by naši oceláři potřebovali koksovatelné uhlí?
Máte pravdu, že těžba koksovatelného uhlí v Česku již brzy definitivně skončí. Pro nás to není dobrá zpráva, protože v dohledné době uhlí budeme potřebovat, a to minimálně do roku 2030. Pokud nebude domácí uhlí, budeme jej muset dovážet z Polska, ale spíše ze zámoří. Často se říká, že když se uhlí umí zbavit energetický sektor, dokážeme to taky. My ale zatím za uhlí nemáme žádnou náhradu. Rychlost zavedení alternativní technologie výroby oceli, ať už třeba pomocí redukce železné rudy vodíkem či v běžných obloukových pecích, bude záviset na dostupnosti a nákladech.
Stále přísnější, zdá se, jsou plány Bruselu na různá ekologická hlediska… Ve kterém směru je nyní tlak nejintenzivnější? Co nového „vymysleli“?
Obrovské změny přinese Zelená dohoda a nový klimatický cíl schválený členskými státy v prosinci. EU by podle něj měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990. Původní cíl byl přitom 40 %. Naplnění nového ambicióznějšího cíle bude vyžadovat novelizaci celé řady evropských směrnic a nařízení v různých oblastech od EU ETS až po energetickou účinnost. My se bojíme, že sektory spadající pod EU ETS se stanou snadným terčem a ponesou větší břímě než sektory, které tam nespadají, tedy třeba zemědělství, doprava či budovy. Stejné obavy mají třeba teplárníci. Jen pro představu, povolenka je dnes za 40 euro, což je historický rekord, a samozřejmě to má negativní vliv na evropský průmysl a jeho dlouhodobou konkurenceschopnost. Jako příležitost naopak vidíme koncept cirkulární ekonomiky.

Součástí balíku nové legislativy bude i tzv. taxonomie udržitelných investic, což jsou stovky stran těžko pochopitelného textu, který by měl finančním institucím či státům poskytnout návod ohledně toho, jaké investice jsou udržitelné a zaslouží si financování, a jaké nejsou. Vyjednávání o tom stále probíhá, ale požadavky některých neziskovek a členských států jsou zcela mimo realitu. Řešíme i nový BREF pro hutnictví železných kovů a další a další věci, které mohou mít na naše odvětví obrovský dopad.

Které technologie výroby surového železa a oceli jsou již tak daleko, že je lze zavézt, a přitom dodržet ty stále se zpřísňující limity… Co třeba redukce pomocí vodíku? Jak jsou v tomto směru firmy daleko?
Evropská komise skutečně hodně sází na vodík. Redukce železné rudy pomocí vodíku je ale stále ve fázi vývoje a testování, zatím to nikdo nevyzkoušel na takové škále, na které bychom to potřebovali. Nemyslím si, že se během příštích pěti let nějak výrazně posuneme. Vodík je určitě možná cesta vpřed, ale já musím často brzdit úřednické nadšení, protože to má spoustu ale. Potřebujeme dost vodíku. Abychom mohli vodík vyrobit, potřebujeme spoustu elektřiny a vody. Pokud české huti dneska spotřebují kolem 2 TWh elektřiny ročně, s využitím vodíku stoupne to číslo třeba až na 25 TWh. To je třetina dnešní spotřeby Česka. Tu elektřinu bude třeba vyrobit z bezemisních zdrojů. A to se bavíme jenom o ocelářství, ne o cementu, chemii atd.

V každém případě to bude drahé a někdo to musí zaplatit. Pokud to budou evropští zákazníci, pak musí EU zavést nějakou formu uhlíkové daně nebo cla, aby narovnala výrobní náklady hutí v Evropě a hutí mimo Evropu. Asi nemusím říkat, že to bude nebude jednoduché a s nejistým výsledkem.

Celý článek na:
https://konstrukce.cz/zajimavosti-z-oboru/bez-rovnych-podminek-na-globalnim-trhu-nemuze-eu-dekarbonizovat-748

Odpovědět


Re: KRUPP ESSEN! Budete rádi i za kroupy bez hrachu!!

Tom M,2021-10-19 11:08:16

K prvnímu odstavci - ano, největším důvodem emisí C02 je koks, proto Nová Huť plánuje nový provoz s novým 400kV drátem. Takže do Radvanic a Bartovic se nebude tolik prášit a větrem se to nedostane ani do mého města.

Proč bych tedy měl být nahrazení koksu elektřinou?

Ostatní odstavce jsou v podobném duchu - proč by mi měla vadit elektřinou vyrobená ocel (a třetí jaderný zdroj, nebo ZEVO v Karviné) a měl bych bojovat za koksem vyrobenou ocel?

Navíc se bude už v blízké době jednat o koks vyrobený z dovozového uhlí...

Odpovědět


Re: Re: KRUPP ESSEN! Budete rádi i za kroupy bez hrachu!!

Tom M,2021-10-19 11:35:07

Proč bych tedy měl být proti nahrazení koksu elektřinou?

Odpovědět


Re: KRUPP ESSEN! Budete rádi i za kroupy bez hrachu!!

Jiri Coupek,2021-10-19 12:37:51

Tohle mi vždy vykouzlí úsměv, i když je to spíše k pláči.
Emisní povolenky tu jsou od roku 2005, zatím je dostávali společnosti zdarma (cca 16.let), ty ušetřené peníze měli využít k modernizaci. Jaký je výsledek, zisky si vyplatily majitelé, a natahují ruku, aby jim byla modernizace zafinancována již podruhé.

To se nedá nazvat jinak než brekotem. I v Číně pochopily, že pokud chtějí zůstat na trhu (neplatit CO2 cla), tak musí modernizovat. Takže, pak se na ně ty Cla prostě vztahovat nebudou.
Řešení je jediné na úkor zisku modernizovat, ale to se pánům nechce.

Odpovědět


Re: Re: KRUPP ESSEN! Budete rádi i za kroupy bez hrachu!!

Josef Šoltes,2021-10-19 21:27:56

Tak někdo asi ten systém blbě vymyslel, protože mu to právě pokládá ekonomiku. Taky by se mohlo stát, že ty firmy krachnou a nic se tu vyrábět nebude. To je vpravdě velmi ekologické, ovšem ekologii to ve výsledku moc nepomůže.

Odpovědět


Re: Re: Re: KRUPP ESSEN! Budete rádi i za kroupy bez hrachu!!

Jiri Coupek,2021-10-20 07:29:47

Vzhledem k tomu, že je nahradí ty firmy v Číně co místo zisků investovali do ekologizace.
Tak to ekologii pomůže.

Představa, že Čína bude stále neekologická žumpa je mylná.

Odpovědět


Re: Re: Re: KRUPP ESSEN! Budete rádi i za kroupy bez hrachu!!

Tom M,2021-10-20 10:35:40

Takže investice NH Ostrava, která bude dokončena v roce 2025; nebo ukončení investice třineckých železáren, kterou prezentoval podnik 17. října; jsou vlastně nesmyslné?

Pozoruhodné je, že podnikům nyní nechybí ocel, ale polovodiče a výrobky z nich. Tedy výrobky čistého průmyslu, který už nyní pracuje pouze s elektricky řízenými procesy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: KRUPP ESSEN! Budete rádi i za kroupy bez hrachu!!

Jiri Coupek,2021-10-21 22:40:23

Ty investice tu měli být dávno. Většinou ty provozy jako uhelné elektrárny jedou na vylobovanou vyjímku.

Když vám několik závodů na světě postihne katastrofa, tak to zase tak nelogické není. Třeba závod v Japonsku shořel.

Odpovědět

pointa

Kil Zaprt,2021-10-18 08:05:15

Pointa je skôr v zbavení sa závislosti Švédska na dovoze uhlia. A zabalenie nazeleno je dnes nutnosť / marketing / moderné...

Odpovědět

Fosilní

Jiří Hofman,2021-10-17 22:56:47

Fosilní jsou jenom ty dotace, co to sežralo.

Odpovědět

Saskarna

Jiří K.,2021-10-17 21:16:06

Uz me tyhlety kraviny stvou. Dokude nekdo neukaze kompletni studii, ve ktere rozebere ekologickou zatez vyrobeni takovych kravin ve srovnani s fosilnimi palivy, tak at si to strci do zadku.

Do te doby je to totiz jenom placani spise na poli scifi a eko nabozenstvi.

Odpovědět


Re: Saskarna

Pavel Riedl,2021-10-18 08:01:39

Nechci se vás dotknout, ale váš názor je jim naprosto volný. A když už nic, tak se pokusili aspoň o něco. Takže za mě cajk.

Odpovědět


Re: Re: Saskarna

Jan Mrkvicka,2021-10-18 08:09:01

Veľmi tomu nerozumiem. Železo na výrobu oceli vyrobili vo vysokej peci na elektrinu z jadrovej elektrárne?

Odpovědět


Re: Re: Re: Saskarna

Vojtěch Kocián,2021-10-18 09:01:52

V podstatě ano. Švédsko má elektřinu převážně z vodních a jaderných elektráren. Fosilní produkují pod 5 %. Ale náklady na postavení těch elektráren předpokládám nezapočítali.

Odpovědět


Re: Re: Saskarna

Zicho Trenčiansky,2021-10-18 09:23:43

njn, takto nejak funguju zelene mozgy, ktore si myslia ze vyhrali. Ze nieco ako bezfosilne neexistuje, ich netrapi ... mne teda vas arogantny nazor nie je volny, lebo za bezfosilne sa pocita aj palenie dreva vo velkych (byvalych) uholnych elektrarnach! Takze dakujem pekne, skonci to tak, ze volakde sa budu plundrovat lesy alebo pralesy, aby sme mali "bezemisnu" vyrobu.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace