Když se výzkum od pravdy odkloní  
Příběh, který hrozí i zpětně nepříznivě ovlivnit důležitou oblast výzkumu Alzheimerovy nemoci začal potajmu před 16 lety. Nyní po odhalení spěje snad k dohlednému rozuzlení.

Enzymy stříhají prekurzor proteinu amyloidu beta (APP) na fragmenty. Úlomky beta-amyloidu se v mozku slepují do amyloidních plaků - jeden z nejvýraznějších projevů Alzheimerovy choroby. Kredit: National Institute on Aging, Wikipedia, volné dílo.
Enzymy stříhají prekurzor proteinu amyloidu beta (APP) na fragmenty. Úlomky beta-amyloidu se v mozku slepují do amyloidních plaků - jeden z nejvýraznějších projevů Alzheimerovy choroby. Kredit: National Institute on Aging, Wikipedia, volné dílo

Dovolím si začít osobně. Kdybyste měli odpovědět, v jaké oblasti společenského života je snaha o hledání pravdy nejdůležitější a naopak, vědomý podvod a lež nepřípustná, také byste, jako já, zvolili soudnictví a vědu? Neřešme nyní to, že „pravda“ může být velice relativní, zejména když s ní začnou žonglovat filozofové nebo politikové, protože v příběhu, který na stránkách vědeckého časopisu Science popsal americký investigativní novinář Charles Piller, bude pravda a lež rozlišitelná. Když budou k dispozici všechny potřebné podklady a vyšetřování se ujmou lidé, pro které čest, pravda a ochrana pacientů jsou důležitější než zájmy farmaceutických firem.

 

Mezi takové zjevně patří i Matthew Schrag, neurovědec a lékař působící v Medicínském centru Vanderbiltovy univerzity v Nashville v americkém státě Tennessee. Jeho výzkum je zaměřen na mozkovou amyloidní angiopatii (hromadění proteinu amyloidu na vnitřních stěnách tepen) a její vliv na kognitivní funkce pacientů s Alzheimerovou chorobou. 37letý vědec se dostal do povědomí americké veřejnosti tím, že veřejně kritizoval zrychlené schválení kontroverzního léku Aduhelm americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA – Food and Drug Administration). Adulhelm od výrobce Biogen Inc. je podle výsledků klinických studií lékem, jenž v rané fázi Alzheimerovy nemoci odstraňuje tvořící se plaky amyloidu beta (Aβ). Schrag prokázal, že jeho vlastní výzkum tvrzením výrobce odporuje a vyslovil obavy, že pacienti jsou vystavení nežádoucím účinkům, aniž by pocítili ty pozitivní. I tato kritika pravděpodobně přispěla k rozhodnutí evropské EMA, která v prosinci 2021 doporučila registraci léku zamítnout.

Neurolog Matthew S. Schrag, ředitel Kliniky mozkové amyloidní angiopatie,  Vanderbiltovo centrum pro paměť a Alzheimerovu chorobu Vanderbiltovy  univerzity  Kredit: Vanderbilt University
Neurolog Matthew S. Schrag, ředitel Kliniky mozkové amyloidní angiopatie, Vanderbiltovo centrum pro paměť a Alzheimerovu chorobu Vanderbiltovy univerzity Kredit: Vanderbilt University

 

Doktor Schrag má na svědomí i zpochybnění dalšího léku s názvem Simufilam, který je ve třetí fázi klinických testů. Na žádost jednoho právního zástupce podrobně prostudoval velký počet odborných článků souvisejících s předklinickým výzkumem a v desítkách z nich odhalil prý zjevně pozměněné obrázky. Svá podezření, že by mohlo jít o vědomou manipulaci s údaji, sdělil americkému Národnímu institutu zdraví (NIH), který do příslušného výzkumu investoval desítky milionů dolarů.


Jenže to není ten hlavní příběh. Uvedené Schragovy rešerše článků vedly k odhalení, které, když se potvrdí, zdiskreditují jednu z nejcitovanějších studií Alzheimerovy choroby tohoto století a zpochybní i řadu souvisejících experimentů. Zmíněnou velice vlivnou vědeckou práci publikoval prestižní Nature ještě v roce 2006, tedy před 16 lety. Jejím prvním autorem je francouzský neurobiolog Sylvain Lesné, nyní působící na Minnesotské Univerzitě. S několika americkými kolegy ve studii prezentoval tehdy nově objevený podtyp amyloidu beta označený jako *56, jehož shluky měly způsobovat výrazný pokles kognitivních schopností u pokusných potkanů. To širší vědeckou komunitu vedlo k přesvědčení, že jde o primární příčinu fatální neurodegenerativní nemoci, na kterou trpí desítky milionů lidí po celém světě.

Jak se to ale jeví nyní, s největší pravděpodobností byla ve studii poctěné asi 2300 citacemi obrazová dokumentace upravena například photoshopem tak, aby výsledky z western blottu (imunoblotu), speciální elektroforézní metody stanovující jednotlivé bílkoviny v zkoumaném vzorku, odpovídaly kýžené přítomnosti amyloidu *56. Toto Shragovo podezření z manipulace nezpochybnil ani nezávislý grafický analytik a s jeho závěry rámcově souhlasí i přední výzkumníci zabývající se Alzheimerovou nemocí, kteří na žádost redakce vědeckého časopisu Science zpochybněné studie také prostudovali. Proto se v časopisu Nature u zmíněného Lesného článku objevila poznámka: „Redakce časopisu Nature byla upozorněna na podezření týkající se některých údajů v tomto článku. Nature tyto obavy prošetřuje a odpověď poskytne co nejdříve. Do té doby doporučujeme čtenářům, aby byli při používání výsledků uvedených v tomto článku opatrní.“

Výsledek imunoblotu (western blotu) z extraktu prvoka rodu Leishmania, zvýrazněno barvivem citlivým na infračervené světlo. Vpravo je označení molekulové hmotnosti hledaných proteinů v kilodaltonech. Kredit: Tim Vickers, Wikipedia CC 3.0
Výsledek imunoblotu (western blotu) z extraktu prvoka rodu Leishmania, zvýrazněno barvivem citlivým na infračervené světlo. Vpravo je označení molekulové hmotnosti hledaných proteinů v kilodaltonech. Kredit: Tim Vickers, Wikipedia CC 3.0

 

Jak se zdá, část obrazové dokumentace jsou "šokující, do očí bijící příklady manipulace s obrázky“, říká Donna Wilcocková, specialistka na Alzheimerovu chorobu z Univerzity v Kentucky. Podle Elisabeth Bik, molekulární bioložky a známé forenzní konzultantky pro zobrazování, autoři pravděpodobně „sestavili obrázky spojením částí fotografií z různých experimentů“.


Nařčený Sylvain Lesné zatím mlčí a univerzita, kde pracuje, jen uvedla, že stížnosti k jeho práci přezkoumává.

Otázkou je, jak případně pozměněné výsledky ovlivnily, či dokonce poškodily oblast výzkumu příčin Alzheimerovy nemoci. V tom nejsou jednotní ani samotní vědci. Na jedné straně Lesného nadřízená, ředitelka neurobiologické laboratoře na Minnesotské Univerzitě, světově uznávaná profesorka Karen Asheová považovala mladého Francouze za brilantního kolegu a publikovala s ním několik prací. Jak se vyjádřila, "v Aβ*56 stále věří " a nadále ve výzkumu struktury oligomerů amyloidu beta pokračuje: „Jsem touto prací nadšena a jsem přesvědčena, že má potenciál vysvětlit, proč terapie Aβ mohou ještě fungovat navzdory nedávným selháním zaměřeným na amyloidní plaky." Faktem však je, že jak Lesné, tak Asheová se přímo k obviněním nevyjádřili a na výzvu časopisu Nature k předložení původních podkladů k předmětnému článku doposud nereagovali.

Laureát Nobelovy ceny (2013), molekulární biolog a neurolog Thomas C. Südhof: "Přímým a evidentním důsledkem jsou promarněné finanční prostředky NIH a promarněné přemýšlení v této oblasti, protože tyto výsledky lidé využívají jako výchozí bod pro své vlastní experimenty." Kredit: Juancamartos / Wikipedia CC 4.0
Laureát Nobelovy ceny (2013), molekulární biolog a neurolog Thomas C. Südhof: "Přímým a evidentním důsledkem jsou promarněné finanční prostředky NIH a promarněné přemýšlení v této oblasti, protože tyto výsledky lidé využívají jako výchozí bod pro své vlastní experimenty." Kredit: Juancamartos / Wikipedia CC 4.0

 

Na straně druhé jsou ti, kteří při opakované snaze najít amyloid Aβ*56 v mozkové tkáni postižené Alzheimerem neuspěli, nebo ti, již na primární příčinu Alzheimerovy nemoci zastávají jiný názor. Ukázalo se, že Lesného práce již dříve vzbuzovaly nedůvěru. Například jeho školitel v doktorandském studiu, francouzský buněčný biolog Denis Vivien už před léty nabyl podezření a jednu společnou práci s pochybně vypadajícími obrázky před uveřejněním stáhl. K tomuto rozhodnutí ho přiměl neúspěch studentů, které požádal o zopakování laboratorních prací a potvrzení výsledků. Vivien pak s Lesném přerušil veškerý kontakt.


Jenže těch prací s nedůvěryhodnými zveřejněnými snímky z analýz western blottu je hodně a jedná se o asi stovku obrázků, z nichž 70 je v Lesného článcích. Jde o hodně citované studie ve spolupráci s Asheovou a řadou dalších spoluautorů. I díky profesorčinu věhlasu získali dobré finanční zastřešení, a tak se postupně vytvořila „amyloidní mafie“, jak skupinu nazývají neurobiologové, kteří amyloidní plaky považují za důsledek a jsou přesvědčeni, že spouštěčem Alzheimerovy choroby jsou jiné faktory, například zánět nebo imunitní dysfunkce.

 

Byli však odsunuti na vedlejší kolej, což při grantovém financování výzkumu může být i likvidační. John Forsayeth z Katedry neurochirurgie Kalifornské univerzity v San Franciscu, který byl jedním z těch, kteří sporné články a jejich obrazovou dokumentaci prověřovali, se o amyloidové hypotéze vyjádřil, že se stala "vědeckým ekvivalentem Ptolemaiovského modelu sluneční soustavy", v němž Slunce a planety obíhají kolem Země.

 

Za léta však do klinických studií různých léčebných metod cílených na amyloidní plaky natekly miliardy dolarů. Jenom v tomto fiskálním roce americký Národní ústav zdraví (NIH) vynaložil na projekty, které zmiňují amyloidy asi 1,6 miliardy USD, což je asi polovina celkového rozpočtu určeného na Alzheimerovu chorobu. Samotný Lesné, který má dnes již vlastní laboratoř financovanou NIH, získal prestižní grant s pětiletým finančním zabezpečením.


Presto tyto stovky bohatě podporovaných klinických studií zaměřených na amyloid beta nepřinesly pacientům s Alzheimerem žádnou větší naději. Vlastně v úvodu zmíněný lék Aduhelm je prý v této oblasti jediný, který FDA schválila a kterému hned v začátcích hrozí fiasko.

Navzdory silnému podezření nelze jednoznačně rozhodnout, jestli k manipulacím docházelo, dokud autoři sporných studií neposkytnou primární údaje a snímky. V případě, že se pochybnosti potvrdí, nebude to zdaleka první ani poslední případ nečestného konání. Bezpochyby se některé prohřešky vůči vědecké metodě nikdy neodhalí. Věda je cesta k poznání, jak se věci mají, ne k potvrzení toho, jaké bychom je chtěli mít. Aniž by to mělo vyznít jako obrana doufejme, že spíše ojedinělého nekorektního přístupu ke zpracování dat, nelze si nepoložit vtíravou nepříjemnou otázku: Jaké jsou následky, když výzkum nevede k očekávanému cíli, když vědec po měsících bádání dojde na konec slepé uličky? Teoreticky i práce popisující neúspěch je stejně hodnotná, jako ta úspěšná. Teoreticky… Prakticky ale jde o prestiž a granty.


Video: V laboratoři – western blotting

Ke konci videa, kolem 6:50 minuty, jsou prezentovány výsledky – tmavé čárky na filmu, které odhalují, jaké bílkoviny byly ve zkoumaném vzorku. Právě u těchto snímků s krátkými proužky mělo při zpracovaní do článku v Nature dojít k manipulaci, aby se potvrdila přítomnost amyloidu Aβ*56

 

Literatura: Science, Nature, další odkazy na zdroje jsou uvedeny v článku.

Datum: 04.08.2022
Tisk článku

Související články:

Herbicid glyfosát a kauza stažené publikace     Autor: Miloslav Pouzar (01.12.2017)
Korupce v nejvyšší zdravotní autoritě?     Autor: Josef Pazdera (15.07.2018)
Od 400 lékařských postupů uplatňovaných v praxi by se mělo upustit, neúčinkují     Autor: Josef Pazdera (13.06.2019)
Po účasti na obědě hrazeném farmaceutickou firmou, lékaři navyšují recepty     Autor: Josef Pazdera (19.02.2020)
Nečekejte, že psychopaté se věkem změní k lepšímu     Autor: Dagmar Gregorová (25.05.2022)



Diskuze:

Velká neznámá

Mintaka Earthian,2022-08-08 14:48:04

Kolik je takových výzkumů, kde falzifikátor nedělal triviální chyby při editaci obrazové dokumentace, nebo těch, kde si nikdo nedal tu práci, aby výstupy takto důkladně prověřil?

Odpovědět

Co je to ten Aβ*56

Tomáš Petrásek,2022-08-05 21:13:48

Vysvětlení, že Aβ*56 je "podtyp amyloidu β" se objevilo v řadě článků, ale úplně nevystihuje, o co opravdu jde. Amyloid beta (Aβ) je peptid, řetízek nejčastěji 40 nebo 42 aminokyselin. Tyto peptidy se navzájem shlukují. Nejvyšší level shlukování jsou ony plaky, ale jejich vzniku předcházejí menší shluky, které se označují jako oligomery. Zatímco plak sedí na místě a je relativně pasivní (i když nápadný), oligomery jsou rozpustné, tedy pohyblivé, navíc toxické, a i proto se považují za nebezpečnější.
Lesného Aβ*56 je jednoduše jeden konkrétní oligomer, nejspíš shluk dvanácti řetězců amyloidu β, o kterém tvrdí, že je zodpovědný (téměř) za všechno zlé, co se u Alzheimerovy choroby děje.

Problém s oligomery je v tom, že se notoricky špatně zkoumají, protože takové menší amyloidové shluky se ochotně tvoří a zase rozpadají při jakékoli manipulaci, takže je obtížné říct, co opravdu plave a škodí v mozku, a co vznikne (nebo zanikne) až při samotné experimentální manipulaci. Odtud asi i nutkání výsledkům "trochu pomoci", což je pochopitelně průšvih a ostuda.

Ale nesmíme si myslet, že VŠECHNO co se dosud napsalo o škodlivosti amyloidu obecně nebo o jeho oligomerech je nutně špatně. Zpochybněn byl jeden hodně specifický detail, nemusí to nic měnit na celkovém obraze (desítky článků znějí jako hodně, ale není to zase tak velké číslo - i když musíme brát v úvahu i možnost, že se přišlo jen na ty nejnešikovnější podvodníky, a v reálu je jich víc).

Rozšířený názor, že za Alzheimera může amyloid a nic než amyloid, bych nebral jako nějaké zločinné spiknutí stojící na falzech, spíš jako příklad paradigmatu, axiomatického přesvědčení, o kterém se v rámci určité vědecké školy nepochybuje. Což jistě může škodit poznání a blokovat jiné směry výzkumu. Lesného studie ale toto paradigma ani nevytvořila, ani není jeho hlavním pilířem, takže bych řekl, že s tím souvisí jen nepřímo. Tvrzení která "jdou s davem" mají lidé (bohužel často i vědci) tendenci nekriticky přijímat, naopak "kacířství" je posuzováno mnohem přísnějším metrem. Je tedy jasné, co se raději a snáze falšuje. Víc za tím být nemusí.

Odpovědět

nevěšte hlavu

Vinkler Slavomil,2022-08-05 12:31:55

Ono tomu věří jen pár milionů lidí, a tak souvěrcům i nevěřícím příroda z ukáže.

Odpovědět


Re: nevěšte hlavu

Vinkler Slavomil,2022-08-05 12:36:35

No to patří k p. Petr Vojvodik

Odpovědět

Herpes a Alzhaimer

Martin Redl,2022-08-05 10:58:32

Shodou okolností na sciencemag.cz vyšel článek o herpesvirech a Alzheimerovš chorobě.

https://sciencemag.cz/za-alzheimerovou-chorobou-by-mohly-stat-bezne-herpeticke-viry/

Odpovědět


Re: Herpes a Alzhaimer

Eva M,2022-08-05 13:55:32

to zní velmi rozumně. nyní chytil rodinný příslušník tzv. "sedmou nemoc" - syndrom ruka-noha-ústa (zatím se naštěstí snad neprojvuje nijak hrozivě); zdá se, že u dospělých může mít i neurologické projevy, dle wiki a spol. se výrazněji vyskytuje od 90. let----------neboli ono těch virových onemocnění s podobnými následky pro nervový systém může býti i více; infekce se v 1. fázi může jevit jako banalita....

Odpovědět

Do očí bijící?

Zdenek Svindrych,2022-08-05 04:32:28

Zběžně jsem ten Nature článek prohlídl, a nic tak očividného tam není. Snad jen Fig 2c ( https://www.nature.com/articles/nature04533/figures/2 ) vypadá, že ho někdo dost pročistil, ale nejde o western blot ale jen SDS-PAGE (takový předstupeň western blotu). Viděl jsem horší věci, a ani není třeba hledat daleko, stačí taková Olomouc... https://pubpeer.com/publications/71B5E2EF6A7716D7F7F3B273E86926
Btw, western blot a northern blot s malým w/n, Southern blot s velkým S.

Odpovědět


Dagmar Gregorová

,2022-08-05 05:13:57

Dík, velká/malá písmena opravím, jsem v tom laik, a nebylo pro mne jednoduché zjistit, o jaké "obrázky" jde a co na nich.... nicméně to ani není to nejdůležitější....
Podívejte se na odkaz v Science, tam jsou zvětšeniny části těch "čárkovaných" elektroforézních výstupů, které zjevně namůžou být originální. Ale podstatné je, že snaha o nezávislé potvrzení výsledků prý selhávala! A že jde o velice závažný, dobře z veřejných zdrojů financovaný výzkum.

Odpovědět


Re: Dagmar Gregorová

Vinkler Slavomil,2022-08-05 12:34:00

Jak odborníci z oboru ví, největší nepřítel zápisů je Word a Excel s automatickými opravami.

Odpovědět

Zmätok

Rio Malaschitz,2022-08-04 23:18:22

To, že manipuloval s obrázkami nič ale neznamená. 95% pacientov s Alzheimerom má amyloidné plaky. To, že tieto plaky nie sú prvotnou príčinou Alzheimerovej choroby ale pravdepodobne jej dôsledkom sa vie až teraz - keď lieky, ktoré znížili tie plaky sa ukázali ako neúčinné. Aj pri iných chorobách lekári často iba odstraňujú dôsledky choroby a nie samotnú príčinu. Napríklad pri psoriáze vám dajú kortikoidné masti, pričom príčina choroby zostáva neznáma.

Tým samozrejme nechcem obhajovať podvodníka. Pri práci na jednom vedeckom výskume som prečítal desiatky vedeckých článkov (týkalo sa to skorej detekcie Alzheimerovej Choroby rôznymi metódami). Zarážajúce množstvo výskumov bolo robených na tak malom množstve dát alebo použili tak jednoduché štatistické výpočty, že tie výsledky nemali žiadnu hodnovernosť. A naozaj niekedy tam priznávali, že zo vzoriek odstránili nevhodné - týmto spôsobom je možné zmanipulovať akýkoľvek výskum.

Odpovědět

Takových vyzkumů jsou stovky

Petr Vojvodik,2022-08-04 22:42:56

Např. Zlodejský omyl s greendealem.

Odpovědět


Re: Takových vyzkumů jsou stovky

Zicho Trenčiansky,2022-08-08 09:19:22

presne to som chcel napísať.

Tipujem že na začiatku bola úvaha štýlu: "som presvedčený že je to takto, nemám 100% dôkaz, ale ak by som dostal dobré granty, určite ho nájdem. Tak tomu pomôžem, trochu."

Potom sa v tom zamotajú, lebo zistia, že dôkaz ani napriek miliardám nenašli.

Zjavne rovnaká výhovorka bola na začiatku Alzheimera ako aj Mannovho hokejkového grafu. A keďže v Greendeale nie sú miliardy (10^9), ale triliony (10^12), tak to už nepustia ... budú to tlačiť dokiaľ nejaká sopka nerachne a nespustí malú dobu ľadovú. Alebo pokiaľ celé to ich eletronické riešenie všetkého neupečie slnečná erupcia. Ešte by to mohla zastaviť vojna o Thaiwan, lebo nebude čipov a vrátime sa pekne krásne ku mechanickým kotlom bez akejkoľvek elektroniky, zato s nízkou učinosťou :)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace