Hypersonické raketové saně byly poprvé vyzvednuty po pozemním letu  
Pozoruhodný systém pro testování hypersonických technologií má za sebou významnou premiéru. Hypersonické raketové saně, které na testovací dráze Holloman High Speed Test Track „letěly“ rychlostí Mach 5,6, byly poprvé po hypersonickém letu vyzvednuty pro analýzu vlivu hypersonické rychlosti na použité materiály a konstrukce.
Hypersonické saně při testu. Kredit: US Air Force.
Hypersonické saně při testu. Kredit: US Air Force.

Hypersonický let má velký potenciál pro vojenské i civilní využití. Výzkum v této oblasti je ale již od počátků nesmírně komplikovaný. Mezi hlavní problémy hypersonického letu, tj. letu rychlostí Mach 5 a vyšší, přitom patří extrémní horko, které při hypersonickém letu vzniká. Teploty materiálu mohou přesáhnout 1 000 °C, což může snadno vést k destrukci zařízení a kolapsu avioniky i letových systémů.

 

Holloman High Speed Test Track, Nové Mexiko. Kredit: US Air Force.
Holloman High Speed Test Track, Nové Mexiko. Kredit: US Air Force.

Inženýři proto musejí intenzivně studovat vliv horka a dalších faktorů na hypersonické stroje. To je ale problém, protože soudobé hypersonické testy obvykle končí nárazem do hladiny oceánu a potopením trosek do hlubin. Pozoruhodnou alternativu představují pozemní hypersonické testovací dráhy, na nichž jezdí či spíše létají raketové saně.

 

Nejnovější americký test tohoto typu uskutečnili specialisté 846th Test Squadron na testovací dráze Holloman High Speed Test Track (HHSTT), která se nachází na letecké základně Holloman Air Force Base v Novém Mexiku.

Ďábelská hypersonika. Kredit: US Air Force.
Ďábelská hypersonika. Kredit: US Air Force.

Při tomto testu se saně s raketovým pohonem pohybovaly po jednokolejné dráze. Americké letectvo přitom zaznamenalo významné prvenství, když poprvé úspěšně po hypersonickém letu na dráze vyzvedli raketové saně, které jsou určené k opakovanému použití, aby je mohli analyzovat.

 

Zmíněný test se odehrál letos v březnu (2022) a byl součástí projektu US Air Force „Hypersonic Sled Recovery (HSR)“. Hypersonické raketové saně se při něm pohybovaly rychlostí Mach 5,6. Testy s raketovými saněmi dovolují inženýrům mít pod kontrolou mnohem více parametrů než při letu rakety, což podstatně zjednodušuje analýzy dat. Přízemní hypersonický let je rovněž velmi blízký tomu, jak by se mohly pohybovat přinejmenším některé budoucí střely hypersonických zbraňových systémů.

 

Podle vyjádření US Air Force je testovací dráha HHSTT jediná, která umožňuje vyzvednout hypersonické stroje po letu. Na této dráze se sice dříve odehrály hypersonické testy, při nichž se raketové saně pohybovaly rychlostí přes Mach 8, ale při těchto testech nebyly použité saně následně vyzvednuty. Pro operátory hypersonických raketových saní je to každopádně významný úspěch, který přispěje k pokroku hypersonického výzkumu.

 

Video: Hypersonic sled travels at 6,599 mph (Mach 8.6) at Holloman Air Force Base


 

Video: Rocket Sled Impact Test In Slow-Motion

 

Literatura

New Atlas 6. 6. 2022.

Datum: 10.06.2022
Tisk článku

Související články:

Hypersonický detonační test otevírá dveře ultrarychlému pohonu     Autor: Stanislav Mihulka (12.05.2021)
Prototyp hypersonické střely se scramjetem zvládl historický letový test     Autor: Stanislav Mihulka (30.09.2021)
Napočtvrté úspěch: US Air Force konečně uspěli v testu hypersonické střely     Autor: Stanislav Mihulka (18.05.2022)



Diskuze:

Je to jasne

Macko Pu1,2022-06-11 08:29:26

Normalne by som postavil zeleznicu do ovalu . Odstredive zrychlenie otestovat je pri hypersonike koli manevrovatelnosti tiez ziaduce.

Odpovědět


Re: Je to jasne

Tomáš Černák,2022-06-11 14:58:47

1) na to nepotřebuješ stavět železnici pro hypersonické saně. Odstředivé síly mají identické chování jak při hypersonické tak při subsonické rychlosti. Důležitá je nominální velikost síly

2) ty hypersonické saně mají podvozek udělán tak, aby se od určité rychlosti háky nad vodícími kolejnicemi vznášely na vzduchovém polštáři (pod i nad povrchem kolejnice). Je to vyjma elmag polštáře jediný způsob, jak zajistit, aby tření ty kolejnice neroztavilo.
A zatímco u lineární kolejnice a háku to funguje bez obtíží, v oblouku, tedy z boku, by to nefungovalo, respektive by bylo prakticky nemožné navrhnout tvar háku tak, aby to fungovalo (potřeboval by jsi rovnoměrné vzduchové polštáře nejen ve vertikále, ale i horizontále).

Ale platí hlavně bod 1. Tento typ sil nezávisí na rychlostech, v Newtonovské fyzice, samozřejmě.

Odpovědět

Otázka po přečtení...

Jan Kovačičin,2022-06-11 07:02:08

Po přečtení článku mám více otázek než odpovědí. Například, proč nikdy nebyli sáně „vyzvednuty“ když bylo testování na pozemní dráze? Proč je tam to druhé video? Je dráha opravdu jednokolejná? Jak je vyzvedávají sáně na pevnině? Tento článek mi přijde velmi na rychle vytvořený, škoda.

Odpovědět


Re: Otázka po přečtení...

Tomáš Černák,2022-06-11 15:04:57

S hodnocením článku souhlasím.
Důvod proč nebyly předchozí saně vyzvednuty byl, v tom, že neměli žádné brzdění. Takže i pokud nešlo o impaktní test, tak vylítly z kolejí a dezintegrovaly se obvykle ještě ve vzduchu. Tyhle saně měli nějakou formu brzdění, takže se zjevně nerozflákaly na kousíčky, ale nedokázal jsem zjistit jestli formou retroraket nebo brzdících padáků (či kombinací obojího).

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace