Nedávno zprovozněný Webbův teleskop pracuje v plném nasazení a posílá skvostné snímky rozmanitých vesmírných objektů. Jeho novým úlovkem je extrémní dvojhvězda WR 140, kterou obklopuje podivuhodná mlhovina v podobě soustředných kruhů.
Doposud jsme znali jen její nejvnitřnější část, kterou v letech 1999/2001 zobrazoval Keckův teleskop. Ke zviditelnění kruhů přispělo především zařízení MIRI (Mid-Infrared Instrument), kamera se spektrografem pro pozorování infračerveného záření delších vlnových délek.
Systém WR 140 (nebo také spektroskopická dvojhvězda SBC9 1232) v souhvězdí Labutě, který je od nás vzdálený asi 5 600 světelných let, je jedním z nejzajímavějších, které do této vzdálenosti známe.
Tvoří jej stejnojmenná Wolf-Rayetova hvězda, čili zuřivě umírající přízrak masivní hvězdy, v tomto případě o hmotnosti asi 20 Sluncí a jejím partnerem je veliká a nesmírně zářivá hvězda spektrální třídy O s hmotností asi 50 Sluncí.
V obou případech jde o velmi vzácné, žhavé a masivní hvězdy, které chrlí do okolního vesmíru hmotu v podobě extrémních hvězdných vichrů, o rychlosti kolem 3 000 kilometrů za sekundu. Kvůli tomu obě hvězdy ztrácejí hmotu, a to značnou rychlostí. Zároveň kolem sebe obíhají po výrazně eliptických drahách. Když se dostanou do periastronu, tedy situace, kdy jsou k sobě nejblíže, dělí je asi o třetinu větší vzdálenost než vzdálenost mezi Zemí a Sluncem.
Systém WR 140. Kredit: NASA, ESA, Joseph Olmsted/STScI.
Při přiblížení hvězdných monster systému WR 140 se střetávají jejich hvězdné vichry. Od těchto střetů se šíří rázové vlny, působí na částice v okolí a vyvolávají tím produkci tvrdého záření. Systém WR 140 je považován za ukázkový příklad „dvojhvězdy srážejících se vichrů“ (Colliding-wind Binary). Další takovým systémem by měla být například legendární Eta Carinae, obklopená mlhovinou Homunkulus.
K tomuto střetávání dochází vždy po 7,94 letech, což je perioda oběhu hvězd v této dvojhvězdě. Při střetech rovněž dochází k intenzivní tvorbě kosmického prachu, v důsledku chladnutí materiálu hvězdných vichrů. Působením těchto vichrů je prach tvarován do nových a nových vrstev, které obalují systém WR 140, jako postupně se zvětšující bubliny. Vzhledem k periodě 7,94 let lze odvodit, že na snímku Webbova teleskopu jsou patrné vrstvy mlhoviny staré asi 160 let, pomineme-li dobu potřebnou k překonání vzdálenosti světelnými paprsky.
Literatura
Pestrá chemie kolem uhlíkové hvězdy
Autor: Stanislav Mihulka (18.03.2011)
Uhlíková hvězda vyfoukla perfektní bublinu
Autor: Stanislav Mihulka (18.07.2012)
Superhvězda Eta Carinae odpaluje částice kosmického záření
Autor: Stanislav Mihulka (05.07.2018)
Diskuze:
Dvojhviezda?
Zicho Trenčiansky,2022-09-02 10:07:03
A tu druhu hviezdu pozorovali? Alebo len kvoli modelu predpokladaju, ze tam je? Lebo inak nevedia vysvetlit tie kruhy?
Recurrent (micro)nova nemusi nutne pozostavat z 2 hviezd. Aj obycajne hviezda vie explodovat ak vleti do mracna medzihviezdneho prachu. Pravidelnost explozie zase zabezpeci "galactic current sheet", ktory vychyluje magneticky dipol hviezdy.
Gábor Vlkolinský,2022-09-02 07:06:44
Na najvyššom snímku vidno lúče vychádzajúce zo svietiaceho objektu. Nechápem prečo takéto surové snímky s optickou vadou zverejňujú. To ich nevedia upraviť?
Re:
Libor Zak,2022-09-02 13:18:13
A ještě by tam pak mohli přimalovat kosmickou loď a nějakou planetu s prstenci, že? Aby to bylo pěkné. U astronomických snímků jde o to, že jsou skutečnou fotografií, nebo v případě JSW kombinací snímků ze všech jeho vědeckých přístrojů. Zmíněné paprsky jsou dané tím, že je jeho zrcadlo složené z mnoha segmentů a to pak vytváří tento efekt, stejně jako některé speciální filtry u fotoaparátů. Není to vada fotografie ale její vlastnost!
Re: Re:
Gábor Vlkolinský,2022-09-02 16:08:06
Výsledný snímok poskladá SW z mnohých snímok, možno pridajú nejaké korekcie, aby to bolo čo najviac zhodné s realitou a nakoniec nedokážu odstrániť školácke chyby, ktoré vo vesmíre nie sú. Je to trapne amatérske.
Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2022-09-02 20:58:53
Trolíte? Nezdá se mi moc pravděpobné, že byste toto mohl myslet vážně. I když člověk si nikdy nemůže být jistý.
Tento difrakční rozptyl je fyzikální limit optiky JWST. Komu se to nelíbí, musí si začít zvykat, protože podobně "vadných" snímků uvidíme v následujících letech ještě hoodně.
Re:
Vinkler Slavomil,2022-09-02 15:34:23
Paprsky jsou optický artefakt, VZNIKAJÍCÍ DIFUZÍ rozptylem NA ZRCADLE SLOŽENÉM ZE ŠESTIÚHELNÍKŮ. PROČ POUŽÍVAT FOTOŠOP?
Re: Re: Re:
Vojtěch Kocián,2022-09-02 20:08:55
Právě naopak. Ve vědě rozhodně nechcete přijít o žádný element, který by mohlo vymazat nevhodné použití čistícího algoritmu. Asi nějaké algoritmy pro tyto účely mají, ale budou je používat velmi opatrně třeba v případě, že by měli podezření, že se za těmi optickými artefakty skrývá něco zajímavého. Ty "školácké chyby" jsou prostě vlastnost (chyba) přístroje a vědec s tím umí žít. Mimochodem, pro kvalitní odstranění těch "paprsků" by bylo třeba mít k dispozici stejný snímek s nižší světelností. Takovou, aby obraz centrální hvězdy nebyl saturovaný. Dost možná ho nemají, protože nebyl potřeba a pozorovací čas je extrémně drahý a datová propustnost omezená.
Vy požadujete umění, respektive jednu jeho vyčištěnou formu, protože se Vám artefakty nelíbí.
Re: Re: Re: Re: Re:
Václav Dvořák,2022-09-05 21:19:06
Může to být zajímavý seznam, nicméně troll se v těchto diskuzích pozná po první větě. Spíše bych se bál rafinovaných manipulátorů, vůči kterým po odborné stránce nemůže nikdo nic říct... Vezměte si třeba ministra Lavrova, dneska víme, na čí straně stojí, protože se prostě profláknul, ale jako VŠ profesor politologie atp. by byl uznávaný všemi. A v tom mohl ovlivňovat názory ostatních, tito lidé dnes představují skutečné smrtelné nebezpečí !
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
