Pentagon dal zelenou stavbě mobilního jaderného mikroreaktoru  
Americké ministerstvo obrany spustilo přípravy ke stavbě prvního amerického jaderného reaktoru IV. generace. Půjde o mobilní mikroreaktor projektu Pele, na němž pracuje Strategic Capabilities Office. Mikroreaktor o výkonu 1-5 MW by se měl vejít do nákladního automobilu a při jeho konstrukci bude zásadní důraz na bezpečnost i při těch nejhorších scénářích.
Mobilní mikroreator. Kredit: INL.
Mobilní mikroreator. Kredit: INL.

Mikroreaktory přicházejí. A jak to často bývá, v čele jsou vojenští vývojáři. Americký Pentagon nedávno oznámil, že dává zelenou stavbě a provozu průlomového mobilního jaderného mikroreaktoru, který je vyvíjený v rámci projektu Pele. Na tomto projektu pracuje agentura Strategic Capabilities Office.

 

Cílem projektu Pele je postavit první provozuschopný jaderný reaktor IV. generace ve Spojených státech. Američané tím chtějí odpovědět na loňský čínský úspěch na tomto poli. Mobilní mikroreaktor vybudují v laboratořích Idaho National Laboratory (INL). Podle tiskové zprávy by měl dodávat 1 až 5 MW, po dobu minimálně 3 let.

 

Logo. Kredit: INL.
Logo. Kredit: INL.

Veškeré aktivity Pentagonu spotřebují asi 30 TW elektřiny ročně a více než 38 milionů litrů paliva denně. Co je ještě horší, pokud nedojde k zásadním změnám technologií, budou uvedená množství i nadále růst. Důvod je předpokládaná elektrifikace flotily netaktických vozidel amerických ozbrojených sil a zavádění energeticky náročných prostředků. Nenasytné energetické požadavky Pentagonu by mohly pomoci hasit bezpečné, malé a mobilní jaderné reaktory, které by obstály i při misích v náročném prostředí.

 

Mobilní mikroreaktory by rovněž měly jezdit vlakem a létat. Kredit: US Government Accountability Office.
Mobilní mikroreaktory by rovněž měly jezdit vlakem a létat. Kredit: US Government Accountability Office.

Podle amerického ministerstva energetiky, které se na tomto úsilí rovněž podílí, bude zmíněný mikroreaktor natolik malý, aby se vešel do nákladního automobilu. Strategic Capabilities Office zřejmě ještě stále vybírá vhodný design mikroreaktoru, z nabídek společností BWXT Advanced Technologies, LLC a X-energy, LLC. Vítěze by měli oznámit letos, ještě během jara.

 

Jak uvádí programový manažer projektu Pele Jeff Waksman, v projektu kladou zásadní důraz na bezpečnost. Koneckonců, primárně vojenský mikroreaktor nejspíš nebude mít vždy ustláno na růžích. Waksman je přesvědčen, že už mají k dispozici technologie, které zajistí konstrukci vysoce bezpečného reaktoru. Mělo by vzniknout zařízení, které i v těch nejhorších scénářích způsobí jen velmi malé radiologické škody. Riziko jaderných reaktorů asi nikdy nebude úplně nulové, ale doba pokročila a bezpečnost je pro jaderné inženýry už dlouho naprostou prioritou.

 

Video: HDIAC Webinar - Small Nuclear Reactors – Project Pele

 

Literatura

Breaking Defence 13. 4. 2022.

Datum: 24.04.2022
Tisk článku

Související články:

Americká armáda vyvíjí mobilní reaktory pro elektřinu do válečných zón     Autor: Stanislav Mihulka (22.09.2018)
Mobilní jaderné mikroreaktory Radiant nahradí dieselové generátory     Autor: Stanislav Mihulka (18.10.2021)
Eielsonova letecká základna dostane jaderný mikroreaktor     Autor: Stanislav Mihulka (24.10.2021)



Diskuze:

Zdroj pro letadla?

Aleš Procháska,2022-04-26 15:15:41

Jestli na to budou moct létat létadla, pak to řeší hodně velký segment vojenských aplikací.

Odpovědět


Re: Zdroj pro letadla?

Tomáš Černák,2022-04-26 18:03:27

Nebudou.

Projektovaná hustota výkonu je cca 1/30 toho, co dosahují turbopropy už 70 let. Letadlo by se s tím nejspíše ani nevzneslo.

Odpovědět


Re: Re: Zdroj pro letadla?

Aleš Procháska,2022-04-27 21:55:24

Hustota výkonu je malá, ale přijde mi, že to není úplně nemožné. Když vezmu vrtulové letadlo, kde se jakž takž dá počítat s výkonem motoru, třeba Tu-95, tak vychází potřebný výkon 250 kW na tunu letadla, což sice pořád není dost, ale už se to blíží hranici, kdy by reaktor unesl aspoň sám sebe. K tomu reaktoru je samozřejmě ještě daleko a k letadlu ještě dál, ale už to aspoň není úplně nemyslitelné jako bývaly takové úvahy v padesátých letech.

Odpovědět


Re: Re: Re: Zdroj pro letadla?

Tomáš Černák,2022-04-28 16:26:11

No to se neblíží. Je to na čtvrt cesty. Projekce je takřka 50 tun reaktor a dává 5 MWe. Nestačilo by to ani na vzlet, natož nabrání nějaké rozumné rychlosti a výšky. U toho letadla to totiž počítáš špatně, ty musíš počítat jen hmotnost paliva. Elektromotory budou totiž vážit to samé, co váží turbopropy (ve skutečnosti více), takže tam nešetříš a letadlo samotné taky neušetříš. Ten reaktor je tak ve skutečnosti roven jen tomu petroleji co je na palubě. A to je nějakých 87 tun při výkonu motorů na hřídeli 45MW. To znamená nějakých 500 kW na tunu paliva.

Odpovědět

To se jako cíl utajit nedá.

Jiří Pospíšil,2022-04-26 04:20:49

Bude to vydávat do bezprostředního okolí minimálně dvakrát větší tepelný výkon, než bude výkon elektrický.
Lahůdka pro odhalení a navedení něčeho ničivého.

Já bych byl pro mírové využití. Nebylo by to třeba utajovat a taky by na to nic nelétalo, zejména ne se stále se zdokonalujícími a stále rychlejšími raketami. Dneska těm potvorám stačí teplo z transformátorů.

Odpovědět

už 60 let

Pavel K2,2022-04-25 21:44:19

Něco takového měli už před 60 lety:
https://cs.wikipedia.org/wiki/SL-1
"Shodou okolností" taky v Idaho a tehdy si to zvládli "odbouchnout" jen tak, bez účasti nepřítele. Tak počítám, že to hodlají používat jen při misích na nepřátelském území - tam to rozhodně dává smysl.

Odpovědět

Jak se to používá?

Zdenek Urban,2022-04-25 17:54:35

Nejsem odborník: reaktor udělá teplo, ale jak se z toho hicu udělá elektrika a jak se to uchladí?
Jako že turbína je ve stejném kontajneru?
Nebo připojí požární hadicí další kontajner?
A chladící věž přivezou nafukovací?
:-)

Odpovědět


Re: Jak se to používá?

Tomáš Černák,2022-04-25 19:28:03

Tenhle obrázek dost napoví
https://inl-gov.imgix.net/2021/04/Microreactor-Labels-Logo.jpg

Odpovědět


Re: Re: Jak se to používá?

Zdenek Urban,2022-04-25 19:32:12

Díky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Jak se to používá?

Vojta Ondříček,2022-04-28 18:28:43

No ... na té skice není kondenzátor páry, je tam jen výstup tepla ...

Odpovědět

Jednotky...

Karel Rys,2022-04-25 17:34:54

"Veškeré aktivity Pentagonu spotřebují asi 30 TW elektřiny ročně" - Ty TW tam asi nejsou moc správně...

Odpovědět


Re: Jednotky...

Zdenek Svindrych,2022-04-27 11:44:08

Klasika. TW jsou výkon (příkon), takže je jedno, jestli je to 30 TW za sekundu nebo 30 TW za rok; furt je to 30 TW. A to číslo je samozřejmě nesmysl. Nevím, kolik je to v přepočtu na stadiony nebo Fabie, ale pro představu je to cca 15000 Temelínů.
Původní autor měl zřejmě namysli TWh, tedy jednotku energie. A 30 TWh za rok jsou krásné dva Temelíny.
Ale koho dneska zajímají jednotky, že...

Odpovědět

Jozef Vyskocil,2022-04-25 12:37:55

Dá sa zvýšená radioaktivita takejto veci poznať z obežnej dráhy, alebo z hlavice riadenej strely?

Odpovědět

Prečo turbíny, veď idě iba o embargá?

Josef Hrncirik,2022-04-25 08:58:51

Odpovědět

Hovorí sa,

Vladimír Bzdušek,2022-04-24 22:43:31

že kde sa končí ľudská blbosť, tam začína vojenské umenie. Teda, keby som bol vojak, tak toto by som chcel u protivníka trafiť.

Odpovědět


Re: Hovorí sa,

Jan Rychtář,2022-04-25 08:02:48

A kde jsou hranice geniality diskutujících?
Mikroreaktory jsou maximálně zabezpečené. Každý by chtěl trefit to nejcennější. To se nezměnilo a nezmění. Takže jako dnes. Taky si všimněte, že jsou místa, kam by to nepřítel moc rád poslal a nemůže. Takže toto bude jen další věc, kterou by nepřítel rád zasáhnul. Stejně jako palivo, kasárny, generalitu atd. Vzhledem k tomu, že se s tímhle počítá a je snaha škody minimalizovat, bude lepší se soustředit na tu generalitu, třeba.

Odpovědět


Re: Re: Hovorí sa,

Tomáš Černák,2022-04-25 09:13:57

Mikroreaktory ani neexistují a už víš, že budou maximálně zabezpečené.

Celá pointa předřečníka je v tom, že to nepřítel nepozná, protože z jeho pohledu to vypadá jen jako zdroj energie (diesel agregát). Pošle do toho raketu a lokální zamoření je na světě.

A také se mýlíš s tou ochranou. Ani generalitu nelze ochránit jinak než pořádnou vrstvou pancéřového betonu či utajením jejich pozice. Zejména v době hypersonických raket, proti kterým si taktická PVO neškrtne.

Odpovědět


Re: Re: Re: Hovorí sa,

Ludvík Urban,2022-04-25 09:42:56

Víte jaký je poměr ceny rakety s doletem > 1000 km (jsou zmiňována netaktická vozidla) a diesel agregátu?

:-))

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Hovorí sa,

Tomáš Černák,2022-04-25 12:45:35

Diesel agregátu napájející AEGIS ashore základnu? Taková raketa je za hubičku. Protože bez elektřiny ti nefunguje ani radar, ani cic, ani odpalovače. Jedním zásahem to vyřadíš všechno najednou a navíc můžeš poslat výsadek, který když základnu dobude, tak ti zůstane cenný HW neporušen.

Jinak taková raketa stojí Rusko/Čínu méně než 500 tisíc dolarů. Ne všichni nakupují za přemrštěné americké ceny.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Hovorí sa,

Vojtěch Kocián,2022-04-25 14:05:12

Těch základen, co bylo zneškodněno odstřelením zdroje energie bylo určitě už spousta. Z tohohle pohledu je jedno, jestli jde o jaderný, fosilní nebo externí zdroj (typicky veřejná síť).

Samozřejmě, že v každém takovém zařízení se s výpadkem zdroje elektřiny počítá. Vždycky existuje záloha jiného typu. Tedy pokud by odstřelili tohle, tak naběhne záložní diesel a výsadek se bude divit, když ho ten neporušený hardware v podobě řízených střel přiletí přivítat. Navíc bude mít (stejně jako posádka základny) problém s radiací, takže to s nějakým obsazováním bude komplikované, i kdyby byla základna opravdu vyřazena. A že by nepřítel nevěděl, čím je základna vybavená a odstřelil to omylem v domnění, že je to jen diesel? Málo pravděpodobné. Tohle nejspíš bude veřejná nebo alespoň snadno dohledatelná informace. Ti, co disponují hypersonickými střelami dokážou sledovat i to, kolik se na základnu dováží paliva.

Horší je to se zdroji energie na lodích a ponorkách, kde se prostor pro zálohu hledá hůř. Přesto se tam jaderné zdroje instalují už nějakých padesát let. Předpokládám že stejně jako letadlová loď si drží odstup, tak i jaderný zdroj pro základnu bude instalován jen tam, kde je útok málo pravděpodobný.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hovorí sa,

Tomáš Černák,2022-04-25 14:56:31

ano bylo. Samozřejmě doveze se nový a je to. Jenže pokud nepřítel rozprskne tenhle reaktor, tak dojde k lokálnímu zamoření.

Celý princip je o tom, že nepřítel neví, že se nejedná o prostý diesel agregát, ale o malý JR. Jak by to měl vědět? Navenek to totiž vypadá stejně. Má to přibližně stejnou tepelnou stopu a vedou od toho kabely k jiným zařízením základny/stanoviště. Je jasné, že to nerozstřelí s úmyslem místo zamořit.

Tvoje domněnky jsou pak jen tvé domněnky. SSA tajily jaderný reaktor i na základně McMurdo, což byla v podstatě civilní základna. O většině "civilních" instalací vojáky se svět dozvěděl se značným zpožděním, mnohdy až poté, co tam přestal takový reaktor fungovat. Proč si myslíš, že v případě ryze vojenských instalací se o tom budou vyblakovat, natož nepříteli?

Rusko disponuje hypersonickými střelami, dokáže 24 hodin v kuse monitorovat Ukrajinu, ale stále jim mezi prsty unikají nejen bojůvky, ale i konvoje s vojenským materiálem a sklady zbraní/paliv/techniky.

Jaderné zdroje na lodích je bolehlav. Jak technický, tak ekologický a politický. A tam navíc hraje do karet to, že když se takové plavidlo potopí, tak toho moc nezamoří díky tomu, že radionuklidy jsou těžké a jdou rychle ke dnu, které se moc nevíří. V podstatě se hřeší na to, že to nikdo neřeší.

Jaderné zdroje v článku uvedené budou mířit na Aljašku. A pak bůh ví kam. Ale fakt je, že přímo do ohnisk konfliktů asi mířit nebudou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hovorí sa,

Vojtěch Kocián,2022-04-25 15:41:04

Nejsou šedesátá léta, dnes se toho o vybavení vojenských zařízení ví mnohem víc i veřejně. Utajit, že se na základnu dováží jen minimum paliva potřebného pro provoz dieselagregátu, není snadné. Navíc zveřejnění by, jak sám píšete, ze základny udělalo dost kontroverzní cíl z politického a ekologického hlediska.

A i kdyby to bylo tajné, je dost rozdíl získat informace o aktuálním pohybu konvoje a o stacionární základně. Navíc je velký rozdíl i v tom informace mít a mít i možnost efektivně zakročit v rámci minut. Za hodinu je konvoj někde jinde, třeba přikrytý PVO.

Odpovědět


Re: Re: Hovorí sa,

Jan Novák9,2022-04-25 09:59:44

Mikroreaktor může být zabezpečený jak chce, ale tomu aby byl uvnitř radioaktivní se vyhnout nedá. Po rozstřelení raketou bude radioaktivní celé okolí a alarmy to spustí i na opačném konci světa.

Odpovědět


Re: Re: Re: Hovorí sa,

Martin Zdražil,2022-04-25 12:34:15

No tak předpokládám, že i tyhlety otázky si inženýři zajišťující bezpečnost kladli.

Odpovědět


Re: Re: Re: Hovorí sa,

Tomáš Vodička,2022-04-25 19:14:55

V tomto článku to sice uvedeno není, v minulosti jsem ale četl, že u mikroreaktorů se počítá s instalací pod zem, a to i u civilních projektů. Nejprve se má vyhloubit dostatečně velká a hluboká šachta, která se vypaží betonem, pak se teprve na kamionu přiveze reaktor, spustí se dolů a celé se to zaklopí železobetonovým poklopem. Elektrárna tak má být odolná třeba pádu letadla, nebo bombovým i raketovým útokům, ať už by byly vojenské, teroristické atd. Pokud jde o armádní využití, pro dlouhodobější základny to může být dobré řešení.
Předpokládám také že reaktor bude potřebovat další zařízení, tedy hlavně turbínu s generátorem, atd. To bude nejspíš další kontejner, který může být umístěn na zemi, nebo u vojáků pro větší bezpečnost také pod zemí. Každopádně to nebude tak, že někam přijede kamion, zastaví a rovnou se z něj vytáhne kabel se šťávou, jako u dieselagregátu.

Odpovědět


Re: Re: Hovorí sa,

Josef Hrncirik,2022-04-25 14:45:43

Binukleární torpeda a hypersonické střely mají velmi nízkou pravděpodobnost dvojnásobného selhání.

Odpovědět


Re: Hovorí sa,

Pavel Ondrejovic,2022-04-25 12:37:58

Mohli by ste zvazit odosobnenie sa od Greenpeace ideologie.

Technicky dotiahnute male zdroje jadrovej energie, je nieco, co by ludstvu pomohlo vyrazne viac sucasne zelene nezmysly. Takze pokus tymto smerom si zasluzi podporu.

Odpovědět


Re: Re: Hovorí sa,

Jan Novák9,2022-04-26 13:41:47

To že malé jaderné zdroje by lidstvu pomohly víc než zelené nesmysly může být tisíckrát pravda, ale nic to nemění na tom že pokud už skoncujeme s ekoteroristy tak velké jaderné zdroje by lidstvu pomohly ještě mnohem víc. Výroba ve velkém je vždycky mnohem výhodnější než stejná výroba v mnoha malých kouscích. To je obecné pravidlo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Hovorí sa,

Martin Zeithaml,2022-04-28 14:20:30

To není pravda, malý reaktor vyjde díky sériové výrobě podstatně levnější a v místě provozu nebude třeba žádné další periferní zařízení. Pro provoz stovek takových reaktorů bude stačit jedna fabrika kde se bude dělat údržba, měnit a skladovat palivo. Na místě se pak reaktor vymění.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace