„Zlatá rýže“ má výkonnější sestřičku  
Nová geneticky modifikovaná „zlatá rýže“ tvoří, ve srovnání se svojí čtrnáct let starou předchůdkyní, mnohonásobně více žádoucího provitaminu A. Nová rýže by mohla přispět v boji proti slepotě u půl milionu dětí, které ročně přestanou vidět jenom proto, že jejich rodiče nemají na stravu s dostatkem vitaminu A.

Nedlouho poté, co Američané zveřejnili, že  začínají klinické zkoušky s GM bramborami navozujícími u konzumentů odolnost proti hepatitidě B, přichází Evropané s novou „zlatou rýží“. Zatímco u brambor jde o geneticky modifikovanou rostlinu, která má vložený gen pro produkci proteinu, který je antigenem a tím jak prochází stěnou zažívacího traktu,  navodí imunitu obdobně, jakoby jedinec byl očkován, přičemž vytvořené protilátky zajistí, že člověk už hepatitidou nemůže onemocnět, u zmíněné rýže jde o vložené geny zajišťující tvorbu vitaminu.

 
Potrykus, jeden z duchovních otců původní zlaté rýže.

Pojem zlatá rýže se vžil pro rýži, kterou poprvé připravili v roce 1999 švýcarští a němečtí vědci. Již tehdy se jednalo o geneticky modifikovanou plodinu, která byla vytvořena, aby produkovala betakaroten, Z něj vzniká v těle vitamin A, ten působí antioxidačně, chrání tělní buňky, nejvíce sliznice a kůži, kde se podílí na ochraně před UV zářením. Betakaroten je rovněž důležitou látkou v obraně organismu proti nádorům, infekčním chorobám, dně a překyselení organismu. Je nezbytný pro správnou funkci zraku.
Rozdíl mezi zlatou rýží a „zlatou rýží 2“

Vyšší výkonnost nové rýže byla dosažena výměnou genu, který v původní zlaté rýži nepracoval tak, jak je třeba. Původně byl do rýže vložen gen pro tvorbu betakarotenu z narcisu. Zmíněný gen má však svůj protějšek také v kukuřici a vědci zjistili že právě ten dokáže u rýže výrazně zvýšit produkci provitamínu – jeho tvorba vzroste dvacetkrát! Tvrdí to Rachel Drakeová, která  pracuje ve firmě Syngenta Seeds v anglickém Cambridge, a jejíž tým novou  rýži vytvořil. Rýže vznikla na požadavek humanitární organizace Humanitarien Rice Board, která se snaží řešit problémy s nedostatkem potravy v nejchudších částech naší planety.


Problémy projektu

Zvětšit obrázek
Zemědělské výzkumné centrum Syngenta, Jealott"s Hill ve Velké Británii. Jedno z pracovišť, kde vznikala „zlatá rýže 2“. Společnost Syngenta má další výzkumné pobočky ve Švýcarsku (Basel) a v USA (Research Triangle Park, NC).

První zlatou rýži stvořili Ingo Potrykus z Technical University ve švýcarském Zurichu s kolegou  Peterem  Beyerem z německé University of Freiburg.  Výzkum tehdy platila především Rockefellerova nadace, trval deset let a stál miliony dolarů. Kritikové tohoto projektu vystupující od samého počátku proti „zlaté rýži“ argumentovali tím, že hladina provitaminu v této rýži dosahuje jen 1,6 mikrogramů na gram rýže. Použili přitom údaje FAO/WHO (Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství a Světová zdravotnická organizace), které doporučují denní příjem 500-850 mikrogramů vitamínu (500 mikrogramů ženám, 600 mikrogramů mužům, 800 mikrogramů těhotným ženám a 850 mikrogramů kojícím matkám). Doporučená dávka pro pro děti od jednoho do tří let je 400 mikrogramů . Toto množství ochraňuje tělo před klinickými znaky avitaminózy a umožňuje organismu normální růst a vývin. Vyšší příjem vitamínu A je důležitý zvláště pro kojící ženy, protože mateřské mléko je zdrojem vitamínu A pro dítě.


Kritikové konzumace geneticky modifikované zlaté rýže argumentují tím, že její produkce provitaminu A je malá. Mají pravdu, protože pokud by žena zkonsumovala 300 gramů (neuvařené) rýže denně (3 porce po 100 gramech) a neměla jiný možný zdroj vitamínu A, získala by pouze 8 % doporučeného denního příjmu vitamínu A. Pokud by kojila, dosáhla by tato hodnota pouhých 4,7 %. Dvouleté dítě by získalo 10 % doporučeného denního příjmu, pokud by konsumovalo 300 gramů rýže denně. I kdyby vědci dosáhli svého cíle a GE rýže produkovala 2 mikrogramy provitamínu A na gram rýže, spotřeba 300 gramů denně by zajistila příjem pouhých 10 % minimálního denního příjmu vitamínu. 
 

Zvětšit obrázek
I když v odhadech růstu populace mají vědci poněkud nejasno (v grafu jsou tři prognózy), již dnes se odhaduje, že na rýži závisí výživa 3,8 mld lidí. Očekává se, že počet lidí odkázaných na rýži se bude zvyšovat.

V tomto smyslu se i na českých stránkách Greenpeace se doporučují jiné zdroje vitaminu (zapomíná se na to, že postižení většinou nemají prostředky a rýže je jedinou potravinou, která je drží při životě), nicméně se lze dočíst, že  projekt zlatá rýže prakticky nemá smyl. A to proto, že je nereálné aby žena   zkonsumovala 3 750 gramů (3,75 kg)  rýže denně, což je přibližně 9 kg uvařené rýže nebo 6 375 gramů (6,375 kg) denně pokud kojí. Jedině při konsumaci takového kvanta by obdržela postačující množství vitamínu A.  Dvouleté dítě by muselo denně sníst 3 kg zlaté rýže, což je okolo 7 kg uvařené rýže denně, pokud by muselo pokrýt veškerou svojí potřebu vitaminu A...
Nízká produkce provitaminu je pádným argumentem, pokud se nechce přijmout fakt, že i částečné zvýšení přísunu nedostatkového vitaminu má své opodstatnění a je pro ohrožené osoby přínosem.


Argumenty  padly
Zatímco  původní zlatá rýže dokázala vytvořit  jen 1,6 mikrogramu provitaminu A na gram rýže, její nová odrůda ho vytvoří více a taková rýže nyní obsahuje 37 mikrogramů provitaminu.
Zdá se, že žádný argument není pro představitele zelených dostatečně rozumný neboť mluvčí Greenpeace, Christoph Then, se již nechal slyšet, že i nyní projekt zlaté rýže odmítá. Argumentuje tím, že i když rýže nyní obsahuje zdraví prospěšné látky více, stejně se jí při vaření hodně zničí. To je také pravda,  doufejme, že Then nechce lidem z Bangladéše, nebo Barmy vnucovat zvyky Inuitů, kteří, aby pokryli nedostatek vitaminu, konzumují játra a obsah střev za syrova. V teple se tyto produkty rychle kazí. 


Co triumfovalo, že se podařilo zvýšit hladinu provitaminu A
Vědci znovu podrobně prozkoumali původní zlatou rýži, která byla připravena tak, že obsahuje dva geny navíc. Jeden, nazývaný phytoene synthase (tento gen, označovaný jako „psy“ byl vzat z narcisu) a druhý gen (označovaný zkráceně jako „prt“ a který je genem pro  karoten synthetasu 1), si vědci vypůjčili z půdní bakterie Erwinia uredovora.
Zjistili, že enzym tvořený jedním z tímto genů ( psy) byl takzvaným „úzkým hrdlem láhve“. Byl to gen psy, který bránil vyšší výkonnosti rostlin. Vyzkoušeli tedy jeho genového kolegu, jehož si  vypůjčili od  kukuřice. Byla to šťastná volba a vědci získali to, co potřebovali. Měli rostlinu, která produkuje provitamin „jako zběsilá“. Tvůrcem nové zlaté rýže je společnost Syngenta, ta však svoje vlastnictví velkoryse věnovala humanitární organizaci Humanitarian Rice Board.


Proč právě rýže?

Zvětšit obrázek
U zlaté rýže je přítomnost žlutého betakarotenu patrná na první pohled.

Odhady říkají, že v ranném neolitu, což je asi 10000 let před naším letopočtem žilo na zemi jen něco kolem jednoho milionu lidí. Kolem roku 2000 před naším letopočtem jich bylo již pět až deset milionů. V prvním století našeho letopočtu žilo na naší planetě již asi tři sta milionů lidí.V době,kdy Kolumbus objevil Ameriku,tedy roku 1492 dosáhl počet obyvatelstva již pět set milionů lidí. Dále počet lidí stoupl na jednu miliardu na počátku 19.století, dvě miliardy v polovině 20.století. Další nárůst byl již velmi rychlý. V roce 1975 naši planetu obývaly již čtyři miliardy lidí, v roce 1997 pět miliard lidí. V prosinci 1999 bylo ohlášeno, že počet lidí překročil šest miliard. Za nedlouho by nás mělo být kolem 10 miliard. Přitom už dnes na rýži konzumuje 3,8 miliardy lidí, většina jako hlavní potravinu. Pouze 6% produkce rýže se dostává na světový trh. Rýže je hlavní světovou plodinou a sytí nejvíce lidí. Nejvíce jsou na ní odkázáni obyvatelé málo rozvinutých zemí.


Postoj veřejnosti ke zlaté rýži
Mezi odpůrce GMO nepatří jen zastánci hnutí Greenpeace. Víceméně odmítavé stanovisko mají i přestavitelé katolické víry. Konzervativní přístup je patrný i ze závěrů  společného kongresu, pořádaného v loňském roce, a který byl zaměřen na otázky hladovějících a jak by k řešení situace mohly přispět biotechnologie. Na uspořádání zmíněného kongresu v Itálii se spolupodílely - ambasáda USA a Pontifikální akademie s Universitou sv. Řehoře v Římě. Téma zlaté rýže se zde dostalo na přetřes. Zazněla zde sice argumentace, že tato rýže by mohla přispět k tomu,  aby se zastavilo oslepnutí šedesáti dětí každou hodinu, jehož příčinou je nedostatek provitaminu A. Stejně jako argument, že by zlatá rýže mohla přispět ke snížení stávajícího počtu dvou milionů dětí ročně, které v důsledku nedostatku tohoto vitaminu v potravě umírají. Nicméně odmítavý postoj Vatikánu ke genticky modifikovaným organismům nedoznal změny a tak se v závěrečných materiálech místo podpory objevila jen zmínka o tom, že se jedná o záležitost, která je realitě vzdálená mnoho let.
Možná, že se odpor ke zlaté rýži podaří zlomit novou rýží, která svou produkcí provitaminu, která překonává všechna zbožná očekávání nutričních specialistů. Je možné, že nakonec bude jedno jestli Evropa, která nutričními nedostatky netrpí, bude GM rýži akceptovat, nebo ne. Podle nám dostupných údajů  již nejméně dvě země (Indie a Filipíny), daly k pěstování nové zlaté rýže na svém území svůj souhlas.
Hlavní prameny:
Journal reference: Nature Biotechnology (DOI: 10.1038/nbt1082)
Zpráva Světové banky o prognóze vývoje lidstva na Zemi
http://www.greenpeace.cz/

Datum: 03.04.2005 10:20
Tisk článku


Diskuze:

Vitamin A

Kosco,2005-04-08 08:37:10

Nedavno jsem zaslechl ze vitamin A je zejmena pro kuraky pomerne nebezpecna latka coz v asii je problem. Jeste by mne zajímalo kolik stoji pestovani zlate ryze ve skutecnosti .

Odpovědět


cena zlate ryze

xmort,2005-04-10 05:11:07

Nejsem si tak uplne jist jak velka cast cilove populace pro zlatou ryzi si muze dovolit kupovat cigarety. Mluvime zde o lidech, jejichz jedinym jidelnickem po vetsinu jejich zivota je hrstka ryze a neco soli. Zadne kari, zadne maso, zadna zelenina, zadne ovoce. Mozna jednou, dvakrat do mesice trochu jine zeleniny. Jinak ryze, ryze, ryze a zase ryze. Humanitarni projekt zlate ryze pocita s tim, ze farmari, jejichz prijem nepresahuje 10.000 USD rocne, dostanou setbu zlate ryze zdarma. Tudiz pestovani zlate ryze nestoji o nic vic a o nic min nez pestovani jakekoliv jine ryze.
Vlastne jste nakousl jeste jeden zajimavy problem s vyvojem GM plodin pro treti svet- diky tomu, ze derugulacni rizeni je cim dal tim zdlouhavejsi, je velmi tezke prijit s necim skutecne uzitecnym. Odhadujete totiz jaka plodina bude zapotrebi za 10-15 let. Zrejme neudelate chybu s odolnosti k suchu ci zasoleni, ale odolnosti k chorobam mohou byt uz zastarale v dobe pouziti. Stejne tak plodina obohacena nejakym vitaminem, muze byt za 10 let zbytecna, protoze zivotni uroven v zemi vzroste tak, ze je jednodussi a dostupnejsi dodavat vitaminy jinym zpusobem.

Odpovědět

mozno

penicilin,2005-04-07 11:13:55

Ohladom toho DDT uznavam ze mozes mat pravdu nerozumiem sa tomu az v takom rozsahu bol to len priklad ako sa pokrok moze vypomstit (asi nie najlepsi)

Moj nazor na technologiu genoveho inzinierstva je taky ze momentalne nase poznatky nedosahuju az takej urovne aby sme mohli bezpecne vylucit vsetky vedlajsie vplyvy GMO ... a je to len otazka casu kym sa nieco pokazi ... Cela technologia schvalovania je tiez velmi diskutabilna (testovat zhruba rok dva nejaku plodinu ktora vznikla genovim inzinierstvom nieje nic moc) ... Neviem preco do potravin ktore su plne pesticidov a konzervacnych latok natlacime este geny niecoho uplne cudzieho ...

Ohladom krajin 3ho sveta: Mozno ze to pripada trochu naivne mysliet si ze rozny ekologovia nesleduju nazory niekoho kto ich financuje(vedome alebo nevedome) ....
Ale este 100x naivnejsie je mysliet si ze vo svete (v EU) kde sa planuje palit prebitocne obilie... prisli velke nadnarodne spolocnosti a rozhodli zachranit krajiny tretieho sveta ...

Odpovědět


Všechny vedlejší vlivy nebudou vyloučeny nikdy

Pavel,2005-04-07 13:18:25

No, jestli pro používání čehokoliv nového vyžadujete, aby byly s jistotou vyloučeny všechny vedlejší vlivy, pak už asi nikdy nic nového se používat nebude, protože to prostě není možné. Vždycky se dá argumentovat, že ten vedlejší vliv se projeví až za rok, století nebo stovky tisíc let.
A co se týká testování, ono by to důkladné testování potřebovaly spíš ta klasicky šlechtěné rostliny. Protože v GMO rostlině se změní jeden nebo několik málo genů a to známým způsobem, zatimco u těch klasicky šlechtěných rostlin nikdo neví, co se v nich vlastně změnilo. A prosím, nezkoušejte argumentovat, že klasické šlechtění je přirozený proces. Ono se při něm používá třeba ozařování osiva radioaktivním zářením nebo jeho máčení v různých mutagenech, aby se zvýšil počet mutantů a tedy se i zvýšila šance, že vzniknou mutace pro šlechtitele výhodné.

Odpovědět


to penicilin

xmort,2005-04-07 15:27:18

Trochu sme si asi nerozumneli. Je zcela evidentni, ze velke korporace nemaji jakykoliv zajem na tom, vyvijet GM plodiny pro treti svet. Je to prilis drahe a ty penize nikdy nedostanou zpatky. Potreby zemi 3ho sveta jsou zcela jine nez potreby farmaru v US ci evrope. Zemim tretiho sveta mohou pomoci pouze vedci z univerzit ci vedeckych ustavu placeni z verejnych zdroju. podobnym zpusobem jako byla provedena zelena revoluce v 60. letech. Tehdy byly vyvinuty nove odrudy ruznych plodin specificky pro potreby farmaru v tropickych a subtropickych oblastech a ktere zvysily vykonnost jejich zemedeltvi 3 az 5ti nasobne. Dnesni problem spociva v tom, ze vedci v techto institucich maji jiz leta k dispozici desitky ruznych GM plodin od bananu po maniok se zvysenou odolnosti k ruznym patogenum, ale diky celkove hysterii okolo Gm tyto plodiny cekaji radu let v laboratori a nedostanou se ani na pokusna pole. Napriklad u nas v ustavu sme vyvinuli maniok rezistetni k viru, ktery se v poslednich zhruba 15 letech lavinovite siri rovnikovou afrikou a redukuje vynosy az o 90 %. Kdyby byl vyvinut klasicky, meli by ho farmari k dispozici jiz pred tak 3-4 lety. Diky tomu, ze je GM, trvalo napriklad 2 roky ziskat povoleni prevezt par rostlinek z laboratore v USA do laboratore v Keni. Dalsich nekolik mesicu trvalo ziskat povoleni od letecke spolecnosti. Ted se ceka na povoleni vysadit maniok na pokusna pole. Jestli vse pujde dobre, zkousky budou hotovy tak za dalsi 4-5 let. Do te doby, bude pestovani manioku v africe minulosti.

Odpovědět

čísla

mag,2005-04-04 08:50:22

Dobrý den,
nějak pořád nechápu ten výpočet denní dávky: zlatá rýže 1 obsahuje 1,6 mg provitaminu na gram. Při dávce 300 g to tedy znamená 480 mg. Doporučená denní dávka je 500-850 mg, což je méně než dvakrát tolik. V článku ale je, že 300 g rýže obsahuje jen 8 % denní dávky. Znamená to, že se tak velké množství provitaminu zničí vařením?

Odpovědět


provitamín/vitamín

Venca,2005-04-04 18:30:06

Provitamin A je dobrý k tomu, aby člověk měl hezky zbarvenou kůži a bělmo. Vitamin A se z něj udělá pouze těm lidem, kteří mají ve stravě dost tuku, což ti chudáci určitě nejsou. Ale stejně je hezké, že na ně někdo myslí.
Až jim bude chtít opravdu pomoci, zaplatí a dopraví jim mnohem levněji nějaký olej, nebo vitamin A, který v organismu kumuluje a tím pádem se nemusí podávat nijak extra často..

Odpovědět


vit A

jana dvořáková,2005-04-05 08:55:57

Hotovým vitamínem A bych raději nikoho nekrmila. Většinu vitamínů můžeme jíst po kilech, ale zrovna áčkem se lze poměrně snadno předávkovat. Nebezpečné jsou především jednorázové vyšší dávky u těhotných žen, protože retinoáty způsobují zmatek v komunikaci buněk vyvíjejícího se plodu a vznikají tak těžké vrozené vady. Zatímco z karotenu si tělo vyrobí jen tolik vitamínu, kolik potřebuje, s nadbytečným áčkem si neumí pořádně poradit a hromadí ho.

Odpovědět


je tu jeste par problemu

xmort,2005-04-06 08:25:05

Krome absolutniho mnozstvi provitaminu, respektive vitaminu je dulezita jeste jedna velicina, a to je biologicka dostupnost/vstrebatelnost. Dostupnost provitaminu z endospermu ryze neni znama. Dalsi neznamou jsou ucinky malych davek vitaminu na organismus dlouhodobe deprivovany jeho nedostatkem. Doporucene denni davky FAO, ze kterych vychazeji Greenpeace jsou stanoveny na zaklade odhadu odborniku ze zemi, kde avitaminoza neni masovy problem. Navic se casto meni. Je docela dobre mozne ze pouhych 10 % doporucene denni davky muze ochranit pred slepotou 80% populace. Bohuzel projekt zlate ryze se dostal do slepe ulicky prave proto, ze GP a spol uspesne blokovali povoleni k polnim pokusum, takze nebylo po zhruba 5 let k dispozici dost ryze na to, aby se nejaky takovy pokus provedl.
Zlata ryze ma vsak jeste jeden malo diskutovany hacek, ktery je mozna pro vetsinu evropanu nepochopitelny. Tim problemem je barva. On ten nedostatek karotenu v ryzi neni az zas tak nahodny - ryze byle po tisicileti slechtena k tomu, aby byla bila, protoze se to lidem v indii vice libi. Proto taky v ocistene ryzi zadny neni, i kdyz jinak je v ryzi (v zelenych castech, ve slupkach) karotenu dost. Vetsina mych indickych kolegu se shodne na tom, ze zluta ryze je odporna a ze by ji dobrovolne nejedli. To, ze si ji obcas obarvi korenim po uvareni je jina vec, pred uvarenim musi byt ryze bila a basta. A presvedcovat miliony negramotnych chudaku, ze zluta ryze je pro ne dobra, zatimco bohati, kteri dostanou dost vitaminu z jinych potravin si pochutnavaji na bile ryzi, to je tak trochu koledovani si o maler.
No konecne zkuste presvedcit par Cechu, ze maji pit modre pivo.

Odpovědět


Problémem zlaté rýže

Dwarf,2005-04-06 13:28:28

je zase jen lidská hloupost a zažité stereotypy. Jestli je pro Inda žlutá rýže odporná (pokud si ji neožlutí nějakým kari) a raději než odpornou žlutou rýží krmit své děti, je nechá umřít hladem případně oslepnout, je na jeho zvážení. Domnívám se že se zlatá rýže spíše stane vítaným zpestřením supermarketů vyspělých zemí, namísto řešení katastrofálních avitaminóz zemí třetího světa. Apropó kdy už bude konečně k dostání v Aholdu? :o)

Odpovědět


zlata ryze v evrope

xmort,2005-04-06 16:11:46

nedostatek vitaminu A v evrope neni problem a ryze u nas neni zakladni potravinou, takze prijem vitaminu z ryze nikdy nebude hrat podstatnou roli. navic projekt pocita s tim, ze ryze bude nabidnuta k pestovani drobnym asijskym zemedelcum zdarma. Tudiz, nebude za ni stat zadna firma, ktera by investovala tezke miliony na jeji uvedeni na evropsky trh. Tudiz nepredpokladejte, ze se u nas nekdy zlata ryze objevi v regalech obchodu. V evrope se navic prodejnost jakychkoli GM plodin pro primou lidskou spotrebu blizi nule. Vidite kolik problemu dokazi zpusobit kukurice se sojou prestoze se jedna predevsim o odrudy urcene jako krmivo pro dobytek nebo pro technicke vyuziti. Kupodivu sem jeste nevidel chlapiky z Greenpeace prostestovat proti GM-bavlne a vyrobkum z ni, ale pocitam, ze se brzy dockame i toho.

Odpovědět


Vyspělé země

Dwarf,2005-04-08 08:32:04

jsou samozřejmě USA a Japonsko. Kdybych byl býval myslel EU, tak bych napsal zaostávající země! A ta poslední věta byla ironická narážka, protože se něco takového jako zlatá rýže na pultě se skutečně nedá u nás v brzké době očekávat!

Odpovědět


jen pro zajimavost k bavlne

xmort,2005-04-10 05:16:57

Jeste sem si vzopmnel na jednu perlicku - vite ze v papiru ktery je pouzit pro euro-bankovky je znacne mnozstvi GM-bavlny? Dle nekterych zdroju je ji tam dost na to, aby byly bankovky znacene jako GM vyrobek.

Odpovědět


PSSSST!!!

Dwarf,2005-04-10 20:05:48

Nebo nám ještě zakážou papírové eurobankovky!

Odpovědět


to Dwarf

penicilin,2005-04-17 15:55:57

Uplne najradsej mam taketo nazory ano vsetci ekologovia su zly a chcu vas obmedzovat v zivote ... Ale mi chytri ludia ktory vieme ako to na svete chodi bude nastastie kupovat kvalitne Americke potraviny, a bude posielat svoje peniaze za ocean vsak naco by sme kupovali domace zdrave potraviny s ktorych zaplatime vlastnych ludi ... este ze sme taky chytri mas pravdu...

Odpovědět


to penicilin

Dwarf,2005-04-18 08:17:13

Ekologové nejsou zlí, jsou to vědci zabývající se ekologií. Ekologie jako obor také není zlá. Zlo je především lidská hloupost.
Bohužel jako ekology označují novináři (kteří o věci naprosto nemají ani páru) některé jedince, kteří jsou vybaveni znalostí několika naučených frází, dostatečným sebevědomím a hypertrofovaným mesiášským komplexem. O jednoduchosti některých svědčí například i to, že nejsou vybaveni ani znalostí slovenského pravopisu.

Odpovědět


Grr...

Špajda,2006-04-23 15:26:16

Před chvílí jsem chtěl přidat komentář... Napsalo to nějakou chybu a smazal se celý! Tak už jenom stručně: Naprosto souhlasím s Xmortem. Všimli jste si, čím argumentují GP? Pokud už nemají co jiného dodat, tak nepřirozeností... Já osobně si neuvědomuju, že bych za posledních 5 let udělal něco, bez využití "nepřirozených technologií".

Odpovědět

potrykus

jarda petr,2005-04-04 06:50:13

Málo se v souvislosti se "zlatou rýží" hovoří o honu, který uspořádali odpůrci GMO na švýcarského biologa Potrykuse. Ten byl vyhlášen za "veřejného nepřítele" a následně vystaven takovému tlaku a veřejnému osočování, že to odnesl na zdraví - skončil pokud vím s infarktem. To jen pro dokreslení toho, jak humánní jsou někteří obhájci "vyšších pravda a ideálů".

Odpovědět


Skoda,

veil,2005-04-04 11:32:26

ze ho neporazilo uplne. Svinske korporcie vyzieraju rodicov tych deti, ktore potom nemaju co jest a este im celkom drzo budu za tazke prachy od tamojsich vlad nanucovat takyto hnus. Ak je toto vedecky pristup, tak nech skapu vsetci.

Odpovědět


reakcia

ganesh,2005-04-04 14:55:40

takto podobne vyzeraju vyhlasenia ekoteroristov ,ktori sa v nazoroch na zapadnu spolocnost a sposob riesenia jej problemov malo lisia od kolegov z talibanu a al-kaidy ktori by tiez radi vratili ludi do stredoveku .

Odpovědět

Neverte tomu

penicilin,2005-04-03 19:51:56

Jiri - vies kolko by bolo treba ziest zlatej rize aby dala dostatok vitaminu A ... niekolko kíl denne (bohuzial neviem presne kolko) tak sa nenachaj oklamat kampanou nadnarodnych korporacii ako Monsanto atd... ktorim ide len o zisk ...
Oni vam predaju zdravotne nie nezavadne potraviny vi im zaplatite a este budete presviedcat ludi o tom aky su vsetci ekologovia zly ... hmh medialna kampa sa podarila ;-)

Odpovědět


???

Jiri,2005-04-03 19:57:41

Ty jsi zrejme ten clanek vubec necetl, ze?

Odpovědět


to penicilin

ganesh,2005-04-03 21:41:36

Nikto nehovori ze ekologovia su zli ..hovori sa ze najvacsim zlom je ludska hlupost ..a tou vo velkom oplyvaju niektori takzvani ekologicki aktivisti , ktori za kazdym novym objavom v niektorom vybranom vedeckom odvetvi /pr.GMO ale aj jadrova energetika a i./ vidia spiknutia nadnarodnych korporacii . tento druh ludi by sa mal prestat ohanat naucenymi frazami a trochu prehodnotit svoje mesiasske komplexy.
...a co sa tyka tych medialnych kampani , tak este som nepocul aby nejaka seriozna vedecka institucia sypala kukuricu pred urad vlady ako to robi cesky greenpeace.

Odpovědět


to jiho

penicilin,2005-04-04 15:33:54

Ohladom tej medialnej kampane a tom ze greenpeace sype pred urad vlady kukuricu ....
Nadnarodne spolocnosti robia svoju kampan inak maju platenych vedcov ktory za vyborny obnos presviedcaju obyvatelov o tom ake je co zdrave (Robi sa to aj v ostatnych odvetiach: esso,shell - globalne oteplovanie....)
Ohladom brzdenia pokroku pozrime sa na priklad DDT ktory bol tiez kedysi skvely a co dnes ?? Je ale pekne ze novu zlatu ryzu otestujeme na tych najchudobnejsich ...
pritom keby bola vola SKUTOCNE riesit problem tak by sa za par tyzdnov vyriesil...
Vedci a hlavne veduci tychto GMO spolocnosti ziju na ukor tych najchudobnejsich (tak ako aj my) keby chcely nakrmit ludi tak by poskytli zadarmo svoje osiva a patenty (aspon v niektorych castiach sveta) nech mi vedec soferujuci na mercedese netvrdi ako lutuje hladujuce deti a chce im pomoct ....

Odpovědět


medialni masaz

xmort,2005-04-06 16:37:17

neda mi to abych na vas prispevek nereagoval. Mate nejaky dukaz pro vase tvrzeni, ze vedci podporujici GM potraviny jsou vesmes placeni nadnarodnimi spolecnostmi? A ze se vozi v mercedesech? Kolik takovych vedcu znate prosim? Ja bych vam ze sveho okoli mohl uvest mnoho prikladu vedcu chodicich do prace pesky, na kole nebo v otlucenych starych kraksnach, kteri travi skoro zadarmo v laboratori pres 12 hodin denne jen a jen proto, aby tem hladovym detem trochu pomohli. To ale nikdo nevidi, to neni medialne zajimave.
Pro vasi informaci - zlata ryze byla vyvinuta s pomoci vselijakych patentovanych technologii. Pravnici napocitali celkem 72 patentu patricich ruznym spolecnostem, zejmena Monsantu a Syngente. Vsechny firmy zadarmo poskytly tyto patenty pro humanitarni ucely ve tretim svete.
Jak si vase SKUTECNE reseni problemu ve tretim svete predstavujete? Chcete vyvazet zemedelske prebytky z USA a Evropy do Asie a Afriky? Jak dlouho bude takove reseni fungovat? Premyslel jste nekdy o tom, ze toto reseni velmi pravdepodobne zlikviduje samostatne zemedelce z techto zemi a nazene je do chudinskych slumu?
A k tomu DDT - v mnoha castech sveta je DDT stale jedinym ucinnym prostredkem boje proti malarii.
hezky den

Odpovědět


bohuzial

penicilin,2005-04-06 18:32:12

Mozno ze som cast krivdy z majitelov alebo riaditelov firiem preniesol na vedcov, ktory su bohuzial urcite tiez vykoristovany nadnarodnymi spolocnostiami ... Netvrdim (a ako to tak vyzeralo tak sa ospravedlnujem) ze vedci su zdrojom vsetkych problemov tykajucich sa GMO ... skutocny problem je vedenie GMO nadnarodnych firiem ktore je ochotne profitovat na kazdom a za hociaku cenu (aj na vlastnych zamestnancoch) cely tento dojem akoze zachranuju krajiny 3ho sveta je len fraska ktorou sa snazia ovplyvnit ludi .... jeden clanok o tom ako dobrodin Monsanto pomaho svetu: http://www.zvedavec.org/clanky_1069.htm?&sort=datum&rok=2005
Treba si uvedomit ze tieto spolocnosti by sa bez hienizmu nikdy nedostali tam kde sa dostali a teraz s tym urcite neskoncia ...

Riesenie problemov 3ho sveta by malo zacat od ineho konca mozno vyucenim ludi ako pestovat dodat im zakladne suroviny a par dalsich veci ktore by sme znizenim rozpoctu na armadu mohli kludne zabezpecit ... Ale nie formou Svetovej Banky ked si krajiny pozicku nebudu schopne nikdy splatit (za 10 rokov sa na urokoch az zdojnasobuje atd)

Odpovědět


to xmort:

penicilin,2005-04-06 18:36:03

Tu mas jeden uryvok z internetu ked obhajujes tak DDT
DDT – smutný príklad
Dichlorodifenyltrichloroetán
– známy ako DDT, bol prvým významným umelým pesticídom. V dobe je ho objavu v roku 1939 bol považovaný
za syntetický zázrak. Používal sa v poľnohospodárstve, na dezinfekciu, ale aj v obytných oblastiach proti
moskytom. Na problémy, ktoré DDT spôsobuje neupozornil štát. V roku 1962 vyšla kniha Tichá jar, ktorú napísala
Rachel Carsonová. Autorka v nej upozornila na nežiaduce účinky DDT a ďalších nebezpečných chemikálií na životné
pros tredie (napr. na vymieranie rýb a vtákov). Aj napriek tomu, že sa podarilo zhromaždiť dosť dôkazov,
že DDT je jed, trvalo ďalších 10 rokov, kým bol tento pesticíd v USA zakázaný. Tých desať rokov zdržovania
zákazu DDT majú na svedomí jeho bohatí výrobcovia a ich silný vplyv na politikov.

Odpovědět


je to sice od tematu, ale

xmort,2005-04-07 02:22:06

Prave DDT je dobrym prikladem toho, jak medialni masaze dokazi zabijet. Jeste nedavno jsem v podstate veril tomu co pisete vy a co nam tvrdi pani Carsonova. Pak jsem z pracovnich duvodu byl nucen vyhledat nejakou starsi literaturu na toto tema a nestacil sem se divit.
Je sice nepopiratelny fakt, ze DDT je velmi stabilni, diky cemuz ma tendenci se akumulovat v tukovych tkanich zejmena tech organismu, kteri jsou na vrcholu potravni pyramidy. A, ze ma ve vysokych koncentracich negativni ucinek na pevnost skorapek dravych ptaku. Nicmene DDT bylo zakazano hlavne pro svoji udajnou toxicitu a karcinogenitu. Pro tyto ucinky vsak neexistuje jediny dukaz- pres masivni pouzivani v 40-60 letech neni znam jediny pripad otravy, vyskyt rakoviny jater rovnez nijak nekoreluje s pouzitm DDT. Jediny experiment z roku 1969 ktery ukazoval na karcinogenni ucinek DDT na mysich byl pro podezrele vysoke hodnoty vyskytu karcinomu jater u kontrolni skupiny mysi opakovan v 70 letech, pricemz se zjistilo ze mysi byly krmeny plesnivymi peletami s vysokym obsahem "prirodnich" aflatoxinu.
V tropickych oblastech afriky a asie je malarie zabijakem cislo jedna, a to i pres soucasnou epidemiii AIDS. V dobach kdy bylo DDT povoleno, klesl vyskyt malarie temer na nulu. Tam, kde podlehli medialni masazi a DDT zakazali jdou opet obeti do deseti az statisicu. DDT je pokud vim stale pouzivano v JAR a Ugande a zrejme i v dalsich statech. Takze co zabiji vic- DDT(+) nebo DDT(-)?
Moje pointa je, ze nic neni az tak jednoduche. Prijde mi, ze existuji rozumne duvody nepouzivat stovky tun v zemedelstvi (skorapky dravcu), ale zrovna tak existuji rozumne duvody pouzivat DDT v gramovych ci kilogramovych mnozstvich pro desinfecki domu ci blizkeho okololi vesnic v malarickych oblastech.

Odpovědět


kde je ten rozdil

xmort,2005-04-07 03:21:35

Je to na delsi diskusi, ale zkusim to napsat strucne- transgenni plodiny nejsou jenom Monsanto s jejich RR a Bt kukurici a sojou. Na svete pracuji tisice vedcu placenych predevsim z verejnych zdroju na zdokonalovani nejruznejsich plodin od soji po maniok. Bohuzel diky usilovne snaze panu z monsanta, kteri kruku v ruce s environmentalisty delaji z GM plodin politikum, jsou naklady na polni pokusy GM odrud 10 az 100 krat vyssi nez na stejnou plodinu s obdobnou vlastnosti ziskanou tradicne. Tudiz je velmi nepravdepodobne, ze se v blizke budoucnosti dockame nejake GM plodiny dotazene do konce nejakym nezavislym vyzkumnym ustavem. Vyjimkou je snad jen virus-rezistetni papaja na Havaji poskytnuta farmarum zdarma. Monsantu to celkem vyhovuje - mensi spolecnosti zabyvajici se GM plodinami zkrachovaly nebo je Monsanto koupilo protoze si nemohly dovolit zainvestovat dalsi desitky milionu dolaru do deregulacniho rizeni. Pro bezpecnost plodiny, jeji chutnost stejne tak jako pro farmare nebo spotrebitele je celkem jedno jakym procesem byla plodina pripravena, rozhodujici je jeji slozeni a jeji potencialni interakce s okolim (plevelnatost a pod). Mnoho "prilis" jedovatych plodin bylo pripraveno i s pomoci bezneho krizeni, ale nikdy to nebyl zadny problem, protoze ze na to behem schvalovani vzdycky prijde. Schvalovani GM plodin je 10-100 narocnejsi. Proc?

GM plodiny jsou vsak darem nebes pro pravniky. Klicka spociva v tom, ze zatimco rostliny jako takove nelze ve vetsine zemi patentovat, geny se patentovat vetsinou nechaji. Diky tomu, ze do GM plodiny vkladate nejaky znamy gen (ktery si nechate opatentovat), muzete chtit od farmare kazdy rok nejaky obolus za pouziti patentovaneho genu. A penizky se sypou dokud patent nevyprsi. Coz zase nemusi tak dlouho trvat, patenty jsou na 20 let a vzhledem k tomu jak dlouho trva vyvoj GM plodin, da se cekat, ze si budete tak 10 let uzivat. Vasi sanci je, ze mezitim uvedeny gen "zastara" - tj. vytvori se rezistentni plevele nebo hmyz. Takze mate sanci prijit s novou verzi a tak stale dokola. Toto je podstata celeho toho boje o GM. Nikoliv strach o zivotni prostredi nebo o potravinove alergie. To jsou jen metody jak naverbovat pesaky do spravdliveho boje s korporacemi. Vetsine obyvatelstva USA nebo Evropy muze byt uplne jedno jak to nakonec dopadne, jestli tu GM plodiny zustanou nebo ne, pripadne jak dlouho bude trvat nez se situace uklidni. Kdo na tom ale urcite trati uz dnes, jsou ti chudaci ve 3tim svete, kteri jen bezmocne koukaji jak jim plisen zere bananovou plantaz nebo virus zabiji hektary maniokovych plantazi. Preju hezky den

Odpovědět

Nevím proč

Grínpíč,2005-04-03 19:11:08

nutit chudinky nalé děti v Bangladeši, které z toho ještě nemají rozum, aby jedly nějaké geneticky przněné sajrajty.

Odpovědět


Pravda,

Jiri,2005-04-03 19:59:00

je lepsi jim vubec nedat sanci.

Odpovědět


!

xxx,2005-04-04 10:38:01

Svět je beztak přelidněněj...

Odpovědět

No jo...

Jiri,2005-04-03 13:24:09

No jo, zase jsou proti organizace potlacujici prirozene potreby lidi, aby z toho mely samy prospech. Stara pisnicka.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce







Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz