Lunární botanika: V půdě z Měsíce vyrostly první rostliny  
Astrobotanici získali materiál z Měsíce, který dovezly mise Apollo 11, 12 a 17. Nezapřeli sklony k zahradničení a vypěstovali v něm huseníček. Ten sice není k jídlu a potěší jen genetiky, ale ukázal nám, co asi tak čekat od lunárního zemědělství. Není nemožné, ale nebude to procházka růžovým sadem.
Huseníček (skoro) z Měsíce. Kredit: Tyler Jones, UF/IFAS.
Huseníček (skoro) z Měsíce. Kredit: Tyler Jones, UF/IFAS.

Letos to bude 50 let, co se poslední astronauté programu Apollo vrátili z Měsíce. Vědci od té doby stále studují vzorky, které američtí astronauté přivezli na Zemi a někdy s nimi také experimentují. Teď je dostali do rukou botanici, kteří poprvé vypěstovali pozemské rostliny v lunárním substrátu.

Nesmělé první krůčky lunární botaniky. Vpravo Robert Ferl. Kredit: Tyler Jones, UF/IFAS.
Nesmělé první krůčky lunární botaniky. Vpravo Robert Ferl. Kredit: Tyler Jones, UF/IFAS.

Robert Ferl z americké University of Florida a jeho spolupracovníci v tomto experimentu použili vzorky regolitu, tedy substrátu z povrchu Měsíce, které přivezly na Zemi posádky misí Apollo 11, 12 a 17. A nebyli by to experimentální botanici, kdyby si k tomu nevybrali „octomilku mezi rostlinami“, nejoblíbenější a nejvíce prozkoumaný huseníček (Arabidopsis thaliana).

 

Badatelé pěstovali huseníček v lunárním regolitu ze všech tří zmíněných misí. Pro srovnání ho pěstovali i v pozoruhodném substrátu JSC-1A, který vytvořila NASA z pozemského vulkanického popela, aby co nejvěrohodněji simuloval právě substrát, který známe z Měsíce.

 

Jak to dopadlo? Výsledky jsou vlastně pozitivní a zároveň problematické. Optimista by zdůraznil, že huseníčky rostly ve všech testovaných substrátech, jak v měsíčním regolitu, tak i v pozemském vulkanickém substrátu JSC-1A. Realista by ale musel připustit, že rostliny ve všech substrátech rostly bídně a pomalu. Co je ještě horší, v pozemském substrátu rostly obecně podstatně lépe než v substrátu z Měsíce.

Nebude to snadné. Vlevo kytky v simulovaném a vpravo v reálném lunárním substrátu. Kredit: Tyler Jones, UF/IFAS.
Nebude to snadné. Vlevo kytky v simulovaném a vpravo v reálném lunárním substrátu. Kredit: Tyler Jones, UF/IFAS.

Následné genetické analýzy odhalily, že rostliny pěstované v lunárním regolitu oproti rostlinám z pozemské vulkanické „zahradní směsi“ změnily aktivitu mnoha desítek genů. V řadě případů jde přitom o geny, které mají těsný vztah k reakci rostliny na stres vyvolaný vnějšími podmínkami, především přítomností solí, kovů a oxidačních látek. Nejhůře přitom dopadly rostliny v substrátu mise Apollo 11. Nejméně rostly a vědci u nich detekovali nejvíce změn v aktivitě genů. Tyto rostliny vypadaly nejméně životaschopné. Byly drobného vzrůstu a zbarvené do tmavě červené.

 

Podle odborníků by výsledky tohoto experimentu měly být varováním. NASA i jiné vesmírné agentury počítají s tím, že astronauté a případně kolonisté budou pěstovat rostliny během dlouhých misí na Měsíci a také na Marsu. Význam mimozemského zemědělství by měl stále vzrůstat. Pokud se ukazuje, že rostliny v mimozemském substrátu nerostou moc dobře, tak je to problém, který bude nutné řešit, raději co nejdříve.

 

Video: NASA scientists grow plants in Apollo lunar soil for the first time: 'Everything sprouted!'

 

Literatura

Space.com 13. 5. 2022.

Datum: 23.05.2022
Tisk článku

Související články:

Jak si naše bakterie povedou na Marsu?     Autor: Stanislav Mihulka (01.06.2010)
NASA simuluje pěstování brambor na Marsu v Peru     Autor: Stanislav Mihulka (22.02.2016)
Na Měsíci ztroskotaly tisíce izraelských želvušek. Jsou ještě naživu?     Autor: Stanislav Mihulka (07.08.2019)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace