Práce v utajení: Červené krvinky jsou ve skutečnosti agenti imunitního systému  
Červené krvinky klamou tělem. Na první pohled jen tak tupě převážejí kyslík nebo oxid uhličitý. Ve skutečnosti ale jde o agenty imunity, kteří pátrají po cizorodých sekvencích v krvi. Když takových sekvencí s pomocí receptorů TLR9 najdou a navážou větší množství, tak změní tvar. Záhy poté je sežerou makrofágy, které drží hlídky v krvi. To je klíč k anémiím doprovázejícím vážné stavy pacientům.
Agent imunitního systému (vlevo). Kredit: Electron Microscopy Facility at The National Cancer Institute at Frederick / Wikimedia Commons.
Agent imunitního systému (vlevo). Kredit: Electron Microscopy Facility at The National Cancer Institute at Frederick / Wikimedia Commons.

Kdo kdy sledoval roztomilý francouzský seriál „Byl jednou jeden… život“ (Il était une fois… la Vie), který vypráví o lidském těle, jistě si pamatuje na dobromyslné červené krvinky – postaršího profesora Globuse, mladíka Hema a slečnu Globin. Jejich rolí bylo věčně putovat sem a tam cévní soustavou, do úmoru nosit kyslík, případě oxid uhličitý a občas pozorovat udatné zákroky policejních jednotek bílých krvinek.

 

Nilam S Mangalmurti. Kredit: University of Pennsylvania.
Nilam S Mangalmurti. Kredit: University of Pennsylvania.

Podle nového výzkumu Nilam Mangalmurti z americké University of Pennsylvania a jejích kolegů ale červené krvinky klamou tělem. Pod maskou milých nosičů kyslíku se skrývají protřelí agenti imunitního systému, kteří se podílejí na boji s infekcemi. Vědci to tušili od poloviny 20. století. V 90tých letech vyšlo najevo, že červené krvinky mají receptory pro cytokiny, které nesou signál o zánětu. Současně s tím bylo letitou záhadou, proč lidé, které postihne sepse, vážné poranění, infekce parazity, bakteriální infekce či těžká viróza, včetně covidu-19, mívají akutní anémii, tj. náhlý citelný pokles počtu červených krvinek.

 

Mangalmurtiová a spol. zjistili, že červené krvinky fungují jako operativci imunitního systému. Detekují a vychytávají kousky DNA, které se pohybují v krvi při její otravě, tedy během sepse a v podobných situacích. To vede k zánětu a anémii, protože červené krvinky se vlastně obětují. Pokud se na červenou krvinku naváže větší množství záněty vyvolávající DNA, tak se změní její tvar. Brzy poté ji sežere makrofág, tedy bílá krvinka, co likviduje problémy v těle tím, že je pozře.

 

Logo. Kredit: University of Pennsylvania.
Logo. Kredit: University of Pennsylvania.

Badatelé prozkoumali červené krvinky 50 pacientů se sepsí a 100 pacientů s covidem-19. Zjistili, že jejich červené krvinky mají na svém povrchu zvýšené množství toll-like receptorů TLR9. To je významný receptor imunity, který na sebe váže nukleové kyseliny bakterií či virů a spouští signalizaci, která vede k produkci cytokinů a zánětu. Zároveň má i svou temnou stránku, protože se podílí na rozvoji autoimunitních onemocnění.

 

Jak říká Mangalmurtiová, když se u pacienta v kritickém stavu rozvine akutní anémie, což je spíše pravidlem než výjimkou, tak standardně dostane transfuzi. To ale není bez rizika a pacientovy vyhlídky se tím zhoršují. Objev jejich týmu nám teď ale poodhalil mechanismy, které jsou za vznikem anémie. Časem bychom mohli takové anémie řešit bez transfuze, kupříkladu blokováním receptoru TLR9 červených krvinek. Další možné uplatnění se nabízí v diagnostice. Lékaři by mohli pacientovi v těžkém stavu odebrat krev a přečíst sekvence, které nasbíraly jeho červené krvinky. Tak by bylo možné odhalit patogeny, které mají prsty v závažném stavu pacienta.

 

Literatura

Penn Medicine 20. 10. 2021.

Science Translational Medicine online 20. 10. 2021.

Datum: 29.10.2021
Tisk článku

Související články:

Syntetické červené krvinky     Autor: Josef Pazdera (20.12.2009)
Dinosauří krvinky vytaženy z druhohorní fosilie     Autor: Stanislav Mihulka (11.06.2015)
Nové umělé červené krvinky jsou lepší než originál     Autor: Stanislav Mihulka (11.06.2020)



Diskuze:

lék na covid-19

Florian Stanislav,2021-11-02 18:37:34

Diskuze u Pilulka na COVID-19 umutuje virus k smrti je patrně uzavřena.
Klinická studie zkoumala vliv antidepresiva fluvoxamin na covid-19
Počet úmrtí souvisejících s covidem-19 klesl zhruba o 90 %
Potřeba intenzivní lékařské péče se snížila zhruba o 65 %
https://vtm.zive.cz/clanky/lek-proti-depresi-za-stokorunu-snizuje-riziko-tezkeho-prubehu-i-umrti-na-onemocneni-covid-19/sc-870-a-213154/default.aspx
Komentuje imunolog prof. Hel

Odpovědět


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace