Země je jedinou planetou, o které víme, že má pořádné kontinenty. Jsou fascinující a mají ohromný vliv na vývoj živé i neživé přírody. Stále ale nevíme, jestli jsou pro existenci a vývoj života nezbytné. Vlastě ani s určitostí nevíme, jak a kdy kontinenty vznikly. Tým australské Curtin University přináší ve své nové studii zatím nejvíce přesvědčivé doklady ve prospěch dramatické hypotézy. Podle ní vznikly kontinenty Země při devastujících srážkách mladé planety s velikými meteority nebo spíš planetkami
Jak uvádí vedoucí výzkumu Tim Johnson, myšlenka, že kontinenty původně vznikly v místech dopadů ohromných meteoritů, není nová. Odborníci si s ní pohrávají už desítky let. Až doposud ale nebyly skoro žádné hmatatelné důkazy, které by ji podpořily. Johnsonův tým po takových důkazech pátral v oblasti oblíbeného kratonu Pilbara v divukrásné Západní Austrálii. Nebylo to náhodou, jde o nejlépe zachovalý kus dávných pevninských ker, jaké známe.
Odpovědi nalezli v krystalech zirkonu v dávných horninách. Jsou to nejlépe zachovalí svědci prastaré minulosti, kterou lze číst díky analýzám obsažených izotopů. V tomto případě badatelé využili izotopy kyslíku, s jejichž pomocí odhalili procesy začínající tavením horniny na zemském povrchu, které postupovaly do větších hloubek. To odpovídá geologických důsledkům dopadu velikého meteoritu.
Johnson je přesvědčen, že jde o první solidní důkazy, že zemské kontinenty vznikly za podobných okolností, jaké provázely vymírání na konci křídy, které smetlo neptačí dinosaury a mnohé další organismy. Jen se to odehrálo o celé eony dříve. Podle izotopů k tomu došlo zhruba před 3,6 miliardami let, tedy na konci dramatické éry Pozdního těžkého bombardování, ve které vnitřní planety Sluneční soustavy schytaly spoustu zásahů ohromnými meteority, v některých případech o průměru stovek a nejspíš i tisíců kilometrů.
Podle Johnsona se zdá, že v dalších oblastech, kde jsme narazili na nejstarší pozůstatky zemské kůry, podobné kratonu Pilbara, to bylo podobné. S kolegy je teď hodlají detailně prozkoumat a zjistit, zda jsou jejich závěry, založené na analýzách z Pilbary, použitelné i pro ostatní zbytky nejstarší zemské kůry. Zatím to vypadá, že nám důvěrně známé kontinenty měly opravdu hodně bouřlivé dětství.
Video: IGCP648 Virtual Seminar Series - Tim Johnson
Literatura
Diskuze:
Moc se mi to nezdá
Pavel Aron,2022-08-13 11:24:25
I když v mládí planety to bylo bouřlivé, že by to způsobilo vznik kontinentů samo o sobě mi nepřijde pravděpodobné. Nebo přesněji Bombardování Země mohlo způsobit a také asi způsobilo tavení hornin a pak při chladnutí vznikla pevná kůra. Samy kontinent ale vznikly nejspíše díky proudění tepla o d jádra, novému natavování a praskání kůry a vzniku tektonických desek.
Vznik Zeměkoule
Stanislav Mlčoch,2022-08-12 21:39:55
Zdá se mi to jako dobrá myšlenka, když sitomu třeba k tomu
představíme původní zeměkouli jako malou žhavou kouli,jako jsou žhaví červení trpaslíci ve vesmíru,po zásahu několika asteroidy,na ňekterých voda ve velkým množstvím by se hned musela vypařovat -mraky-déšt-oceán, žhaví trpaslík by se po pádu těchto asteroidů zvětšil do dnešní podoby a i takto ochladil do podoby kontingentů
Jen můj pohled -
Dalimil Ryšavý,2022-08-12 02:49:15
Předpoklad, že už v té době existoval nějaký život zdá se mi býti poněkud podivný, vážení kolegové níže. I tady, na tomto webu, jsem se setkal s tézí, že vznik života mohl proběhnout v řádu stovek milionů let...
Jak to přežil život?
Martin S.,2022-08-11 20:02:29
Nemel pred 3.6 miliardami let uz existovat zivot? Jak se mu darilo pri takovych uderech?
Re: Jak to přežil život?
Tomáš Černák,2022-08-12 00:59:23
Prokaryonta jsou primitivní, odolné a všudypřítomné. Takže u impaktních energiích v řádu stokilometrových šutráků by vždy nějaké měly přežít. Ovšem řád tisícovek km už je mimo i pro ně. Při takové energii by došlo nejen k odparu veškeré vody (to by už dokázaly ty stovkové šutráky), ale také kompletně roztavily zemskou kůru, což by byla konečná pro jakoukoliv bílkovinu, byť ukrytou v nejhlubší jeskyni.
Nicméně je možné, že důvod, proč tak dlouho trvalo, než se z prokaryont vyvinuly eukaryonta a z nich pak mnohobuněnční, byl pravidelný restart vývoje právě těmi šutráky.
Re: Re: Jak to přežil život?
Florian Stanislav,2022-08-12 14:22:47
Vznik Měsíce- srážka tečná s protoplanetou velikosti Marsu - roztavení hornin na povrchu a vystřelení hmoty do vesmíru, kde pak vznikl Měsíc.
Mars má průměr asi 7 680 km. Asteroid o průměru 1000 km má asi 450 menší hmotnost a tolikrát menší předanou kinetickou energii při stejné rychlosti a způsobu dopadu.
Takže kompletní roztavení zemské kůry těžko. Právě lokální podmínky v místě dopadu vedly patrně ke vzniku kontinentů.
Re: Re: Re: Jak to přežil život?
Tomáš Černák,2022-08-12 23:35:06
Tak si spočítej matematiku. Když si odmyslíme, že Theia má zásadní vady, tak tato hypotéza předpokládá nejen kompletní roztavení kůry, ale i vyvržení její nezanedbatelné části do vesmíru a to při prakticky letmém kontaktu, tedy úhlu velmi blízkém nule a nízké rychlosti (méně než druhá kosmická). Běžně šutráky pálí do Země pod úhlem 30-50 stupňů a minimálně druhou kosmickou. Není důvod tedy uvažovat prakticky nemožné impaktní podmínky Theiy pro běžné vesmírné bombardování.
Re: Re: Re: Re: Jak to přežil život?
Florian Stanislav,2022-08-13 00:31:02
Píšete:" Ovšem řád tisícovek km už je mimo i pro ně. Při takové energii by došlo nejen k odparu veškeré vody (to by už dokázaly ty stovkové šutráky), ale také kompletně roztavily zemskou kůru, "
a zde píšete :" Není důvod tedy uvažovat prakticky nemožné impaktní podmínky Theiy pro běžné vesmírné bombardování."
Komentář: Průměr "tisícovek km" km není běžné kosmické bombardování. Jedna z teorií říká, že bombardování Země asteroidy přineslo na (žhavou) Zemi vodu. Kontinenty převyšují hladinu oceánu. Takže kontinent vzniká, až když oceán je.
Re: Re: Re: Re: Re: Jak to přežil život?
Tomáš Černák,2022-08-13 15:44:14
Jistě, impaktní podmínky Theiy jsou totiž specifické pro jediný účel. Vznik Měsíce. Pro jeho vznik pomocí impaktní teorie totiž vyžadovalo planetu, na stejné orbitě jako Země, zbrzděnou dosud neznámým fenoménem, provádějící impakt proti směru rotace po tečně rychlostí nižší než 11 km/s. Kolik jsme zaznamenali takových asteroidů/meteoritů do dnešní doby? Nula. Ty si vybereš k debatě výbušninách červenou rtuť.
Naprosto irelevantní a založeno na úvaze, nikoliv exaktních důkazech.
Vytrhávání z kontextu a tvorba zcela nového kontextu mícháním útržků pak ukazuje, že neumíš a ani nechceš diskutovat. Prostě jsi se jen jako správný dobytek přišel pohádat.
Mimochodem, ta poslední věta je luxusní blábol. Kontinenty jsou na oceánu a vodě samozřejmě zcela nezávislé. Tedy za předpokladu, že si nemyslíš, že plavou v oceánu :-D
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jak to přežil život?
Florian Stanislav,2022-08-13 21:11:59
Tak jo, který kontinent je a kdy byl nezávislý na úrovni hladiny oceánu?
Napsal jsem :Kontinenty převyšují hladinu oceánu, ne že na něm plavou. Je to neponořená pevnina. Neponořená znamená neponořená do toho oceánu, který u Vás nemá žádný význam.
Zajděte do hospody, tam si můžete tykat s kdekým a třeba ho taky nazvat správným dobytkem.
Na Oslu to není zvykem.
Wikipedie:" Všeobecně uznané charakteristiky kontinentu jsou: musí jít o rozlohou velké území, musí sestávat z neponořené pevniny a musí mít geologicky význačné hranice (v úvahu se mohou kromě moří či hor brát např. i litosférické desky).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
