Středověká kostra muže se zřídkavou genetickou mutací  
Vědci podrobili tisíc let starý kosterní nález multidisciplinárnímu výzkumu, jehož součástí byla i netradiční geneticko-statistická metoda umožňující odhalit anomálii v počtu chromozomů.

1000 let stará lebka středověkého muže s Klinefelterovým  syndromem - přední (A) a boční (B) pohled odhaluje nesymetrické opotřebení zubů způsobené pravděpodobným křivým růstem stěsnaných a špatně skloněných zubů v důsledku vyčnívající horní čelisti (maxilárním prognatismem). Kredit: Xavier Roca-Rada et al., The Lancet, 2022 doi:https://doi.org/10.1016/S0140-6736(22)01476-3
1000 let stará lebka středověkého muže s Klinefelterovým syndromem - přední (A) a boční (B) pohled odhaluje nesymetrické opotřebení zubů způsobené pravděpodobným křivým růstem stěsnaných a špatně skloněných zubů v důsledku vyčnívající horní čelisti (maxilárním prognatismem). Kredit: Xavier Roca-Rada et al., The Lancet, 2022 doi:https://doi.org/10.1016/S0140-6736(22)01476-3

V severovýchodním Portugalsku, u obce Castro de Avelãs, se nachází archeologická lokalita Torre Velha (Stará Věž). Při vykopávkách na středověkém pohřebišti byla mezi pozůstatky asi 57 jednotlivců různého věku objevena kostra, která archeology zaujala. Patřila 25 až 40letému muži pochovanému před asi tisíci lety – přesněji někdy mezi roky 1020 až 1160 A.D. - do samostatného hrobu bez krytu a jakékoli hrobové výbavy. Poloha na zádech v západovýchodním směru s rukama zkříženýma na hrudi svědčí o křesťanském pohřebním ritu.

 

Otevřený hrob s kostrou, která prozrazuje, že muž byl vysoký s dlouhými končetinami a širší pánvi. Do jednoduchého hrobu byl uložen ve východo-západním směru s rukami překříženými na hrudi. Kredit: Xavier Roca-Rada et al., The Lancet, 2022 doi:https://doi.org/10.1016/S0140-6736(22)01476-3
Otevřený hrob s kostrou, která prozrazuje, že muž byl vysoký s dlouhými končetinami a širší pánvi. Do jednoduchého hrobu byl uložen ve východo-západním směru s rukama překříženýma na hrudi. Kredit: Xavier Roca-Rada et al., The Lancet, 2022 doi:https://doi.org/10.1016/S0140-6736(22)01476-3

Poměrně robustní kostra s netypicky širokou pánví prozrazuje, že muž byl v porovnání se svými soukmenovci vysoký, měřil asi 1,8 m. Jeho lebka je dlouhá, ale poměrně nízká s výraznými nadočnicovými oblouky. Muž měl výrazný nos a jeho nesymetricky opotřebované zuby svědčí o pravděpodobném vadném skusu způsobeném deformací horní čelisti.


Z článku uveřejněném v prestižním odborném medicínském časopisu The Lancet se nedočteme, jestli kombinace těchto znaků vyvolala u vědců zvýšený zájem a podezření na jistou vrozenou anomálii, nicméně kostru podrobili multidisciplinární analýze – včetně nové genetické metody. A ta potvrdila, že jedinec byl sice biologicky mužem, ale jeho genom obsahoval ne dva pohlavní chromozomy X a Y, jako je to běžné, nýbrž tři: XXY. Tato genetická porucha je známá jako Klinefelterův syndrom (47,XXY) a v populaci se vyskytuje s průměrnou frekvencí 1 až 2 případy na 1000 jedinců mužů (abychom byli genderově korektní – těch, které lékaři při narození podle vnějších znaků zařadí k mužskému pohlaví). Důsledky nadbytečného X chromozomu jsou do velké míry individuální, a ne všechny případy jsou odhaleny.

 

38letý, 185 cm vysoký pacient s hormonálně neupravovanou mozaikovou formou Klinefelterova syndromu – část jeho buněk má typický genom 46,XY a část mutaci 47,XXY  Kredit: Malcolm Gin, Wikipedia CC 3.0
38letý, 185 cm vysoký pacient s hormonálně neupravovanou mozaikovou formou Klinefelterova syndromu – část jeho buněk má typický genom 46,XY a část mutaci 47,XXY Kredit: Malcolm Gin, Wikipedia, CC BY 3.0

Všichni postiženi jsou vzhledem na funkční chromozom Y biologicky vzato muži. Aneuploidie se u nich zpravidla projevuje menšími varlaty, častou neplodností, řidším a jemnějším ochlupením a případně i nezhoubným zvětšením prsních žláz. Jedinci s 47,XXY bývají spíše vyšší s delšími končetinami, širšími boky a užšími rameny. V dětství se musí nejednou vypořádat se slabší muskulaturou a zhoršenou motorickou koordinací. Hrozí jim vyšší riziko cukrovky, obezity, ale také osteoporózy. Nicméně u zkoumané středověké kostry byla potvrzena normální minerální hustota kostí. Patřila však mladšímu jedinci, kterého před řídnutím kostí mohl chránit i dostatek pohybu a D vitaminu.

 

U Klinefelterova syndromu nebyla prokázána dědičnost, jde spíše o náhodnou, možná však i vnějšími faktory způsobenou chybu při rozchodu chromozomů (při prvním meiotickém dělení) v průběhu tvorby vajíčka nebo spermie. Samozřejmě, že XXY není jediný typ aneuploidie, k různým mutacím v počtu chromozomů docházelo v celé historii nejen lidstva, ale i vyšších organismů. U živočichů obecně, pro lidi o to více platí, že většina z takových chromozomálních poruch není slučitelná se životem a každá, která svého nositele nezabije v embryonálním stadiu vývoje, ho v nějaké míře v pozdějším životě hendikepuje.

 

Korespondenční autor a koordinátor australsko – portugalského týmu, João C. Teixeira z Australské národní univerzity a Univerzity v Adelaide Kredit: Australian National University
Korespondenční autor a koordinátor australsko – portugalského týmu, João C. Teixeira z Australské národní univerzity a Univerzity v Adelaide Kredit: Australian National University

Nejznámější chromozomovou aberací je trizomie nepohlavního 21. chromosomu, což je příčinou Downova syndromu. Co se pohlavních chromosomů (gonozomů) týče, kromě zmíněného Klinefelterova syndromu (47, XXY) může dojít k podobným poruchám, například 47, XXX (syndrom tzv. „superženy“), nebo naopak 45,X (Turnerův syndrom, chybějící druhý pohlavní chromosom, narozené děti mají ženské pohlaví), 47,XYY (syndrom tzv. „supermuže“). Je nutno dodat, že dnes již zastaralé pojmy „superžena“ a „supermuž“, neznamenají nic pozitivního, spíše opak je pravdou. Mužský karyotyp XYY bývá někdy spojován se sníženou inteligencí a kriminálním chováním (přehledná práce zde).


Co je tedy na portugalském nálezu středověké kostry výjimečné? Je nejstarší, u které se i genetickými analýzami podařilo potvrdit Klinefelterův syndrom, a to není tak jednoduchý úkol. Musíme vzít v úvahu, že šlo o to prokázat duplicitu jednoho chromozomu se stejným genetickým profilem. "Byla provedena genetická analýza, jejímž cílem bylo výpočetně zmapovat degradované fragmenty DNA chromozomů X a Y a porovnat s referenčním lidským genomem," vysvětluje doktorand na australské Univerzitě v Adelaide a první autor práce, Xavier Roca-Rada.


"Když jsme se poprvé podívali na výsledky, okamžitě jsme propadli nadšení“ prozradil koordinátor multidisciplinárního výzkumu, doktor João Teixeira z Australské národní univerzity. "Starověká DNA je často degradovaná a bývá jí málo, proto jsme byli zpočátku opatrní."

Členové úspěšného portugalsko – australského multidisciplinárního vědeckého týmu nepochybují, že nová genetická analytická metoda, kterou plánují dále zdokonalovat, bude využita i u jiných archeologických vzorcích pro studium různých chromozomálních abnormalit, jakým je například poměrně častý Downův syndrom.

 

Video: Chromozomální abnormality: Turnerův, Klinefelterův a Rettův syndrom, trizomie …

 

Literatura: The Lancet, EurekAlert!

Datum: 28.08.2022
Tisk článku

Související články:

Novinka v prenatální diagnostice     Autor: Josef Pazdera (27.08.2019)
Intersex jako norma     Autor: Jaroslav Petr (14.10.2020)



Diskuze:

ondatra a,2022-08-31 19:21:07

Rok 1000 AD není úplně starověk:-)

Odpovědět

Tak a teď...

Tomáš Novák,2022-08-30 09:10:03

...mu nasadit tu správnou léčbu. Třeba ještě není pozdě :-) Ale vážně, smekám před možnostmi současné vědy.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace