Plán pro geoinženýry: Zchlazení pólů aerosoly je proveditelné a levné  
Nikoliv penicilin, ale aspirin. Nikoliv vyléčení, ale zmírnění symptomů. Flotila 125 leteckých tankerů, schopných operovat ve velké výšce, by mohla vypouštět aerosoly nad polárními oblastmi, vždy během jejich jara a léta. Zajistilo by to ochlazení polárních oblastí, které to potřebují nejvíc, zhruba za 11 miliard dolarů ročně.
Polární oblasti tají. Nasadíme letadla? Kredit: Buiobuione / Wikimedia Commons.
Polární oblasti tají. Nasadíme letadla? Kredit: Buiobuione / Wikimedia Commons.

Je to ironie. Zemské póly se, jak známo, oteplují podstatně rychleji než zbytek planety. Problém je v tom, že v polárních oblastech je spousta vody zamrzlé v ledu. Lidé, bohužel, příliš nebrali v úvahu, že žijeme v období, kdy je hladina oceánu při srovnání s historií extrémně nízko, a zastavěli pobřeží rozlehlými městy. Teď se nám to může vymstít, protože voda vázaná v ledu se vrací do oceánu, což vrací jeho hladinu na obvyklejší úroveň.

 

Polární oblasti tají. Nasadíme letadla? Kredit: Buiobuione / Wikimedia Commons.
Wake Smith. Kredit: Yale University.

Na kapitulaci je ale vždycky dost času. Wake Smith z Yale a jeho kolegové vyvíjejí metody geoinženýrství, přičemž kladou důraz na jejich reálnost, praktičnost a co nejnižší finanční náklady. Před necelými čtyřmi lety jsme na OSLU psali o jejich projektu globálního geoinženýrství s aerosoly, jehož cílem je s reálnými náklady kompenzovat polovinu lidského příspěvku k oteplování planety.

 

Teď Smith a spol. představují o něco méně globální technologii, geoinženýrství s aerosoly, které by bylo použito v polárních oblastech. Jde o to, že by cca od severního a jižního polárního kruhu směrem k příslušnému pólu dopravní letouny vypouštěly aerosoly do stratosféry. Létaly by tam ve výšce 13 kilometrů, tedy o něco výše než vedou trasy letecké dopravy. Aerosoly by se pomalu pohybovaly směrem k pólům a „stínily“ by polární oblasti.

 

Tankery jako Airbus A330 MRTT na takový úkol nestačí. Kredit: Sam Wise. / Wikimedia Commons.
Tankery jako Airbus A330 MRTT na takový úkol nestačí. Kredit: Sam Wise. / Wikimedia Commons.

Volba polárních oblastí přináší podstatnou výhodu. Jak realisticky poznamenává Smith, ve světě panují rozmanité obavy z použití aerosolů a následného ochlazování. Jestli by někde geoinženýrství tohoto typu mělo být opravdu výhodné a jen s minimálními riziky, jsou to podle Smithe právě polární oblasti. Žije tam jen zlomek obyvatel planety, což znamená zlomek rizik a zlomek případných protestů.

 

Pokud jde o praktické použití této technologie, vypouštění aerosolů by bylo sezónní. Probíhalo by v dlouhých dnech místního jara a počátku léta. V takovém případě by jedna flotila dopravních letounů mohla pracovat jak na severní, tak i na jižní polokouli. Dnešní letecké tankery, jako je Boeing KC-135 Stratotanker anebo Airbus A330 MRTT, nejsou podle vědců pro tento úkol praktické. Mnohem efektivnější by bylo postavit nový typ tankerů, které by byly schopné operovat ve velkých výškách.

 

Badatelé odhadují, že by flotila zhruba 125 takových letounů mohla zajistit ochlazení polárních oblastí asi o 2 °C v daném roce. Náklady na takovou akci by byly asi 11 miliard dolarů ročně. To je méně než třetina nákladů na stejné ochlazení, pokud by šlo o celou planetu a jen zlomek nákladů na dosažení výsledně nulových globálních emisí.

 

Jak Smith zdůrazňuje a je nutné to velmi podtrhnout, toto není definitivní řešení problému s otepleným světem. Vypouštění aerosolů do stratosféry tlumí příznaky, ale neléčí onemocnění. Smith to pěkně strefil s přirovnáním – takové geoinženýrství je aspirin, nikoliv penicilin. Podstatné je, že ho případně můžeme použít, že nám může získat čas. Že se mladá generace nemusí utápět ve fatální klimatické depresi. Není to snadné a nebude to snadné, ale nejsme definitivně a bezvýchodně v háji.

 

Literatura

IOP Publishing 15. 9. 2022.

Environmental Research Communications 4: 095009.

Datum: 17.09.2022
Tisk článku

Související články:

Rozvojové země zkoumají možnosti klimatického inženýrství     Autor: Stanislav Mihulka (06.04.2018)
Mohlo by fungovat geoinženýrství s aerosoly proti globálnímu oteplování?     Autor: Stanislav Mihulka (03.12.2018)
Pomůže s globálním oteplováním geoinženýrství levitujících sazí?     Autor: Stanislav Mihulka (05.06.2021)



Diskuze:

Este:

Radoslav Porizek,2022-09-22 20:23:12

Len par dekad dozadu sme sa chystali zasypavat Zemske poly tmavym prachom, aby sme zabranili globalnemu ochladzovaniu. Teraz tam chceme vypustat aerosoli, aby sme zabranili globalnemu oteplovaniu.

Mozno by bolo dobre najprv dobre porozumiet fungovaniu klimatickeho systemu a az potom prevadzat zasahy.

Odpovědět

Kacirska myslienka

Radoslav Porizek,2022-09-20 23:52:04

Napadla ma taka kacirska myslienka: je oteplovanie nieco, comu sa chcmeme vyhnut?

Satelitne merania jasne ukazuju, ze nam za posledne desatrocia planeta zozelenela: https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/change_in_leaf_area.jpg

Dokonca aj v sprave IPCC sa clovek moze docitat, ze globalne zvysenie teploty globalne zvysuje dostupnost k vode - je to pozorovane a predpovedaju to aj klimaticke modely.

Rovnako ked sa pozrieme do historie ludstva, alebo dalej do historie fauny a flory, tak teplejsie obdobia znamenali optimum a chladnejsie problemy.

Odpovědět


Re: Kacirska myslienka

Miroslav Gretschelst,2022-09-21 12:03:05

"je oteplovanie nieco, comu sa chcmeme vyhnut?"

Ono záleží na tom, jak kdo. Já třeba rozhodně NE. Stačí, když se podívám na vyúčtování za energie nebo když si poslechnu škodolibé zpravodajství. Ale třeba firmy, které investovaly do všelijakých OZE technologií nebo třeba diskutér Rada z Neviditelného psa rozhodně ANO :-(

Odpovědět


Re: Re: Kacirska myslienka

Max Karas,2022-09-21 23:28:20

Někde jsem četl, že v případě většího globálního oteplení přestane fungovat Golfský proud, který v Evropě zajišťuju relativně teplé zimy. Bez Golfského proudu tu budeme mít zimy, jako mají v Kanadě. Tak nevím no...

Odpovědět

¨Proč na severu?

Jiří Pospíšil,2022-09-19 21:42:16

V Arktidě jde převážně o plovoucí led. A jeho rozpuštěním se nezmění hladina oceánu ani o milimetr.
A země, které tam mají pevninské ledovce se budou dost ošívat nad ochlazením svého území.
Ale stejně mě štve, když "vjedci" zabývající se těmito úvahami, si nevzpomenou ani na stařičkého Archimeda. Jak pak máme věřit jejich jiným úvahám? Nenastane například v ochlazených vrstvách vzduchu ve 13 km výšce také vertikální pohyb vzduchu?

Odpovědět


Re: ¨Proč na severu?

Florian Stanislav,2022-09-20 14:53:06

Do Arktidy patří Grónský ledovec - potenciál jeho roztání je 6-7 m vzestup hladiny. Vědci nepochybně absolvovali střední školu a ví, že táním ledu vznikne objem vody rovný potopenému objemu ledu, tedy se hladina nezvedne. Na Sibiři sněhu a ledu mocná vrstva není, ale tání ledu v moři a sněhu na pevnině se změní podstatně albedo, což vede k oteplování a tání ledovců jinde.
Aerosoly zvýší odraz do vesmíru, teplo se prostě do troposféry a k zemi nedostane. Jak co bude proudit už tuto energetickou ztrátu nemůže globálně změnit. Úvahám "vjedců" věřit nemůžete, protože je neznáte.

Odpovědět


Re: Re: ¨Proč na severu?

Jan Pexa,2022-09-22 10:19:07

No za 40let tani Gronskeho ledovce, roztalo 0,3% celkove hmotnosti. Ani extremni otepleni jako behem MWP nedokazalo roztat dost ledu (kdy ho bylo podstatne mene) a pak se to otocilo s LIA a pak tani do 1950 (nejvetsi tani vsech ledovcu na svete, narust do 1979, pak tani do dnes a pravdepodobne zase bude ochlazeni a pokud ne, tak to bude velke plus pro lidstvo.

Takze potencial 6-7m je v casovych horizontech nad ramec nasi civilizace(tisice let).
Gronsko se navic neni teplejsi nez bylo drive a to co je hlavni pro mnozstvi ledu, jsou hlavne srazky a oblacnost v oblasti. A rychlost tani neakceleruje.

Odpovědět

Před 92 miliony let

Tomáš Novák,2022-09-19 10:58:16

...byla globální teplota v průměru až o 15° Celsia vyšší než dnes. No problem.

Odpovědět


Re: Před 92 miliony let

D@1imi1 Hrušk@,2022-09-19 11:26:18

Taky v té době existovaly úplně jiné ekosystémy a dominovaly jiné rostlinné i živočišné druhy.

Odpovědět


Re: Před 92 miliony let

Florian Stanislav,2022-09-19 21:48:54

Za dobu od 540 milionů let nedosáhla průměrná teplota nikdy 15°C víc jak dnes.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f5/All_palaeotemps.png
Před 90 miliony byla asi o 7°C vyšší jak dnes. Bylo všechno hodně jinak. Hnědé uhlí je stáré asi 60 milionů let. Oddělení linie předků člověka od linie jiných primátů je snad 6 -9 milionů let.
Takže 92 milionů let, je pěkný úlet.

Odpovědět


Re: Re: Před 92 miliony let

Radoslav Porizek,2022-09-20 23:05:48

Ach jaj, co napisat cloveku, co uvedie obrazok, ktorym poprie svoje tvrdenie?

Pred 90 milionmi rokov bola podla obrazku teplota vacsia o 14°C. Tych 7°C je rozdiel je od projekcie hypotezy do roku 2100.

Do grafu sa vynasaju proxy, ktore zodpovedaju spravidla niekolko storocnym az tisicrocnym priemerom teploty, spravne by sa teda mali porovnavat su sucasnym tisicrocnym priemerom.

Teplota o 7°C vyssia sa predpoklada hned v predoslom interglacialy pred 120 tisicmi rokmi, a teploty 5°C vyssie V Europe uz par tisic rokov dozadu.

"Za dobu od 540 milionů let nedosáhla průměrná teplota nikdy 15°C víc jak dnes." - je blabol, ktory nema oporu v exaktnej vede - minimalne preto nie, lebo nepozname priemernu teplotu kazdeho roku.

Odpovědět

O čem tady diskutujeme, my, mravenečci?

Dalimil Ryšavý,2022-09-19 09:58:39

Slušný vulkanolog, nebo někdo z příbuzných oborů, by Vám řekl, že průměrná sopka uvolní za čtyřiadvacet hodin erupce o řády více svinstva všeho druhu, než dokázalo lidstvo za celou dobu své existence... Navíc si neumím představit, že by imrvére létalo cca 150 letadel a svinilo a svinilo!

Odpovědět


Re: O čem tady diskutujeme, my, mravenečci?

Karel Klement,2022-09-19 15:45:50

Nejsem vulkanolog ani klimatolog, tak jsem odkazaný na google.

Vulkány produkují kolem 0,3 miliard tun CO2 ročně. To je kolem 1 % lidských emisí CO2, kterých je přibližně 29 miliard tun za rok.

https://skepticalscience.com/arg_volcano_cz.htm

Odpovědět


Re: Re: O čem tady diskutujeme, my, mravenečci?

Dalimil Ryšavý,2022-09-20 03:14:10

Bohužel, tady nejde o totálně profláklé oxidy uhlíku, ale o oxidy síry. Ty mají tu neblahou vlastnost, že zabíjejí šmahem všechny

Odpovědět

Předpokládám

Mojmir Kosco,2022-09-19 06:08:09

Že to má fungovat podobně jako když natru skleník na bílo.jemomze u skleníku má izolační vrstvu danou tj.sklo a to co přejde dovnitř a změní se mi na teplo musím stejně vyvětrat.Takze můj dotaz zní zda odražené svetlo nezahraje stratosféru? A zdá okumulace teploty pod příkrovem nebude vyšší než energie odražená do vesmírného prostoru..

Odpovědět


Re: Předpokládám

Petr Nováček,2022-09-19 10:30:23

To záleží jaký aerosol do ovzduší vypustí. Kdyby měl odrazitovost 100%, tak sluneční paprsky ve stratosféře narazí na aerosol a odrazí se zpět do vesmíru.

Odpovědět


Re: Re: Předpokládám

D@1imi1 Hrušk@,2022-09-19 13:47:18

Na pólech je zima díky tomu, že dochází k infračervenému vyzařování tepla do vesmíru. Kdyby nad póly byla čepička, která odráží 100% elektromagnetickéhoho spektra, póly by roztály vlivem konvekce teplejšího vzduchu a vodních mas z nižších zeměpisných šířek, kde je trvale tepleji.
Takže ten aerosol by musel mít opačné vlastnosti než skleníkové plyny - nepropustný pro viditelné a krátkovlnné IR záření, ale dobře propustný pro dlouhovlnné IR.

Odpovědět


Re: Re: Re: Předpokládám

Pavel Kaňkovský,2022-09-20 22:45:42

Já bych řekl, že větší průhlednost pro delší vlnové délky je u aerosolů docela obvyklá vlastnost.

Odpovědět


Re: Předpokládám

Florian Stanislav,2022-09-19 22:33:02

Atmosféra je pro viditelné sluneční záření 390 nm - 760 nm ( v němž dopadá většina energie ze Slunce) propustná, čili její dolní část ( troposféra, kde se tvoří počasí a klima) se ohřívá od povrchu. Zahřátí povrchu záleží na albedu ( světlé polární oblasti odrazí mnohem víc) a na úhlu dopadu, který je kolem pólů nízký. Obojí je důvod, že kolem pólů je chladno.
30% slunečního záření s od atmosféry odrazí do vesmíru ( 102 W/m2 z 342 W/m2). Odrazí se od mraků, tedy z troposféry. Stratosféra je pro viditelné sluneční záření průhledná.
Skleník má málo společného se skleníkovým efektem. Základní příčinou skleníkového efektu je, že Země vyzařuje při průměrné své teplotě 15°C infračervené záření ( asi vlnové délky 10,5 mikrometrů), to je právě vlnová délka, kterou pohlcují skleníkové plyny, nejvíc vodní pára, pak CO2, pak CH4. Tato skleníkovými plyny pohlcená energie se nemůže vyzářit do vesmíru, Měsíc bez atmosféry má průměrnou teplotu asi (minus) -22°C). Pro Zemi bez atmosféry ( = bez skleníkového efektu) by měla být teplota asi (mínus) -18°C, záleží na albedu, které není shodné s Měsícem.
Vliv stratosféry na klima je malý, je velmi řídká, každých 5,5 km výšky od povrchu dál klesá tlak na polovinu. Stratosféra má stabilizující vliv na atmosférické jevy, protože zde nedochází ke konvekčnímu proudění. S výškou klesá hustota i tlak
http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-atmosfera.htm

Odpovědět


Re: Re: Předpokládám

Radoslav Porizek,2022-09-20 23:29:44

"Vliv stratosféry na klima je malý..." - vplyv stratosfery je znacny, teplota pri povrchu je taka, aby bola v radiacnej rovnovahe s teplotu na hranici atmosfery (kde tych -18°C).

Ale inac ano, aerosoly by skutocne sposobili ochladenie, pretoze dolezite je ziarenie, ktore je pohltene povrchom Zeme a nasledne vyziarene ako infracervene ziarenie.

Odpovědět

Plán

Josef Šoltes,2022-09-18 23:17:56

Plán pro geoinženýry je jasně daný. Vymyslet, jak se co nejlevněji přizpůsobit změnám a kvalitně ty změny předpovědět, aby se to přizpůsobení dalo včas realizovat. Nic jiného nedává smysl, jakékoliv omezování akorát zbrzdí realizaci toho přizpůsobení a zabije miliony až miliardy.

Odpovědět

Jaké oteplení?

Pavel K2,2022-09-18 21:11:47

Kdyby pořád nějací ekologové takhle neblbnuli, tak jsem si nemusel teď přikupovat na zimu 3 svetry a šestery vlněné ponožky a Putin se svým plynem mohl jít do plynu.
Naštěstí to sami ekologové zatrhnou - stejně jako ty JE v Německu :-)

Odpovědět

Hrát si s ovlivněním klimatu

Pavel Aron,2022-09-18 19:09:49

Je naprosto šílené. Mechanismy planetárního klimatu jsou složité a zdaleka nevíme a hned tak nebudeme vědět co vše je ovlivňuje. Například když se jim to podaří a pak přijde nějaká další klimatická změna typu malá doba ledová. Každý podobný zásah může mít nečekané důsledky.

Odpovědět


Re: Hrát si s ovlivněním klimatu

Jirka Naxera,2022-09-18 23:04:59

Jestli to ovlivní klima a jak je otázkou, ale ona si s tím Příroda nakonec nějak poradí. Ale mnohem víc, než malé doby ledové bych se bál jaderné zimy - představa, že se všichni shodnou na nějaké geoinženýrské změně celoplanetárního rozsahu, která navíc nedopadne na všechny stejně je z říše pohádek, zato to, že každý, kdo má čím střílet na podobné akce (pokud nejsou v jeho prospěch) reaguje poměrně podrážděně i při mnohem menším zásahu do jeho zájmů se bohužel ukázalo mnohokráte jako reálné.

Odpovědět


Re: Hrát si s ovlivněním klimatu

Miroslav Gretschelst,2022-09-19 10:57:24

Máte naprostou pravdu. Je to šílené, Ale nezapomínejte, že článek jedná o návrhu, který se zatím neuskutečnil, kdežto naprosto nejšílenější ovlivňování klimatu už roky běží a jmenuje se Green deal (= Green dead) a spotřebovává šílené částky, které budou většině obyvatelstva (romě těch, kteří si na tom napakují prkenice) chybět na přizpůsobení se novému klimatickému stavu.

Odpovědět


Re: Re: Hrát si s ovlivněním klimatu

Jirka Naxera,2022-09-19 16:50:15

Tak Green Deal naopak moc s klimatem bohužel tolik zase společného nemá.
Ono je to těžké, jedna věc je, že v průšvihhu jsme. Krajina přestává plnit svou funkci, biodiverzita klesá šíleně, zato koncentrace CO2 roste.

Mě naopak na GD štve, že dělá málo. Ne ve smyslu de-facto likvidace průmyslu v Evropě, tam vypadá účinně až moc, ale přímo hrůzné je, že se IMHO oprávněné cíle (snížení CO2, obnovení krajiny) zcela nechutně směšují s zeleným náboženstvím.
Takový příměr - když je někdo po bouračce a je zraněný, tak je potřeba ho zachránit. Když z něj stříká krev a nemáte nic použitelného, tak mu prostě do té rány klidně vrazíte i špinavou ruku. S infekcí si (možná) pak nějak poraděj v nemocnici, to je vedlejší, teď jde o to ho tam dostat co nejrychleji živého.
Zatímco GD - no pokud jsem v průšvihu, má být řešení takové, aby vedlo k jeho nejefektivnější minimalizaci, to znamená v první řadě má být zadání technologicky neutrální. Proč sakra mluvíme o _zákazu_ spalovacích motorů, když je možné (nevím, jestli optimální, to ale nechme na vývojářích) mít spalovací motor s nulovými emisemi CO2 (prostě budete pálit palivo jen z obnovitelných zdrojů, pak vyhoví i Trabant a je to tak správně) když cílem je zredukovat produkci CO2?
Proč sakra mluvíme o _zákazu_ *plastů* tady a tam, když jde o zajištění biodegradace? Nebylo by správné řešení prostě požadovat (nějak kvantitativně stanovenou) degradaci a neškodlivost materiálu použitého za konkrétním účelem a nestarat se o to, jestli to blbé brčko bude z papíru, nebo z upraveného PLA, jen o to aby když to nějaké prase hodí do řeky, tak aby to prostě během měsíce zmizelo? Proč jsou sakra takové tance kolem jádra, zatímco pálit metan ve velkém je kosher?

Odpovědět

Kolega Florian Stanislav

Dalimil Ryšavý,2022-09-18 18:29:35

se zmínil, že tihle "vědci" chtějí pracovat s aerosoly na bázi oxidů síry.... Fajn, ale potom nám pomáhej Bůh.

Odpovědět

odrazivost

Petr Nováček,2022-09-18 17:46:24

A nebylo by jednodušší naházet na Saharu nějaká zrcadla, natřít tamní hory na bílo, apod...? Nebo alespoň vzít nějaký recyklovaný plast a ten natřít na bílo. Energie by se odrazila zpět do vesmíru a v dané oblasti by se ochladilo. Nebo ne přímo na Saharu, ale naházet nějaká plovoucí zrcadla na oceán.
Samozřejmě to nese riziko, že vlivem ochlazení se změní tlakové útvary a může to vyvolat další problémy. Nicméně hory lze přetřít jinou barvou, zrcadla oddělat, apod...takže toto geoinženýrsví lze upravovat podle potřeby.

Odpovědět


Re: odrazivost

Pavel Aron,2022-09-18 19:12:32

Blázníte ? Chcete si hrát na pánaboha? Sakra, nemohli by šílenci jako vy se zabývat něčím užitečným ? Umíte si představit kolik povrchu bychom takto museli pokrýt zrcadly a kolik bychom přitom vyprodukovali CO2 ? Neumíte. Jen plácáte nesmysly.

Odpovědět


Re: Re: odrazivost

D@1imi1 Hrušk@,2022-09-18 19:57:47

Člověk nemusí být hned megaloman. Pro začátek by stačilo například zakázat ve městech na plochých střechách budov používání černých asfaltových pásů, když existuje alternativa v podobě světlého polyuretanu.

Odpovědět


Re: Re: odrazivost

Petr Nováček,2022-09-19 10:37:15

Kolik povrchu? Překvapivě ani ne tolik. Rozdíl vidíte například na bílém vs černém autě. V bílém není takové vedro. Samozřejmě by se mělo začít například tím, že se nebudou dělat asfaltové dálnice (odrazivost jen 5%), ale betonové (odrazivost asi 30%), auta s bílou střechou, bílé střechy - u plochých to lze zařídit poměrně snadno.
Efekt odrazivost je vidět na městkých tepelných ostrovech, které mají malou odrazivost. Je tam o několik stupňů vyšší teplota a přitom CO2 je tam srovnatelné jako všude okolo. Prostě alespoň vykompenzovat snížení odrazivosti vyvolané lidskou činností. Všude se mluví o CO2 ale například městské tepelné ostrovy se podílejí v Číně polovinou na oteplování:
https://www.netzerowatch.com/urban-heat-island-effect-caused-50-of-warming-in-china/

Odpovědět


Re: Re: Re: odrazivost

Jan Pexa,2022-09-22 10:27:36

otazka je, jestli tohle chceme v pasmu, kde po vetsinu roku je teplota dost nizko. Vyssi zimni a nocni teploty jsou celkem benefit po vetsinu roku proti dvou-trem mesicum, kdy je nesnesitelne.

Odpovědět

Lidé, neblbněte!

Dalimil Ryšavý,2022-09-18 16:51:15

Jak asi muselo být hic dinosaurům, když planeta ještě neměla dokonce ani polární ledové čepičky?Já bych řekl, že my, lidé, jsme příliš zahleděni do sebe, jsme "složití" a tak si život prostě komplikujeme:-) Mimochodem, Greta vidí molekuly oxidu uhličitého, spása je za humny!

Odpovědět

Smysluplnost prostředků

D@1imi1 Hrušk@,2022-09-18 16:26:52

Nebylo by smysluplnější za těch 11mld USD každoročně postavit jeden jaderný blok o výkonu 1GW a nahradit jím nějakou větší uhelnou elektrárnu?

Odpovědět


Re: Smysluplnost prostředků

Jiří Petráš,2022-09-18 17:55:15

To by bylo.

Odpovědět


Re: Smysluplnost prostředků

Pavel Aron,2022-09-18 19:06:30

Určitě ano. Ale to by nebylo tak působivé navenek. Novodobí sociální inženýři přeci už chtějí poroučet větru, dešti jako ti před nimi.

Odpovědět

Nestabilita = neprosperita

D@1imi1 Hrušk@,2022-09-18 14:14:21

I ve zdejší diskusi se objevují názory, že vyšší teplota znamená vyšší prosperitu pro ekosystémy a z toho plynoucí vyšší prosperitu pro lidstvo. Jenže hlavní problém globálního oteplování není vyšší teplota jako taková, ale rychlost, s jakou ke klimatickým změnám dochází (tedy v řádu desetiletí). Člověk je tvor přizpůsobivý a klimatické změny určitě přežije, ale prosperita je to poslední, co bych od nich v následujícím století očekával.

Postavíte hydroelektrárnu - řeka vyschne a investice je k ničemu.
Vypěstujete les s nějakým druhovým složením - les po šedesáti letech uschne nebo dokonce shoří.
Postavíte metropoli u pobřeží - kvůli růstu hladiny ji budete muset nákladně přestavět.
Osídlíte horké oblasti - kvůli dalšímu nárůstu teplot je budete muset opět vysídlit.
Postavíte domy na permafrostu - do pár desetiletí se všechny začnou hroutit.

I kdyby klimatická změna přinesla vyšší prosperitu, tak určitě ne pro 21. a pravděpodobně ani pro 22. století.

Úplně jiná otázka je způsob boje proti klimatickým změnám. Pálit každoročně kvanta leteckého paliva a vypouštět při tom další CO2 abychom jednorázově ochladili zemské póly a zároveň znečišťovali životní prostředí oxidem siřičitým (jak odkazuje níže Florian Stanislav), to je prosím totální úlet hodný Pata a Mata.

Odpovědět


Re: Nestabilita = neprosperita

Eva M,2022-09-18 15:47:39

/já bych začala tím, že bych napustila tu velkou vnitrozemskou proláklinu v Austrálii, co by to udělalo :)

výše popisované projevy nestability by se snad nějak zvládly, pokud by se s nimi počítalo.
pokud už v tom v jižním španělsku pozorují nějaké efekty, jistě by bylo možné dosáhnout nějakých užitečných modifikací/

Odpovědět


Re: Re: Nestabilita = neprosperita

D@1imi1 Hrušk@,2022-09-18 16:05:40

Ano, na jihu by Španělé například by mohli modifikovat výšku plotu na hranici s Marokem, aby ustáli nápor klimatických uprchlíků. Tam už nějaké vlivy pozorují.

Odpovědět


Re: Re: Re: Nestabilita = neprosperita

Eva M,2022-09-18 16:55:10

mám na mysli toto
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sklenikove-peklo-spanelsku-prospiva.a-nam-by-mozna-mohlo-prospet-taky

jinak klasifikaci tzv.uprchlíků /válečný uprchlík - to chápu, toho honí nepřítel, nemyslím však, že by někoho honilo klima, a otázka vždy zní, co činí daný stát pro správu svých záležitostí/ do toho nemá smysl tahat

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Nestabilita = neprosperita

D@1imi1 Hrušk@,2022-09-18 17:57:15

Článek je zajímavý, ale pokud jde o klima, dozvěděl jsem se z něj jen to, že Španělsko díky skleníkům ochladilo plochu 320Km2 (což odpovídá 0,06% rozlohy Španělska) o 1°C. To je kapka v moři.

Migranti z Afriky samozřejmě odcházejí hlavně z ekonomických důvodů, ale když jim klimatická změna zkomplikuje i ty současné možnosti obživy, vzniknou tím další miliony desperátů snažících se zachránit invazí do Evropy. Technicky se na to připravit je podle mě namístě.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Nestabilita = neprosperita

Eva M,2022-09-18 19:43:54

problémem Afriky je především voda.

v době, kdy byly teploty na Zemi vyšší, byla její distribuce jiná a příznivější - tj. není to tak jednoduché....

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Nestabilita = neprosperita

Eva M,2022-09-19 13:18:43

PS odpovězte mi prosím - chápu správně, že fixace dopadajícího tepla v uhlovodících = ochlazení?



ony by fakt možná stály za zvážení nějaké ty velkoprodukční farmy na uhlovodíky, klidně pod fólií= ochlazení, klidně řasy, a pak to použít na zkulturnění degradovaných půd (což prý se dělá např. v Irsku)........ když už se tedy nějakému tomu inženýrství nevyhneme, což se nevyhneme.

ekosystémy jsou už dávno proti starým čtvrtohorním změněné - ostatně nějak se měnily stále - tak holt "přiznaná modiface".

Problém se podle mne jmenuje distribuce srážek, nikoli vysoké teploty.

Plus populační expanze ve státech, kde (výhoda!) sice není nutné po většinu roku topit, aby se tam dalo bydlet - ale nemají z nějakého důvodu tradici(?) / zájem (?) / prostředky (?) / ideu (?) nebo jim chybí něco jiného k tomu, aby se snažily něco řešit.


/např. vyhledáno na mapě jezero Čad - zdá se, že se šíleně scvrklo, pak se patrně odstěhovala či jinak zmizela část obyvatelstva, což je zřejmě místní tradiční způsob řešení, a teď se snad zase malinko rozšířilo..../


Rozhodně by bylo vhodné určit podíl "obecného geologicko-kosmologického vývoje" na celé záležitosti s "globálním oteplováním".... abychom nevylívali potopu lžičkou, že

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nestabilita = neprosperita

D@1imi1 Hrušk@,2022-09-19 14:18:43

Fixace tepla v uhlovodících znamená ochlazení. Ale v případě těch skleníků z článku je tento vliv zanedbatelný. Účinnost fotosyntézy je pouze 1-2%. K listům se navíc dostane jen část světla, takže celkový vliv bude nižší než 1%. Hlavní vliv těch skleníků spočívá v tom, že mají vysoké albedo - velkou část záření ze Slunce odrážejí pryč do vesmíru. Ještě většího ochlazovacího účinku by dosáhli, kdyby třeba nabílili poušť vápnem, ale to by nikdo nechtěl platit. Zatímco ty skleníky se zaplatí prodejem plodin.

Do budoucna by určitě bylo vhodné řešení se například v urbanistice zaměřit na povrchy s vyšším albedem. A už se tak i děje. To pomůže tam, kde je v létě největší vedro a zároveň nejvíc lidí.

Africe pomoci není, dokud neklesne porodnost. Ta je mnohem větším problémem než horko či sucho. Afrika v současnosti živí asi čtyřnásobek populace oproti stavu před půlstoletím, kdy globální oteplení ještě nebylo významné. S vhodnými technologiemi a šikovným obyvatelstvem by možná uživila i další čtyřnásobek. Ale ne při zemědělství z doby novověku nebo ještě hůře pravěku. Stačí se podívat na Izrael, co dokážou v té jejich polopoušti za divy, když chtějí. No a pokud ta africká populace zůstane u přirozeného vývoje, příjdou za pár desetiletí hladomory, jaké svět nepamatoval, při kterých budou umírat stamiliony nebo miliardy. Všechno má svůj strop.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nestabilita = neprosperita

D@1imi1 Hrušk@,2022-09-19 14:46:59

Řekněme že zhruba do 1% sluneční energie se uloží do uhlovodíků, 50% se odrazí do vesmíru a 49% se přemění na teplo. Bez těch skleníků by se třeba 70% přeměnilo na teplo a 30% by se odrazilo do vesmíru (jen odhaduji - nevím, jaké ta oblast měla původně albedo).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nestabilita = neprosperita

Eva M,2022-09-19 14:53:12

"Ještě většího ochlazovacího účinku by dosáhli..." -- no a tady se právě neshodujem, není důvod snažit se o nějaké velké ochlazování.

je potřeba mít "ekosystém", který to teplo (vytvářené via světlo) smysluplně využije. k čemuž je potřeba vyřešit vodu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nestabilita = neprosperita

D@1imi1 Hrušk@,2022-09-19 15:12:10

Já taky nepíšu, že by to měli dělat. Jenom se snažím vysvětlit, že ty skleníky pomáhají hlavně tím, že mají světlé střechy s vysokým albedem, nikoliv fixací slunečního záření do uhlovodíků.

Co bychom měli dělat je úplně jiná otázka: nepanikařit, nebagatelizovat a nezhoršovat si problém absurdními kroky jako zavírání jaderných elektráren v půlce životnosti. A když je možnost, volit raději takové přístupy, které mají menší uhlíkovou stopu - ne však za cenu ještě větších škod.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nestabilita = neprosperita

Zicho Trenčiansky,2022-09-19 15:43:32

to Eva: tak zrovna vysychajúci Čad je dôsledkom klesajúceho trendu globálnej teploty. Po skončení doby ľadovej bolo +3 oproti terajšku a vo vzduchu toľko vlhkosti, že Sahara bola zelená. Pred 5000 rokmi (alebo 5000BCE?) sa to zlomilo, ochladilo sa a Sahara vyschla a vysychá postupne viac a viac.

Ako ste správne povedali, problém je distribúcia vody. Každopádne, tohto roku je všade katastrofálne suchu hlavne z dôvodu, že je druhým rokom La Nina (pane Hruško, STUDENÁ fáza). Podľa odhaduje sa La Nina prehupne aj do ďalšieho roku.

Inak geoinžinierstvo je v podstate zbraň a kľudne ju možno nazvať aj prívlastkom hromadného ničenia. Vo vzduchu je obmedzené množstvo vody ... ak by napr. taká Čína dokázala túto vodu vypršať nad svojim územím, bude chýbať inde, tipujem v susednom Mongolsku ... čo môže spôsobiť v susednej krajine ekonomické straty, ak nie je rovno hlad.

Ostatné bludy o tom, ako môžeme ovplyvniť globálne oteplenie, nebudem komentovať.

Odpovědět


Re: Nestabilita = neprosperita

Radoslav Porizek,2022-09-20 23:40:18

Emotivne si ludia spajaju vyssiu teplotu zo suchom, ale v skutocnosti s teplotou narasta dostupnost vody.

Hladina sa stale dviha tak ako aj predtym 3 az 4 milimetre za rok, co naozaj nie je ziadna katastrofa - hradze vieme stavat neporovatelne rychlejsie.

Odpovědět


Re: Re: Nestabilita = neprosperita

D@1imi1 Hrušk@,2022-09-21 08:51:11

Nevím, co, co si kdo spojuje, píšu o problému prudkých změn. Co jste nepochopil? Někde může množství srážek stoupnout, jinde klesnout. U nás dosud bylo vody přiměřeně. Ekosystémy i osídlení jsou adaptované na současný stav. Nárůst srážek může znamenat povodně a zvýšené vyluhování živin z půdy, pokles zase nebezpečná sucha. Není důvod změnu klimatu urychlovat. A málokdo ví, že mrznutí je zásadní činitel, který zvyšuje kyprost půdy. Když půda nebude promrzat, sníží se její schopnost zachycovat vodu. Tím bude méně vody v krajině a více vody v řekách při povodních.

Źe se někde (možná) díky GW zazelená poušť? To je sice hezké, ale vybudovat tam infrastrukturu pro normální žití bude trvat dlouho a stát prostředky.

Jinak můžete už začít stavět hráz kolem Benátek. Nebo kolem New Orleans, kde už teď hráze mají a stejně jsou díky hurikánům občas zatopení. Ono se dobře krafe ze střední Evropy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Nestabilita = neprosperita

Radoslav Porizek,2022-09-22 21:53:11

> Nevím, co, co si kdo spojuje, píšu o problému prudkých změn. Co jste nepochopil?

Nepochopil som, preco opisujete napriklad narast morskych hladin o 3-4 mm rocne ako problem prudkych zmien, ked naprikald na zaciatku tohto integlacialu rastli moria az o 40-60 mm rocne.

Vtedy ekosystemy nemali problem zo 40 mm narastom, ale teraz je 4 mm narast katastrofa? Podla satelitnych merani za posledne desatrocia narastla celkova zelena plocha listov na Zemi, ekosystemom teda klimaticka zmena ocividne vyhovuje.

Ked je niekto zatopeny hurikanom, tak to asi nie je dosledok narastu hladiny mori. V Holadsku su uz davno 6 metrov pod morom a celkom sa im dari.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Nestabilita = neprosperita

D@1imi1 Hrušk@,2022-09-23 10:11:56

To je těžké, když spojujete dohromady věci, které jsem ve svém příspěvku vůbec nespojoval. Nárůst mořské hladiny samozřejmě není problém pro ekosystémy. Proč by taky měl?? Nárůst hladiny je problém pro pobřežní sídla. A jistě - lidi je možné přestěhovat. Ale prosperitu bych od toho neočekával.

Pro ekosystémy je problém změna ročního průběhu teplot a srážek. Kdyby se ty změny odehrály na ploše 500 let, došlo by k postupné adaptaci druhového složení i genofondu v rámci jednotlivých druhů. (V rámci druhů dochází k selekci genů vhodných pro konkrétní ekotop. Takže krušnohorský buk má mírně jinou genetickou výbavu než buk ze středních Čech.)
Když se prudké změny odehrajou na ploše 50-100 let, dojde ke zhroucení celých ekosystémů a až potom tam vznikne postupnou sukcesí něco nového, stabilního. A toto konkrétně je problém, který nejspíš zasáhne nás ve střední Evropě. Prosperitu od toho také neočekávejte.

Jenže ten hurikán zaplavuje New Orleans mořskou vodou! Nejen dešťovou. V Holandsku jsou 6 metrů pod mořem, ale když hladina stoupne o 6 metrů, budou muset zdvojnásobit výšku hrází a vodu čerpat dvakrát výš. Tj. opět náklady navíc.

Odpovědět

jaký aerosol

Jiří Petráš,2022-09-18 12:51:41

Chybí mě v článku informace jaký aerosol by to byl a jestli se to neví, tak napsat že se neví jaký plánují.

Odpovědět

Snad bude vhodnější těšit se

Richard Vacek,2022-09-18 08:26:05

z přicházející doby hojnosti, kterou teplá období snad vždy znamenala. U předchozí doby meziledové byly teploty o 5 st.C vyšší a hladiny moří o 6 m výše než dnes. A jak to neandrtálcům svědčilo:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eemsk%C3%BD_interglaci%C3%A1l

Odpovědět


Re: Snad bude vhodnější těšit se

Eva M,2022-09-18 08:41:08

no, to je vůbec zajímavá problematika

https://cs.wikipedia.org/wiki/Doba_ledov%C3%A1

Odpovědět


Re: Snad bude vhodnější těšit se

Florian Stanislav,2022-09-18 10:04:03

Za poslední milion let byla teplota převážně pod dnešní úrovní ( čili hladina oceánu níž), kromě úzkých špiček dob meziledových
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f5/All_palaeotemps.png
Zvýšení hladiny o 6-7 m podle různých odhadů může nastat do 2300, ohrozí to 200 milionů lidí, velká města jsou na pobřeží ( Singapur, Tokio, Miami, Londýn... a celé oblast - Florida, Bangladéš, Guinejský záliv, tichomořské korálové ostrovy.
Neandrtálcům se dařilo právě v chladném období při lovu velkých zvířat, nedařilo se jim rozmnožit se tak, aby přežili.

Odpovědět


Re: Re: Snad bude vhodnější těšit se

Zicho Trenčiansky,2022-09-19 15:47:17

z toho dôvodu je oveľa pravdepodobnejšie, že vstúpime do ďalšej doby ľadovej, než že sa zvýši hladina oceánu o 6-7 metrov.

Všetky tie blbosti o to, ako bude teplo, sú klimatické modely s nereálnymi parametrami a váhami. V článkoch to potom otitulkujú ako "môže sa otepliť až o 5 stupňov" ... "hladina môže stúpňuť o 100 metrov" ... či moje obľúbené "ľadovce sa môžu kompletne roztopiť do roku 2014" ;)

Politik z toho potom vyhodí to môže a spraví GreenDeal.

Odpovědět


Re: Re: Re: Snad bude vhodnější těšit se

Florian Stanislav,2022-09-19 22:46:41

Nikdo nepopírá, že doba ledová může nastat, většina očekává že nastane do 15 000 let.
http://zmeny-klima.wz.cz/globalni-oteplovani/globalni-otepleni-1-dil.pdf
Str. 25, graf 30. Z Milankovičových cyklů lze odhadovat, že doba ledová přijde za 14 000 let.
A řešíme co bude do roku 2100. Oteplení a narušení ledovců a změny albeda se vyhnout už nelze, jen snížit dopad.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Snad bude vhodnější těšit se

Eva M,2022-09-19 23:08:25

no víte, https://cs.wikipedia.org/wiki/Milankovi%C4%8Dovy_cykly : "Opakující se cykly jsou poměrně dobře zaznamenány ve fosilním stavu.[21] Podobné cykly jsou zaznamenány i 200 milionů let staré,[22][23] tedy v době vyšších teplot bez ledovců na pólech,[24] takže ne nutně spouštěly doby ledov" ............tož to je jakésik divné.

to bude ještě nějak jinak.

Odpovědět


Re: Re: Snad bude vhodnější těšit se

Radoslav Porizek,2022-09-21 00:12:36

"Zvýšení hladiny o 6-7 m podle různých odhadů může nastat do 2300, ohrozí to 200 milionů lidí, velká města jsou na pobřeží..."

6-7 m do roku 2300 su fantqazmagorie , realny narast je 3-4 milimetre za rok a prakticky sa nemeni. A keby aj, to si naozaj ludia nedokazu za 300 rokov vystavat 7m vysoku hradzu? Tie hradze v Holandsku postavili snad mimozemstania?

Odpovědět


Re: Re: Snad bude vhodnější těšit se

Radoslav Porizek,2022-09-21 00:24:06

Este:
V niektorych miestach je narast/pokles hladiny vacsi v dosledku stupania/klesania pevninskych dosiek, nez v dosledku oteplovania.

Odpovědět


Re: Re: Snad bude vhodnější těšit se

Jan Pexa,2022-09-22 10:53:20

jo podle nekterych modelu:D

Realita> 0,1% je maximalni dosazena ztrata ledu v Gronsku za dekadu, celkove je to 0.3% za 40let.
Tedy maximum je 1% za 100let... Takze 6-7m by nejspis vyzadovalo zasah pekne velkeho asteroidu a pak budeme mit uplne jine problemy...

Bez ohledu na globalni oteplovani vetsina Gronskeho ledovce tu bude jeste tisice let...

Ztrata ledu na jizni polu je jeste mensi... a ten je kompletne izolovany proudenim, tam nehrozi zadne katastroficke tani.

Jo pouzivani extremnich scenaru na straseni lidi a prosazovani bezohlednych politickych zajmu je skvela vec.

Kdyby se komise ridili jen realnymi scenari, zadna klimaticka krize tu neni..
nemuset resit CO2 a metan, tak by ekologie, efektivita a snizovani skodlivych emisi bylo uplne nekde jinde.

Odpovědět

a pokud následky budou jiné, než se čekalo

Eva M,2022-09-18 08:19:07

a pokud následky budou jiné, než se čekalo, nebo budou-li vedlejší neočekávané škody - co pak?

to už raději "skleníkové peklo" v subtropech
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sklenikove-peklo-spanelsku-prospiva.a-nam-by-mozna-mohlo-prospet-taky

nebo nějaké pěstování řas nebo jiné rychlé nenáročné zeleně na místech s velkým slunečním svitem (pouště?) - ty pak využít k rekultivaci, případně jako přímý energetický zdroj


problém je, jak líp využít sluneční energii - ne jak se jí velkoplošně zbavit

historicky bývala teplota na Zemi mnohem vyěěí, a uhelné sloje dokládají, že to nebyla nepříznivá období; naopak

Odpovědět

emise SO2

Florian Stanislav,2022-09-18 00:26:36

Zdroj článku
https://iopscience.iop.org/article/10.1088/2515-7620/ac8cd3
Nenašel jsem nic o druhu aerosolu, než SO2
"Nasazený materiál : (Lee et al 2021 ) předpokládá injekce SO2 , který se po měsíci ve stratosféře oxiduje na H2SO4 (.., který je účinný pro radiační působení) a sráží se do kapalných přechlazených aerosolů"
Dále tam píšou, že jde ( na jaře v polární oblasti) o množství SO2 např. 12 Tg/rok ( 12 milionů tun)
Můj názor \: emise SO2 se nákladně potlačují v odlučovačích. Kyselé deště devastují lesy.
ČR pokles na 96 500 t v roce 2018 z 1 754 500 t v roce 1990
Omezení emisí CO2 je nesmírně drahé pro svět, nedaří se. I kdyby se dařilo, oteplování to nezamezí na desítky let.
Takže dobré řešení už bylo - v době kamenné.

Odpovědět


Re: emise SO2

Zicho Trenčiansky,2022-09-19 15:49:09

čiže kyselý dážd.

ďalšie "green" riešenie ktoré ide proti prírode, v podstate ako všetky doteraz. Najúbohejšie sú snáď zelené palivá, kvôli ktorým sa klčuje prales.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace