Věda je v dnešní zběsilé době oázou věrohodnosti. Stejně se ale stává, že se objeví výzkum, kterému se zdráháte uvěřit, kontrolujete, jestli nebyl publikován 1. dubna a někdy i pochybujete o příčetnosti autorů. V tomhle případě ale vezměte jed na to, že je to myšleno vážně (i když s tou příčetností těžko říct).
Andrew Adamatzky z britské University of the West of England, který šéfuje laboratoři s příznačným názvem Unconventional Computing Laboratory, studoval elektrickou aktivitu ve tkáních hub, která připomíná projevy nervové soustavy živočichů. Podle jeho slov se mu podařilo identifikovat struktury, které se až poněkud znepokojivým způsobem podobají aktivitě nervů při lidské řeči.
Elektrická aktivita u hub je známá už dlouho a podíl na tom má i Adamatzky, který se kromě celulárních automatů nebo kolektivní inteligence a robotiky věnuje i fascinující stavbě počítačů z hlenek (anglicky roztomile physarum computing). Teď se mu povedlo odhalit cca 50 sestav elektrických signálů, které označuje jako „slova“. Díky tomu můžeme, dle Adamatzkyho, získat nový pohled na signalizaci a komunikaci u hub.
Soustředil se na elektrickou aktivitu u čtyř druhů hub – stopkovýtrusného hlívovníku Omphalotus nidiformis, penízovky sametonohé (Flammulina velutipes), klanolístky obecné (Schizophyllum commune) a vřeckovýtrusné housenice červené (Cordyceps militaris). Elektrickou aktivitu těchto hub sledoval pomocí mikroelektrod.
Nejvíce složité „věty“ zaznamenal u klanolístky. Průměrná délka „vět“ byla 5,97 „slov“, což není tak vzdálené od Angličtiny (4,8 slov). V rozhovoru pro Guardian Adamatzky zdůrazňuje, že neví o přímé souvislosti mezi lidskou řečí a komunikací hub. Jen narazil na zajímavý fenomén, který hodlá dál studovat. Na druhou stranu, není tajemstvím, že houby jsou blízce příbuzné živočichům, takže kdoví, co vše mohou jejich elektrické impulzy znamenat.
Dan Bebber z britské University of Exeter komentuje Adamatzkyho výzkum jako zajímavý, ale srovnávání elektrické aktivit hub s lidskou řečí považuje za „overenthusiastic“. Jak Bebber trefně poznamenává, ještě bude nutné celou věc velmi důkladně prozkoumat, než Google Translate zavede překlad z řeči hub.
Video: Andrew Adamatzky in conversation with Merlin Sheldrake - The Understory of the Understory
Literatura
Hlenky si pamatují
Autor: Jaroslav Petr (06.02.2008)
Hlenky a jejich důmyslná strategie přežití
Autor: Dagmar Gregorová (12.07.2010)
Hlenky sahají po rostlinných sedativech
Autor: Dagmar Gregorová (17.06.2011)
Hlenky řeší Problém obchodního cestujícího neobyčejným způsobem
Autor: Stanislav Mihulka (27.12.2018)
Muskův Neuralink pomocí implantátu připojil opičí mozek k počítači
Autor: Stanislav Mihulka (18.07.2019)
Elektronická hlenka našla řešení „obchodního cestujícího“ v rozumném čase
Autor: Stanislav Mihulka (12.12.2020)
Diskuze:
Houby
Vojtěch Běhunčík,2022-04-10 13:06:19
nejsou rostliny. Jsou řazeny mezi živočichy - jako samostatná říše živých organismů: Fungi.
Vzhledem k tomu, že jejich základním orgánem je vlákno / podhoubí, které existuje v symbióze se stromy a rozkládá se pod zemí v neobyčejné rozloze, lze komunikaci důvodně předpokládat.
Armillaria ostoyae v Oregonu je nejstarší a nejrozsáhlejší organismus na Zemi s podhoubím na rozloze 9 km2 a odhadovaným stářím 8 600 let.
https://en.wikipedia.org/wiki/Armillaria_ostoyae
To že
Mojmir Kosco,2022-04-10 09:03:43
Rostliny komunikují je známo dlouho.Otazkou je zda vědomě nebo podvědomě obojí v uvozovkách.Taky je otázkou co je považováno za komunikaci?
Tom Krupa,2022-04-10 00:09:12
O nějaké formě komunikace rostlin teda spíše stromů jsem přesvědčený. Když pozoruji na zahradě jak rostou vedle sebe a vzájemně se vyhýbají přestože nemají oči. Roste mi na zahradě borovice a nedaleko je el. vedení, taky se od něho ohýbá na opačnou stranu. Říkal jsem si, že musí nějak sledovat okolí, případně komunikovat protože si to jinak nedovedu vysvětlit.
Hypotéza jen tak od boku
Zdeněk Kratochvíl,2022-04-09 19:36:48
Nemusí jít až o kdovíjakou podobnost. Možná stačí, že komunikační kód musí být nějak strukturován. Jeho struktura může být zčásti daná biologickým základem. Ale třeba taky né, těžko říct.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
